Neděle 16. května 2021, svátek má Přemysl
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 16. května 2021 Přemysl

Vědci rozluštili „kus uhlí“. Antický svitek otevřeli urychlovačem

  0:03
Nová metoda by nám měla umožnit nahlédnout do křehkých vzácných svitků pohřbených v troskách pod Vesuvem. Zdá se, že rentgenové vyšetření by mohlo poprvé poskytnout možnost, jak živelnou pohromou zničené knihy přečíst.

Když výbuch Vesuvu v roce 79 zničil Pompeje a Herkulaneum, pod nánosy popela zůstalo nesčetné množství předmětů, které nám dnes mohou prozradit, jak se vlastně v římské době žilo.

Jedním z ojedinělých nálezů je i unikátní knihovna, která se našla ve velké vile v Herkulaneu (podle některých patřila římskému konzulovi z významného rodu Calpurniů a je známá jako Vila papyrů). Jde o nejúplnější starověkou knihovnu, která se nám zachovala ve své původní podobě, tedy s „knihami“ v té podobě, v jaké se tehdy opravdu četly.

Schéma Vily Papyrů z 18. století. Knihovnu, ve které se našli svitky,  jsme...

Schéma Vily Papyrů z 18. století. Knihovnu, ve které se našli svitky, jsme vyznačili modrým kroužkem.

V poličkách podél zdí malé místnosti ležely stovky ručně psaných svitků, které jsou dnes z velké části v neapolském muzeu. Velkou část z nich tvoří podle rekonstruovaných fragmentů díla prakticky neznámého epikurejského filozofa Filodéma. Antickou literaturu známe totiž primárně díky přepisům jejich děl pocházejících z rukou středověkých a pozdějších písařů. Není tak pochyb, že velká část písemností se vůbec nezachovala – třeba proto, že se zdála příliš provokativní, bezbožná či nezajímavá – a každý podobný objev může přinést zcela nové informace.

Do pece a pak si počíst

Bohužel v knihovně z Herkulanea se čte jen těžko. Svitky jsou prakticky dokonale zuhelnatělé, když je horké plyny z exploze spekly při teplotě kolem 320°C do černočerných neforemných objektů ze zprohýbaného a velmi křehkého papyru. Pokud se svitky dají rozbalit, písmo na nich lze dnes přečíst pomocí kombinovaného snímání v různých částech spektra, díky čemuž inkoust na spáleném materiálu vystoupí.

Detail na tomografiií zkoumaného svitku (má katalogový název Herc.Paris.4). Na...

Detail na tomografiií zkoumaného svitku (má katalogový název Herc.Paris.4). Na pohled je patrné, že materiál má k zachovalému papyrovému svitku daleko, je velmi křehký a zdeforomovaný. Rozměr fotografované části je pět centimetrů.

Potíž bohužel je v tom, že rozbalování svitků je s výjimkou malých, lépe zachovalých částí prakticky nemožné. Papyry se velmi snadno lámou a ničí. Proto se postupně zkoušely různé šetrnější postupy, včetně jejich „rozebrání“ na drobné kousky.

Protože ale postupy vedou nakonec ke zničení zkoumaného svitku, a výsledky jsou často velmi skrovné, vědci velkou část svitku stále raději zachovávají v původním stavu s nadějí, že se najde metoda, která by je umožnila přečíst šetrněji. S tou snad nyní přišel Vito Mocella spolu s kolegy z Itálie a Francie. Svůj nápad a první experimentální ověření svého postupu zveřejnil v časopise Nature Communications (placený přístup zde).

Využívají přitom postupu, který už si našel své místo v lékařství, varianty počítačové tomografie, která při snímání využívá i tzv. fázového posunu. To zní složitěji, než to v principu je. Počítačová tomografie využívá rentgenové záření, které – jak všichni víme – prochází některými materiály lépe a některými hůře. Pokud se ovšem jedná o materiály s podobnou hustotou, na snímku je od sebe poznáte jen těžko nebo vůbec. Takže kosti od svalu na běžném rentgenu poznáte snadno, jednotlivé měkké tkáně už podstatně hůře.

Nějaké rozdíly mezi podobnými materiály jsou. Vezměte si například vodu a vzduch v našem viditelném spektru. Oba materiály jsou pro světlo poměrně dobře průchozí, a tak se nám (v ideálních podmínkách) zdají průhledné a vy byste si je mohli teoreticky splést. Ovšem jak říká stará poučka „hůl do vody vložená, zdá se býti zlomená“ – což znamená, že obě prostředí mají jiný index lomu a světlo se v nich šíří přece jen jinak.

My to sice nemůžeme vidět, ale při přechodu do prostředí s jiným indexem lomu se posune fáze světla. Jako by se kmitání světelného paprsku trochu „opozdilo“ (nebo „zrychlilo“) proti světlu, které by se šířilo stejným prostředím. Změna je to poměrně malá, ale dá se měřit, a to nejen u běžného světla, ale i rentgenových paprsků - byť mnohem obtížněji, protože posuny bývají výrazně menší.

Knihy v roli

Papyrus se vyráběl tak, že stonky této rostliny se nařezaly na tenké proužky, které se nakladly do dvou na sebe kolmých vrstev (tedy nejprve vedle sebe a pak přes sebe). Poté se lisovaly tak dlouho, až rostlinný škrob zafungoval jako lepidlo a vznikl list, na který se dalo psát. Papyrové svitky nebyly jako knihy, ale spíše – omlouváme se starověké literatuře a jejím autorům – jako role toaletního papíru; tvořily je tedy listy nalepené za sebe. Svitky byly různě dlouhé, známe i takové, které byly dlouhé 15 metrů, a četly se zleva doprava (a skládaly se tedy opačně, zprava doleva). Písaři znaky obvykle psali vertikálně sloupec po sloupci na vrstvu papyru, která měla vlákna z jejich pohledu vodorovná.

Pro experiment francouzských vědců bylo důležité, že starověcí písaři používali inkoust z popela, který se do papyrových svitků nevsákl. Hustý materiál z popela vytvářel nevýraznou, asi 100 mikrometrů (0,1 milimetru) silnou vrstvičku na povrchu papyru. I to stačilo, aby se rentgenové paprsky chovaly v této vrstvičce trochu jinak (jejich vlny se trochu „posunou“), takže přístroj mohl obě vrstvy odlišit.

Stačí pár písmenek

Písmena na zkoumaném papyru jsou velká zhruba 2-3 milimetry (papyrus byl drahý a místa málo), rozlišení metody je cca 0,1 milimetru, takže je rozezná spolehlivě. Na druhou stranu nedá se říci, že by jednoduše písmena ze stránky vyskočila černá na bílém. Autoři v práci popisují jen rozluštění několika mála slov (ani ne celých vět), ale to nepovažují za minus. Šlo především veřejně ukázat, že postup by měl fungovat – i proto, že nyní by mělo být jednodušší sehnat další prostředky.

Snímek jednoho ze zachovalejších papyrů nalezených v Herkulaneu, který se...

Snímek jednoho ze zachovalejších papyrů nalezených v Herkulaneu, který se podařilo bez velkého poškození rozbalit.

Záznam je v každém případě plný šumu (jak se můžete přesvědčit na našem videu) a rozeznat v něm jednotlivá písma chce hodně snahy, trpělivosti a zkušenosti, nemluvě o představivosti. Čtení svitku tedy bude vyžadovat poměrně hodně nejen času na tomografu, ale také lidské práce a zřejmě i dalšího ladění metody na optimální účinnost. Zatím se provádí víceméně ručně a teprve se vyvíjí software, který by měl proces zrychlit.

Na druhou stranu dostat i těch pár písmenek ze svitku, které jsou zničeny tak, že z pohledu na ně jejich původní účel ani nepoznáte (připomínají něco mnohem nevábnějšího), je nesporný úspěch. Možná také přispěje k obnově archeologických prací na místě zmíněné vily v Herkulaneu. Poslední práce tam skončily v roce 1997, ale velká část vily stále zůstává neprozkoumaná (vlastně známe jen jedno podlaží ze tří). Je poměrně pravděpodobné, že by se v budově daly najít ještě další svitky, ale i protože bylo prakticky jasné, že nálezy budou nečitelné, italské úřady nebyly pokračování příliš nakloněny. (Jako hlavní důvod se ale uvádí, že by mohlo dojít k poškození budov stojících dnes přímo nad bývalým Herkulaneem.)

Pokud se potenciál nové metody čtení svitku opravdu potvrdí a najde se dostatek prostředků (zatím práce platí americká National Science Foundation), pokračování prací by stálo minimálně za zvážení. Mohla by to být jedinečná šance literárním světě, který známe podle dnešních odhadů jen velmi kuse. Těžko samozřejmě odhadovat přesně, ale je jasné, že drtivá většina děl starověku (hovoří se o více než 90 procentech) je nám dnes neznámá. Každý nový nález by tak s vysokou pravděpodobností mohl být zcela jedinečný.

Autor:

Fagradalsfjall online

Sledujte živě aktivní sopku na Islandu. Erupce začala po týdnech otřesů 19. března a zláště pak v noci nabízí fascinující podívanou.

  • Nejčtenější

Jak dopadne pandemie covidu? Zřejmě nejhůře jak mohla, přitom ne špatně

Virus SARS-CoV-2 napříč světem zřejmě zdomácní. Pravděpodobnost, že by se ho podařilo vytlačit a získat proti němu...

Co může Rusko nabídnout Česku jako nástupce gripenů a proč se tak nestane

Česko připravuje výběrové řízení na nové nadzvukové letouny, protože za šest let vyprší smlouva na pronájem JAS 39...

Číně se jako druhému státu světa podařilo úspěšně přistát na Marsu

Čína jako druhý stát světa po USA úspěšně přistála na planetě Mars. Zvládla to přitom na první pokus. Pojízdná...

Bez panzerfaustů by to měli pražští povstalci mnohem těžší

Nenahraditelnou zbraní Pražského povstání se stala pancéřová pěst. Bez této účinné pěchotní protitankové zbraně by byl...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Fanoušci retra pláčou. Z Windows zmizí ikonka CRT monitoru, změní se i koš

Na podzim plánuje Microsoft vydat novou podzimní edici Windows 10, která přinese další pokračování přechodu na nový...

Lékařské špičky v kauze obřích pojistných podvodů. Hrozí jim až 10 let

Premium Uznávaní doktoři „léčili“ neexistující zranění. V kauze tří stovek pojistných podvodů za 50 milionů korun je obžalováno...

Revmatoidní artritida může zkrátit život až o 15 let, varuje imunoložka

Premium Morové rány, pandemie tuberkulózy či cholery jako příčiny smrti medicína už takřka pohřbila. Nebezpečí ale číhá i u...

Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Premium Ležím na trávníku, příjemně teplý večer. Byla by to pohoda, ale je to peklo, místo hvězd totiž počítám na nebi zásahy...

  • Další z rubriky

Žádná vzácná květinka. Kolik žilo celkem na Zemi tyranosaurů?

Nejznámější dinosaurus všech dob nebyl ve své době rozhodně „ohroženým“ druhem. Naopak mohl být rychle se šířícím...

STO OBJEVŮ: Lapit a zopakovat. O Edisonův fonograf se zajímal i prezident

Seriál Nic patetického, žádná přelomová promluva k lidstvu. To první, co Thomas Alva Edison v roce 1877 do svého fonografu...

„Sovětské Los Alamos“ vedli Němci. Vyvíjely se tu i zbraně pro vesmír

O sovětském jaderném výzkumu, jeho německých protagonistech, zrušeném programu vesmírných zbraní i tutlání havárie v...

STO OBJEVŮ: Zadej cíl cesty. Díky satelitu už nebloudíme s mapou v ruce

Seriál I když je mezi řidiči pořád dost staromilců, kteří nedají dopustit na papírovou mapu, satelitní navigace GPS se...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Bohuš Matuš se oženil v Krtkově světě. Vzal si o 30 let mladší Lucii

Bohuš Matuš (47) a Lucie Palkaninová (18) jsou manželé. Vzali se ve středu odpoledne v rodinném parku Krtkův svět v...

Televize NBC odmítá vysílat Zlaté glóby, Cruise kvůli porotě vrací trofeje

Americká televize NBC nebude příští rok vysílat slavnostní předávání Zlatých glóbů. Rozhodla se tak po vlně...

Twitch se stává Pornhubem pro děti, zaplavily ho streamerky v bikinách

Streamovací služba Twitch má poměrně přísná pravidla pro zobrazování sexuálního obsahu, některé uživatelky v nich však...

Zatím jsem spíš studentka než modelka, říká šestnáctiletá dcera Kubelkové

Ivu Kubelkovou (44) si všichni pamatují první vicemiss roku 1996 a několikanásobnou vítězku ankety o nejkrásnější...

Právníci Applu se snaží dokázat, že Epic Store prodává porno

Během soudního sporu mezi společnostmi Epic a Apple přišla řeč i na obchod s nezávislými hrami Itch.io, jehož klienta...