Projekt vesmírné sondy Cassini, na kterém s NASA spolupracuje i evropská vesmírná agentura ESA a italská ASI, byl v první fázi naplněn v říjnu 1997. To ze Země Cassini odlétla společně se sondou Huygens. Od té doby již toho stihla poměrně dost. Cesta k Saturnu jí trvala sedm let, během kterých například proletěla kolem Jupiteru a pořídila tisíce fotografií nebo napomohla testování Einsteinovy teorie relativity.
V roce 2004 pak jako první „vesmírná loď“ dorazila na orbitu Saturnu s cílem prozkoumat jeho prstence, atmosféru i měsíce. Těch kolem Saturnu obíhá 62. Na největším z nich, Titanu, přistála sonda Huygens. Enceladus, který od roku 2005 zkoumá právě Cassini, je sice desetkrát menší než Titan, ale vědci se zajímají hlavně o jeho chemické složení. Už dříve se mluvilo o tom, že se na něm nachází voda v kapalné podobě, nicméně až doteď se mělo za to, že pouze pod jeho jižním pólem.
NASA však nyní došla k závěru, že oceán nacházející se na měsíci, je globální. Napovědělo k tomu přitom zvláštní zjištění - měsíc se „kýve“. Při oběhu kolem Saturnu dochází k mírné změně naklonění tam a zpátky a podle vědců může toto chování vysvětlit pouze přítomnost kapaliny mezi povrchem a jádrem po celém objemu měsíce. Pokud by tomu tak nebylo, docházelo by k mnohem menšímu naklánění.
Enceladus je navíc geologicky aktivní a na jeho zmrzlém povrchu jsou trhliny, ze kterých stříkají gejzíry vody, metanu a dalších látek. Zanedlouho, 28. října, má sonda Cassini proletět pouhých 49 kilometrů nad povrchem měsíce za účelem bližšího prozkoumání těchto gejzírů. Od toho si NASA slibuje cenné informace o tom, jaké sloučeniny se nacházejí uvnitř měsíce a zda jsou mezi nimi organické molekuly. K podobnému průletu došlo už v roce 2008, ale týkal se jižního pólu, kde jsme o přítomnosti vody už věděli.
V prosinci má dojít ještě k jednomu, tentokrát poslednímu, průletu sondy Cassini kolem měsíce Enceladus. Konec její mise je naplánován na rok 2017.
