Zdaleka nejdůležitější soukromý fond na podporu české vědy, Neuron, na konci minulého týdne předával ceny pro odborníky v několika oborech. Ocenění od fondu, který založil Karel Janeček, se dočkaly uznávané vědecké kapacity i mladí vědci. Největší objem finanční prostředků směřoval na podporu nových vědeckých projektů v rámci tzv. Neuron Impulzů.
Jaroslav Řídký(*1976) V roce 1995 se zúčastnil ročního programu studií na Palmer High School v USA. V letech 1996 až 2003 absolvoval dvouoborové studium archeologie pravěká a raně středověká – etnologie na Filozofické fakultě UK Praha. V roce 2008 zde obhájil titul Ph.D. V letech 2001 až 2003 pracoval ve Středočeském muzeum v Roztokách u Prahy, od roku 2004 je zaměstnán v Archeologickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. V roce 2003 a 2005 spolupracoval s Oddělením prehistorie Istanbulské univerzity a od roku 2012 je v kontaktu s Českým egyptologickým ústavem Univerzity Karlovy. Pro tyto instituce se podílí na výzkumu části kamenné industrie z období mezolitu, neolitu a časného až středního chalkolitu. Neuron Impulz získal s projektem nazvaným „Socio-rituální centrum v mladoneolitickém období (4900–4500 př. n. l.)“ |
Jejich cílem je podpořit projekty převážně základního vědeckého výzkumu v oborech fyzika, matematika, medicína, chemie a společenské vědy. Každý z oceněných obdržel necelý milion korun a jeden vědecký projekt.
V následujících dnech přineseme krátké rozhovory se všemi pěti nositeli Neuron Impulzů za rok 2014 a nahlédneme do toho, jaké problémy jejich obory v současné době řeší. Druhým v pořadí je archeolog Jaroslav Řídký, který se chce zabývat mimo jiné i jedním tajemným „kruhem“ z doby kamenné.
Váš projekt je zaměřen na výzkum sídliště s rondelem. Co slovo rondel znamená?
Rondel je kruh v terénu, většinou o průměru 30 až 220 metrů. Obvykle se skládá z jednoho i více příkopů, obepínajících kruhové žlábky, ve kterých byla původně ukotvena palisáda. Do vnitřního prostoru vedly většinou dva až čtyři vstupy, orientované víceméně k hlavním světovým stranám. Vnitřní prostor měl nejčastěji průměr 25 až 35 metrů. Rondely budovali lidé ve střední Evropě přibližně před sedmi tisíci let. Na území od Saska-Anhaltska a Bavorska v Německu po Maďarsko se archeologům podařilo objevit pozůstatky už asi 150 rondelů.
Rondely jsou tedy starší než známý Stonehenge a další megalitické stavby?
Určitě. A jsou i starší než egyptské pyramidy. Podle radiokarbonového datování vznikaly rondely v období 4 900 až 4 500 let před naším letopočtem.
Podle čeho se datuje kruhový útvar v krajině?
Ideálně podle nálezů ve výplních v zahloubených konstrukčních částech, v příkopech. Našly se tam keramické střepy, úlomky kostí, kamenné a kostěné nástroje. Patrně jde o stopy nějakých aktivit v okolí rondelu, otázkou pro výzkum ovšem zůstává, do jaké míry lze tyto nálezy spojit s původní funkcí rondelu a co už je výsledek aktivit odehrávajících se v pozdějších dobách. Lidé mohli po zániku rondelu využívat příkopy pro ukládání zemřelých, ale i jako odpadní areály.
Jak dlouho asi budovali objekt o průměru 30 až 220 metrů?
Nejvíce práce jim dalo vyhloubit příkopy. Běžně měřily dva až tři metry na šířku a stejně tak byly hluboké. Ale známe i příkop rondelu u Kolína, který je široký přes 14 metrů a hluboký více než čtyři metry. Jak dlouho mohli kopat běžný příkop, si vyzkoušeli například archeologové v Belgii. Používali dřevěné rýče a kopáče z parohů a dosáhli stejného výkonu, jako kdyby pracovali s kovovým nářadím. Z nálezů víme, že jednotlivé části příkopů mají různou hloubku a také trochu jiné rozměry, takže asi je hloubilo několik skupin a nakonec jednotlivé úseky propojili. Pokusy ukázaly, že bylo ideální, aby na pětimetrovém úseku pracovali tři lidé. Jeden kopal a dva zeminu odváželi, nebo hlínu vršili do valů podél příkopů. Potom ještě museli pokácet stromy a postavit z kmenů palisádu. Odhaduje se, že na stavbě pracovalo několik desítek lidí déle než rok.
Využívali pro takovou práci už otroky?
Nevíme a patrně to nikdy nezjistíme. Ovšem nálezy hrobů s bohatou pohřební výbavou nasvědčují, že už v této době mohla existovat elitní vrstva obyvatel. Někdo, kdo dokázal shromáždit dostatečný počet lidí a řídit jejich práci. Musel znát tvar a rozměry rondelu a vědět, kde budou vchody. Možná to byli jedinci, nebo skupina, která přesvědčila ostatní příslušníky komunity, aby se podíleli na stavbě. Násilím je k tomu asi nenutili, protože nemáme žádné důkazy o častých válkách z tehdejší doby. Nejzajímavější je v souvislosti s rondely zjištění, že dokazují centralizaci moci ve střední Evropě už před sedmi tisíci let.
Jakou měly rondely funkci?
Většinou se mluví o funkci sociální, vojenské, astronomické a náboženské. Ovšem proti vojenskému využití mluví fakt, že v palisádách ponechali dva, ale i více vchodů a valy vršili nejpravděpodobněji na vnějším okraji příkopů. To je z vojenského hlediska nelogické. Astronomickou funkci přisoudili odborníci rondelům na základě poznatků o Stonehenge a dalších podobných stavbách. Jenomže ty jsou o 1 500 let mladší. Dnešní člověk vnímá rondel jako zcela nepraktickou stavbu, ale pro tehdejší lidi mohla mít obrovský význam. Možná sloužila k uctívání kultu předků, či jako shromaždiště osob, které chtěl někdo ovládat, k něčemu je přesvědčit. Sídliště s rondely mohla být centry kultu a nějaké formy obchodu.
Co si myslíte vy?
Osobně se přikláním k názoru, že rondely sloužily jako pravěká hřiště pro rituální hry. Tento pohled se objevuje v literatuře už v 90. letech minulého století. Pokusil jsem se s kolegy porovnat rozměry všech známých rondelů a zjistili jsme, že plocha uprostřed kruhu uzavřená palisádovým ohrazením má nejčastěji průměr 25 až 35 metrů bez ohledu na to, jaký průměr mají vnější příkopy. Rozměry vnitřní plochy tedy měly pro tehdejší komunity velký význam. Podle nálezů víme, že rondely se stavěly v průběhu 400 let, v období mezi roky 4 900 a 4 500 př. n. l. Vypadá to, že střední Evropou se velmi rychle a z jednoho centra šířila znalost těchto staveb.
Ale kdyby rondely sloužily jako hřiště, kde jsou tribuny pro diváky, palisády by bránily v pohledu na hrací plochu.
Možná sledovali hru z valů, nebo mohla hráče pozorovat pouze vyvolená skupina. Replika rondelu v německém Gosecku ukazuje, že v areálu obklopeném palisádou je úplně jiná akustika než na volném prostranství. Zároveň je do vnitřního prostoru vidět pouze vstupy, které respektují příkopy i vnitřní palisádová ohrazení.
A co náboženská funkce? Kruhový půdorys rondelu mohl připomínat tvar slunce, koloběh přírody nebo věčnost.
Hra mohla být součástí náboženských obřadů, jak víme například z Latinské Ameriky. Pokud jde o kruh, vyznačit tento tvar v terénu lze velmi snadno, stačil k tomu provázek připevněný na kolík uprostřed vyhlédnuté plochy. V krajině kolem sídlišť se často nacházejí přírodní útvary, například kopce, vyvýšeniny, tzv. vizíry. Díky těmto vizírům bylo možné zaměřit vstupy podle východů a západů Slunce, například o letním slunovratu. Když zaměřili první vstup, snadno už pak vytyčili ostatní vstupy.
Jak dlouho jeden rondel lidé používali?
Podle radiokarbonových datování nálezů došlo k zaplnění příkopů za dvě tři generace, tedy zhruba do sta let. Pak si buď postavili další, nebo ten původní obnovili a rozšířili o nový příkop.
Fond NeuronNadační fond Neuron je nezisková organizace založená za účelem rozvíjení mecenášství v oblasti vědy a výzkumu v České republice. Z prostředků mecenášů fond uděluje Neuron Impulsy ve výši milion korun na výzkumné projekty v oborech fyzika, chemie, matematika, medicína a společenské vědy. Ve stejných oborech pak špičkovým vědcům uděluje Cenu Neuron za přínos světové vědě a nadějným vědcům Cenu Neuron pro mladé vědce, která je spojena s odměnou 250 tisíc korun. Novým projektem, který naváže na slavnou éru výprav českých vědců, je Expedice Neuron. Ta povede k Hranické propasti, která je možná vůbec nejhlubší zatopenou propastí na světě. |
V projektu chcete zkoumat sídliště s rondelem nedaleko obce Vchynice. Čím je pro vás zajímavý?
V okolí Vchynic se nachází dalších zhruba 15 sídlišť, které mohly být provázány v nějaké formě vzájemné kooperace, obchodu. Mezi sídly existovala poměrně malá vzdálenost, pouze jeden až dva kilometry. Uvažujeme, jestli nešlo o nějaké centrum pro širší okolí. Kromě sídlišť se totiž nedaleko Vchynic nachází důležitý zdroj kamene vhodného pro výrobu drtidel na obilí. Podle etnografických analogií zřejmě místní obyvatelé pravěký lom kontrolovali. Celá aglomerace se navíc nachází na poměrně zajímavém komunikačním bodě, v blízkosti Labe a na úpatí Českého středohoří. Podél Českého středohoří mohly vést důležité komunikační trasy k dalším kamenným surovinám v okolí Bečova v severozápadních Čechách, hojně využívaným v mladším neolitu.
Máte nějakou teorii, kterou chcete potvrdit?
O Vchynicích už vyšlo několik studií, ale jenom na základě výzkumu výseku plochy okolo rondelu. Chceme zjistit, zda měla tato aglomerace regionální, nebo nadregionální význam. Provedeme povrchové sběry na polích a využijeme geofyzikální metody pro zaměření větších objektů. Pokusíme se určit rozsah i strukturu okolních sídlišť a jak se osídlení vyvíjelo v čase. Rovněž máme v úmyslu prozkoumat, jestli a v jaké formě drtidla z místní specifické suroviny distribuovali do vzdálenějších oblastí, například do Pojizeří a Povltaví, kde jsou doložena na stejně datovaných sídlištích.
Text vznikl pro nadační fond Neuron a byl redakčně upraven.