Dva směry vývoje nové evropské rakety Ariane

aktualizováno 
Jan Kolář pro Technet.cz - Evropská kosmonautika má identitu postavenou na vlastních raketových nosičích. Patří k nim nosná raketa Ariane, o jejímž vývoji rozhodly evropské vlády před 25 lety. Nyní je další směřování opět na křižovatce a na letošní podzimní ministerské radě mohou členské státy udělat další zásadní rozhodnutí.

Start evropské rakety Ariane | foto: Reuters

Ministři zodpovědní za kosmickou činnost v devatenácti členských státech Evropské kosmické agentury (ESA) se sejdou koncem listopadu v italském městě Caserta, aby rozhodli o úrovni rozpočtu a programových prioritách evropské kosmonautiky pro nadcházející roky. Na programu budou všechny oblasti kosmického výzkumu včetně telekomunikací, pozorování Země, výzkumu sluneční soustavy, pilotovaného programu i navigace a meteorologie. Avšak rozhodnutí o dalším postupu v oblasti nosných raket bude mít dlouhodobý dopad na všechny ostatní aktivity.

Ariane 5 je technicky úspěšná raketa. Od konce roku 2002 absolvovala nepřetržitou řadu padesáti úspěšných startů. Tím udržuje podíl 40 - 50 procent na komerčním trhu vynášení družic na oběžnou dráhu. Avšak děje se tak za trvalé roční finanční dotace ve výši zhruba 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun) od vlád zemí, které se na provozování rakety Ariane podílejí. Bez této injekce by společnost Arianespace, v níž mají podíl jak vlády, tak průmyslové firmy, nemohla raketu provozovat.

Tuto situaci zúčastněné členské státy dlouhodobě kritizují a hledají cesty, jak provozovat nosnou raketu bez příspěvků na pokrytí nákladů za postavení rakety a její vypuštění.

V tuto chvíli probíhají diskuze mezi zastánci dvou scénářů, jak by se mělo ve vývoji evropského nosiče dále pokračovat. Oba tábory jsou však zajedno v tom, že se výroba a provoz nového nosiče po dokončení vývoje musí obejít bez finanční podpory členských států.

O autorovi

Doc. Ing. Jan Kolář, CSc.

Vystudoval jadernou fyziku. Je průkopníkem využívání pozorování Země z družic a odborníkem na kosmonautiku.

Přednáší dálkový průzkum na Univerzitě Karlově. Založil a je ředitelem České kosmické kanceláře, která podporuje rozvoj kosmických aktivit a zapojení do mezinárodní spolupráce, především s Evropskou kosmickou agenturou.

Je členem správní rady Mezinárodní astronautické akademie IAA a odborné komise Mezinárodní astronautické federace IAF.

Ariane 5 ME

První varianta počítá s dalším vývojem stávající rakety Ariane 5. Ta prošla od svého zrodu již několika modifikacemi a nyní je připraven plán na vývoj nové verze, nazvané Ariane 5 ME (Midlife Evolution). Ta by měla v horním stupni nový motor Vinci, moderní avioniku a vylepšený prostor pro náklad s krytem prodlouženým na 20 metrů.

Cílem této modifikace je navýšení stávající nosnosti Ariane o 20 procent. To dovolí vynášet na geostacionární dráhu najednou dvě družice s celkovou hmotností 11 tun. Zastánci této varianty argumentují tím, že výrobní cena Ariane 5 ME nepřevýší cenu současné verze Ariane 5 ECA, její provoz nebude vyžadovat finanční podporu a že nová modifikace bude mít první start už v roce 2017.

Ariane 6

Konkurenční variantou je razantnější plán vývoje zcela nové generace nosné rakety, pracovně označované jako Ariane 6. U ní by mělo být dosaženo nízkých provozních nákladů koncepcí několika různě výkonných modulů, které by se skládaly podle potřeby konkrétního zákazníka. Tak by se dala použít pro vynášení jednotlivých družic na geostacionární přechodovou dráhu v širokém rozpětí hmotností od 2 do 6,5 tun, s případným rozšířením až na 8 tun.

K jejímu pohonu by byla použita kombinace motorů na kapalné i pevné palivo nové konstrukce, postavené ale na dnešní technologii. Raketa by využívala i stávající vybavení kosmodromu v Kourou.

Středeční sloupek

Vždy ve středu vychází na Technet.cz sloupek od jednoho z našich předních odborníků.

Pravidelně se zde budete setkávat s názory biochemika, bývalého předsedy Akademie věd a dnes předsedy Učené společnosti, Prof. RNDr. Václava Pačese, DrSc., neuropatologa MUDr. Františka Koukolíka, DrSc. a šéfa České kosmické kanceláře a specialisty na dálkový průzkum Země Doc. Ing. Jana Koláře, CSc.

Materiály o Ariane 6 tvrdí, že její vývoj i provoz bude stát alespoň o třetinu méně než u Ariane 5. Její provoz by se měl vyplatit již při šesti startech ročně, ale ekonomický plán počítá s prodejem 9 startů za rok. Tím by k jejímu provozu nebyly zapotřebí nejen žádné státní dotace, ale naopak by přinesl i profit. Raketa by měla poprvé vzlétnout v roce 2020.

Důležitá také bude předpokládaná cena vývoje nové rakety, která stanoví finanční požadavky na účastnické státy, a tím i jejich ochotu vývoj Ariane 6 podpořit. Odhady se pohybují mezi 4 až 5 miliardami eur (asi 100 -125 mld. korun) za desetiletý vývoj oproti 2 až 2,5 miliardám eur ( 50 - 75 mld. korun) za šestiletý vývoj Ariane 5 ME.

Francie versus Německo

Která z obou variant nakonec zvítězí, bude záviset především na stanovisku dvou hlavních přispěvatelů do rozpočtu ESA, Francie a Německa. Financování obou variant nepřichází za současné ekonomické situace v úvahu. Nejvíce hlasů pro vývoj nové rakety je slyšet z Francie. Ta je prostřednictvím své kosmické agentury CNES hlavním akcionářem společnosti Arianespace a do programu vývoje rakety Ariane za jeho 30 let existence přispěla téměř polovinou všech nákladů. Francouzská vláda už také podpořila zhruba 200 miliony eur (cca 5 mld. korun) předběžné studie technických řešení prvků pro Ariane 6.

Naproti tomu hlasy z Německa se k Ariane 6 stavějí kriticky, především proto, že se obávají ztráty současných průmyslových zakázek, napojených na výrobu Ariane 5. Podobný názor vyslovili i zástupci hlavního dodavatele Ariane 5, společnosti Astrium. Pro ně není dosavadní návrh Ariane 6 dostatečně propracovaný z konstrukčního hlediska, což znemožňuje odhad možného rozdělení prací mezi členské státy.

Česká republika by měla být připravena se do vývoje nového nosiče zapojit, a využít tak jednoho z úspěchů dosavadního členství v ESA. V minulých letech se česká pracoviště dokázala zapojit do projektů v programu přípravy vývoje budoucích raket i do úprav dílčích prvků rakety Ariane 5.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Víte o přistání na Měsíci všechno? Jedenáct otázek k výročí Apolla 11

Tato fotka patří mezi nejznámější. Řada lidí si proto myslí, že je na ní Neil...

O přistání na Měsíci jste nejspíše v posledních dnech slyšeli hodně. Ale znáte ho do detailu? Vybrali jsme pro vás k...

„Stanuli jsme na Měsíci jménem celého lidstva.“ Nové fotky z Apolla 11

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva....

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva. Přesto se najdou fotografie, které jste...

Hayabusa 2 úspěšně přistála na asteroidu a získala podzemní vzorky

Ilustrace bezpilotní kosmické sondy Hajabusa2 u  asteroidu Rjugu

Blízkozemní planetka Ryugu je od loňského června prozkoumávána sondou Hayabusa 2. Podle japonské vesmírné agentury se...

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Najdete na iDNES.cz