Vědci rozluštili „kus uhlí“. Antický svitek otevřeli urychlovačem

Autor:
  0:03
Nová metoda by nám měla umožnit nahlédnout do křehkých vzácných svitků pohřbených v troskách pod Vesuvem. Zdá se, že rentgenové vyšetření by mohlo poprvé poskytnout možnost, jak živelnou pohromou zničené knihy přečíst.

Když výbuch Vesuvu v roce 79 zničil Pompeje a Herkulaneum, pod nánosy popela zůstalo nesčetné množství předmětů, které nám dnes mohou prozradit, jak se vlastně v římské době žilo.

Jedním z ojedinělých nálezů je i unikátní knihovna, která se našla ve velké vile v Herkulaneu (podle některých patřila římskému konzulovi z významného rodu Calpurniů a je známá jako Vila papyrů). Jde o nejúplnější starověkou knihovnu, která se nám zachovala ve své původní podobě, tedy s „knihami“ v té podobě, v jaké se tehdy opravdu četly.

Schéma Vily Papyrů z 18. století. Knihovnu, ve které se našli svitky, jsme vyznačili modrým kroužkem.

V poličkách podél zdí malé místnosti ležely stovky ručně psaných svitků, které jsou dnes z velké části v neapolském muzeu. Velkou část z nich tvoří podle rekonstruovaných fragmentů díla prakticky neznámého epikurejského filozofa Filodéma. Antickou literaturu známe totiž primárně díky přepisům jejich děl pocházejících z rukou středověkých a pozdějších písařů. Není tak pochyb, že velká část písemností se vůbec nezachovala – třeba proto, že se zdála příliš provokativní, bezbožná či nezajímavá – a každý podobný objev může přinést zcela nové informace.

Do pece a pak si počíst

Bohužel v knihovně z Herkulanea se čte jen těžko. Svitky jsou prakticky dokonale zuhelnatělé, když je horké plyny z exploze spekly při teplotě kolem 320°C do černočerných neforemných objektů ze zprohýbaného a velmi křehkého papyru. Pokud se svitky dají rozbalit, písmo na nich lze dnes přečíst pomocí kombinovaného snímání v různých částech spektra, díky čemuž inkoust na spáleném materiálu vystoupí.

Detail na tomografiií zkoumaného svitku (má katalogový název Herc.Paris.4). Na pohled je patrné, že materiál má k zachovalému papyrovému svitku daleko, je velmi křehký a zdeforomovaný. Rozměr fotografované části je pět centimetrů.

Potíž bohužel je v tom, že rozbalování svitků je s výjimkou malých, lépe zachovalých částí prakticky nemožné. Papyry se velmi snadno lámou a ničí. Proto se postupně zkoušely různé šetrnější postupy, včetně jejich „rozebrání“ na drobné kousky.

Protože ale postupy vedou nakonec ke zničení zkoumaného svitku, a výsledky jsou často velmi skrovné, vědci velkou část svitku stále raději zachovávají v původním stavu s nadějí, že se najde metoda, která by je umožnila přečíst šetrněji. S tou snad nyní přišel Vito Mocella spolu s kolegy z Itálie a Francie. Svůj nápad a první experimentální ověření svého postupu zveřejnil v časopise Nature Communications (placený přístup zde).

Využívají přitom postupu, který už si našel své místo v lékařství, varianty počítačové tomografie, která při snímání využívá i tzv. fázového posunu. To zní složitěji, než to v principu je. Počítačová tomografie využívá rentgenové záření, které – jak všichni víme – prochází některými materiály lépe a některými hůře. Pokud se ovšem jedná o materiály s podobnou hustotou, na snímku je od sebe poznáte jen těžko nebo vůbec. Takže kosti od svalu na běžném rentgenu poznáte snadno, jednotlivé měkké tkáně už podstatně hůře.

Nějaké rozdíly mezi podobnými materiály jsou. Vezměte si například vodu a vzduch v našem viditelném spektru. Oba materiály jsou pro světlo poměrně dobře průchozí, a tak se nám (v ideálních podmínkách) zdají průhledné a vy byste si je mohli teoreticky splést. Ovšem jak říká stará poučka „hůl do vody vložená, zdá se býti zlomená“ – což znamená, že obě prostředí mají jiný index lomu a světlo se v nich šíří přece jen jinak.

My to sice nemůžeme vidět, ale při přechodu do prostředí s jiným indexem lomu se posune fáze světla. Jako by se kmitání světelného paprsku trochu „opozdilo“ (nebo „zrychlilo“) proti světlu, které by se šířilo stejným prostředím. Změna je to poměrně malá, ale dá se měřit, a to nejen u běžného světla, ale i rentgenových paprsků - byť mnohem obtížněji, protože posuny bývají výrazně menší.

Knihy v roli

Papyrus se vyráběl tak, že stonky této rostliny se nařezaly na tenké proužky, které se nakladly do dvou na sebe kolmých vrstev (tedy nejprve vedle sebe a pak přes sebe). Poté se lisovaly tak dlouho, až rostlinný škrob zafungoval jako lepidlo a vznikl list, na který se dalo psát. Papyrové svitky nebyly jako knihy, ale spíše – omlouváme se starověké literatuře a jejím autorům – jako role toaletního papíru; tvořily je tedy listy nalepené za sebe. Svitky byly různě dlouhé, známe i takové, které byly dlouhé 15 metrů, a četly se zleva doprava (a skládaly se tedy opačně, zprava doleva). Písaři znaky obvykle psali vertikálně sloupec po sloupci na vrstvu papyru, která měla vlákna z jejich pohledu vodorovná.

Pro experiment francouzských vědců bylo důležité, že starověcí písaři používali inkoust z popela, který se do papyrových svitků nevsákl. Hustý materiál z popela vytvářel nevýraznou, asi 100 mikrometrů (0,1 milimetru) silnou vrstvičku na povrchu papyru. I to stačilo, aby se rentgenové paprsky chovaly v této vrstvičce trochu jinak (jejich vlny se trochu „posunou“), takže přístroj mohl obě vrstvy odlišit.

Stačí pár písmenek

Písmena na zkoumaném papyru jsou velká zhruba 2-3 milimetry (papyrus byl drahý a místa málo), rozlišení metody je cca 0,1 milimetru, takže je rozezná spolehlivě. Na druhou stranu nedá se říci, že by jednoduše písmena ze stránky vyskočila černá na bílém. Autoři v práci popisují jen rozluštění několika mála slov (ani ne celých vět), ale to nepovažují za minus. Šlo především veřejně ukázat, že postup by měl fungovat – i proto, že nyní by mělo být jednodušší sehnat další prostředky.

Snímek jednoho ze zachovalejších papyrů nalezených v Herkulaneu, který se podařilo bez velkého poškození rozbalit.

Záznam je v každém případě plný šumu (jak se můžete přesvědčit na našem videu) a rozeznat v něm jednotlivá písma chce hodně snahy, trpělivosti a zkušenosti, nemluvě o představivosti. Čtení svitku tedy bude vyžadovat poměrně hodně nejen času na tomografu, ale také lidské práce a zřejmě i dalšího ladění metody na optimální účinnost. Zatím se provádí víceméně ručně a teprve se vyvíjí software, který by měl proces zrychlit.

Na druhou stranu dostat i těch pár písmenek ze svitku, které jsou zničeny tak, že z pohledu na ně jejich původní účel ani nepoznáte (připomínají něco mnohem nevábnějšího), je nesporný úspěch. Možná také přispěje k obnově archeologických prací na místě zmíněné vily v Herkulaneu. Poslední práce tam skončily v roce 1997, ale velká část vily stále zůstává neprozkoumaná (vlastně známe jen jedno podlaží ze tří). Je poměrně pravděpodobné, že by se v budově daly najít ještě další svitky, ale i protože bylo prakticky jasné, že nálezy budou nečitelné, italské úřady nebyly pokračování příliš nakloněny. (Jako hlavní důvod se ale uvádí, že by mohlo dojít k poškození budov stojících dnes přímo nad bývalým Herkulaneem.)

Pokud se potenciál nové metody čtení svitku opravdu potvrdí a najde se dostatek prostředků (zatím práce platí americká National Science Foundation), pokračování prací by stálo minimálně za zvážení. Mohla by to být jedinečná šance literárním světě, který známe podle dnešních odhadů jen velmi kuse. Těžko samozřejmě odhadovat přesně, ale je jasné, že drtivá většina děl starověku (hovoří se o více než 90 procentech) je nám dnes neznámá. Každý nový nález by tak s vysokou pravděpodobností mohl být zcela jedinečný.

Nejčtenější

Modelář zastavil čas. Převoz skruže na vodní dílo Orlík vtáhne do historie

Soutěž

V seriálu Příběh mého modelu se tentokrát pokocháme diorámou, se kterou se s námi podělil modelář Jiří Poch. Rozhodl se ztvárnit skutečný historický okamžik a použít zajímavé výtvarné techniky. Dále...

ANALÝZA: Tragédie letu Air India. Je na vině chyba pilotů, nebo selhání motorů?

Nad Ahmadábádem se ještě nerozptýlil dým po výbuchu zhruba 126 tisíc litrů leteckého paliva a hned jsme měli možnost číst výčet možných příčin katastrofy letu Air India AI-171. S delším časovým...

KVÍZ: Mladí asi nepochopí, staří zaskřípou zuby. Fyzické nosiče už odvál čas

Většinu fyzických nosičů zvuku, obrazu a dat již odvál čas. Pojďme na ně zavzpomínat. Starší procvičí paměť a otřou zpocené čelo, kolik za dnes v podstatě historické relikty kdysi utratili. A mladí...

Dívka odmítající sex je měšťačka, styk je zdarma, hlásala před 100 lety Pravda

Sexuální revoluce sovětského typu – tak by se dalo nazvat období 20. let 20. století v bolševickém Rusku, kde se intimní vztahy zbavovaly starých konvencí. Podle článku Bolševici a láska, který 23....

Aviatická pouť předvedla premiéry hned tří letounů: Hurricane, Anson a Skyfox

Letošní Aviatická pouť nabídla nejen zajímavé letecké premiéry. I přes složité meteorologické podmínky se opět organizátorům podařilo sestavit a dodržet nabitý program. Ohlédněme se za minulým...

Dívka odmítající sex je měšťačka, styk je zdarma, hlásala před 100 lety Pravda

Sexuální revoluce sovětského typu – tak by se dalo nazvat období 20. let 20. století v bolševickém Rusku, kde se intimní vztahy zbavovaly starých konvencí. Podle článku Bolševici a láska, který 23....

22. června 2025

Příběh mého modelu: Jagdtiger 331 „Ocelový stín“ se vynořuje z mlhy Balatonu

Soutěž

Modelář Dominik Šťástka nás ve svém příspěvku do soutěže Příběh mého modelu přenesl k Balatonu v březnu 1945. Jeho příběh není ani tak příběhem stavby modelu, jakož vylíčením situace, do které svoji...

22. června 2025

Autobusy v Praze slaví století. První linka vedla z Vršovic do Záběhlic

Před sto lety, 21. června 1925, vyjely do ulic Prahy první dva autobusy Elektrických podniků hlavního města. Pravidelná linka spojila Vršovice se Záběhlicemi a odstartovala éru městské autobusové...

21. června 2025

Osud si s námi umí pohrát, říká pilot unikátního bombardéru Avro Anson

Je to jediný létající exemplář v původní verzi Mk.I na světě a jeden z pěti dosud provozovaných britských vícemotorových bombardérů z období druhé světové války. Na severní polokouli se z Austrálie a...

21. června 2025

Slet letadel, dronů i strojů budoucnosti. To je 55. Pařížská letecká show

Pařížský aerosalon, který probíhá každý lichý rok na tradičním místě v Le Bourget u Paříže, letos slaví 55. ročník. Koná se od 16. do 20. června a k vidění toho je opravdu mnoho. Od nejnovějších typů...

20. června 2025  16:49

Trefila nás záhadná částice. Podle vědců mohlo jít o temnou hmotu

V roce 2023 zaznamenal podvodní neutrinový detektor KM3NeT rekordní signál. Má jít o nejenergičtější částici tohoto typu, jakou kdy lidstvo zaregistrovalo. Podle nové teorie mohla být ještě daleko...

20. června 2025  10:02,  aktualizováno  10:02

Chcete si vydělat milion dolarů? K balíku peněz stačí vyřešit matematický příklad

Premium

Potřebujete nějaké peníze navíc? Americká nezisková organizace už čtvrtstoletí nabízí možnost vydělat si milion dolarů. Stačí vyřešit jednu z matematických úloh na jejím seznamu. Má to ale háček....

20. června 2025

Připravte se na nejdelší den roku a proč není vždy 21. června

Letní slunovrat vedle nejdelšího dne na severní polokouli, znamená také konec jara a začátek léta. Podle astrologů vstupuje Slunce do znamení Raka, což už však nyní neodkazuje na stejnojmenné...

20. června 2025

KVÍZ: Mladí asi nepochopí, staří zaskřípou zuby. Fyzické nosiče už odvál čas

Většinu fyzických nosičů zvuku, obrazu a dat již odvál čas. Pojďme na ně zavzpomínat. Starší procvičí paměť a otřou zpocené čelo, kolik za dnes v podstatě historické relikty kdysi utratili. A mladí...

vydáno 20. června 2025

Potvrzeno! Známe místo, kde leží vrak lodi Endeavour kapitána Cooka

Po více než čtvrt století výzkumu oznámili australští archeologové, že vrak s označením RI 2394 v přístavu Newport na americkém Rhode Islandu je skutečně lodí, která psala historii námořních objevů....

19. června 2025  17:06

Dětská vlasová péče Childs Farm si získala srdce (i vlásky) malých testerů
Dětská vlasová péče Childs Farm si získala srdce (i vlásky) malých testerů

Naše testerky se svými dětmi vyzkoušely dětskou vlasovou péči od značky Childs Farm. Jak byly spokojené s kvalitou obsahu, vůní a obalem? A jak...

Muskova největší loď Starship vybuchla už při testech na zemi

Příprava na jubilejní desátý testovací let kompletu Super Heavy a Starship se poněkud opozdí. Může za to neúspěšný test lodi Starship, která se podrobila tzv. statickému zážehu, což je standardní...

19. června 2025  9:50

Modelář zastavil čas. Převoz skruže na vodní dílo Orlík vtáhne do historie

Soutěž

V seriálu Příběh mého modelu se tentokrát pokocháme diorámou, se kterou se s námi podělil modelář Jiří Poch. Rozhodl se ztvárnit skutečný historický okamžik a použít zajímavé výtvarné techniky. Dále...

19. června 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.