Letos 13. března tohoto roku se v chilských Andách slavilo. Vybraná delegace představitelů států, univerzit i vědeckých institucí (včetně našeho ministra školství Petra Fialy) oficiálně posvětila otevření unikátního zařízení, observatoře ALMA.
Ta využívá 66 antén o průměru 7, nebo 12 metrů, které se tyčí nad pouští Atacama v Chile v úctyhodné výšce přes pět tisíc metrů nad mořem. Projekt za více než 25 miliard korun (1,4 miliardy dolarů), na který přispěla i Česká republika, pozoruje vesmír ve spektru rádiových vln. Od svého spuštění poskytoval unikátní výsledky. Tedy jen do srpna. Pak astronomy zaskočila nečekaná potíž.
Jak to vidí ALMA |
"Dostali jsme jen stručnou zprávu z evropského centra, že provoz je přerušen a pozorování naplánovaná na srpen neběží, protože stávkuje technický personál," říká Marian Karlický, šéf českého pracoviště (tzv. "uzlu") projektu ALMA v Astronomickém ústavu. "O mnoho více jsme tady v Čechách o situaci nevěděli, informací jsme byli zprvu stejně překvapení jako vy," dodává ještě Karlický.
Provoz byl zastaven 22. srpna. Ten den vstoupili do stávky chilští pracovníci, kteří zajišťují technický chod observatoře. Na ALMA jich pracují necelé dvě stovky a starají se o vše od úklidu a údržby po administrativu.
Stávka je motivována ekonomicky. Odbory požadují uzavření nové kolektivní smlouvy za tu, která vypršela 13. srpna letošního roku. Požadovaly zvýšení platů o 15 procent, kratší směny a další méně významné změny v pracovní smlouvě. Platy na ALMA byly podle odborů nižší než je průměr u zaměstnanců podobných mezinárodních observatoří v Chile. (Oblast je pro pozorování velmi příhodná, takže ALMA není v zemi jediná.)
Jednání vedli odboráři s americkou organizací Associated Universities Incorporated (AUI). Jde o společnost založenou americkými univerzitami, která zajišťuje chod astronomických observatoří po celém světě. ALMA financují i další země včetně České republiky, ale na smlouvách zaměstnanců všechny účastnické státy podepsané být nemohou, tak na sebe tuto povinnost vzala AUI.
AUI podle odborářů úplně odmítla jednat o zvýšení platů. Od zahájení stávky tedy observatoř zatím funguje v provizorním režimu. Vědci zpracovávají data, která dosud sesbírali a hlídají, zda jsou zařízení v pořádku. Nová pozorování však neprovádějí. Jak dlouho bude ještě stávka trvat, není zatím jasné.
Co nesvědčí člověku, svědčí astronomii
Suché vysokohorské prostředí je pro člověka skutečně velmi nehostinné. Mezi samotné anténty tak jezdí co nejméně. Astronomové i technický personál, kteří na chod stanice dohlížejí, pracují ze střediska, které je necelé tři kilometry nad hladinou moře. Přímo pod anténami se lidé obvykle pohybují s kyslíkovými maskami, nebo alespoň mohou využívat místností se zvýšeným tlakem, říká astronom Jan Palouš.
Ale pro pozorování hvězd jde o skvělé místo. Zemská atmosféra zkresluje prakticky veškeré signály, které přes ni prochází, takže čím méně je atmosféry nad pozorovacím přístrojem, tím lépe. Proto ALMA stojí v pěti kilometrech nad mořem. Na škodu přesnosti pozorování je vlhkost v ovzduší. Ale poušť Atacama je jedno z nejsušších míst na Zemi, a tak i v tomto ohledu je zařízení naprosto špičkové.
Z hlediska astronomie je tak stávka nešťastná. ALMA (celým názvem Atacama Large Millimeter Array, tedy Velká atakamská milimetrová anténní soustava) je skutečně unikátní nástroj a její pozorování mají velkou cenu. Má mnohem lepší rozlišení než stávající laboratoře podobného typu a je také velmi flexibilní. Její ohromné antény jsou totiž pohyblivé, a tak může observatoř měnit konfiguraci podle potřeb konkrétních pozorování.
První výsledky laboratoře ALMA byly skutečně zajímavé. Umožnila už vědcům prohlédnout prachovým oblakem u mladých hvězd, a pozorovat tak vznik planet, nebo kontrolovat aktivitu velmi vzdálených galaxií, a pozorovat tak nejstarší známé hvězdy ve vesmíru. Některé výsledky si můžete prohlédnout v naší obrazové galerii.
