Poslechněte si celý rozhovor s popularizátorem kosmu Václavíkem v Kontextu:
„Už po dvě dekády opět vzhlížíme k Měsíci a chceme se tam vrátit. Lidstvo tam bylo v rámci programu Apollo v šedesátých letech a teď se vracíme ne na chvilku, ale natrvalo. Musíme tedy Měsíc pořádně poznat, abychom tam mohli dlouhodobě pobývat a to je cílem několika kosmických velmocí,“ říká o našem stále záhadou opředeném přírodním satelitu Václavík.
Michal Václavík (1985)Popularizátor kosmonautiky, amatérský astronom, vysokoškolský pedagog. V České kosmické kanceláři řeší výzkum vesmíru, pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy. Vyučuje základy kosmonautiky, kosmické systémy, kosmický prostor a nosiče a družice na Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze. Od roku 2013 je hlavním delegátem České republiky v programové radě Evropské kosmické agentury pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy. |
Když se mocnosti rozhodly o trvalém pobytu na Měsíci, znamená to, že hodlají vybudovat měsíční základny. To je dlouhodobý cíl programu Artemis Evropské kosmické agentury (ESA) a NASA. „Prvním úkolem je dostat člověka k Měsíci a obletět ho, což nás čeká asi za dva roky. Zároveň se bude na oběžné dráze Měsíce stavět základna Gateway,“ vysvětluje kapitoly projektu. To je společný projekt agentur NASA, ESA, japonské JAXA a kanadské CSA.
„Až bude Gateway hotov, bude mostem mezi Zemí a Měsícem, přičemž se na povrchu začne stavět základna, pokud budou peníze, vůle a zájem,“ uvádí Václavík. „Cílem programu Artemis není Měsíc, ale Mars. Není to konečná, ale nutná mezizastávka,“ nastiňuje kosmické ambice agentur.
Indové jako nastupující velký geopolitický hráč chce nechat slyšet svůj hlas i ve sluneční soustavě. Stali se tak čtvrtým národem, jemuž se povedlo dostat bezposádkový objekt na Měsíc, a to navíc jako první na jeho jižní pól. Povedlo se jim to se sondou Čandrájan-3 na třetí pokus. Stanou se i druhým národem, který tam dostane i své astronauty?
„U Indů je to ještě daleko, protože teprve testují pilotovanou kosmickou loď, která navíc bude létat pouze po oběžné dráze Země vedle Mezinárodní vesmírné stanice,“ říká Václavík. Dostat se jen na oběžnou dráhu Měsíce je složité a potom, co Indové otestují své technologie blízko naší planety, mohou vyvíjet techniku dál.
Katastrofa, už nejsme velmoc. Rusové jen těžce skousávají zkázu lunární sondy |
Zato Rusové po dvaceti letech vývoje sondy Luna-25 zažili velké zklamání, když začala nekontrolovaně rotovat a po chvilce nastal náraz do lunárního povrchu.
„Luna 25 měla provést relativně drobný manévr, kdy se měl na chvilku zažehnout motor a zbrzdit sondu. Neměla ještě přistávat, ale oběžnou dráhu snížit. Motor pracoval o zhruba 60 procent delší dobu. Zbrzdil sondu o tolik, že dráha klesla do záporných hodnot, tedy že narazila do povrchu Měsíce,“ osvětluje Václavík. Zda šlo o technickou nebo lidskou chybu, má zjistit vnitřní vyšetřování Roskosmosu.
„V této dekádě nepřistanou na Měsíci ani Indové, ani Číňané, kteří jsou ještě o krok napřed, ale Američané a státy zapojené do mise Artemis,“ konstatuje.
Co může za stav ruské kosmonautiky? Korupce, vzdělávání, bezcílnost? Proč jim vývoj Luny-25 trval 20 let? Proč se nedá vyčíslit, k čemu jsou lidem drahé kosmické projekty? Kolik stojí dostat kilo materiálu na oběžnou dráhu a na Měsíc? Jde dnes v kosmonautice o spolupráci nebo o soupeření? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
