Čtyřicet let na cestě. Sonda Voyager 1 slaví unikátní výročí

aktualizováno 
Tento týden oslavil 40 let na cestě nejúspěšnější cestovatel z planety Země: sonda Voyager 1. Od startu už urazila téměř 21 miliard kilometrů a je stále jediným člověkem vytvořeným objektem, který se dostal mimo heliosféru.
Start Voyageru 1 z mysu Canaveral 5. září 1977

Start Voyageru 1 z mysu Canaveral 5. září 1977

Sonda Voyager 1 se na cestu vesmírem vydala 5. září 1977, což kvůli technickým a konstrukčním potížím bylo až až po její sesterské sondě Voyager 2, která se ze startovací rampy zvedla k obloze 20. srpna 1977. Původně byla součástí programu Mariner a nesla také označení Mariner 11, ale v průběhu letu se postupně v NASA kompletně přešlo k označení Voyager, protože mise se začala opravdu výrazně lišit od jiných letů programu Mariner.

Jeho cílem totiž byl průzkum Zemi blízkých planet, tedy Merkuru, Venuše a Marsu, Voyager ovšem letěl po dráze, která ho vedla zcela jinam. Sonda zamířila směrem k vnějším planetám po poměrně rychlé a přímé dráze. Díky tomu svou „mladší sestru“ velmi rychle dohnala a předehnala. Kolem planety Jupiter proletěl Voyager 1 v roce 1979, okolo Saturnu o rok později.

Cesta Voyageru 1 naší soustavou. Vyznačené jsou nejbližší průlety kolem...

Cesta Voyageru 1 naší soustavou. Vyznačené jsou nejbližší průlety kolem hlavních cílů letu (5. 3.1979 kolem Jupiteru a 12. 11. 1980 kolem Saturnu). Poslední kružnice je oběžná dráha Neptunu. Na dvojrozměrném snímku není vidět, že sonda byla gravitací Saturnu nasměrovaná pryč z roviny oběhu planet.

Byl to výlet do zcela neznámých vod. Pouhý rok před startem sondy astronomové zjistili, že Urann má také prstence. A tak není divu, že sonda během své cesty udělala celou řadu skutečně revolučních objevů. Objevila například sopky na měsíci Jupiteru Io, tedy první aktivní sopky mimo Zemi. Či například skutečnost, že měsíc Saturnu Titan má atmosféru bohatou na dusík, který se podle našich odhadů velmi podobá atmosféře Země před tím, než v ní začaly první fotosyntezující organismy vyrábět kyslík.

Za rychlost ovšem sonda zaplatila jinak: zatímco Voyager 2 se díky velmi komplikované a pečlivě propočítané dráze a využívání přitažlivosti cílových planet podíval ještě k dalším dvěma velmi zajímavým tělesům (Uranu a Neptunu), Voyager 1 naproti tomu zamířil velmi přímou cestou směrem od Země. Díky tomu je dnes nejvzdálenějším lidským objektem ve vesmíru. Na konci prvního zářijového týdne byla zhruba 20,87 miliardy kilometrů od Země.

Takzvaná

Takzvaná "rodinná fotografie" sluneční soustavy z paluby Voyageru 1. Pořízena byla v únoru 1990 a ukazuje první pohled na nitro naší soustavy zvenčí. Je složený ze 60 jednotlivých záběrů.

Byť tedy Voyager 1 letěl prázdným prostorem, sonda stále předává údaje o síle magnetického pole, hustotě a teplotě plazmatu a o kosmickém záření. To je její nejdůležitější „práce“, kterou v posledních letech prováděla. Pohybuje se totiž v oblasti - dnes už spíše za oblastí - kde se vyrovnává vliv Slunce a kosmického záření.

Tato tzv. heliosféra je extrémně důležitá. V podstatě si celou situaci můžeme představit tak, že se významná část naší soustavy (ovšem ne celá Sluneční soustava) se pohybuje v jakési ochranné bublině, kterou vytváří proud částic z našeho Slunce, tvz. sluneční vítr. „Vítr“ pokračuje nezměněnou rychlostí až do chvíle, kdy narazí na plazmu (tedy také nabité částice) vesmírného původu a magnetické pole mezihvězdného plynu. Tam, kde se střetnou, leží konec tzv. heliosféry a hranice radiačního vlivu Slunce.A místo, kde se nyní pohybuje Voyager 1.

Jak jsme psali před zhruba pěti lety, výsledky měření Voyageru byly poněkud překvapivé. Ukázalo se, že magnetické pole na hranici „bubliny“ (tj. heliosféry) bylo orientované jinak, než vědci předpokládali. Ale novější interpretace výsledků (viz tato práce z roku 2015) ukázala, že výsledky jde poměrně dobře „napasovat“ na naše představy o podobě heliosféry. Magnetická orientace Voyagerem naměřeného magnetického pole by se měla postupně srovnat do směru naměřený jinými sondami.

Snímek výbuchu na měsíci Io ze vzdálenosti zhruba půl milionu kilometrů. Erupce...

Snímek výbuchu na měsíci Io ze vzdálenosti zhruba půl milionu kilometrů. Erupce byla "zesílena" na počítači, aby byla dobře viditelná, ovšem barva je původní. Materiál se dostává do výšky kolem 150 kilometrů.

V měření bude Voyager pokračovat, dokud mu budou stačit zdroje energie. Elektřinu vyrábí tři radioizotopové generátory z rozpadu jader oxidu plutoničitého. Výkon těchto článků stejně jako u každého jiného radioizotopového článku postupně klesá, a tak se odpojovaly a nadále budou odpojovat i přístroje na sondě. Definitivně vypnutá tak byla například kamera sondy, která nemůže v místech, kde se sonda pohybuje, nic zajímavého zachytit.

Zhruba za deset let už nebude podle novějších údajů dostatek energie na nic jiného než na provoz sondy samotné a všechny vědecké přístroje budou muset být odpojeny.

Voyager 1 se bohužel už žádného dalšího zajímavého setkání s jiným nebeským objektem nedočká. Za zhruba 40 tisíc let mine ve vzdálenosti 1,6 světelného roku hvězdu AC+79 3888, která je v souhvězdí Žirafy.

Autor:

Nejčtenější

Rusko přiznalo jadernou nehodu. Normální raketa by radiaci nezpůsobila

Ruská agentura pro jadernou energii potvrdila nehodu, zemřelo při ní pět lidí

Ruská agentura pro atomovou energii Rosatom oznámila, že při testu rakety na plovoucí plošině zemřelo pět jejích...

Na sovětských špionážních družicích nám nad hlavou krouží jaderné reaktory

Ilustrace, která zachycuje představy amerických špionážních agentur o podobě...

Více než třicet jaderných reaktorů krouží na oběžné dráze Země. Vděčíme za to především Kremlu. Naprostá většina...

Vozítko Curiosity našlo na Marsu „nohu“

Snímek okolí marsovského roveru Curiosity, který zhruba uprostřed ukazuje útvar...

Na začátku srpna dorazily na Zemi další snímky, které na Marsu pořídilo vozítko Curiosity. Ne jednom z nich je...

Družici se marně snažili dostat pod kontrolu. Jaderný reaktor zasáhl Kanadu

Druhý největší nalezený díl Kosmosu 954 na zamrzlém Velkém Otročím jezeře....

Co se stane, když satelit s jaderným reaktorem na palubě spadne na Zem? O tom se mohli nejlépe přesvědčit Kanaďané v...

Ruský test rakety skončil smrtí dvou lidí a únikem radioaktivity do města

Radiace (ilustrační foto)

Dva lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při výbuchu reaktivního raketového motoru v testovacím areálu na severu...

Další z rubriky

První člověk na Měsíci umřel zbytečně. Nemocnice chybovala, zjistila rodina

Neil Armstrong (1930 - 2012), první muž, který vkročil na Měsíc

Lékaři Neila Armstronga vážně chybovali a způsobili jeho smrt. První muž na Měsíci zemřel v roce 2012 po operaci srdce....

Pentagon má novou hračku, laser vás pozná na dvě stě metrů podle srdce

Ilustrační snímek

Americká armáda bude brzy mít novou metodu identifikace lidí. K určení totožnosti už nebude potřeba otisk prstu či...

Zvířata s lidskými orgány dostala zelenou. Japonsko posunuje hranice

Myší embryo s vloženými kmenovými buňkami potkan z pokusu provedeného v...

Japonsko bude zřejmě první zemí, ve které by se mohla narodit zvířata s orgány z lidských buněk. Pokud se podaří...

Advantage Consulting, s.r.o.
REFERENT ZÁKAZNICKÉHO SERVISU S FJ

Advantage Consulting, s.r.o.
Kraj Vysočina
nabízený plat: 27 000 - 31 000 Kč

Najdete na iDNES.cz