Jednosměrná mise na Mars má především finanční výhodu. Doprava lidí z Marsu zpět k Zemi by byla výrazně dražší a samozřejmě i technicky náročnější. I proto o tomto způsobu kolonizace Marsu přemýšleli lidé v NASA.
Tento týden o sobě znovu dala vědět nizozemská organizace Mars One Foundation (MOF), která plánuje vypravit raketu na Mars již za devět let. Zahájení činnosti oznámila loni v červnu. Od té doby jí prý přišlo na deset tisíc elektronických dopisů od lidí z celého světa.
Vše má být součástí reality show, která bude vysílána v televizi i na internetu. V pondělí Mars One Foundation zahájila první kolo výběru kandidátů. Lidé vedle svých údajů a poplatku zasílají i motivační videa. Pro ty, kdo žijí v rozvojových zemích, je poplatek pět dolarů (asi 100 korun), nejvíce si za přihlášku zaplatí obyvatel Kataru, konkrétně to je částka 73 dolarů (cca 1 460 korun).
Firma tvrdí, že administrativní poplatek v této výší vybírá proto, aby se jednak mohl přihlásit vážný zájemce z jakéhokoliv konce světa a také aby mohl odradit případné vtipálky, kteří o program zájem nemají. V době psaní článku se na stránce projektu objevuje asi 150 motivačních videí a mezi nimi i jedna uchazečka z Česka.
"Pryč je doba, kdy byla odvaha a počet hodin nalétaných v nadzvukovém letounu jedním z nejdůležitějších kritérií," láká potenciální účastníky v tiskové zprávě Norbert Kraft, vedoucí lékařského oddělení organizace a bývalý vědecký pracovník NASA.
Než bude vybrána první posádka k letu na Mars, proběhnou čtyři výběrová kola, která počet kandidátů vždy zúží. Prvním sítem uchazeči projdou po skončení současné fáze, která končí uzavřením kandidátek 31. srpna 2013.
Ve třetím kole pak má proběhnout národní finále, které má přenášet vybraná televize daného státu, tedy patrně ta, která si za práva připojit se k této reality show zaplatí. Ve čtvrtém kole pak proběhne mezinárodní finále, ve kterém bude šest čtyřčlenných skupin prokazovat schopnosti spolupráce v náročných podmínkách a projdou také příslušným školením.
K tomu bude vytvořeno simulované prostředí základny na Marsu. Na konci celého procesu bude skupinka čtyř dobrovolníků (dva muži a dvě ženy), kterou hlasováním vyberou diváci. Ta má v roce 2022 odletět k Marsu a v roce 2023 přistát na místě. A po dvou letech by je měla následovat další čtveřice.
Mezitím budou muset první kolonisté postavit obytné buňky, pěstírny rostlin pro obživu a vypořádat se třeba i s menší gravitací Marsu, která je v porovnání se Zemí zhruba třetinová.
Kdo to zaplatí?
Plány jsou to zajímavé, ale je reálné vůbec takovou misi zaplatit? Mars One Foundation zatím peníze shání. Věří, že během současné fáze, kdy se bude o tuto reality show zajímat celý svět, se jí podaří oslovit dostatek solventních sponzorů, kteří by náklady mohli zaplatit. Peníze by měly přijít i z prodeje licencí na vysílání, o které budou mít zpočátku zájem asi televizní stanice po celém světě, později pak asi především těch států, jejichž státní příslušníci postoupí do závěrečné části projektu.
Nejdřív robotiAsi nejrozsáhlejší studie na téma kolonizace Marsu předpokládá, že nejrozumnější by bylo začít robotickou misí, která by měla za cíl vybudovat základnu, kam by se pak nastěhovali první osadníci. |
Sama MOF odhaduje, že náklady na jeden takový let by se přiblížily v přepočtu 120 miliardám korun a k tomu je třeba připočíst peníze, které bude stát příprava a vysílání na Zemi. Lety dalších posádek by pak měly stát o třetinu méně a poslání zásob pak má vyjít na asi 5 miliard. Jen pro srovnání: úvodní let by stál více než průměrný měsíční rozpočet České republiky. Jeden ze zakladatelů projektu Bas Lansdorp si nemyslí, že získat tolik peněz je nereálné. V rozhovoru na Space.com poukazuje na příjmy 80 miliard z olympijských her 2012 v Londýně.
Získaných peněz nemusí být dost a tak trochu se vkrádá myšlenka, zda vše nakonec neskončí pouhou simulací letu na Mars jako ve vědeckém projektu Mars 500, kde dobrovolníci strávili 520 dní v omezeném prostoru "kosmické lodi".
V současné době totiž MFO ještě nemá ani uzavřené konkrétní smlouvy s potenciálními dodavateli "kosmických" technologií. Hlavním dodavatelem má být SpaceX s raketou Falcon Heavy a lodí Dragon. V plánech je také poměrně značně technologický náročný proces stavby transportní lodi na nízké orbitě. Má to být v podstatě vesmírná stanice ze tří částí: pohonné, obytné a přistávací.
Jako přistávací modul má sloužit několik větších modelů lodi Dragon. Každý z nich bude mít svou specifickou funkci, od podpory života, přes skladovací prostor, až po garáž pro marsovské vozidlo, poháněné elektřinou ze solárních kolektorů.
Na Mars chtěla i NASA
Mars One Foundation není zdaleka první, kdo pracuje na plánech kolonizace Marsu. Například před více než dvěma lety Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) uvažoval, že by takto mohlo lidstvo kolonizovat Mars. Od té doby je však o projektu ticho a nadace Hundred Year Starship, která měla být pro tento účel založena, neexistuje.
Místo ní probíhá studie 100 Year Starship, která má zkoumat budoucí technologie pro dlouhodobé pilotované lety na velké vzdálenosti. Zkoumání kolonizace Marsu i současný projekt pro dlouhodobé lety byly svěřeny organizaci Ames Research Centre, která je součástí NASA.
Ale běží i další projekty. Jeden má například pomoci vytvořit vhodný jídelníček pro dlouhodobé pobyty ve vesmíru. Je označen jako HI-SEAS a v jeho rámci bude pětice dobrovolníků pobývat na lávovém poli na Havaji a budou se živit pouze omezenou kosmickou stravou (více o projektu v tomto článku).
