Ve vzdálenosti 5 tisíc světelných let od naší domovské planety kolem sebe krouží dvě hvězdy, které vytvářejí rozsáhlé prachové prstence. Tyto narůžovělé kruhy, které vypadající téměř jako pouhý světelný odlesk, zachytil vesmírný teleskop Jamese Webba. Od dvojhvězdy se rozpínají do dálky přes deset bilionů kilometrů. Podle americké vesmírné agentury NASA prachové prstence ukazují plynoucí čas podobně jako letokruhy u stromů.
Prstence kolem binárního systému Wolf-Rayet 140 (WR 140) vznikly stlačením hvězdných větrů při přiblížení hvězd, které k sobě jejich oběžné dráhy přivedou zhruba jednou za osm let. Při setkání se plyny mezi nimi stlačí a vytvoří prach.
„Pozorujeme produkci prachu v tomto systému za více než století,“ řekl astronom Ryan Lau, vedoucí autor studie publikované v odborném časopise Nature Astronomy.
„Předchozí pozorování WR140 ukázalo přítomnost až tří prstenců. Je úžasné vidět jich takto 17, ukazuje to sílu teleskopu Jamese Webba,“ řekla BBC spoluautorka studie Olivia Jonesová z Astronomicko-technologického centra Spojeného království (UK ATC) v Edinburghu, které se na stavbě teleskopu podílelo.
Hvězdy binárního systému WR 140 jsou několikanásobně větší než Slunce – jedna z nich má třicetinásobek hmotnosti naší hvězdy, druhá zhruba desetinásobek.
Vizualizace relativní velikost Slunce (vlevo nahoře) ve srovnání se dvěma hvězdami v systému známém jako Wolf-Rayet 140. Hvězda typu O má zhruba 30krát větší hmotnost než Slunce, zatímco její průvodce má hmotnost asi 10krát větší než Slunce.
Obě kosmická tělesa se k sobě přiblíží zhruba na vzdálenost mezi Zemí a Sluncem, tedy zhruba 150 milionů kilometrů. Jedinečný vzor prstenců způsobuje podlouhlá oběžná dráha menší z hvězd.
Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od ledna letošního roku. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (245 miliard Kč) je projektem NASA a partnerů z Evropské kosmické agentury ESA a kanadské CSA.
