Politika a průzkum vesmíru jsou neoddělitelně spojeny. Ve Spojených státech musí velká rozhodnutí a cíle vzejít od prezidenta a projít Kongresem, aby získaly financování. To znamená, že když se ujme úřadu nový prezident, může radikálně změnit směřování národní kosmonautiky. To platí zejména o pilotovaném programu NASA, který je mnohem nákladnější než vývoj družic a planetárních sond.
Vzhledem k tomu, s jakými zdlouhavými šarvátkami mezi oběma politickými stranami (a s tím související nejistotou pro NASA) se stávající programový kompromis rodil během posledních čtyř let, je znovuzvolení prezidenta Obamy pro americkou kosmonautiku dobrou zprávou. Alespoň pro tuto chvíli tak zůstává kosmická politika USA beze změny.
Špatnou zprávou je, že celá americká kosmonautika směřuje k tzv. fiskálnímu útesu. Ten by způsobil změnu, vůči níž by změna prezidentů byla jen běžnou komplikací v realitě rozpočtového mechanismu. Až se rozzáří silvestrovský ohňostroj a vstoupí v platnost zákon o rozpočtu z roku 2011, bude rozpočet NASA finančního pro rok 2013 rázem nižší o 1,3 miliardy dolarů.
Pokud se nenajde jiné řešení snížení deficitu státního rozpočtu, budou následky tohoto zákonného nařízení o plošném snížení všech státních výdajů platit ještě za čtyři roky, než přijde do úřadu nový prezident.
Obamova prohlášení o návratu na Měsíc, cestě na asteroid nebo na Mars zní zajímavě, ale jsou to jen řeči. Aby měly reálný podklad, musí být vyhlášeny jako konkrétní programy s vyčleněnými finančními prostředky a časovým harmonogramem, přesahujícím několik prezidentských období.
I ve své druhé prezidentské kampani se Obama několikrát zmínil o tom, že je třeba do kosmonautiky investovat. Pro prezidenta je skvělé přicházet s těmito prohlášeními a probouzet v lidech nadšení z kosmických plánů, ale v případě, že nedostanou podporu v Kongresu, možnost jejich uskutečnění je nulová. To se opět projevilo v návrhu rozpočtu na rok 2013, kdy rozpočet NASA je nižší o 300 milionů dolarů.
Hlavní problém je u zákonodárců, kteří mají pravomoc rozhodovat o výdajích všech vládních institucí. Ale kongresový Výbor pro vědu, kam schvalování rozpočtu NASA patří, je už dlouhá léta obsazován politiky s žádným nebo minimálním vědeckotechnických vzděláním. A ti se mnohdy snaží pouze o to, aby podporovali se zájmy svého regionu a politické strany, a tak se postarali o své zvolení i v příštím období.
A tak má americká pilotovaná kosmonautika zatím formulován vývoj základního prvku, který by v budoucnu umožnil zmíněné velké programy uskutečnit. Tím je kombinace nové silné modulárně koncipované rakety SLS a víceúčelové kosmické lodě Orion, s níž bude možné provádět v průběhu několika příštích desetiletích pilotované i robotické lety jak na nízké oběžné dráze kolem Země, tak i k planetám a jejich měsícům.
Nicméně dalším krokem musí být určení nějakého programu pro tuto kosmickou dopravní kapacitu. Již druhý den po Obamově druhém zvolení se začaly objevovat úvahy, že NASA chystá nový program letů lidí k Měsíci. Měl by zahrnout let s posádkou do místa 60 tisíc kilometrů nad odvrácenou stranou Měsíce, kde se vyrovnává gravitační síla Země a Měsíce, do tzv. Lagrangeova bodu. Zde lze setrvávat jen s minimální spotřebou paliva. Z tohoto místa by bylo možné podporovat lety lidí k Měsíci i vzdálenějším cílům.
Oficiální prohlášení NASA však zatím mluví o bezpilotním letu kolem Měsíce v roce 2017 a pilotovaném letu na oběžnou dráhu kolem Měsíce v roce 2021.
V každém případě lze očekávat, že NASA se bude snažit přijít s ambiciozním novým programem, protože v současnosti ambice výrazně chybí. A pak doufat, že vzbudí potřebný zájem, a získá tak podporu mezi kongresmany.
