V noci na úterý se ve 2:52 odpoutala od Země raketa Vega se sondami SEOSAT-Ingenio a TARANIS. Její let však nedopadl dobře, když se po osmi minutách letu vychýlila z plánovaní trajektorie a celá mise byla ztracena.
To v podstatě znamená, že se satelity nepodařilo dostat na jejich oběžné dráhy. Je to druhé selhání této rakety za poslední tři starty. Všech předchozích 14 letů od uvedení této levné rakety do služby před osmi lety, přitom bylo bez problémů.
Po patnácti letech příprav družice je to zklamání.
Co se stalovysvětluje Michal Václavik z České kosmické kanceláře, kde má na starosti oddělení pro výzkum vesmíru, pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum Sluneční soustavy: Po odhození třetího stupně, k němuž došlo 6 minut a 31 sekund po startu ve výšce 184 km a při rychlosti 7,58 km/s, z celé rakety Vega pokračoval setrvačností v letu čtvrtý stupeň AVUM (Attitude Vernier Upper Module). Ten s připojeným nákladem o celkové hmotnosti 1192 kg vystoupal do výšky 208 km. V tomto okamžiku, 8 minut a 2 sekundy po startu, se zažehl motor čtvrtého stupně AVUM. Ten již není na tuhé pohonné látky, jako předchozí stupně P80, Zefiro 23, Zefiro 9, ale pohání jej ukrajinský motor RD-843 na kapalné pohonné látky, které tvoří hypergolická směs asymetrického dimethylhydrazinu jako paliva a oxidu dusičitého jako okysličovadla. Až do tohoto okamžiku probíhal let správně a přesně tak, jak byl naplánován. Jednalo se o první z pěti motorických manévrů, které měl motor RD-843 v průběhu dnešní mise provést, a měl trvat necelých 7 minut. Již záhy se ale začalo ukazovat na datech z telemetrie, že se horní stupeň AVUM odchyluje od stanovené nominální trajektorie letu. Byla zaznamená jak nižší výška dráhy letu, tak i nižší rychlost, než bylo plánováno. Horní stupeň AVUM však již minul pozemní sledovací stanici Saint-Hubert v kanadské provincii Québec a nebylo možné s ním komunikovat a získat telemetrii. Další dvouminutový zážeh motoru stupně AVUM měl nastat mezi Indonésií a Austrálií pod dohledem sledovací stanice New Norcia, ale již k němu nedošlo. Naopak bylo potvrzeno, že došlo k anomálii při prvním zážehu horního stupně AVUM a mise byla ztracena. Nedošlo ani k oddělení užitečného nákladu, které mělo teprve následovat. Zatím neoficiální výpočty na základě známých dat ukázaly, že výška perigea oběžné dráhy byla po ukončení činnosti stupně AVUM záporná. To znamená, že nebylo dosaženo oběžné dráhy a horní stupeň AVUM i s připojenými družicemi SEOSAT-Ingenio a TARANIS zanikly v atmosféře Země někdy mezi 3:30 a 4:00 SEČ. Vzhledem k neudělení dostatečné rychlosti stupně AVUM je dopadová oblast podobná jako dopadová oblast pro třetí stupeň Zefiro 9. Co bylo příčinou problémů vysvětlila společnost Arianespace na tiskové konferenci. První interpretace hovořila o špatném propojení či záměně kabelů mezi dvěma aktuátory, které slouží k naklápění celého motoru RD-843 na kardanovém závěsu. Nakonec byla informace lehce poupravena a hovoří se nyní o nesprávném zapojení, tzn. že mohlo dojít např. ke špatnému zasunutí konektoru, jeho vypadnutí za letu apod. To patrně vedlo k nesprávné funkci naklápění motoru a tedy řízení vektoru tahu, což je kritický problém, který v daném okamžiku musel vést ke ztrátě mise. Pro podrobnější analýzu se Evropská kosmická agentura ESA a společnost Arianespace dohodly na vytvoření společné vyšetřovací komise, která podrobně nehodu prošetří a vypracuje případná opatření, aby se chyby neopakovala. |
Ztráta družic pro pozorování Země
SEOSAT-Ingenio byla 750kg družice, kterou měla Vega vynést jako vůbec první španělský satelit pro pozorování Země. Ten měl sbírat podklady pro kartografii, využívání půdy, městský management, vodní hospodářství a také bude monitorovat životního prostředí. Stroj měl být umístěn na oběžnou dráhu 54 minut po startu.
#SEOSATIngenio being hoisted into the Vega launch tower SEOSAT-Ingenio, the new Spanish high-resolution land imaging mission, is scheduled to be launched on a Vega rocket from Europe’s Spaceport in Kourou, French Guiana on Tuesday 17 Nov. at 02:52 CET https://t.co/75icNoHA3b https://t.co/HIn0RFrGUc
Cesta družice TARANIS měla být o něco delší. Plánovalo se, že na své místo ve výšce asi 700 kilometrů nad Zemí se dostane hodinu a 42 minut po odletu, aby se posléze držela na heliosynchronní-polární dráze. Tato menší družice měla hmotnost 150 kg a na své palubě nesla sedm přístrojů.
Jejím cílem bylo studovat tajemné jevy, které se vyskytují mezi vršky bouřkových oblaků a nabitou částí atmosféry zvané ionosféra. Konkrétně zkoumání elektrických výbojů typu sprite neboli skřítky. Na vývoji dvou ze sedmi přístrojů na palubě sondy se podíleli odborníci z Česka.
Vedle skřítků měla být vesmírná sonda TARANIS schopna zachytit fontány modrého světla (blue jets), dvoubarevné modročervené obří výtrysky (gigantic jets) či rychle se zvětšující světelné kruhy (elves). Ty se objevují po úderu silného blesku. Sonda plánovala prozkoumat také gama záblesky, které vznikají uvnitř bouřkového oblaku a souvisí s urychlováním elektronů.
 |
Česká výbava na francouzské družici
TARANIS byla mikrodružice typu MYRIADE, zaplatila ji francouzská kosmická agentura CNES a její vývoj trval asi 15 let. Sonda obsahovala řadu vědeckých přístrojů pro měření rádiových vln v širokém rozsahu kmitočtů, současně s měřením infračerveného, optického, ultrafialového a rentgenového záření a s detekcí energetických elektronů.
„Jevy související s intenzivními bouřkami se dosud podařilo prozkoumat jen částečně. Předpokládáme, že unikátní synchronizované měření všech palubních přístrojů podstatně přispěje k novým objevům,“ uvedl před stratem Ondřej Santolík, který vede Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV. Jeho tým připravil i speciální stránky, kde lze o 2-4 leté misi družice zjistit více.
Podle Akademie věd ČR vědci a inženýři z Česka spolupracovali na dvou ze sedmi aparatur. První z nich je přístroj IME-HF, který byl určen na širokopásmové měření elektromagnetických vln o kmitočtech od několika kHz až do 37 MHz. Skládá se ze dvou výklopných elektrických antén s předzesilovači a analyzátorem. Právě analyzátor vyvinuli vědci z Ústavu fyziky atmosféry. Antény pocházejí z laboratoře LPC2E Orleans ve Francii.
Sonda Taranis prozkoumá skrytou tvář bouří V úterý 17. listopadu 2020 odstartuje z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně sonda #Taranis se dvěma přístroji, na nichž se podíleli výzkumníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. https://t.co/Mk7heDGLRw https://t.co/omDF1Xopnk
„Tento přístroj bude zkoumat elektromagnetické signály, které jsou buzené elektrickými výboji mezi troposférou a ionosférou, detekovat vnitrooblakové výboje a mapovat globální výskyt přírodních a umělých vysokofrekvenčních vln,“ popsal Santolík.
Na analyzátoru s kolegy pracoval od roku 2006. Podle jeho slov celý projekt provázely různé problémy, byl i pozastaven kvůli nedostatku peněz.
Vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy pak vytvořili analyzátor pro přístroj IDEE, který bude měřit energetické elektrony nad bouřemi.
Vzkazy pro skřítky
Kromě přístrojů pro výzkum na palubě letělo do kosmu také 101 nejhezčích vzkazů, které lidé v roce 2016 zaslali během popularizační soutěže Pošlete vzkaz skřítkům. Byly nahrány v paměti jednoho z českých analyzátorů.
Soutěž pořádala Akademie věd ČR a časopis Vesmír. V paměti jsou podle Santolíka nahrána i jména všech 547 soutěžících.
Aktualizace: Doplnili jsme o zprávu o ztrátě mise a později informace o úspěšnosti rakety Vega.
Aktualizace 20:00: Doplnili jsme vysvětlení problémů od Michala Václavíka
