Karel Pacner

Před 60 lety odstartoval první člověk do vesmíru. A tím rozpoutal největší vědecko-technické soupeření v historii.

Zpěvačka Naděžda Plevická se ke spolupráci se sovětskou kontrarozvědkou před druhou světovou válkou dostala přes svého manžela. Nakonec zemřela ve vězení. O jejím životě píše Karel Pacner.

Zrod Sovětského svazu neznamenal okamžitý konec opozice. Ta se v emigraci snažila připravit na případný konflikt. Její součástí byl i manželský pár Nikolaj Skoblin a známá zpěvačka Naděžda Plevická....

Za první světové války získala německá vedoucí špionáže proti západní frontě Elsbeth Schragmüllerová mnoho přezdívek jako Paní doktorka nebo Tygří oči . Díky jejím agentům mělo Německo mnoho cenných...

Daphne Parková celých třicet let při své kariéře diplomatky měla druhou tajnou roli špionky MI6 v Hanoji, Moskvě a Kongu. Proč se jí přezdívalo královna špionek, píše v další ukázce ze své...

Raketová technika nacistického Německa byla ve své době nejpokročilejší. I proto o ní a jejím nasazení chtěli spojenci získat co nejvíce informací. Pomohla jim v tom Jeannie de Clarensová s krycím...

Velká Británie se v době druhé světové války pokoušela sledovat poštovní komunikaci mezi USA a Evropou. Velký úspěch si v tomto ohledu připsala jedna z cenzorek Nadya Gardnerová. O příběhu odhalení...

Albert Einstein nebyl součástí týmu, který během druhé světové války vyvíjel ve Spojených státech atomovou bombu. I tak o něj měla zájem sovětská rozvědka NKVD. Chtěla se k němu dostat přes jeho...

Dvojitá špionka byla tak trochu rozporuplnou osobností. Nathalia Sergueieová byla jednou z důležitých figurek v šachové partii předcházející vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. O životě této...

Špionážní operace mají nádech dobrodružství, když se však dostane na osudy konkrétních lidí, může jít o tragédii. Jako v případě ředitele záložny Josefa Potočky. O jeho osudu píše Karel Pacner.

Kolik škody může napáchat jeden dvojitý agent v centrále špionážní organizace, ukazuje další část příběhu o historii Československého zpravodajského úřadu ve Velké Británii. Píše o něm Karel Pacner.

Zatímco Američané a Francouzi zřídili československé výzvědné skupiny takřka pudově už v průběhu léta a podzimu 1948, Britové, považovaní za mistry tajných zápasů, si to rozmýšleli. O historii...

Jak vypadala hra americké FBI a československé rozvědky, ukazují další kapitoly ze života Karla Hlásného a vojenské jazykové školy v Monterey. V jedné z těchto špionážních akcí nešlo o nic menšího...

Bývalý podplukovník generálního štábu Karel Hlásný uměl pět cizích jazyků, a tak nebylo divu, že jej americká armáda využila ve své speciální jazykové škole. Zájem o něj měla ale i československá...

Ve věku 92 let zemřel Rudolf Zahradník, osobnost, která se výrazně podílela na rozvoji vědy v Česku. Byl kdykoli k dispozici. A vždycky uměl odpovědět i na ty nejsložitější otázky srozumitelně. Na...

Příběh dvojice špionů naverbovaných československou rozvědkou ve Švýcarsku má tak trochu otevřený konec. Jejich prozrazení mohlo být účelové. O této kapitole z historie naší špionáže píše Karel...

Slovák Štefan Krigovský byl jako mladík poslán do francouzské klášterní školy, z níž vyšel jako kněz. Později své kontakty využil, aby pro sovětský blok získával tajné informace. O životě tohoto...

První raketu v Sovětském svazu vyzkoušeli v roce 1933, byl u toho i nadšený konstruktér, který později pracoval na raketách i letounu s raketovým pohonem. O životě konstruktéra Michaila Tichonravova...

Vývoj první špionážní družice začínal v USA v podstatě od nuly a ve velkém utajení. Jeho hlavní protagonista se kvůli tomu na měsíce odstěhoval od rodiny. O životě konstruktéra Jamese W. Plummera...

Na škole jeho skupině přezdívali „klub sebevrahů“, dal se k americkým komunistům, ale nakonec stál u zrodu prvních raket v USA a založil první soukromou firmu na jejich konstrukci. O životě...

Byl u všech důležitých milníků amerických pilotovaných letů do vesmíru. Podílel se na konstrukci lodí Mercury, Apollo a především raketoplánů. O životě konstruktéra Maxima Fageta píše Karel Pacner.

Před 75 lety vyhladila první americká atomová bomba japonské město Hirošimu. Byl to šok pro celý svět. A výsledek tříletého úsilí skupiny amerických a britských vědců včetně emigrantů z Evropy, kteří...

První umělou družici Země, Sputnik, zná ze školy každý. Pohnutý osud zapomenutého geniálního konstruktéra Gleba Maximova ale jen málokdo.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) by bez Mikea Suffrediniho možná ani nevznikla. Právě on musel koordinovat úsilí více než desítky států při její stavbě. O životě tohoto budovatele ISS píše Karel...

I když Sovětský svaz plánoval vlastní „létající kosmickou loď“, nakonec se musel při vývoji svého raketoplánu inspirovat u Spojených států. U jeho vývoje byl i Gleb Jevgenijevič Lozino-Lozinskij. Ten...

Gleb Jevgenijevič Lozino-Lozinskij měl velký podíl na projektech, které měly přinést mnohonásobně použitelný letoun, který by byl schopen pohybu v kosmu. O životě tohoto konstruktéra píše Karel...

Do vesmíru se díky Evropské kosmické agentuře (ESA) podívají další astronauti. Čech mezi nimi však nebude, brzdou je Ministerstvo dopravy. Je to přirozené, doprava nemůže řídit výzkum vesmíru, píše...

Vladimir Nikolajevič Čeloměj byl jednou z klíčových postav vývoje raketových systémů Sovětského svazu. O životě tohoto konstruktéra píše Karel Pacner.

Franz Friedrich Rudl byl člověk, který se dokázal obklopit lidmi, kteří mu pomohli v těžkých chvílích. Proto mohl radit faktickému vládci Protektorátu, po válce pracovat ve službách Červeného kříže a...

Agent Sedmička byl důležitou postavou špionáže východního bloku. Dokázal dlouhé roky předávat informace o rakouské kontrašpionáži, československých uprchlících i o chystaných akcích západních...

Američané konečně vypustili vlastní kosmickou loď s lidmi. Po devíti letech nemohoucnosti. Spojené státy se vrátily do pozice kosmického lídra, píše spisovatel Karel Pacner.

Příběh otce a dcery ve službách Státní bezpečnosti Československa nepostrádá nádech ironie. Arnošt Mašát se nedočkal naspořených peněz, které pro něj STB ukládala na účet, a ty tak propadly státu....

Českoslovenští špióni a diplomaté lovili ve vatikánských vodách vhodné kandidáty na spolupráci. I přes veškerou snahu ovšem StB velký úlovek unikal.

Státní bezpečnost se opakovaně pokoušela proniknout do církevního prostředí. Se střídavým úspěchem se jí to dařilo – i církve mají dostatek „černých ovcí“ s využitelnými lidskými slabostmi a touhami.

Konec socialistických režimů ve střední a východní Evropě přišel nečekaně rychle i díky pasivitě Sovětského svazu. Jeho tehdejší šéf rozvolnil budovu sovětského impéria a pak téměř nečinně přihlížel,...

Český rodák Helmut Zilk. V roce 1968 pomáhal imigrantům před sovětskou invazí utéct z ČSSR. Právě jemu vděčí Vídeň za klidné centrum města, protože do něj zakázal vjezd automobilům. A byl to Zilk,...