Americko-evropská sonda Cassini už od roku 2004 krouží kolem Saturnu. NASA nyní zveřejnila zajímavou fotografii, která ukazuje naši rodnou planetu z neuvěřitelné vzdálenosti téměř 1,5 miliardy kilometrů, které pořídila právě Cassini.
Z takové vzdálenosti vypadá naše planeta jen jako větší tečka pod Saturnovým prstencem, a tak trochu nám připomíná, jak mohou být naše pozemské problémy ve vesmírném měřítku malicherné.
Snímek byl pořízený 19. července 2013 širokoúhlým fotoaparátem kosmické sondy Cassini. Je to jen jedna ze 33 částí mozaiky pokrývající celý Saturnův systém. Každá z těchto částí byla nasnímána 323krát při různých nastaveních a s použitím rozličných spektrálních filtrů.
Na snímku je vidět temná strana Saturnu, jeho prstence. Prstenec F a G a E jsou jasně vidět, přičemž prstenec F a okraj planety jsou přeexponované. U prstenců E a G byly provedeny úpravy jasu pro lepší viditelnost.
Nový snímek přitom není nejvzdálenější fotografií Země. Ta byla pořízena 14. února 1990, kdy sonda Voyager 1 letěla za oběžnou drahou Neptuna ve vzdálenosti asi 6 miliard kilometrů.
Cassini má i otce z Česka
SaturnSaturn je plynnou planetou sestávající z vodíku a helia. Jeho prsteny podle propočtů budou existovat "jen" několik desítek milionů let. Postupně se rozplynou. Den na Saturnu trvá asi deset hodin a 45 minut. |
Primárním úkolem sondy Cassini je průzkum planety Saturn včetně jejích prstenců a měsíců.
Na projektu se podílí 250 vědců z USA a 17 evropských zemí, mezi nimi také český odborník Jiří Švestka z pražského planetária. Spolupracoval na konstrukci jednoho z přístrojů sondy - mimořádně citlivého analyzátoru kosmického prachu.
Jméno sondy se odkazuje na francouzsko-italského astronoma Jeana-Dominika Cassiniho (1625-1712), který objevil další čtyři velké Saturnovy měsíce (Iapetus, Rhea, Dion a Thetis) a jako první zpozoroval, že mezi Saturnovými prstenci zeje mezera, nazývaná na jeho počest Cassiniho dělení.
