náhledy
Koblížek na snímku je prach v systéu Oph-IRS 48. Zelenou oblast (snímek je samozřejmě dobarvený uměle) tvoří větší částečky o velikosti kolem milimetru. Oranžově je vyznačený jemnější prach s mikroskopickými zrníčky. Jejich rozdělení vypadá neuvěřitelně, ale jen díky této nepravidelnosti mohou vznikat z prachových zrníček větší objekty. V tomto případě to asi nebudou planety, ale komety, protože prstenec hmoty je příliš daleko od své hvězdy.
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Pohled na antény radioteleskopu ALMA využívané Evropskou jižní observatoří (ESO)
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Pohled na antény radioteleskopu ALMA
Autor: Karin Oberg, Harvard University/University of Virginia
Pole sněhových útvarů na náhorní plošině, kde ALMA stojí. Slunce je velmi blízko nadhlavníku a sníh je vytvarovaný do těchto vertikálních útvarů. These are ice blades produced by the competition between sublimation and melting of the snow. At Chajnantor at the summer solstice, the Sun is close to the zenith at noon, and penitents are vertical.
Autor: Karin Oberg, Harvard University/University of Virginia
Noční obloha nad observatoří ALMA na snímku s dlouhou expozicí
Autor: Karin Oberg, Harvard University/University of Virginia
Snímek hvězdy TW Hydrae zachycuje prstenec ledu v oblaku kolem této mladé hvězdy, v oblastech, kde ho její záře už nerozpustí. Je to první pozorování tohoto typu "sněhu" u jiné hvězdy. Modrý kruh označuje vzdálenost, ve které obíhá Neptun kolem Slunce.
Autor: Karin Oberg, Harvard University/University of Virginia
Nevzhledný oblak, který ALMA zachytila na vzdálenost 11 tisíc světelných let, je místem zrodu obří hvězdy. Bude mít hmotnost do stonásobku Slunce, ale pro vědce je zajímavé především, že ALMA jim poskytla pohled hluboko do nitra oblaku, kde hvězda vzniká. Pro rádiové vlny totiž nepředstavuje překážku.
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/M. Kornmesser (ESO), S. Casassus et al.
Prstenec prachu kolem mladé hvězdy HD 142527. Vlevo je snímek z ALMA, vpravo ilustrace vzniklá na základě jeho údajů. Je z nic patrný prstenec hustší hmoty v poměrně velké vzdálenosti (jeden světelný den). Důležité jsou dva pramínky plynu plynoucí směrem od prstence ke středu soustavy Ty díky ALMA astronomové zachytili poprvé, i když je teoreticky předpověděli. Těmito prameny by měla planety v soustavě "odsávat" plyn z prstence. Mezeru v prstenci (na obrázku) vytváří patrně rostoucí planeta.
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/M. Kornmesser (ESO), S. Casassus et al.
Visualizace spirály materiálu vyvrženého rudým obrem R Sculptoris. Když se zadíváte pozorně, všimnete si, že jde o nespojitou spirálu (chce to trochu představivosti). Vznikla díky tomu, že hvězda podle všeho má ještě jednoho neviditelného hvězdného souputníka, který za sebou nechává brázdu v materiálu vyvrhovaném větší hvězdou. Hmota z rudých obrů je základním stavebním kamenem tvorby dalších hvězd.
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Antény teleskopu ALMA v poušti Atacama
Autor: ČTK