Sobota 21. května 2022, svátek má Monika
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 21. května 2022 Monika

Pomůžou na postcovidový syndrom vakcíny? Zdá se to možné

Mají se lidé, kteří trpí postcovidovým syndromem, očkovat vakcínou proti viru SARS-CoV-2? Jasnou odpověď zatím nemáme, ale první údaje nevyznívají úplně nepříznivě. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by to škodilo, a je možné, že někomu může vakcinace pomoci.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr TopičMAFRA

Část pacientů, kteří prodělali covid-19, má dlouhodobé potíže. V tuto chvíli se neví přesně, jak velká část infikovaných si „postcovidovým syndromem“ projde či z čeho jejich potíže pramení. Zdá se ovšem, že problémy ve větší míře postihují ženy a rozhodně víme, že některým lidem potíže vážně komplikují návrat do normálního života.

Lékaři pomáhají, jak mohou, experimentují s lepšími způsoby léčby či rekonvalescence. Jedním slibným směrem výzkumu by u části pacientů s těmito problémy snad mohlo být očkování vakcínami proti SARS-CoV-2.

Neškodí, trochu pomáhá?

Předem musíme upozornit, že informace jsou velmi kusé a neúplné. Jednou je malá britská studie z nemocnice v Bristolu, která měla za účel zkoumat bezpečnost vakcíny u těch, kteří trpí postcovidovým syndromem. (Je dostupná jako preprint na serveru medrXiv.org.)

Šlo o malou zkoušku s 66 účastníky (44 očkovaných, 22 neočkovaných pro kontrolu). Ve všech případech šlo o lidi, kteří byli několik měsíců předtím hospitalizováni s covidem-19 a od té doby u nich přetrvávaly příznaky. Nejčastěji trpěli nadměrnou únavou, dušností a nespavostí. Lékaři s nimi jejich stav pro účely studie probírali dvakrát: 3 a 8 měsíců po hospitalizaci.

Dvě třetiny účastníků pak dostaly na začátku roku 2021 alespoň jednu dávku vakcíny (AstraZeneca, či Pfizer/BioNTech). Autoři studie se jich pak zhruba měsíc po očkování zeptali, jednoduše řečeno, jak se cítí: zda se změnila kvalita života, či zda se zhoršily jejich symptomy (studie zkoumala primárně rizika) a na řadu dalších otázek.

Stav lidí v obou skupinách se nelišil zcela zásadně. Z těchto výsledků se tedy nezdá, že by nějak škodilo. Což je dobře, protože nikdo neví, zda u nich nehrozí reinfekce a jaká by s sebou mohla nést rizika. Navíc se našly i indicie, že by očkování naopak mohlo pomáhat.

Mezi oběma skupinami byl totiž malý, ovšem „spolehlivě měřitelný“ (přesně řečeno statisticky významný) rozdíl v tom, jak se vyvíjely jejich příznaky. Počet nahlášených příznaků měsíc po očkování byl nižší ve skupině očkovaných: klesl o 23 procent u očkovaných a o 15 procent u neočkovaných. Neočkovaní pacienti také podstatně častěji hlásili, že se některý z jejich příznaků zhoršil. U neočkovaných se zhoršilo cca 14 procent příznaků, u očkovaných 5 procent.

Jistě, může jít o falešný signál. Že jde o signál „statistiky významný“, pořád neznamená, že nemůže být jen důsledkem náhody. Jen to, že musí jít o náhodu dosti velikou - ale i ty se stávají. Jedinou možností je sbírat další údaje a prostor pro náhodu zmenšovat a zmenšovat...

Rozdíl v nahlášených symptomech v malé bristolské studii vlivu očkování na vývoj postcovidového syndromu. Vlevo jsou výsledky skupiny neočkovaných, vpravo očkovaných. Tmavě modře jsou vyznačeny symptomy, které ustoupily, tyrkysově ty, u kterých pacient nehlásil změnu, a žlutě ty, které se zhoršily. Nejčastější jsou (v pořadí od prvního místa) únava, dušnost, nespavost a pak problémy horních cest dýchacích.

Anketám se nedá věřit, ale někde se začít musí

Můžeme jen doufat, že podobných výsledků bude přibývat, protože kromě studie z Bristolu v tomto ohledu nemáme prakticky žádné spolehlivé údaje. Tím dalším, asi nejzajímavějším, který jsme našli, jsou výsledky neformální ankety ve facebookové skupině pacientů s postcovidovým syndromem, kterou zorganizoval Brit Gez Medinger (výsledky zveřejnil v příspěvku na YouTubu).

V anketě bylo 473 lidí, kteří hodnotili stav svých symptomů jeden a dva týdny po vakcíně. Po dvou týdnech cca 43 procent účastníků uvedlo, že jejich stav se částečně nebo výrazně zlepšil. Zhruba 20 procent uvedlo, že se jejich stav zhoršil. Zbytek (37 %) necítil žádnou velkou změnu.

Ani nemá smysl vypočítávat všechna možná zkreslení, která podobná anketa může mít. Pomáhal ji sice organizovat a hodnotit i profesionální statistik, přesto má celou řadu slabin. (Vakcína může fungovat jako placebo, výběr účastníků je zkreslený a tak dále…) Výzkum ovšem někde začít musí, a zdá se, že tady už nějaké „stopy“ mohou být.  Vzhledem k tomu, že očkovací kampaně stejně poběží a spolehlivý lék pro pacienty v tuto chvíli není k dispozici, stály by za pozornost.

Proč by to mohlo pomáhat?

Otázku samozřejmě komplikuje i to, že přesně nevíme, proč postcovidový syndrom vzniká. Je velmi dobře možné, že vzniká z několika nesouvisejících příčin, které se u jednoho pacienta možná mohou, nebo nemusí sejít.

Seznam možných „podezřelých“ obsahuje například „odpad“ ze zničených virových částeček, který vyvolává zánětlivou reakci. Může jít také o autoimunitní poruchu vyvolanou infekcí. Nebo je možné, že virus se dlouhodobě v těle někde „schovává“ a uniká pozornosti imunitního systému.

Pokud by například platilo u části pacientů poslední zmíněné - že mají v těle někde skrytý „rezervoár“ viru - bylo by poměrně snadné si představit, proč by vakcína mohla pomáhat. Vakcína by mohla stimulovat další části imunitního systému, které z nějakého důvodu nereagují na přítomnost viru. Ostatně už víme, že u některých virů, které způsobují vleklou, chronickou infekci, vakcína nakaženým může pomoci (např. varicella zoster herpetického viru). Vakcína by také mohla pomoci při odstranění v těle kolujících zbytků virových částeček, pokud by problém tkvěl k tom.

Musíme ovšem znovu zopakovat, že zatím je prostě věrohodných údajů málo. Doufejme, že se to rychle změní.

20. března 2021

Autor:

80 let od atentátu na Heydricha

27. 5. 1942 provedli českoslovenští parašutisté atentát na zastupujícího říšského protektora na území Čech a Moravy Reinharda Heydricha.

  • Nejčtenější

Ukrajinci dostali západní superhoufnice M777. Do akce šla i Bohdana

Ať už si dělostřelectvo v dávných dobách vysloužilo titul královny či krále bojiště, ukazuje se i v jednadvacátém...

Dohoda s Německem: na stole jsou Leopardy, Pumy a raketomety MLRS

Válka na Ukrajině významně rozhýbala nejen nákupy nových zbraní, ale paradoxně také jejich výměny v rámci evropského...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

PODCAST: Říkalo se mu zvoneček. Motor, který běžel i po dávce z kulometu

Letecké motory obnášejí jistá specifika, která vycházejí z prostředí, v němž pracují. Řídký vzduch, nízké teploty, ale...

Hydroplán s proudovými motory měl být strategickým jaderným bombardérem

Mezi zajímavá letadla studené války patřil i americký těžký hydroplán Martin P6M SeaMaster s proudovými motory, který...

Do Česka konečně dorazí nové videoslužby. Poradíme, jak na ně se starou TV

Premium Český divák s nabídkou služeb videa na přání dlouho paběrkoval, letos se to však zásadně změní. Příchod nových služeb...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

  • Další z rubriky

Chlapci z Cesty do pravěku by koukali, jak si nyní představujeme stegosaura

Mezi nejvíc ikonické scény z proslulého československého snímku Cesta do pravěku patří i ta, kdy čtveřice hlavních...

Posledních osm procent lidského genomu bylo konečně rozluštěno

V roce 2003 vědci oznámili, že byl nahrubo přečten lidský genom. To znamenalo, že bylo rozluštěno 92 procent lidského...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dinosaurus se záhadnou lebeční trubicí. Byl to šnorchl nebo spíše trombón?

V roce 1922 byl popsán velký kachnozobý dinosaurus druhu Parasaurolophus walkeri. Býložravý ornitopod z období pozdní...

Dopadla na Ukrajině část asteroidu, který vyhubil dinosaury?

Impaktní kráter Boltyš se nachází na území Kirovohradské oblasti v centrální části Ukrajiny. Jedná se o masivní...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Jelínek z Luneticu byl u smrtelné nehody, po koncertě srazil na dálnici muže

V sobotu vystoupili Lunetic na koncertě Leoše Mareše. Když se zpěvák skupiny Václav Jelínek (43) vracel domů do...

Hrušínského dcera se svlékla pro Playboy. Manžela to překvapilo, říká

Pro nové číslo Playboye se svlékla a nafotila sexy snímky Kristýna Hrušínská (37). Dcera Jana Hrušínského a Miluše...

Ukrajinci dostali západní superhoufnice M777. Do akce šla i Bohdana

Ať už si dělostřelectvo v dávných dobách vysloužilo titul královny či krále bojiště, ukazuje se i v jednadvacátém...

Nešvar z devadesátých let se vrací. Turisté na místě zjišťují, že bydlí jinde

Premium Nešvar z devadesátých let se vrací. Turisté si zaplatí zájezd v zahraničí, přijedou do hotelu a teprve na jeho recepci...