Podle výsledků, které agentura na úterní tiskové konferenci představila, se v oblasti pohybu sondy Curiosity kdysi rozkládala vodní plocha s množstvím živin využitelných mikroorganismy, které známe ze Země. Tento "působivý koktejl chemických látek" mohl být podle vědců energetickým zdrojem pro mikroorganismy.
Vozítko Curiosity se teď pohybuje v oblasti kráteru zvané Yellowknife Bay (doslova "Zátoka žlutého nože", ale Yellowknife je i největší město kanadských Severních teritorií). Kráter býval řečištěm nebo dnem někdejšího jezera. Našly se tu látky, které mohou vznikat jen v prostředí, které není ani příliš slané, ani kyselé či zásadité.
Sonda Curiosity tak splnila svůj hlavní úkol. Tím bylo právě zodpovězení otázky, zda mohl být Mars vhodný pro život, shrnul Michael Meyer z NASA.
Objev je to skutečně fenomenální. Ale stále platí, co jsme psali na Technetu před časem: "I pokud sonda najde sloučeniny, které jsou pro existenci života nutné, stále to ještě není důkaz, že na Marsu život skutečně existoval." Curiosity bohužel nemá na palubě přístroje, jež by mohly objevit přítomnost života, i kdyby na ně přímo narazila.
Curiosity se v oblasti nálezu bude pohybovat ještě několik týdnů. Vědci očekávají, že před sebou mají "mnoho vzrušujících objevů".
Poletíme k Marsu? Raději ne!Komentář Karla Pacnera k novým výsledkům sondy Curiosity. K definitivnímu potvrzení minulého života na Marsu, byť o něm svědčí už řadu let mnoho nepřímých důkazů, bude zapotřebí ještě nekonečná série dalších výzkumů. Znamená to, že tento objev povede k přehodnocení data startu lidí na Mars, že tam tedy poletíme dřív? To je jedna z alternativ, o kterých se ve vědecké obci diskutuje. Nemyslím si však, že vláda prezidenta Obamy by se k tomu odhodlala, i kdyby všechny důkazy byly naprosto skálopevné. Obama je totiž ke kosmickému výzkumu od začátku velmi rezervovaný a navíc USA nemají desítky a možná stovky miliard dolarů v příštích řekněme deseti letech, které by příprava takové expedice vyžadovala. Nicméně bezprostřední výzkum praživota Marsu lidmi není jedinou cestou. Nejen Američané vládnou stále dokonalejší technikou dálkového průzkumu, takže vysílání chytřejších a chytřejších automatických těles bude schůdnější a lacinější. Spíš lze věřit tomu, že americká vědecká obec bude na vládu naléhat, aby zvýšila dotace na studium Marsu automaty – mohlo by to přinést některé zajímavé poznatky pro pozemskou medicínu a vedu. Není nakonec vyloučeno, že lidé na Marsu vůbec nepřistanou. Část vědců zastává názor, že pokud se potvrdí tamní život, byť v minulých dobách, neměli bychom tuto planetu znečistit pozemskými mikroby, které by tam kosmonauti zanesli. Je docela dobře možné, že tam přežívají mikroorganismy, které nejsou dávno mrtvé, ale dřímají, čekají na obnovu vhodných podmínek pro další existenci, anebo tam v obrovských dutinách plných vody a zásobované vnitřní energií planety čile přežívají. Přistání lidí na Marsu by mohlo být nebezpečné pro celé lidstvo. Odborníci si dokáží představit, že i při největší opatrnosti by takové výpravy mohly dovézt na Zemi marsovské mikroorganismy, které by v novém prostředí bujely a mohly by se stát nebezpečnými. Přikláním se k názoru, že Mars by měl zůstat obrovskou kosmickou oázou mimozemského života, kam by se na průzkum vydávaly dobře vysterilizované automatické sondy – nikdy člověk. Ovšem tuhle otázku budou řešit vědci nejspíš na přelomu dvacátých a třicátých letech, možná i později. |
Oprava: V článku se původně uvádělo, že město Yellowknife leží v USA. Za chybu se omlouváme.
