Úterý 6. prosince 2022, svátek má Mikuláš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 6. prosince 2022 Mikuláš

Bioarcheolog: Náš genom je z třetiny lovců mamutů, Češi přišli z Polska

  15:00aktualizováno  11. srpna 12:59
Jsou Češi spíše Slované, Germáni, Keltové nebo potomci původních obyvatel na našem území? Podle bioarcheologa Jaromíra Beneše ovlivnili pravěcí lovci mamutů genom naší současné populace až z jedné třetiny. Definitivní genovou populační dávku však dostala Evropa až ve druhém tisíciletí před naším letopočtem.

Jedním z oborů, který může pomoci při určení původu obyvatel dané země, je archeogenetika. Ta srovnává DNA z archeologických pozůstatků s DNA současné populace.

Eurasie, tedy oblast dnešní Evropy a Asie, podle Beneše nepatří mezi geneticky nejpestřejší části světa. V této oblasti je genom formován poměrně dlouhou dobu. „Nejpestřejší genom je v místě vzniku člověka, tedy v subsaharské Africe, a také v jižní Arábii, v oblasti Jemenu. Jde o centra genové diverzity a tam je daleko vyšší variabilita lidského genomu než v Eurasii.“

„Nové studie ukazují velkou genetickou podobnost Čechů se Slováky a Rumuny. Ale geneticky jsme si podobní také s bavorskou a polskou populací. Tam jsou shody poměrně velké,“ říká Jaromír Beneš, vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který byl hostem úterního Rozstřelu.

Jsme potomky lovců mamutů?

„Co se lovců mamutů týče, tak určité genetické jádro evropské populace bylo skutečně těmi mladopaleolitickými lovci, kteří se zda pohybovali zhruba 40 až 24 tisíc let před naším letopočtem,“ tvrdí Beneš. „Toto jádro, které tvořila mitochondriální skupina U, v jistém smyslu tvoří v Evropě čtvrtinu až třetinu genomu.“

„Ale to není podstatné. V období nástupu zemědělství se výrazně začíná uplatňovat populace, která postupně pronikala přes Balkán do střední Evropy a dědictví této populace je zhruba třetinové.“

„Další genetický prvek, který formoval evropské obyvatelstvo, má původ v době bronzové. Zhruba mezi lety 2200 až 1500 před naším letopočtem dostala Evropa genovou populační dávku, která ji definitivně zformovala. A pak už byly změny jen velmi malé, nezměnily podstatně genetickou mapu Evropy.“

„Doba bronzová je velmi významná. Původní neolitické obyvatelstvo, které bylo z větší části tvořeno egejskou populací s příměsí původního domácího obyvatelstva (tedy lovců mamutů a sběračů), bylo pomalu doplňováno postupnými menšími migracemi z oblasti severně od Černého a Kaspického moře.“ 

Kdo nám dal schopnost trávit kravské mléko?

Tam podle Beneše existovala populace, které se říká jámový komplex. Podle studie webu Science Alert s sebou do Evropy přinesla technologii využívání koní a kolových povozů. Kromě toho byla jejich genetickým darem Evropanům schopnost dobře trávit kravské mléko. „Tito lidé přišli z oblasti severního kavkazského prostoru až východní části karpatského oblouku.“

„Současné poznatky ukazují na to, že od neolitu do konce doby bronzové se nejednalo o blokovou výměnu obyvatelstva. Tedy že by se v daném místě vyměnily celé národy,“ navazuje Beneš. „Tak to prostě nemohlo fungovat už z toho důvodu, že většina migrujících obyvatel byli zemědělci. A ti, pokud se přesouvají z místa na místo, mají vše velmi dobře logisticky zorganizováno. Migrace v pravěku nebyly náhodné procesy. To byly logisticky velmi dobře organizované přesuny, které trvaly několik generací.“

V době železné, tedy v pozdějším období, které lze na našem území ohraničit prvním tisíciletím před naším letopočtem a zhruba 6. stoletím našeho letopočtu, se podle Beneše situace kolem migrace ve střední Evropě výrazně změnila.

„Doba železná byla charakterizována tím, že společnost produkovala tolik ekonomické síly, že uvolnila skupinu mladých bojovníků, elitních družiníků, kteří táhli Evropou, plenili a vyvražďovali. Ale bylo to takové bodové,“ popisuje komplikovanou situaci bioarcheolog.

„Představte si skupinu dvaceti až padesáti bojovníků, kteří vědí, kam jdou, a vezmou si, co chtějí, protože na to mají ostré meče. Takové byly na našem území první germánské kmeny.“

Podle Beneše je chybné zaměňovat jazykovou identitu s identitou biologickou, zejména v tomto turbulentním období. „Mohli jste být římským občanem, ale přitom jste byl Germán a jako jazyk jste používal latinu.“

Češi obsadili naše území vojensky i symbolicky

„Češi, pokud si je představíme jako organizovanou skupinu mužů, kteří obsazují nějakou oblast, se dostali na naše území někdy na konci pátého nebo v 6. století. A to tak, že sem pronikli vojensky. Podobně jako před tím Germáni pronikli na území, kde se majoritně mluvilo keltsky.“

„Češi tohle území obsadili nejen logisticky vojensky, ale také symbolicky. Historické prameny jako Kosmova nebo Dalimilova kronika popisují příchod praotce Čecha na Říp. Naprosto ikonický symbol. A toto obsazení bylo symbolicky dokresleno tím, že na svých bedrech a prsou nesli dědky,“ uvádí Beneš.

„Ale nešlo o skutečné dědky, ale o bůžky, určité idoly ze dřeva, které symbolizovaly předky. Jejich vynesením na posvátnou horu se starým indoevropským jménem Říp dokonali akt zabrání země v symbolickém středu české kotliny.“

Podle Beneše však opět nešlo o blokovou výměnu slovanské populace za původní germánsky hovořící kmeny. Obyvatelstvo zůstalo původní, nahrazeny byly převážně elity. „To dokládají i archeologické nálezy, například v Roztokách u Prahy.“

Proč jsou Italové tmavší než Švédi?

Jaromír Beneš následně v Rozstřelu zopakoval, že na rozdíl od subsaharské Afriky nebo oblasti jižní Arábie nepatří evropské obyvatelství ke geneticky nejpestřejším světovým populacím. Přesto se lidé z jihu Evropy od skandinávských obyvatel vizuálně odlišují, a to výškou, barvou vlasů nebo pleti. 

„Člověk je fenotypově velmi plastický tvor a stačí několik generací, aby některý typický znak pro území, ze kterého pochází, byl potlačen, nebo vymizel. A to nejsou jen ty typické fenotypové znaky jako barva kůže či barva očí, pigmentace. To je třeba i tolerance k laktóze. Například jihoevropské obyvatelstvo je méně tolerantní až intolerantní k laktóze, prostě nesnášejí čerstvé mléko. Kdežto Skandinávci mají toleranci k laktóze velmi vysokou.“

Podle Beneše je podobné přizpůsobení během vývoje velmi rychlé. Nemusí to trvat tisíciletí, někdy stačí i několik století. „Ale pokud hovoříme o době železné a srovnáme tehdejší obyvatele s dnešní populací, tak to byli lidé, kteří vypadali jako my dnes. Tam už ve střední Evropě nemůžeme hovořit o snědší barvě pleti.“

Enviromentální archeologie

Enviromentální archeologie je hlavní specializací Jaromíra Beneše. Podle něj umí vysvětlit důležitá fakta: „Lidé se v Evropě poměrně velmi brzy sžili se svým prostředím tak, že se to na nich fenotypově projevilo.“

„Adaptovali se na zdejší prostředí. Kůže středoevropských lidí mohla kvůli menšímu množství slunce zesvětlit. Pokud jdeme směrem do jižní Evropy, tak nám postupně přibývá více snědších lidí s tmavšími vlasy.“

A kdo jsou tedy podle Beneše dnešní Češi? „Je to typické středoevropské obyvatelstvo, nebo řekněme obyvatelstvo středo-východoevropské, protože vzdálenost několika set kilometrů nehraje v eurasijském prostoru vůbec žádnou roli. Je to obyvatelstvo, které je s velkou pravděpodobností od doby bronzové a železné velmi dobře adaptované na středoevropský prostor. A to jak hospodářsky, tak populačně a kulturně.“

„Je to obyvatelstvo, které se tvořilo v době, kdy se formovaly germánské kmeny ve střední až severozápadní Evropě a slovanský jazykový okruh ve střední a severovýchodní Evropě. Ale geneticky jsou si tyto celky (Germáni a Slované) velmi podobné, protože jde o původní evropské obyvatelstvo. Jestli pochází více ze západní Ukrajiny nebo z oblastí severně od Tater, to už nehraje příliš velkou roli,“ říká Beneš,

„Ještě bych zmínil jeden příklad, který byl publikován před několika lety. Jde o zajímavý výzkum doktorky Jurasové z polského Krakova, který publikovala s Dány a dalšími členy mezinárodního týmu. Jde o výzkum několika pohřebišť z římské doby železné, tedy z doby druhého až třetího století našeho letopočtu.“

„K tomu si vzali asi dvacet vzorků z pohřebišť z 13. až 14. století z téže oblasti,“ navazuje bioarcheolog. „Udělali analýzu staré DNA, protože to je jedna ze základních linií výzkumu, kdy se genetický materiál izoluje z kostí zemřelých jedinců, a porovnali tyto údaje se současnou mapou genomu ve střední Evropě.“

„Přišli k jednoznačnému závěru, že tyto populace z doby železné a středověku se překrývají, jsou si velmi podobné v genetických haplotypech. A tato stará DNA je vlastně velmi typická pro Čechy, Slováky a Poláky. Moc se toho nezměnilo, prostě to zůstalo doma.“

„A oživuje se teorie, která byla v Polsku kdysi poměrně živá. Tedy že obyvatelstvo doby železné na území Polska bylo jedním ze zdrojů slovanského živlu,“ doplňuje Beneš.

Podle bioarcheologa tak zřejmě české slovanské obyvatelstvo, které přišlo v 5. a 6. století na naše území, pochází z polsko ukrajinského prostoru severně od karpatského oblouku. 

Doc. PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.

Archeolog a archeobotanik. Vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty JČU. Vystudoval archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, později archeobotaniku na tehdejší Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Je zároveň přednášejícím na Archeologickém ústavu FF JČU, kde vede řadu studentů magisterského a doktorského stupně. Externě přednáší na římské univerzitě La Sapienza a na Západočeské univerzitě v Plzni. 

(Zdroj: Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity)

  • Nejčtenější

Velký meteorit ukrýval dva minerály, které jsme doposud na Zemi neviděli

Doposud jsme podobné nerosty mohli najít jako uměle vyrobené v laboratoři nebo v teoretických pracích. Díky poslu z...

„Svatba“ letounu L-39NG. Ve Vodochodech se po letech opět sériově vyrábí

Po osmi letech vývoje vyvrcholila práce na letounu L-39NG. Moderní následník slavného Albatrosu vstupuje do sériové...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: V roce 1939 napadl Sovětský svaz Finsko, začala zimní válka

Útokem Sovětského svazu na Finsko dne 30. listopadu 1939 začala tzv. zimní válka, která trvala až do 13. března roku...

PODCAST: Vodu z Dněpru nepijte. Utopilo se v něm hodně ruských vojáků

Podcast Náš spolupracovník Tomáš Kolařík se vypravil do ukrajinského Chersonu záhy po jeho osvobození. Během týdne pobytu ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rozpálené brzdy poslaly caravelle v plamenech k zemi. Zahynula pětina obce Humlikon

Premium Tragédie letu číslo SR 306 začala rozháněním mlhy letadlem před vzletem a gradovala jeho pádem v důsledku požáru....

Děti na prodej. Za tři stovky. Jak bují dětská prostituce v Česku

Premium Prostituce je v Předlicích naprosto běžná. Jenže i ta dětská. Obyvatelé místního ghetta popisují, jak se děti prodávají...

Takoví slušní lidé, říkali o nich. Rodině přitom vládl teror a nechutnosti

Premium Muž, který ten prosincový den přišel na místní oddělení VB Strašnice, vypadal velmi rozpačitě. „Ono se to bude zdát asi...

RECENZE: Vzal to Radegast. Největší dar přináší konečně zase pohádku

Premium Ani světácky se tvářící fantasy jako Princezna zakletá v čase 2, ani rozjímání o smrti jako Princ Mamánek. Příběh...

Jako příšera z hororu. Fotografická soutěž ocenila detailní snímek mravence

Litevský fotograf Eugenijus Kavaliauskas získal ocenění v soutěži Nikon Small World Photomicrography Competition za...

Nobelovu cena jde vědcům za stavbu molekul jako lego pomocí „click“ chemie

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2022 dostanou Američanka Carolyn R. Bertozziová, Dán Morten Meldal a Američan K. Barry...

„Přečetl“ neandrtálce i dávné předky v nás. Nobelovu cenu má evoluční genetik

Ve švédském Stockholmu začalo v pondělí letošní udělování Nobelových cen. Jako první byla vyhlášena cena za fyziologii...

Jak se z vyhladovělé čelisti stal nejstarší známý dinosaurus

První „praví“ dinosauři pravděpodobně existovali již v období středního triasu (asi před 245 miliony let). My však...

PŘEDVÝBĚR.CZ s. r. o.
Manažer/ka péče o zákazníky

PŘEDVÝBĚR.CZ s. r. o.
Praha
nabízený plat: 35 000 - 45 000 Kč

Žena už nemohla vystát obří ňadra, rozhodla se pro operativní zmenšení

Kylie Perkinsová, čtyřiadvacetiletá dvojnásobná matka z Aljašky, podstoupila zmenšení poprsí, aby se zbavila...

Dcera je výjimečná, říká Julia Robertsová. Hazel oslavila 18. narozeniny

Herečka Julia Robertsová (55) oslavila osmnáctiny svých dvojčat, dcery Hazel a syna Finna společnou vzpomínkovou...

Známý český stylista Jan Pokorný spáchal ve 39 letech sebevraždu

Jeden z nejuznávanějších českých stylistů Jan Pokorný spáchal ve čtvrtek ve svých devětatřiceti letech sebevraždu...

Žádné Uložto! Startuje České kino, za stovku nabízí ke streamování 650 filmů

Oblíbené české filmy, pohádky i seriály ke stažení na jednom místě, legálně a ve vysoké kvalitě slibuje nová platforma...

Pavel Nedvěd se dostal do potyčky v domě partnerky, zasahovala policie

Bývalý reprezentační kapitán a donedávna místopředseda fotbalového Juventusu Turín Pavel Nedvěd se dostal do potyčky s...