O projektu GOLEM nejsou žádné bližší oficiální informace. Můžeme ale kvalifikovaně odhadnout, že GOLEM vychází ze satelitní konstelace HYPERION představené v listopadu 2019 Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem (VZLÚ).
Satelitní centrum SATCEN ČR
SATCEN ČR, který je nyní spojován s projektem GOLEM, zpracovává informace především z komerčních družic a zřejmě také od některých vojenských družic spojenců. Případné vlastní družice ČR poskytnou naprostou nezávislost v průzkumu a mapování povrchu Země, a to v rozlišení několika decimetrů, což například postačí k rozpoznání konkrétního typu tanku, bojového vozidla pěchoty či například pick-upu s těžkým kulometem, zvláště pokud přispěje systém MODES, který je popsán níže.
Velkou pomoc ale vlastní satelit přinese i českým vojákům v misích.
„Aktuální družicové snímky poskytnou vojákům důležité informace například při průzkumu terénu, ve kterém je plánovaná vojenská operace, či při skrytém monitorování sil a prostředků protivníka. Kombinací spektrálních pásem je možné i detekovat klamná postavení (makety) či maskování techniky. Radarová data je možné využít pro odhalení a monitoring nelegálních přeshraničních tras osob a techniky či detekci nelegálních podzemních vedení a změn,“ vysvětlují zástupci Vojenského zpravodajství na svých stránkách.
SATCEN ČR nyní snímky získává do několika desítek minut. Počítá se zpracováním multispektrálních (v různých vlnových délkách) i radarových snímků. SATCEN ČR získá přístup k záběrům s rozlišením 50 cm a také dokáže ze snímků rozeznat různé povrchy a materiály (pomocí obrazové spektroskopie).
Pro ilustraci, jak satelit Landsat 8 snímá povrch Země v 11 různých vlnových délkách:
GOLEM a HYPERION
Již za pár let ale může SATCEN ČR získávat snímky a jiná data z vlastních českých družic. Družicový systém GOLEM bude podle informací České televize (ČT) tvořit více družic, přičemž se startem se počítá v roce 2024. ČT rovněž zmínila výzkumný ústav VZLÚ, který vizi vlastní konstelace českých satelitů HYPERION představil odborné veřejnosti již minulý rok v listopadu.
Navrhovaná konstelace satelitů HYPERION o hmotnostech 50 až 300 kg bude podle vyjádření Vladimír Petery z VZLÚ pro ČT obíhat ve výškách kolem 450 až 500 km.
„Pokud bude Česká republika požadovat vlastní družicové systémy, věříme, že zvolí českou variantu, a v takovém případě jsme schopni družicové systémy pro SATCEN ČR dodat,“ uvedl pro ČT Daniel Zeman, mluvčí VZLÚ.
Z těchto oficiálních a dalších veřejně dostupných informaci lze odvodit, že projekt GOLEM skutečně vychází ze satelitní konstelace HYPERION.
VZLÚ od roku 2017 provozuje vlastní družici VZLUSat-1, která slouží v ověření základních družicových technologií a umožnila VZLÚ osvojit si základní družicové know-how.
Družice VZLUSAT-1
V roce 2021 odstartuje další družice VZLUSat-2. Tato družice ponese mimo jiné radiační detektor SpacePix a - což může mít souvislost s projektem GOLEM - experimentální kameru pro sledování Země.
Ředitel VZLÚ Josef Kašpar v přednášce během listopadového Českého kosmického průmyslového dne přímo uvedl, že VZLUSat-2 otestuje technologii pro vyvíjenou satelitní konstelaci HYPERION.
Platforma THEA
HYPERION je konstelace čtyř satelitů, které využívají společnou platformu THEA. Příjem dat ze satelitů zajistí pozemní řídící a datová stanice SOLUM. Mezi unikátní použité technologie patří mikroakcelerometry (zařízení schopná změřit velmi malá zrychlení a jejich pomalé změny působící na družici) a unikátní iontový pohon (využívající jako palivo zbytky atmosféry).
VZLÚ vyvíjený iontový pohon umožní provozovat družice na velmi nízkých oběžných drahách (kde družice brzdí právě zbytky atmosféry). Samozřejmě čím nižší oběžná dráha, tím lepší rozlišení při snímkování Země.
Na jednotnou platformu THEA půjde umístit různé náklady, od elektro-optiky pro různá elektromagnetická spektra přes radary se syntetickou aperturou (SAR) po prostředky elektronického průzkumu. Zvažuje se dokonce lapání kosmického smetí na oběžné dráze nebo nejrůznější experimenty.
Pokud se bude GOLEM skládat ze čtyř družic, může každá nést jiné vybavení, například optiku pro různé vlnové délky, radary SAR nebo jiná průzkumná zařízení. Všechny čtyři satelity pak mohou společně snímkovat jedinou oblast a výsledné obrázky skládat dohromady.
Start za čtyři roky
VZLÚ uvádí datum vypuštění konstelace HYPERION v roce 2024, což se shoduje s plánem projektu GOLEM. Dá se očekávat, že HYPERION a GOLEM budou obíhat po heliosynchronní dráze (případně po blízké polární dráze).
Družice obíhající Zemi po heliosynchronní dráze prolétá neustále na hranici světla a stínu, takže solární panely jsou neustále osvětlovány Sluncem. Zároveň bude zobrazovat povrch Země někdy k ránu, kdy budovy, stromy a další objekty budou vrhat stíny. To umožní poznat, zda objekt, který vidíte, ční do výšky, či zda se zavrtává do země. Z délky stínů známých objektů lze i odhadnout výšku objektů.
Výstavba konstelace HYPERION je součástí širší multimiliardové iniciativy SPACE 2030, která vzniká za velké podpory českého státu. SPACE 2030 má přinést vlastní řadu českých satelitních technologií a miliardy dolarů (tedy reálně spíše desítky milionů dolarů) z kosmického průmyslu. České satelity mohou využívat jak domácí instituce, tak zahraniční zákazníci.
Kašpar ve zmíněné přednášce uvedl, že VZLÚ jedná s neznámým „pilotním kontraktorem“, což opravdu může označovat Ministerstvo obrany ČR. Tento pilotní uživatel by mohl financovat stavbu celé konstelace HYPERION. Dlužno ale dodat, že podoba a náklad konstelace HYPERION se ještě upřesňuje, právě s ohledem na „pilotního kontraktora“.
Jak a za kolik se satelity dostanou nahoru? Zde můžeme spekulovat, ale například společnost SpaceX v rámci nových sdílených misí (Smallsat Rideshare Program) nabízí hromadné vynášení několika satelitů do hmotnosti 300 kg na heliosynchronní dráhu ve výškách 500 až 600 km.
Stránky Smallsat Rideshare Program uvádějí, že SpaceX si bude za vynesení 200 kg družice účtovat jeden milion dolarů (tedy 22,5 milionu Kč) a za každý kilogram navíc 5 tisíc dolarů. V případě 300 kg družice tedy částka za vynesení dosáhne 1,5 milionů dolarů (34 milionů Kč). Pokud si můžeme zaspekulovat, konstelace čtyř satelitů GOLEM včetně vývoje, stavby a vynesení, by mohla stát jednotky stovek milionů korun.
Opět dodáme, že nikde není uvedeno, že GOLEM a HYPERION je stejný projekt. Nicméně vše ukazuje na to, že GOLEM opravdu představuje vojenskou obdobu konstelace HYPERION.
STRATOM a MODES
Informace o založení satelitního centra SATCEN ČR, kromě družic GOLEM, zmiňuje i další dva neméně zajímavé projekty. Prvním je stratosférický průzkumný systém STRATOM (stratosférický obrazový systém). Pravděpodobně půjde o výškové průzkumné drony s velmi dlouhou výdrží. Stratosféra začíná ve výšce 11 tisíc metrů, což zvládne například izraelský dron IAI Eitan.
Druhým projektem je systém pro vyhodnocování obrazových informací využívající prvky umělé inteligence MODES (modulární expertní systém). Půjde o pokročilejší verzi toho, co například již dnes využívá Google.
MODES bude nepochybně umět procházet obrovské množství obrazových informací a autonomně vyhledávat, rozpoznávat a jinak vyhodnocovat nejrůznější objekty nebo scény. Navíc se systém bude v průběhu času učit (strojové učení) a bude čím dál přesnější.
Zjednodušeně řečeno, systém dokáže ve zlomku sekundy např. určit nejen typ bojového vozidla, ale také počet vozidel a vojáků na určitém území. Možnosti systému MODES budou ale nepochybně daleko rafinovanější a propracovanější. MODES může také mnohé zjistit z délky vrženého stínu daného objektu.
Zdroj: army.cz, VZLÚ, 2, 3, airzone.tv
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.
