„Když budete chtít nastartovat automobil, který vám desítky let stál v garáži, asi nebudete příliš čekat, že motor zareaguje. Ale sada trysek na palubě kosmické lodi Voyager 1 byla úspěšně zažehnuta ve středu po 37 letech, kdy nebyla použita,“ přesně těmito slovy popsali další úspěch naší nejvzdálenější sondy vědci z Amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Looking for some hot stuff? I fired backup thrusters for the first time in 37 years, and they worked like a champ. This could extend my life 2-3 years. https://t.co/N0pF3nvOkO https://t.co/V35vMbrHCr
Inženýři tak na vzdálenost kolem 21 miliard kilometrů poslali příkaz, který byl vykonán a potvrzen. Sonda, která v srpnu 2012 opustila „ochranný obal“ sluneční soustavy nyní cestuje mezihvězdným prostorem severně od roviny planet.
Poloha nejvzdálenějších lidských výzkumných sond vůči naší soustavě v roce 2012.
Pro lepší představu, sonda je vzdálena od Země téměř 142krát v poměru ke vzdálenosti Země od Slunce, což se uvádí zkratkou AU.
To samozřejmě klade obrovské nároky na přesné zaměření antén a také je třeba počítat s výrazným zpožděním komunikace. Rádiová komunikace tak nyní připomíná spíše posílání zpráv prostřednictvím poštovního holuba u nás na Zemi, když signál letí k sondě zhruba 19 hodin a 35 minut.
9. září 2017 |
Prodloužení životnosti
NASA si od zapojení trysek původně určených pro úpravu trajektorie letu (TCM), slibuje, že prodlouží životnost sondy o dalších pár let. Doposud se předpokládalo, že se Voyager 1 odmlčí zhruba kolem roku 2020.
40 let ve vesmíru Voyager 1 40 let je na cestě nejúspěšnější cestovatel z planety Země: sonda Voyager 1. Od startu už urazila téměř 21 miliard kilometrů a je stále jediným člověkem vytvořeným objektem, který se dostal mimo heliosféru. |
Již od roku 2014 vědci pozorovali postupnou degradaci pohonu pro udržování polohy. Trysky měly za úkol udržet sondu ve správném směru. Muselo tedy být nalezeno náhradní řešení.
„S těmito tryskami, které jsou stále funkční i po 37 letech nečinnosti, budeme schopni prodloužit životnost kosmické lodi Voyager 1 o dva až tři roky,“ řekla Suzanne Doddová, projektová manažerka mise Voyager z NASA Jet Propulsion Laboratory z kalifornské Pasadeny.
Pohled na zeměkouli ve výřezu z paluby sondy Voyager 1 v roce 2011
Nově se tak může podařit upravit polohu kosmického poutníka pomocí malých milisekundových pulzů tak, aby se její anténa udržela v co nejlepší poloze směrem k Zemi. Jak přesné to musí být manévry, ukazuje snímek z roku 2011, který je vedle tohoto odstavce. Sonda je nyní ale mnohem dále, a tak se ta nepatrná tečka jménem Země ještě zmenšila.
Od konce listopadu tak může tým mise Voyageru používat tyto čtyři záložní trysky, které byly využity naposledy v roce 1980. Tehdy sonda prolétala kolem Jupiteru a Saturnu. Konkrétně byly trysky TCM použity naposledy 8. listopadu 1980.
Zprovoznit je přitom nebylo jednoduché.
„Letový tým Voyageru prošel desítky let staré údaje a zkoumal ovládací software napsaný v zastaralém jazyce, abychom se ujistili, že trysky bezpečně otestujeme,“ řekl Chris Jones, hlavní inženýr společnosti JPL.
Naštěstí mají TCM trysky shodnou velikost a funkčnost s tryskami pro udržování polohy, ale jsou umístěny na zadní straně sondy.
Nyní, po úspěšném testu, je v plánu přepnutí na TCM trysky v lednu 2018. Nebude to však napořád, jen do té doby, než dojde pohon k těmto tryskám. Pak bude třeba znovu přepnout na původní trysky pro udržování polohy.
Stejný druh motorů od firmy Aerojet Rocketdyne s označením MR-103 využila NASA u dalších sond, jako jsou Cassini nebo Dawn.
15. září 2013 |
