Rozhovor: Budu zkoumat pravěká hřiště z doby kamenné

Na mnoha místech západní a střední Evropy archeologové nacházejí záhadné kruhové objekty, kterým se začalo říkat rondely. Nikdo dodnes přesně neví, k čemu sloužily a proč se stavěly. Archeolog Jaroslav Řídký se domnívá, že mohlo jít o jakousi archaickou obdobu dnešních sportovních stadionů.

Archeolog Jaroslav Řídký | foto:  Michal Šula, MAFRA

Zdaleka nejdůležitější soukromý fond na podporu české vědy, Neuron, na konci minulého týdne předával ceny pro odborníky v několika oborech. Ocenění od fondu, který založil Karel Janeček, se dočkaly uznávané vědecké kapacity i mladí vědci. Největší objem finanční prostředků směřoval na podporu nových vědeckých projektů v rámci tzv. Neuron Impulzů.

Jaroslav Řídký

(*1976) V roce 1995 se zúčastnil ročního programu studií na Palmer High School v USA. V letech 1996 až 2003 absolvoval dvouoborové studium archeologie pravěká a raně středověká – etnologie na Filozofické fakultě UK Praha. V roce 2008 zde obhájil titul Ph.D. V letech 2001 až 2003 pracoval ve Středočeském muzeum v Roztokách u Prahy, od roku 2004 je zaměstnán v Archeologickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. V roce 2003 a 2005 spolupracoval s Oddělením prehistorie Istanbulské univerzity a od roku 2012 je v kontaktu s Českým egyptologickým ústavem Univerzity Karlovy. Pro tyto instituce se podílí na výzkumu části kamenné industrie z období mezolitu, neolitu a časného až středního chalkolitu.

Neuron Impulz získal s projektem nazvaným „Socio-rituální centrum v mladoneolitickém období (4900–4500 př. n. l.)“

Jejich cílem je podpořit projekty převážně základního vědeckého výzkumu v oborech fyzika, matematika, medicína, chemie a společenské vědy. Každý z oceněných obdržel necelý milion korun a jeden vědecký projekt.

V následujících dnech přineseme krátké rozhovory se všemi pěti nositeli Neuron Impulzů za rok 2014 a nahlédneme do toho, jaké problémy jejich obory v současné době řeší. Druhým v pořadí je archeolog Jaroslav Řídký, který se chce zabývat mimo jiné i jedním tajemným „kruhem“ z doby kamenné.

Váš projekt je zaměřen na výzkum sídliště s rondelem. Co slovo rondel znamená?
Rondel je kruh v terénu, většinou o průměru 30 až 220 metrů. Obvykle se skládá z jednoho i více příkopů, obepínajících kruhové žlábky, ve kterých byla původně ukotvena palisáda. Do vnitřního prostoru vedly většinou dva až čtyři vstupy, orientované víceméně k hlavním světovým stranám. Vnitřní prostor měl nejčastěji průměr 25 až 35 metrů. Rondely budovali lidé ve střední Evropě přibližně před sedmi tisíci let. Na území od Saska-Anhaltska a Bavorska v Německu po Maďarsko se archeologům podařilo objevit pozůstatky už asi 150 rondelů.

Rondely jsou tedy starší než známý Stonehenge a další megalitické stavby?
Určitě. A jsou i starší než egyptské pyramidy. Podle radiokarbonového datování vznikaly rondely v období 4 900 až 4 500 let před naším letopočtem.

Podle čeho se datuje kruhový útvar v krajině?
Ideálně podle nálezů ve výplních v zahloubených konstrukčních částech, v příkopech. Našly se tam keramické střepy, úlomky kostí, kamenné a kostěné nástroje. Patrně jde o stopy nějakých aktivit v okolí rondelu, otázkou pro výzkum ovšem zůstává, do jaké míry lze tyto nálezy spojit s původní funkcí rondelu a co už je výsledek aktivit odehrávajících se v pozdějších dobách. Lidé mohli po zániku rondelu využívat příkopy pro ukládání zemřelých, ale i jako odpadní areály.

Jak dlouho asi budovali objekt o průměru 30 až 220 metrů?
Nejvíce práce jim dalo vyhloubit příkopy. Běžně měřily dva až tři metry na šířku a stejně tak byly hluboké. Ale známe i příkop rondelu u Kolína, který je široký přes 14 metrů a hluboký více než čtyři metry. Jak dlouho mohli kopat běžný příkop, si vyzkoušeli například archeologové v Belgii. Používali dřevěné rýče a kopáče z parohů a dosáhli stejného výkonu, jako kdyby pracovali s kovovým nářadím. Z nálezů víme, že jednotlivé části příkopů mají různou hloubku a také trochu jiné rozměry, takže asi je hloubilo několik skupin a nakonec jednotlivé úseky propojili. Pokusy ukázaly, že bylo ideální, aby na pětimetrovém úseku pracovali tři lidé. Jeden kopal a dva zeminu odváželi, nebo hlínu vršili do valů podél příkopů. Potom ještě museli pokácet stromy a postavit z kmenů palisádu. Odhaduje se, že na stavbě pracovalo několik desítek lidí déle než rok.

Využívali pro takovou práci už otroky?
Nevíme a patrně to nikdy nezjistíme. Ovšem nálezy hrobů s bohatou pohřební výbavou nasvědčují, že už v této době mohla existovat elitní vrstva obyvatel. Někdo, kdo dokázal shromáždit dostatečný počet lidí a řídit jejich práci. Musel znát tvar a rozměry rondelu a vědět, kde budou vchody. Možná to byli jedinci, nebo skupina, která přesvědčila ostatní příslušníky komunity, aby se podíleli na stavbě. Násilím je k tomu asi nenutili, protože nemáme žádné důkazy o častých válkách z tehdejší doby. Nejzajímavější je v souvislosti s rondely zjištění, že dokazují centralizaci moci ve střední Evropě už před sedmi tisíci let.

Řez příkopem rondelu v Plotišti u Hradce Králové

Jakou měly rondely funkci?
Většinou se mluví o funkci sociální, vojenské, astronomické a náboženské. Ovšem proti vojenskému využití mluví fakt, že v palisádách ponechali dva, ale i více vchodů a valy vršili nejpravděpodobněji na vnějším okraji příkopů. To je z vojenského hlediska nelogické. Astronomickou funkci přisoudili odborníci rondelům na základě poznatků o Stonehenge a dalších podobných stavbách. Jenomže ty jsou o 1 500 let mladší. Dnešní člověk vnímá rondel jako zcela nepraktickou stavbu, ale pro tehdejší lidi mohla mít obrovský význam. Možná sloužila k uctívání kultu předků, či jako shromaždiště osob, které chtěl někdo ovládat, k něčemu je přesvědčit. Sídliště s rondely mohla být centry kultu a nějaké formy obchodu.

Co si myslíte vy?
Osobně se přikláním k názoru, že rondely sloužily jako pravěká hřiště pro rituální hry. Tento pohled se objevuje v literatuře už v 90. letech minulého století. Pokusil jsem se s kolegy porovnat rozměry všech známých rondelů a zjistili jsme, že plocha uprostřed kruhu uzavřená palisádovým ohrazením má nejčastěji průměr 25 až 35 metrů bez ohledu na to, jaký průměr mají vnější příkopy. Rozměry vnitřní plochy tedy měly pro tehdejší komunity velký význam. Podle nálezů víme, že rondely se stavěly v průběhu 400 let, v období mezi roky 4 900 a 4 500 př. n. l. Vypadá to, že střední Evropou se velmi rychle a z jednoho centra šířila znalost těchto staveb.

Ale kdyby rondely sloužily jako hřiště, kde jsou tribuny pro diváky, palisády by bránily v pohledu na hrací plochu.
Možná sledovali hru z valů, nebo mohla hráče pozorovat pouze vyvolená skupina. Replika rondelu v německém Gosecku ukazuje, že v areálu obklopeném palisádou je úplně jiná akustika než na volném prostranství. Zároveň je do vnitřního prostoru vidět pouze vstupy, které respektují příkopy i vnitřní palisádová ohrazení.

A co náboženská funkce? Kruhový půdorys rondelu mohl připomínat tvar slunce, koloběh přírody nebo věčnost.
Hra mohla být součástí náboženských obřadů, jak víme například z Latinské Ameriky. Pokud jde o kruh, vyznačit tento tvar v terénu lze velmi snadno, stačil k tomu provázek připevněný na kolík uprostřed vyhlédnuté plochy. V krajině kolem sídlišť se často nacházejí přírodní útvary, například kopce, vyvýšeniny, tzv. vizíry. Díky těmto vizírům bylo možné zaměřit vstupy podle východů a západů Slunce, například o letním slunovratu. Když zaměřili první vstup, snadno už pak vytyčili ostatní vstupy.

Jak dlouho jeden rondel lidé používali?
Podle radiokarbonových datování nálezů došlo k zaplnění příkopů za dvě tři generace, tedy zhruba do sta let. Pak si buď postavili další, nebo ten původní obnovili a rozšířili o nový příkop.

Fond Neuron

Nadační fond Neuron je nezisková organizace založená za účelem rozvíjení mecenášství v oblasti vědy a výzkumu v České republice. Z prostředků mecenášů fond uděluje Neuron Impulsy ve výši milion korun na výzkumné projekty v oborech fyzika, chemie, matematika, medicína a společenské vědy. Ve stejných oborech pak špičkovým vědcům uděluje Cenu Neuron za přínos světové vědě a nadějným vědcům Cenu Neuron pro mladé vědce, která je spojena s odměnou 250 tisíc korun. Novým projektem, který naváže na slavnou éru výprav českých vědců, je Expedice Neuron. Ta povede k Hranické propasti, která je možná vůbec nejhlubší zatopenou propastí na světě. 

V projektu chcete zkoumat sídliště s rondelem nedaleko obce Vchynice. Čím je pro vás zajímavý?
V okolí Vchynic se nachází dalších zhruba 15 sídlišť, které mohly být provázány v nějaké formě vzájemné kooperace, obchodu. Mezi sídly existovala poměrně malá vzdálenost, pouze jeden až dva kilometry. Uvažujeme, jestli nešlo o nějaké centrum pro širší okolí. Kromě sídlišť se totiž nedaleko Vchynic nachází důležitý zdroj kamene vhodného pro výrobu drtidel na obilí. Podle etnografických analogií zřejmě místní obyvatelé pravěký lom kontrolovali. Celá aglomerace se navíc nachází na poměrně zajímavém komunikačním bodě, v blízkosti Labe a na úpatí Českého středohoří. Podél Českého středohoří mohly vést důležité komunikační trasy k dalším kamenným surovinám v okolí Bečova v severozápadních Čechách, hojně využívaným v mladším neolitu.

Máte nějakou teorii, kterou chcete potvrdit?
O Vchynicích už vyšlo několik studií, ale jenom na základě výzkumu výseku plochy okolo rondelu. Chceme zjistit, zda měla tato aglomerace regionální, nebo nadregionální význam. Provedeme povrchové sběry na polích a využijeme geofyzikální metody pro zaměření větších objektů. Pokusíme se určit rozsah i strukturu okolních sídlišť a jak se osídlení vyvíjelo v čase. Rovněž máme v úmyslu prozkoumat, jestli a v jaké formě drtidla z místní specifické suroviny distribuovali do vzdálenějších oblastí, například do Pojizeří a Povltaví, kde jsou doložena na stejně datovaných sídlištích.

Text vznikl pro nadační fond Neuron a byl redakčně upraven.

Autor:

Nejčtenější

USAF nakupuje pancéřované „Turbočmeláky“. Jeden kus vyjde na 880 milionů

Americké letectvo si převzalo první exemplář turbovrtulového letadla Skyraider II. Vzhledem vzdáleně připomíná československého Turbočmeláka. Není divu. Vznikl úpravou civilního letounu používaného...

Atentát na Kima. Diktátora zachránil sovětský důstojník skokem na granát

V zemích s nestabilním uspořádáním nejsou politicky motivované atentáty ničím neobvyklým. Severní Korea, jako jedna z nejtužších komunistických diktatur světa, nebyla výjimkou. Prvního diktátora Kim...

Z vesmíru se vrátila ryze ženská posádka s Katy Perry i přítelkyní Bezose

Teprve podruhé v historii se dostala do kosmického prostoru posádka složená pouze z žen. Právě v pondělí totiž odstartoval nosič New Shepard, aby posádku vynesl. Nejznámější členkou týmu mise NS-31...

Nejtemnější doba Sudet. Mrtvé pohřbívali jen tak po lesích

V dalším dílu našeho seriálu o konci druhé světové války v Sudetech se díky rozsáhlé badatelské práci dozvíme o skutečnostech, které se podařilo odkrýt teprve nedávno. Jde o velmi temnou kapitolu...

Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

Vzácné a netradiční vozidlo pro motorizovaný přesun pěchoty, které najdete i ve znělce našeho seriálu Poklady z depozitáře, určitě stojí za zmínku. Tříkolka je dílem belgické zbrojovky FN, nicméně...

Filozofové předpověděli, kterak zlé myslící stroje ovládnou svět. Už zase

Posledních několik dnů se hodně mluví o prognóze AI 2027. Jde o jednasedmdesátistránkový dokument, mapující možný vývoj velkých jazykových modelů v blízké budoucnosti. V tomto článku shrneme jeho...

18. dubna 2025  15:58

Výzkum 14 153 443 projevů v americkém Kongresu: zákonodárci opouštějí fakta

Zástupci amerických občanů se ve svých řečech přestávají odkazovat na ověřitelné skutečnosti. Nahrazují je intuicí a osobními dojmy. Pokles začal už v sedmdesátých letech minulého století. Současný...

18. dubna 2025  10:02,  aktualizováno  10:02

Viděl padat své nejoblíbenější letadlo. Na letištích natáčí skoro třicet let

Jeho zájem o letectví se zrodil na vyhlídkové terase pražského ruzyňského letiště, kam jej někdy v roce 1985 vzal tatínek. Letecký kameraman Jan Jánský vytvořil za téměř třicet let videoarchiv,...

18. dubna 2025

Vzdálená planeta má známky života, hlásí vědci. Je tu však několik „ale“

Vesmírný teleskop Jamese Webba přinesl podle skupiny vědců z Cambridgeské univerzity zajímavý objev na 124 světelných let vzdálené planetě K2-18b. V atmosféře této planety totiž odhalili molekuly...

17. dubna 2025  12:57

Bulharsko zažilo před 100 lety nejbrutálnější teroristický útok v dějinách

V polovině dubna 1925 se v bulharské Sofii odehrál nejhorší teroristický útok v dějinách země. Konečná bilance: 213 mrtvých a 500 zraněných. Bombový útok měli na svědomí místní komunisté, spekulovalo...

17. dubna 2025  10:30

Apple připravuje systém, který má změnit to, jak využíváte jeho iPady

Za necelé dva měsíce by měla společnost Apple představit novou generaci operačního systému pro své tablety. A mohla by to být změna, která konečně přinese větší využití potenciálu, který toto...

17. dubna 2025

USAF nakupuje pancéřované „Turbočmeláky“. Jeden kus vyjde na 880 milionů

Americké letectvo si převzalo první exemplář turbovrtulového letadla Skyraider II. Vzhledem vzdáleně připomíná československého Turbočmeláka. Není divu. Vznikl úpravou civilního letounu používaného...

17. dubna 2025,  aktualizováno  12:05

Spotify postupně nabíhá po masivnímu výpadku po celém světě

Pokud vám dnes hudební služba Spotify nefunguje, nejste sami. Uživatelé z celého světa hlásí výpadky této nejrozšířenější cloudové hudební platformy.

16. dubna 2025  15:54,  aktualizováno  16:46

„Ségro, nežer mě,“ pavouci mají podivné skrupule vůči pojídání sourozenců

Pokoutníci nálevkovití se zdráhají žrát své bratry a sestry. Chovají se tak ale jen, když vyrůstají v kolektivu. Jedináčci si na nich klidně smlsnou.

16. dubna 2025  15:02,  aktualizováno  15:02

OpenAI buduje sociální síť. Když bude úspěšná, může být zdrojem dat pro AI

OpenAI před dvěma a půl lety nastartovala současný boom generativní umělé inteligence. Nyní podle portálu The Verge pokukuje po možnosti vytvořit vlastní sociální síť. Může se jí hodit, když bude...

16. dubna 2025  10:22

Co udělá s tělem těhotenství? Kosti a játra se vzpamatovávají i déle než rok

Ani rok nestačí na to, aby se organismus matky vrátil po porodu do stavu, v jakém byl před otěhotněním. Nejpomaleji se vzpamatovávají po enormní zátěži kosti a játra. Dlouho „dohořívají“ v organismu...

16. dubna 2025

Velká francouzská železniční revoluce měla barvu oranžovou

Ikonické TGV první generace, kterým na kráse přidávaly decentní hrany, začínaly v barvě oranžové. Připomeňme si tento povedený vytříbený design na fotografiích. Podíváme se mimo jiné i na první...

16. dubna 2025