NASA zveřejnila dva snímky, přičemž na jednom z nich je Jupiter společně s několika měsíci a prstenci.
„Jupiter jsme takhle ještě neviděli. Je to všechno naprosto úžasné,“ uvedla astronomka Imke de Paterová z Kalifornské univerzity v Berkeley. „Popravdě řečeno jsme ani nečekali, že to bude tak skvělé,“ dodala.
Na širokoúhlém záběru Webbův teleskop zachytil slaboučké prstence okolo planety a dvě maličké družice Amaltheu a Adrasteu. Rozmazané skvrny pod Jupiterem jsou podle všeho vzdálené galaxie.
Na samostatném snímku planety se nad oběma póly rozprostírají načervenalé polární záře a zelenkavé mlhy. Modrá barva ukazuje pro Jupiter typické bouře. „Velká rudá skvrna“, bouře na jižní polokouli Jupiteru tak rozsáhlá, že by hravě pohltila celou Zemi, se na snímcích jeví jako bílá.
„Jasnost zde ukazuje na velkou nadmořskou výšku – Velká rudá skvrna má tedy svůj mlžný opar vysoko, stejně jako rovníková oblast,“ řekla Heidi Hammelová, vědkyně zbývající se pozorováním sluneční soustavy. „Četné jasné bílé ‚skvrny‘ a ‚pruhy‘ jsou pravděpodobně velmi vysoko položené mraky kondenzované na vrcholcích konvektivních bouří. Naproti tomu tmavé stuhy severně od rovníkové oblasti mají malou oblačnost,“ dodává.
Oba snímky pocházejí ze zařízení NIRCam, které má tři specializované infračervené filtry, které zobrazují detaily planety. Protože infračervené světlo je pro lidské oko neviditelné, bylo převedeno na viditelné spektrum. Obecně se nejdelší vlnové délky zobrazují červeněji a nejkratší vlnové délky jsou zobrazeny víc modře.
Infračervené snímky z teleskopu dorazí na Zemi v podobě souboru dat. Finální fotografie planet, galaxií nebo mlhovin pak vznikají pod rukama vědců. Jupiter, který se běžně jeví v oranžových a okrových tónech, je proto zbarven nezvykle fialově, modře a zeleně – vyniknou tak všechny prvky planety.
„Světlá barva v tomto případě ukazuje, že se jedná o velkou výšku. Nad Velkou rudou skvrnou i rovníkem je vysoko položený opar,“ upřesnila vědkyně zabývající se pozorováním Sluneční soustavy Heidi Hammelová. Četné bílé skvrny podle ní značí vysoce položenou oblačnost, naopak tmavé pruhy jsou místa s malou oblačností.
Úspěšná mise pokračuje
Vesmírný teleskop Jamese Webba v hodnotě deseti miliard dolarů (245 miliard korun) je projektem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a partnerů z Evropské kosmické agentury (ESA) a Kanadské vesmírné agentury (CSA). Teleskop vynesla do vesmíru loni 25. prosince raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Jde o dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled, vesmír od ledna letošního roku pozoruje ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země.
25. prosince 2021 |
První snímky teleskopu, na kterých se vyjímala zhroucená hvězda, rozlehlá mlhovina nebo tančící galaxie, vědci zveřejnili v polovině července.