Kdo bude uklízet oběžné dráhy. Ta naše už je notně zaneřáděná

aktualizováno 
Jan Kolář pro Technet.cz - Problematika kosmického smetí je stále více probírána v odborných kruzích, úměrně rostoucím obavám z jeho nebezpečí. Prostor, který zahrnuje nízké zemské oběžné dráhy je hodně veliký, ale za desetiletí jeho užívání také dost zaneřáděný.

Mapka větších kusů vesmírného smetí na oběžné dráze kolem Země. S malými výjimkami všechny tyto objekty časem spadnou do atmosféry, kde v drtivé většině rychle shoří. | foto: NASA

Nízká oběžná dráha je domovem několika set aktivních družic. Na podobných drahách spolu s nimi krouží neznámý počet úlomků, z nichž každý v případě srážky družici zničí. Jejich počet se odhaduje kolem 100 tisíc, ale skutečnost může být mnohonásobně vyšší. Víme, že registrovaných a sledovaných objektů větších než 10 cm je přes 20 tisíc. A každý z těchto objektů - malý i velký, fungující družice nebo malý šroubek - má svoji dráhu, po které letí rychlostí přes 7 km za vteřinu. V případě střetu tak může být jejich vzájemná rychlost i více než 14 km za vteřinu (50 400 km/h).

Středeční sloupek

Vždy ve středu vychází na Technet.cz sloupek od jednoho z našich předních odborníků.

Pravidelně se zde budete setkávat s názory biochemika, bývalého předsedy Akademie věd a dnes předsedy Učené společnosti, Prof. RNDr. Václava Pačese, DrSc., neuropatologa MUDr. Františka Koukolíka, DrSc. a šéfa České kosmické kanceláře a specialisty na dálkový průzkum Země Doc. Ing. Jana Koláře, CSc.

Způsobů odstranění odpadních předmětů z oběžné dráhy již bylo navrženo mnoho. Provedení jakékoliv metody však bude záležet nejen na dostupnosti nové techniky, ale i na souvisejících nákladech.

Primárním cílem každého čistícího projektu budou velká a tím i nejnebezpečnější mrtvá tělesa - staré družice a vyhořelé horní raketové stupně. Náklady na odstranění každého takového objektu budou dány cenou "uklízecí" družice a cenou za její vynesení. V souhrnu lze zhruba počítat s částkou kolem 200 milionů dolarů. Pokud by "úklidová firma" chtěla provést například pět odstranění ročně, znamenalo by to pro ni náklady asi 1 miliardu dolarů. Kdo však tuto cenu zaplatí, když si za ni koupí odstranění tělesa představujícího potenciální hrozbu kosmické dopravě? Užitek z toho budou mít všichni provozovatelé družic, proto by měli společně i tyto náklady nést.

To se neobejde bez příslušné mezinárodní dohody a stanovení pravidel správy společného fondu na odstranění starého smetí. Důležité je, aby se současně celosvětově dodržovala povinnost zajistit odstranění každé nově vypuštěné družice z oběžné dráhy po skončení její životnosti. Otázkou bude, podle čeho stanovit výši příspěvku do fondu. Jednou možností by byl poplatek za každý družicový start. Těch je ročně něco přes stovku. Aby se mohlo oněch pět operací za rok uskutečnit, měla by taková "družicová daň" činit průměrně asi 10 milionů dolarů, čili několik procent ceny vypuštěné družice.

Dnes už není pochyb o tom, že nepoužívaná umělá tělesa nebo jejich části jsou "časovaná bomba", která vybuchne během několika příštích let. Nikdo neví, kdy se frekvence srážek začne exponenciálně zvyšovat, až všechny funkční kosmické objekty na drahách do 1 100 km budou zničeny. Ale je jisté, že se to stane, pokud se nepodaří zahájit systematický úklid v kosmu.

O autorovi

Doc. Ing. Jan Kolář, CSc.

Vystudoval jadernou fyziku. Je průkopníkem využívání pozorování Země z družic a odborníkem na kosmonautiku.

Přednáší dálkový průzkum na Univerzitě Karlově. Založil a je ředitelem České kosmické kanceláře, která podporuje rozvoj kosmických aktivit a zapojení do mezinárodní spolupráce, především s Evropskou kosmickou agenturou.

Je členem správní rady Mezinárodní astronautické akademie IAA a odborné komise Mezinárodní astronautické federace IAF.

A tak není překvapivé, že se velké společnosti zabývající se kosmickou technikou snaží, aby pro případnou budoucí zakázku na úklid oběžné dráhy měly co nejlepší pozici. Zde jsou dva příklady z poslední doby.

Boeing nedávno požádal o udělení patentu nového způsobu odstranění odpadových objektů plynovým mračnem. Družice vypustí proti směru letu objektu určenému k odstranění mrak kryogenního plynu, xenonu nebo kryptonu. Plyn vytvoří hustší prostředí, které zpomalí hlavně velké úlomky. Důsledkem bude snížení výšky jejich dráhy, aby se na dalším zbrzďování jejich pohybu mohla stále silněji podílet zemská atmosféra. Nakonec objekty v hustších vrstvách atmosféry shoří.

Evropská společnost Astrium získala kontrakt německé kosmické agentury na projekt DEOS na vývoj technologie odstranění těles z oběžné dráhy. Její součástí je i praktické ověření možnosti prodloužit životnost družice v případě, když jí budou docházet pohonné hmoty potřebné pro vlastní orientaci či změny dráhy. Půjde o první testování čerpací stanice v kosmu. Podle současných plánů by cílová i obslužná družice měly být připraveny na dráze ve výši 550 km v roce 2018.

Evropská kosmická agentura rozvíjí ke správě situace na oběžných drahách vlastní program, do něhož se dá přihlásit s vlastním podílem k řešení tohoto problému. Je to výzva i pro naše vývojáře a techniky. Motivací je možné brzké komerční zužitkování vložené práce či prostředků. Startuje nový kosmický závod, tentokrát ne o Měsíc, ale o schopnost čistit nízké oběžné dráhy.

Autor:
  • Nejčtenější

Kafe jako hnůj. Trápení italského stíhače, který zabloudil do Čech

Před 60 lety se letiště v Hradci Králové stalo místem přistání italské stíhačky s mladým pilotem Ernestem De Majem. Ten...

Hackeři napadli antivirového giganta Avast. V jeho síti mohli dělat cokoli

Zní to paradoxně, ale je to tak. Česká společnost Avast, která vyrábí bezpečnostní řešení pro počítače a mobily, se...

Na cele s Meresjevem. Konec bloudění italského stíhače českou oblohou

K italskému pilotovi, který v roce 1959 zabloudil na naše území, pustily úřady představitele ambasády až po více než...

Vyvíjený sovětský supertank nepřežil rozpad komunistického impéria

V poslední půldekádě před rozpadem Sovětského svazu vyvíjeli Rusové nový výkonný tank s projektovým označením Objekt...

Programování vám pomůže chápat svět, říká slavný geek. Varuje před AI

Říkat počítači, co má dělat, je naprosto jedinečná činnost. Naučí nás to mnohem víc, než si uvědomujeme. Programovat...

Premium

Havel byl z jiného těsta, vzpomíná v rozhovoru exprezident Klaus

Jeden z hlavních aktérů polistopadového vývoje Václav Klaus starší hovořil pro LN o nepochopení kuponové privatizace i...

Premium

Deset dní a Slavia mohla zmizet. Miliardář Šimáně exkluzivně vypráví

Jiří Šimáně, jeden z nejbohatších Čechů, koupil před pěti lety zadluženou Slavii. Klub nad propastí. Ta stejná Slavia,...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

Zemřel Alexej Leonov, první člověk, který vstoupil do otevřeného kosmu

Zemřel sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který v roce 1965 jako první člověk vystoupil to otevřeného kosmu. Do vesmíru...

Premium

Proč se Slunce nestane černou dírou a kdy vlastně umře

Bez Slunce by nebyl na Zemi život. Slunce také bude patrně hlavním důvodem, proč naše planeta nebude obyvatelná. Konec...

Koule na noze lidstva jsou chemické motory, řekl Neff v Rozstřelu

Jak si vysvětlit americké armádní záznamy o „záhadných létajících objektech“, které lidstvo drží na povrchu zemském? O...

Indii se asi nepodařilo přistát na Měsíci. Modul se odmlčel nad povrchem

Indii zatím zřejmě nebude čtvrtou zemí, která „měkce“, tedy kontrolovaně přistane na Měsíci. Řídící středisko ztratilo...

Najdete na iDNES.cz