Čtvrtek 29. října 2020, svátek má Silvie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 29. října 2020 Silvie

USA by mohly prohrát omezený konflikt s Čínou, soudí vědci ze Sydney

Vojenská nadřazenost Američanů v Jihočínském a Východočínském moři je věcí minulosti. Jejich ozbrojené síly jsou vyčerpané neustálými válkami proti darebáckým státům a ztrácejí schopnost čelit rovnocenným rivalům. Myslí si to Centrum pro studium Spojených států na univerzitě v Sydney.

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů | foto: United States Pacific Fleet

Minulý týden psaly Armádní noviny (AN) o prodeji amerických stíhaček F-16 Fighting Falcon Tchaj-wanu. Jakákoliv dodávka zbrojního materiálu na tento ostrov vyvolá rozhořčenou reakci Číny. Stalo se to i v případě amerických F-16. V článku v AN se psalo, že Washington a jeho spojenci dosud mají nad Pekingem vojenskou, hlavně námořní převahu.

Přibližně ve stejnou dobu však vydalo USSC (The United States Studies Centre at the University of Sydney / Centrum pro studium Spojených států na univerzitě v Sydney) stostránkovou zprávu „Averting Crisis: American strategy, military spending and collective defence in the Indo-Pacific“ o stavu amerických ozbrojených sil, která přináší odlišný pohled na věc. Zabývá se hlavně situací v Indo-Pacifiku.

Fotogalerie

Nejdůležitější sdělení dokumentu je znepokojující – dominance Spojených států ve velké části regionu už skončila. Amerika by mohla prohrát omezený konflikt s Čínou. Nejvíc se to týká Jihočínského a Východočínského moře. Z pohledu Číňanů obklopují jejich zemi tři řetězy ostrovů.

První, nejbližší k Číně, začíná Kurilskými ostrovy a pokračuje Japonským souostrovím a souostrovím Rjúkjú. Po nich následují Tchaj-wan, Filipíny a Borneo. Druhý, prostřední řetěz tvoří Boninské ostrovy, Vulkánové ostrovy (kam patří i Iwodžima, proslavená krvavou bitvou z roku 1945) a Mariany (spadající pod USA). Ještě dál se pak rozkládá třetí řetěz, který začíná Aleutami a končí Oceánií. Patří do něj i Havajské ostrovy, které k čínské nelibosti zabírá nejmladší americký stát.

Malé sousto stačí

Ve zprávě se píše, že uvnitř prvního řetězu ostrovů dokáže Čína dosáhnout naplnění svých cílů vojenskou cestou dřív, než stačí USA a jejich spojenci zareagovat. Nejdůležitějším zájmem Spojených států je ochrana vlastního území. Všechny ostatní zájmy jsou pro Američany druhořadé. Čína toho může využít a změnit křehkou rovnováhu v oblasti ve svůj prospěch. Výsledek takového konfliktu nepůjde vrátit zpět. Nemusí jít zrovna o obsazení Tchaj-wanu, drak by se mohl spokojit s menším soustem, jako jsou třeba ostrovy Senkaku, v současnosti ovládané Japonskem.

Čína posledních dvacet let masivně investuje do stavby a rozmisťování konvenčních balistických střel a střel s plochou dráhou letu. Čínský program vývoje a stavby balistických raket je nejrozsáhlejší na světě.

Čína tak vytvořila uvnitř prvního řetězu ostrovů zónu omezeného přístupu A2D2 (Anti-Acces/Area denial). Její ozbrojené síly se od devadesátých let minulého století proměnily ze zkostnatělé organizace sovětského střihu v moderní bitevní sílu. Čínské zbraně jsou optimalizované k použití proti americkým.

Rozpočtová nejistota

Opačně to však neplatí. Strýček Sam využívá posledních třicet let své ozbrojené síly k policejním akcím proti darebáckým státům typu Íránu. Americké námořnictvo, letectvo i armáda ztrácejí schopnost postavit se rovnocennému protivníkovi. Dvě desetiletí nepřetržitého válčení na Blízkém východě Ameriku vyčerpala. Pentagon se musí vyrovnávat s přiškrcením financí. Ještě v roce 2010 vynakládaly USA na obranu 798,6 miliardy dolarů (18,5 bilionů korun). V roce 2017 to bylo už jen 613,3 miliardy dolarů (14,2 bilionů korun).

Potíž je i se schvalováním rozpočtu, které se rok od roku protahuje. Kvůli vyhrocené politické atmosféře se procedura stává méně předvídatelnou. Americké ministerstvo obrany předem neví, kolik peněz může očekávat.

Když je dostane, má problém je racionálně využít. Policejní akce mají přednost před přípravou na soupeření mocností. Zavádění klíčových technologií, jako jsou stealth stíhačky páté generace, se vleče. Spojené státy tak zaspaly návrat starých soupeřů na scénu.

Video: „Show of force“ US Navy a spojenců během cvičení RIMPAC 2018 (oproti RIMPAC 2016 bez Číny).

Zanedbaný region

V Indo-Pacifiku je to znát víc než v Evropě. Podle zprávy Sydneyské univerzity Amerika investovala v roce 2019 do udržování přítomnosti válečných lodí v Evropských vodách, cvičení s evropskými spojenci a posilování základen 16,5 miliardy dolarů (382,7 miliard korun). V Iráku, Sýrii a Afghánistánu utratila za podporu a výcvik místních partnerů v protiteroristickém boji 28,9 miliardy dolarů (670,2 miliardy korun). Do Indo-Pacifiku nalili Američané na cvičení se spojenci jen 259 tisíc dolarů (šest milionů korun).

Při započítání dalších menších obranných projektů částka stoupne na 1,5 miliardy dolarů (44,1 miliardy korun). Propastný nepoměr to však příliš nezmění. Největší soupeř USA na globální šachovnici je přitom Čína, která si brousí zuby právě na Indo-Pacifik.

Lodě amerického námořnictva jsou staré a opotřebované. Posádky jsou menší, než mají být. Mnoho amerických válečných plavidel postrádá certifikáty, které musí podle předpisů námořnictva získat, aby byla schopná bojového nasazení.

Video: „Show of force“ čínského námořnictva

Odkládané opravy

Od roku 1987 klesl počet amerických válečných plavidel víc než o polovinu. Z 594 lodí dnes zůstalo pouhých 290. Požadavky na udržování přítomnosti ve strategicky důležitých oblastech se však nezměnily. Americké námořnictvo řeší problém prodlužováním misí. Jeho lodě dnes standardně slouží místo sedmi měsíců devět. Kvůli dlouhým nasazením není čas na výcvik, což se odráží v klesající odborné úrovni posádek. Opravy lodí se odkládají. Velké potíže jsou s údržbou atomových ponorek, které musí čekat, až na ně v docích přijde řada.

Ve zprávě se píše, že od roku 2008 strávilo čtrnáct útočných atomových ponorek čekáním na nutnou údržbu dohromady 61 měsíců. Námořnictvo to stálo 1,5 miliardy dolarů (34,8 miliardy korun). Odstrašující příklad je ponorka třídy Los Angeles USS Boise, která hnila u mola na námořní základně Norfolk ve státě Virginia celé dva roky.

Kvůli nedostatkům ve výcviku a příliš malým posádkám roste v Americkém námořnictvu počet nehod. Dnešní způsob stavby válečných lodí, na které se stačí jen škaredě podívat a už začnou nabírat vodu, situaci nepomáhá. O obou těchto problémech ostatně AN už opakovaně psaly.

Video: Propagační video čínského námořnictva

Trumpův plán

Americké námořnictvo samo vyhodnotilo, že požadavky na lodě a jejich posádky v Indo-Pacifiku převyšují jejich možnosti. Výsledkem je pomalý, ale nezadržitelný úpadek. Pravidelní čtenáři AN vědí, že se Spojené státy snaží své námořnictvo zvětšit. Původní cíl byl dosáhnout loďstva, které bude mít 308 válečných plavidel. Donald Trump udělal z posílení námořnictva jedno z témat své prezidentské kampaně. Místo 308 plavidel vyhlásil úmysl postavit flotu, která bude mít 355 lodí. (Podobný krok však připravovala už Obamova administrativa.)

Kapacita amerických loděnic a rozpočet Pentagonu však na uskutečnění záměru nestačí. Rozpočtová kancelář Kongresu (Congressional Budget Office, CBO) spočítala, že k navýšení stavu námořnictva na 355 lodí by bylo potřeba do stavby lodí nalít 26,6 miliardy dolarů (617,2 miliardy korun) ročně.

V průměru je to o šedesát procent víc než v posledních třiceti letech. Ceny za stavbu válečných lodí rostou každý rok o sedm až jedenáct procent, rychleji než inflace. Mohou za to nové technologie, které se na lodích používají, jako jsou stealth nebo plánovaná laserová děla.

Problém jsou také velikášské projekty, jako je stavba torpédoborců třídy Zumwalt – tři stealth torpédoborce přijdou na 22,5 miliardy dolarů. Za to mohlo být postaveno zhruba 12 torpédoborců třídy Arleigh Burke nebo všech 20 nových fregat (viz níže).

Americké námořnictvo se snaží zvýšit počet lodí a jejich nasaditelnost nákupem nových fregat (FFG(X)), které jsou akvizičně a provozně levnější než torpédoborce třídy Arleigh Burke a vyžadují menší nároky na údržbu (tráví méně času v přístavu). Počítá se stavbou 20 fregat a se zahájením stavby se začně v příštím roce.

Prodlužování životnosti

Kýžené velikosti flotily se dá vedle stavby nových lodí dosáhnout i prodlužováním životnosti starých. Námořnictvo vskutku nedávno rozhodlo o prodloužení služebního života torpédoborců třídy Arleigh Burke ze třiceti na čtyřicet pět let. Dosud aktivní vedoucí loď třídy spustily Spojené státy na vodu v roce 1989. Vydržování přesluhujících plavidel přináší další náklady. Přitom není ani zdaleka jisté, že se vyrovnají čínským protějškům. Nejsilnější americká hladinová plavidla – pomineme-li letadlové lodě – jsou křižníky třídy Ticonderoga.

Kýl nejstaršího z nich, už vyřazené lodě USS Ticonderoga, se poprvé dotkl vody v roce 1981. Nejstarší z dvaadvaceti dosud aktivních lodí je USS Bunker Hill. Byla spuštěna na vodu v roce 1985. Čínská odpověď na americké křižníky jsou torpédoborce typu 055, označované také jako třída Renhai. První z nich, Nan-čchang, spustili Číňané na vodu v roce 2017.

Typ 055 má 112 buněk vertikálního odpalovacího systému VLS (vertical launching system). Papírově je tedy slabší než třída Ticonderoga se 122 buňkami. Typ 055 má však modernější radiolokátor a další elektronické vybavení. Jeho trup je postavený podle zásad stealth. V době vzniku třídy Ticonderoga se ve stavbě lodí ještě neuplatňovaly.

Návrat soupeření

Kvůli čínské A2D2 zóně bude pro Strýčka Sama v Indo-Pacifiku zásadní převaha jeho ponorkové flotily. Americké útočné atomové ponorky tříd Los Angeles, Seawolf a Virginia nemají na světě soupeře. Jak už však AN nedávno psaly, USA nestíhají svou ponorkovou flotilu obnovovat. Na začátku třicátých let klesne počet amerických útočných ponorek na pouhých 42. Nezní to jako málo, je však třeba si uvědomit, že Americké námořnictvo uplatňuje svůj vliv na celé zeměkouli. Podle výpočtů námořnictva je minimální velikost flotily útočných ponorek 66.

Současně se zdá, že začátek třicátých let bude nejhorší i pro stavy Americké hladinové flotily. Mnoho lodí se bude blížit ke konci své, byť prodloužené životnosti. V podobně špatné situaci jako samotné lodě je i americké námořní letectvo.

Fotogalerie

Washington se od války v Zálivu spoléhá na schopnost rychle vybojovat absolutní vzdušnou převahu. V případě hypotetického konfliktu s Čínou v Jihočínském moři s ní však nemůže počítat. Od roku 1991 stouplo průměrné stáří amerických stíhacích letounů na 26 let. Bombardéry jsou ještě starší: 42 let. Z velké části však za to mohou letité stroje B-52 Stratofortress.

Pouhých třináct procent amerických bombardovacích letounů, stealth stroje B-2 Spirit, nemusí mít obavy ze vstupu do čínské A2D2 zóny. Obnova leteckého parku je pomalá. Průměrné stáří amerických letounů se navzdory nákupům nových moderních strojů ještě velmi dlouho nebude měnit. Počty letadel však budou kvůli stále se zvyšujícím cenám klesat. Zkrátka: z Austrálie se Americká převaha zdá méně výrazná a Čínská hrozba naopak větší.

Důsledky ztráty americké dominance v Jihočínském moři budou dalekosáhlé. V tomto prostoru již nebudou diktovat normy chování Američané, ale Číňané. Čínské normy musí v tomto prostoru dodržet všechny lodě, ať už japonské, jihokorejské, indické, australské nebo evropské, které tímto prostorem proplují.

Číňané pak budou mít pod kontrolou hlavní toky zboží z Japonska, Tchaj-Wanu a Jižní Koreje, které proudí do Evropy (a naopak) a mohou je v případě potřeby „přiškrtit“.

Zdroj: USSC

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autor:
  • Nejčtenější

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

Dvořáček: Rusko a Čína už proti covidu očkují, v ČR bude vakcína v lednu

Vakcíny renomovaných západních firem proti covidu-19 budou bezpečné. V Rozstřelu po Skypu to řekl ředitel Asociace...

Stačí jen pár lidí a riziko nákazy vyletí. Matematika pandemie je zrádná

Čím víc lidí pohromadě, tím větší riziko nákazy. Tomu zřejmě už rozumí každý. Jak rychle ale roste riziko nákazy s...

Popularizátora LSD Learyho se bál i Nixon, nechal si natočit své umírání

Kontroverzní americký psycholog Timothy Leary, který se narodil 22. října 1920, proslul zejména jako popularizátor...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Americká stíhačka zprvu ztrácela dech, pak sláva její se dotýkala hvězd

Podle mnohých představuje americký P-51 Mustang v komplexním hodnocení nejlepší stíhací letoun druhé světové války. V...

Máme podvyživené děti? Trend „zdravého“ stravování je tragický, říká odborník

Premium Špenát je hnusný, rajčata taky. Do školní jídelny nechodíme, tam nám nechutná. Jíme jen špagety a pizzu. A tak dál....

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Generace nevzdělaných dětí. Jen málokdo dělá při distanční výuce pokroky

Premium Je osm hodin ráno, učitel zakládá virtuální místnost, do které se postupně připojí žáci. Jednomu nejde mikrofon,...

  • Další z rubriky

Korejský neviditelný stíhač se chystá k letu. Zamíří i do Česka?

Projekt jihokorejského letounu 5. generace KF-X pokračuje nečekaně rychle. V továrně KAI již začali se stavbou...

Nenaplněný příběh nejrychlejší stíhačky světa YF-12A ze Skunčích dílen

Špionážní letoun Lockheed A-12 pro CIA posloužil jako platforma pro připravovanou záchytnou stíhačku létající...

Příběh skutečného nebeského jezdce. Husmann bojoval na západě i východě

Miniseriál o nebeských jezdcích od 311. perutě symbolicky zakončuje příběh Richarda Husmanna. Je autorem knihy Nebeští...

Ukradené plány Concordu pašoval Štefan Krigovský v tubě od zubní pasty

Premium Slovák Štefan Krigovský byl jako mladík poslán do francouzské klášterní školy, z níž vyšel jako kněz. Později své...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nepanikařte, ale buďte opatrní. Osm znaků, že jste mohli prodělat covid-19

Druhá vlna koronavirové krize udělala z Česka, které tu první zvládlo celkem dobře, odpadlíka. Snad každý se bojí. Jsem...

Nečekaně zemřel moderátor Prima vařečky Daniel Kopál, bojoval s covidem

Ve věku 49 let zemřel moderátor Daniel Kopál, známý z pořadu o vaření Mňam aneb Prima vařečka. Bojoval s koronavirem....

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

NASA a vědci objevili na Sahaře a v Sahelu téměř dvě miliardy stromů

Na Sahaře a v oblasti Sahelu roste více stromů, než se předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní vědecká studie, na níž se...

Česko je bohatší než Itálie a Španělsko, možná předběhne i Japonsko

Nejnovější data Mezinárodního měnového fondu ukazují, že Česká republika je poprvé ve své novodobé historii bohatší než...