Astronomická anomálie: Provoz obří observatoře přerušila stávka

aktualizováno 
Rekordní observatoř ALMA, která zahájila pozorování teprve letos v březnu, zažila pro astronomy nezvyklou událost. Technický personál už více než týden stávkuje. Pracovníkům vadí nízké platy a práce ve velké nadmořské výšce.

Antény teleskopu ALMA v poušti Atacama | foto: ČTK

Letos 13. března tohoto roku se v chilských Andách slavilo. Vybraná delegace představitelů států, univerzit i vědeckých institucí (včetně našeho ministra školství Petra Fialy) oficiálně posvětila otevření unikátního zařízení, observatoře ALMA.

Ta využívá 66 antén o průměru 7, nebo 12 metrů, které se tyčí nad pouští Atacama v Chile v úctyhodné výšce přes pět tisíc metrů nad mořem. Projekt za více než 25 miliard korun (1,4 miliardy dolarů), na který přispěla i Česká republika, pozoruje vesmír ve spektru rádiových vln. Od svého spuštění poskytoval unikátní výsledky. Tedy jen do srpna. Pak astronomy zaskočila nečekaná potíž.

Jak to vidí ALMA

"Dostali jsme jen stručnou zprávu z evropského centra, že provoz je přerušen a pozorování naplánovaná na srpen neběží, protože stávkuje technický personál," říká Marian Karlický, šéf českého pracoviště (tzv. "uzlu") projektu ALMA v Astronomickém ústavu. "O mnoho více jsme tady v Čechách o situaci nevěděli, informací jsme byli zprvu stejně překvapení jako vy," dodává ještě Karlický.

Provoz byl zastaven 22. srpna. Ten den vstoupili do stávky chilští pracovníci, kteří zajišťují technický chod observatoře. Na ALMA jich pracují necelé dvě stovky a starají se o vše od úklidu a údržby po administrativu.

Stávka je motivována ekonomicky. Odbory požadují uzavření nové kolektivní smlouvy za tu, která vypršela 13. srpna letošního roku. Požadovaly zvýšení platů o 15 procent, kratší směny a další méně významné změny v pracovní smlouvě. Platy na ALMA byly podle odborů nižší než je průměr u zaměstnanců podobných mezinárodních observatoří v Chile. (Oblast je pro pozorování velmi příhodná, takže ALMA není v zemi jediná.)

Jednání vedli odboráři s americkou organizací Associated Universities Incorporated (AUI). Jde o společnost založenou americkými univerzitami, která zajišťuje chod astronomických observatoří po celém světě. ALMA financují i další země včetně České republiky, ale na smlouvách zaměstnanců všechny účastnické státy podepsané být nemohou, tak na sebe tuto povinnost vzala AUI.

AUI podle odborářů úplně odmítla jednat o zvýšení platů. Od zahájení stávky tedy observatoř zatím funguje v provizorním režimu. Vědci zpracovávají data, která dosud sesbírali a hlídají, zda jsou zařízení v pořádku. Nová pozorování však neprovádějí. Jak dlouho bude ještě stávka trvat, není zatím jasné.

Co nesvědčí člověku, svědčí astronomii

Suché vysokohorské prostředí je pro člověka skutečně velmi nehostinné. Mezi samotné anténty tak jezdí co nejméně. Astronomové i technický personál, kteří na chod stanice dohlížejí, pracují ze střediska, které je necelé tři kilometry nad hladinou moře. Přímo pod anténami se lidé obvykle pohybují s kyslíkovými maskami, nebo alespoň mohou využívat místností se zvýšeným tlakem, říká astronom Jan Palouš.

Ale pro pozorování hvězd jde o skvělé místo. Zemská atmosféra zkresluje prakticky veškeré signály, které přes ni prochází, takže čím méně je atmosféry nad pozorovacím přístrojem, tím lépe. Proto ALMA stojí v pěti kilometrech nad mořem. Na škodu přesnosti pozorování je vlhkost v ovzduší. Ale poušť Atacama je jedno z nejsušších míst na Zemi, a tak i v tomto ohledu je zařízení naprosto špičkové.

Z hlediska astronomie je tak stávka nešťastná. ALMA (celým názvem Atacama Large Millimeter Array, tedy Velká atakamská milimetrová anténní soustava) je skutečně unikátní nástroj a její pozorování mají velkou cenu. Má mnohem lepší rozlišení než stávající laboratoře podobného typu a je také velmi flexibilní. Její ohromné antény jsou totiž pohyblivé, a tak může observatoř měnit konfiguraci podle potřeb konkrétních pozorování.

První výsledky laboratoře ALMA byly skutečně zajímavé. Umožnila už vědcům prohlédnout prachovým oblakem u mladých hvězd, a pozorovat tak vznik planet, nebo kontrolovat aktivitu velmi vzdálených galaxií, a pozorovat tak nejstarší známé hvězdy ve vesmíru. Některé výsledky si můžete prohlédnout v naší obrazové galerii.

Nepřehlédněte:

Nejčtenější

Miliony uživatelů řeší problémy s Windows 10. Někomu i zrudla obrazovka

Aktualizace Windows 10

Kontrola aktualizací Windows se v poslední době Microsoftu nedaří tak, jak by měla. Nové aktualizace přinášejí řadě...

USA by mohly prohrát omezený konflikt s Čínou, soudí vědci ze Sydney

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Vojenská nadřazenost Američanů v Jihočínském a Východočínském moři je věcí minulosti. Jejich ozbrojené síly jsou...

Kdy ani ochranný oblek nepomůže. Co dokáže granát nebo zákeřná motýlí puma

Podívejte se s námi k pyrotechnikům PČR

„Pokud mě uvidíte utíkat, snažte se mě předběhnout.“ Vtip, který laika pobaví, ale z pohledu pyrotechnika je otřepaný a...

Proč byli někteří dinosauři tak velcí? Měli něco, co savci ne

Jedním z evolučních důvodů gigantických rozměrů sauropodů byla pasivní obrana...

Největší suchozemští tvorové všech dob, pravěcí sauropodi, byli výrazně větší než všechna zvířata, která známe z naší...

Podílel se na revolučním objevu. Teď se bojí, jak ho veřejnost přijme

Samuel Sternberg se podílel na objevu nástroje na editaci genu (CRISPR)

Geneticky modifikované děti jsou nezodpovědný, hloupý experiment, myslí si Samuel Sternberg. Americký genetik, který se...

Další z rubriky

Firma chtěla krávy bez rohů. Na zvláštní chybu přišli, než zvíře snědli

Geneticky modifikovaný organismus (v tomto případě kráva)

Americká společnost se pokusila genetickou úpravou skotu zbavit krávy bolesti a chovatele práce. Vytvořila plemeno bez...

Podílel se na revolučním objevu. Teď se bojí, jak ho veřejnost přijme

Samuel Sternberg se podílel na objevu nástroje na editaci genu (CRISPR)

Geneticky modifikované děti jsou nezodpovědný, hloupý experiment, myslí si Samuel Sternberg. Americký genetik, který se...

Důkaz temné hmoty i mrtvé hvězdy. Co za 20 let viděl teleskop Chandra

Letos v srpnu je to 20 let, co začala pracovat jedna z nejdůležitějších a...

Letos v srpnu je to 20 let, co začala pracovat jedna z nejdůležitějších a nejúspěšnějších družic současnosti, americká...

Ve školkách chybí předškoláci, přibývá dvouletých dětí. Je to chyba systému?
Ve školkách chybí předškoláci, přibývá dvouletých dětí. Je to chyba systému?

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že mateřské školky navštěvuje více dvouletých dětí oproti dřívějšku. Naopak ne všechny předškoláky, kteří mají předškolní docházku povinnou, rodiče do školky přihlásí. Jaké jim hrozí sankce?

Najdete na iDNES.cz