Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvJedním z oborů, který může pomoci při určení původu obyvatel dané země, je archeogenetika. Ta srovnává DNA z archeologických pozůstatků s DNA současné populace.
Eurasie, tedy oblast dnešní Evropy a Asie, podle Beneše nepatří mezi geneticky nejpestřejší části světa. V této oblasti je genom formován poměrně dlouhou dobu. „Nejpestřejší genom je v místě vzniku člověka, tedy v subsaharské Africe, a také v jižní Arábii, v oblasti Jemenu. Jde o centra genové diverzity a tam je daleko vyšší variabilita lidského genomu než v Eurasii.“
„Nové studie ukazují velkou genetickou podobnost Čechů se Slováky a Rumuny. Ale geneticky jsme si podobní také s bavorskou a polskou populací. Tam jsou shody poměrně velké,“ říká Jaromír Beneš, vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který byl hostem úterního Rozstřelu.
Jsme potomky lovců mamutů?
„Co se lovců mamutů týče, tak určité genetické jádro evropské populace bylo skutečně těmi mladopaleolitickými lovci, kteří se zda pohybovali zhruba 40 až 24 tisíc let před naším letopočtem,“ tvrdí Beneš. „Toto jádro, které tvořila mitochondriální skupina U, v jistém smyslu tvoří v Evropě čtvrtinu až třetinu genomu.“
„Ale to není podstatné. V období nástupu zemědělství se výrazně začíná uplatňovat populace, která postupně pronikala přes Balkán do střední Evropy a dědictví této populace je zhruba třetinové.“
„Další genetický prvek, který formoval evropské obyvatelstvo, má původ v době bronzové. Zhruba mezi lety 2200 až 1500 před naším letopočtem dostala Evropa genovou populační dávku, která ji definitivně zformovala. A pak už byly změny jen velmi malé, nezměnily podstatně genetickou mapu Evropy.“
„Doba bronzová je velmi významná. Původní neolitické obyvatelstvo, které bylo z větší části tvořeno egejskou populací s příměsí původního domácího obyvatelstva (tedy lovců mamutů a sběračů), bylo pomalu doplňováno postupnými menšími migracemi z oblasti severně od Černého a Kaspického moře.“
Kdo nám dal schopnost trávit kravské mléko?
Tam podle Beneše existovala populace, které se říká jámový komplex. Podle studie webu Science Alert s sebou do Evropy přinesla technologii využívání koní a kolových povozů. Kromě toho byla jejich genetickým darem Evropanům schopnost dobře trávit kravské mléko. „Tito lidé přišli z oblasti severního kavkazského prostoru až východní části karpatského oblouku.“
„Současné poznatky ukazují na to, že od neolitu do konce doby bronzové se nejednalo o blokovou výměnu obyvatelstva. Tedy že by se v daném místě vyměnily celé národy,“ navazuje Beneš. „Tak to prostě nemohlo fungovat už z toho důvodu, že většina migrujících obyvatel byli zemědělci. A ti, pokud se přesouvají z místa na místo, mají vše velmi dobře logisticky zorganizováno. Migrace v pravěku nebyly náhodné procesy. To byly logisticky velmi dobře organizované přesuny, které trvaly několik generací.“
V době železné, tedy v pozdějším období, které lze na našem území ohraničit prvním tisíciletím před naším letopočtem a zhruba 6. stoletím našeho letopočtu, se podle Beneše situace kolem migrace ve střední Evropě výrazně změnila.
„Doba železná byla charakterizována tím, že společnost produkovala tolik ekonomické síly, že uvolnila skupinu mladých bojovníků, elitních družiníků, kteří táhli Evropou, plenili a vyvražďovali. Ale bylo to takové bodové,“ popisuje komplikovanou situaci bioarcheolog.
„Představte si skupinu dvaceti až padesáti bojovníků, kteří vědí, kam jdou, a vezmou si, co chtějí, protože na to mají ostré meče. Takové byly na našem území první germánské kmeny.“
Podle Beneše je chybné zaměňovat jazykovou identitu s identitou biologickou, zejména v tomto turbulentním období. „Mohli jste být římským občanem, ale přitom jste byl Germán a jako jazyk jste používal latinu.“
Češi obsadili naše území vojensky i symbolicky
„Češi, pokud si je představíme jako organizovanou skupinu mužů, kteří obsazují nějakou oblast, se dostali na naše území někdy na konci pátého nebo v 6. století. A to tak, že sem pronikli vojensky. Podobně jako před tím Germáni pronikli na území, kde se majoritně mluvilo keltsky.“
„Češi tohle území obsadili nejen logisticky vojensky, ale také symbolicky. Historické prameny jako Kosmova nebo Dalimilova kronika popisují příchod praotce Čecha na Říp. Naprosto ikonický symbol. A toto obsazení bylo symbolicky dokresleno tím, že na svých bedrech a prsou nesli dědky,“ uvádí Beneš.
„Ale nešlo o skutečné dědky, ale o bůžky, určité idoly ze dřeva, které symbolizovaly předky. Jejich vynesením na posvátnou horu se starým indoevropským jménem Říp dokonali akt zabrání země v symbolickém středu české kotliny.“
Podle Beneše však opět nešlo o blokovou výměnu slovanské populace za původní germánsky hovořící kmeny. Obyvatelstvo zůstalo původní, nahrazeny byly převážně elity. „To dokládají i archeologické nálezy, například v Roztokách u Prahy.“
Proč jsou Italové tmavší než Švédi?
Jaromír Beneš následně v Rozstřelu zopakoval, že na rozdíl od subsaharské Afriky nebo oblasti jižní Arábie nepatří evropské obyvatelství ke geneticky nejpestřejším světovým populacím. Přesto se lidé z jihu Evropy od skandinávských obyvatel vizuálně odlišují, a to výškou, barvou vlasů nebo pleti.
„Člověk je fenotypově velmi plastický tvor a stačí několik generací, aby některý typický znak pro území, ze kterého pochází, byl potlačen, nebo vymizel. A to nejsou jen ty typické fenotypové znaky jako barva kůže či barva očí, pigmentace. To je třeba i tolerance k laktóze. Například jihoevropské obyvatelstvo je méně tolerantní až intolerantní k laktóze, prostě nesnášejí čerstvé mléko. Kdežto Skandinávci mají toleranci k laktóze velmi vysokou.“
Podle Beneše je podobné přizpůsobení během vývoje velmi rychlé. Nemusí to trvat tisíciletí, někdy stačí i několik století. „Ale pokud hovoříme o době železné a srovnáme tehdejší obyvatele s dnešní populací, tak to byli lidé, kteří vypadali jako my dnes. Tam už ve střední Evropě nemůžeme hovořit o snědší barvě pleti.“
Enviromentální archeologie
Enviromentální archeologie je hlavní specializací Jaromíra Beneše. Podle něj umí vysvětlit důležitá fakta: „Lidé se v Evropě poměrně velmi brzy sžili se svým prostředím tak, že se to na nich fenotypově projevilo.“
„Adaptovali se na zdejší prostředí. Kůže středoevropských lidí mohla kvůli menšímu množství slunce zesvětlit. Pokud jdeme směrem do jižní Evropy, tak nám postupně přibývá více snědších lidí s tmavšími vlasy.“
A kdo jsou tedy podle Beneše dnešní Češi? „Je to typické středoevropské obyvatelstvo, nebo řekněme obyvatelstvo středo-východoevropské, protože vzdálenost několika set kilometrů nehraje v eurasijském prostoru vůbec žádnou roli. Je to obyvatelstvo, které je s velkou pravděpodobností od doby bronzové a železné velmi dobře adaptované na středoevropský prostor. A to jak hospodářsky, tak populačně a kulturně.“
„Je to obyvatelstvo, které se tvořilo v době, kdy se formovaly germánské kmeny ve střední až severozápadní Evropě a slovanský jazykový okruh ve střední a severovýchodní Evropě. Ale geneticky jsou si tyto celky (Germáni a Slované) velmi podobné, protože jde o původní evropské obyvatelstvo. Jestli pochází více ze západní Ukrajiny nebo z oblastí severně od Tater, to už nehraje příliš velkou roli,“ říká Beneš,
„Ještě bych zmínil jeden příklad, který byl publikován před několika lety. Jde o zajímavý výzkum doktorky Jurasové z polského Krakova, který publikovala s Dány a dalšími členy mezinárodního týmu. Jde o výzkum několika pohřebišť z římské doby železné, tedy z doby druhého až třetího století našeho letopočtu.“
„K tomu si vzali asi dvacet vzorků z pohřebišť z 13. až 14. století z téže oblasti,“ navazuje bioarcheolog. „Udělali analýzu staré DNA, protože to je jedna ze základních linií výzkumu, kdy se genetický materiál izoluje z kostí zemřelých jedinců, a porovnali tyto údaje se současnou mapou genomu ve střední Evropě.“
„Přišli k jednoznačnému závěru, že tyto populace z doby železné a středověku se překrývají, jsou si velmi podobné v genetických haplotypech. A tato stará DNA je vlastně velmi typická pro Čechy, Slováky a Poláky. Moc se toho nezměnilo, prostě to zůstalo doma.“
„A oživuje se teorie, která byla v Polsku kdysi poměrně živá. Tedy že obyvatelstvo doby železné na území Polska bylo jedním ze zdrojů slovanského živlu,“ doplňuje Beneš.
Podle bioarcheologa tak zřejmě české slovanské obyvatelstvo, které přišlo v 5. a 6. století na naše území, pochází z polsko ukrajinského prostoru severně od karpatského oblouku.
Doc. PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.Archeolog a archeobotanik. Vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty JČU. Vystudoval archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, později archeobotaniku na tehdejší Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Je zároveň přednášejícím na Archeologickém ústavu FF JČU, kde vede řadu studentů magisterského a doktorského stupně. Externě přednáší na římské univerzitě La Sapienza a na Západočeské univerzitě v Plzni. (Zdroj: Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity) |
