Zeman udělí vyznamenání agentovi StB, který zřejmě oklamal komunisty

Český rodák Helmut Zilk. V roce 1968 pomáhal imigrantům před sovětskou invazí utéct z ČSSR. Právě jemu vděčí Vídeň za klidné centrum města, protože do něj zakázal vjezd automobilům. A byl to Zilk, který opakovaně žádal komunistický režim o propuštění Václava Havla z vězení. Helmut Zilk, agent StB s krycím jménem Holec.

Někdejší starosta Vídně Helmut Zilk na snímku z roku 1975 | foto: Profimedia.cz

Poprvé v říjnu 1998 oznámila kancelář prezidenta republiky, že k osmdesátému výročí vzniku Československa dostane vysoké státní vyznamenání také dr. Helmut Zilk, někdejší ředitel Rakouského rozhlasu a televize, bývalý vídeňský primátor a exministr školství. V osmašedesátém roce pomáhal uprchlíkům z Československa, protestoval proti komunistickému bezpráví a žádal propuštění Václava Havla a dalších politických vězňů, rovněž se snažil o vzájemné porozumění obou zemí společným televizním programem. Též byl předsedou Společnosti rakousko-českého přátelství.

Po několika dnech, 23. října 1998, vydala ČTK zprávu, že vzhledem k novým informacím nebude Zilk vyznamenán. Důvod nesdělila. Vysvětlil je druhý den pražský dopisovatel mnichovského deníku Süddeutsche Zeitung Petr Brod: Zilk byl agentem československé rozvědky.

Rakušan tuto zprávu rázně popřel. Rozvinula se debata, jestli to byla pravda, anebo se jedná o pomluvu. Helmut Zilk zemřel 24. 10. 2008. Letos, 28. října mu posmrtně vyznamenání Miloš Zeman udělí.

Kdo byl Helmut Zilk? Agent StB s krycím jménem Holec, ale také pravděpodobně někdo, kdo komunistické státní policii zevnitř škodil. Nejednoznačnost osoby Helmuta Zilka naznačil už Václav Havel, který byl na jeho pohřbu a omluvil se mu.

Levičák ve státních službách

Helmut Zilk se narodil 9. června 1927 ve Vídni v rodině českého novináře. Během války vystupoval opatrně proti nacismu. Na jejím sklonku vstoupil do komunistické strany, ale brzy z ní odešel. Po absolvování pedagogické fakulty si vyzkoušel kantorské povolání a potom utekl k novinařině. Místo našel ve státní televizi, kde inspiroval vznik několika nových pořadů, které si získaly oblibu diváků. 

V polovině šedesátých let, kdy začínalo mezi Východem a Západem politické oteplení, prosadil společný pořad rakouské a československé televize, v němž živě vystupovali politici obou zemí. Několikrát se opakoval s obrovským úspěchem, protože československým divákům pootevřel okno na Západ.

V Rakousku platilo, že vítězná politická strana posílá své lidi do nejrůznějších funkcí. Zilk zůstal levičákem. Byl členem Rakouské sociálně demokratické strany (Sozialdemokratische Partei Österreichs – SPÖ). Není proto divu, že po vítězných volbách v roce 1967 usedl do křesla ředitele rakouské státní televize (Österreichischer Rundfunk – ÖRF). 

Za invaze v roce 1968 pomáhal šířit pravdivé informace

Když do Československa vpadly v létě 1968 sovětské divize, přičinil se, aby televize vysílala autentické záběry odvážných českých a slovenských kameramanů o zvěrstvech, kterých se dopouštěly. Ve funkci vydržel sedm let, než ho vystřídal člen lidové strany.

Profesionální úspěchy a velké příjmy mu usnadnily vstup do salonů vídeňské smetánky. Proslul jako milovník žen. Byl třikrát ženatý, s druhou manželkou měl syna. Jeho největší láskou se stala třetí životní družka, zpěvačka Dagmar Kollerová.

Po propuštění z ÖRF pracoval pět let v redakci vlivného deníku Kronen Zeitung jako ombudsman, tedy klíčový redaktor pro styk se čtenáři. V roce 1984 ho zvolili socialistickým primátorem Vídně. I na radnici přišel s řadou přelomových nápadů – zakázali vjezd aut do centra, obnovili tradiční vánoční trhy a operní festivaly, řadou dalších opatření umožnili obyvatelům města, aby se jim lépe dýchalo. Po prohraných volbách v roce 1994 musel Zilk přenechat primátorský řetěz Michaelu Häuplovi.

Pod krycím jménem Holec

Proti tvrzení, že Zilk byl československým agentem, vystoupil Ladislav Bittman-Brychta, který v létech 1967–1968 působil na rezidentuře ve Vídni. Jako řídící důstojník se s ním občas scházel v jeho ředitelské pracovně. „Vyměňovali jsme si názory na vývoj v Československu a v Rakousku,“ napsal v knize Mezinárodní dezinformace. „Většinou šlo o zákulisní informace krátké životnosti, které nebyly tajného charakteru a na rovnováhu sil mezi Východem a Západem neměly žádný vliv. 

Hlavním důvodem, proč měla československá rozvědka o Zilka zájem, byla jeho politická budoucnost. Jeho osobní ctižádost, talent k politickému manévrování a osobní vztahy s rakouskou politickou a novinářskou elitou prozrazovaly, že se Zilk jednou může stát významnou osobností v rakouském politickém životě.“

Bittman se s ním naposledy setkal v červenci 1968, kdy za ním přišel do jeho bytu. „Tady jsou některé moje postřehy, o které jste mne minule požádal,“ řekl diplomatu-špionovi pán domu a podal mu magnetofonový pásek.

„V Zilkovi jsem se pořádně nikdy nevyznal,“ přiznal Bittman. „Peníze mu československá rozvědka žádné nedávala. Příležitostně jsem mu kupoval dárky k Vánocům či k narozeninám v podobě dárkových košů s lihovinami, ale to nestálo za řeč. Koneckonců podobné dárky od nás dostávalo mnoho dalších rakouských politiků a novinářů. O mé příslušnosti k rozvědce jsem Zilkovi nikdy neřekl, i když to pochopitelně mohl tušit, a Zilk žádný dokument o tajné spolupráci nepodepsal. Možná, že ho motivovaly sympatie k českému živlu, neboť mezi jeho předky byli také Češi, ale tomu zase odporoval jeho živočišný sebezáchovný pragmatismus.“

Podle Bittmana navázal styk s Zilkem kulturní přidělenec Jiří Stárek, který nepařil ke kádrovým důstojníkům rozvědky, ale působil jako důvěrný styk, tedy bez direktivních úkolů. Stárek získal Zilka k prosazení televizního mostu Rozhovory Vídeň-Praha, které se vysílaly v letech 1964–1965.

Lustr se štěnicí

Záznam o Zilkově zavedení v kategorii důvěrný styk je z 20. prosince 1965 pod krycím jménem Holec. Rozvědka ředitele televize dobře platila. Poprvé v prosinci 1966, ale stvrzenka, kterou podepsal, předstírala, že jde o vrácení půjčky. Další příjmy podepisoval falešným jménem Johan Meiz, které si sám vybral. Na 58 schůzkách během dvou let inkasoval 55 tisíc šilinků a 13 tisíc korun. Stvrzenky na cizí účet ukazují, že si Zilk uvědomoval nesprávnost či dokonce nezákonnost svých kontaktů.

Ve své marnivosti jednou naznačil, že místo peněz by rád přijal lustr, jindy lampy z českého skla. Okamžitě mu vyhověli. Ovšem do lustru instalovali štěnici pro odposlech.

Rád také jezdil jako turista do Československa. V recepci hotelu, který platilo ministerstvo vnitra, dostával obálku s penězi, obvykle se 3 tisíci Kčs. A když nadhodil, že by měl rád byt v Praze poblíž Staroměstského náměstí, začali se po něm příslušníci první správy poohlížet.

Zilkovy informace nebyly tajné, ani strategicky důležité. Nicméně dávaly nahlédnout do politické kuchyně Rakouska. A hlavně zavazovaly informátora pro budoucnost.

Oklamal StB?

Bittman zřejmě nebyl jediný, kdo se stýkal se Zilkem, protože jeho spis vypovídá o něčem jiném. „Zilk musel vědět, že je v kontaktu s příslušníky rozvědky ministerstva vnitra,“ řekl historik Prokop Tomek v roce 2009 po prostudování jeho spisu reportérovi MF DNES. 

Nicméně příběh spolupráce Helmuta Zilka s československou rozvědkou byl zřejmě složitější. Od roku 2008 se totiž objevily nové skutečnosti. „Celkem jasně to naznačil Václav Havel, který se v roce 2008 zúčastnil Zilkova pohřbu. Tehdy řekl: ‚Možná jsme mu z neznalosti i ublížili.‘ A znovu se mu omluvil (více zde). V podstatě jediným vysvětlením je možnost, že Zilk měl v daném případu nějakou jinou roli. A touto rolí by mohla být spolupráce s komunistickou rozvědkou s vědomím ‚druhé strany‘. Tou oklamanou by tedy byla právě StB,“ vysvětlil historik redakci Technet.cz. 

V tom případě by však padla výhrada vůči Helmutu Zilkovi jako člověku poskvrněnému podporou komunistického totalitního režimu. „Dokonce by pak měl být považován za aktivního účastníka soupeření na ‚správné straně‘ . V historii československé komunistické rozvědky by vůbec nešlo o ojedinělý případ. Hmatatelný důkaz ale nemáme a nejspíš ani mít nebudeme. Ve světě zpravodajských služeb bylo zveřejnění prakticky celého archivu komunistické StB jen ojedinělou událostí,“ dodává Prokop Tomek.

Pod ochrannou CIA

Když v září 1968 utekl Bittman pod ochranná křídla Spojených států, prozradil všechny své informátory a agenty. Pražská centrála první správy doporučila těmto lidem, aby se odstěhovali do Československa, kde dostanou azyl. Nabídku přijali jenom někteří. Ostatní zůstali na svých místech, byť třeba na méně exponovaných pracovištích. Vysvětlení pro ně je jediné – spolupracují rovněž se CIA anebo se západoněmeckou BND. Ani Zilk Vídeň neopustil a pokračoval v kariéře.

V redakci Kronen Zeitung opět působil jako ombudsman. Vedl Židovské muzeum, zasloužil se o připomenutí holocaustu a prosadil vytvoření památníku proti válce a nacismu. Když se stal roku 1983 ministrem školství, zasadil se o zavedení nového předmětu do středních škol – počítačové vědy.

Zilkovy liberální názory vadily ultrapravici. Anarchistický terorista Franz Fuchs mu poslal balíčkový pekelný stroj. Když ho Zilk 5. prosince 1993 otevřel, výbuch ho zranil, utrhl mu dva prsty na levé ruce.

Jednu dobu sloužil jako vládní zmocněnec pro reformu armády. Pokud nebyl ve vládních službách, pokračoval v kariéře moderátora ORF. Za pomoci jednoho kolegy sepsal memoáry, ve kterých se mimo jiné hájil proti nařčení ze spolupráce s československou rozvědkou.

Helmut Zilk zemřel po těžké nemoci 24. října 2008 ve Vídni. Bylo mu jednaosmdesát let.

Kapitola z připravované knihy ČESKOSLOVENŠTÍ VYZVĚDAČI, která má vyjít na jaře 2020.

Autor:
  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...