Pondělí 12. dubna 2021, svátek má Julius
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 12. dubna 2021 Julius

Vakcíny by měly spolehlivě chránit i proti variantám nového koronaviru

  18:00aktualizováno  13. března 20:30
Dnes dostupné vakcíny proti nemoci covid-19 by měly očkované ochránit i před novými variantami choroby. Některé zřejmě nebudou zabraňovat mírnému průběhu nemoci, před vážnou podobou onemocnění či úmrtím však ochrání.

Lidské T-lymfocyty obklopují rakovinovou buňku (ta jedna uprostřed). (Barvy nejsou přirozené.) | foto: NIH

Některé nové varianty viru SARS-CoV-2, které se objevily v posledních měsících, mohou částečně „unikat“ naší imunitní obraně. Velmi zjednodušeně řečeno jde o viry, které mají trochu jiný tvar. Některé protilátky, které virus poznávají „po hmatu“, tak virus tedy nerozeznají účinně. Takový virus by se do značné míry mohl šířit i mezi těmi, kdo již nakaženi byli a měli by být chráněni. A vyvolat tedy snadno další vlnu nákazy.

Netýká se to všech nových variant. Například „britská“ linie B.1.1.7., která v Česku dnes převládá, „únikovou“ podle všeho příliš není. Větší obavy budí v tomto ohledu například „jihoafrická“ linie B.1.351, která v Česku již byla také odhalena

Díky jihoafrické zkoušce víme, že viry z této linie mohou zřejmě účinně infikovat i ty, kdo byli očkování vakcínou AstraZeneca, a dokonce u nich mohou vyvolat i mírnou formu nemoci. Méně efektivně na viry z linie B.1.351 reagují i protilátky lidí očkovaných jinými vakcínami.

Už v předchozím článku jsme psali, že situace není tak špatná, jak by se mohlo na první pohled zdát. A nyní máme tvrdá data, která tento předpoklad dále potvrzují. Vakcíny by měly chránit i proti „únikovým“ mutacím. A to díky dalším liniím imunitní obrany.

Další a další linie

Předem jen velmi krátce – a také zjednodušeně – k popisu průběhu infekce virem SARS-CoV-2. Pokud se virus dostane do těla, zaregistrují to buňky imunitního systému, které pak jiným složkám naší obrany vydají pokyn k produkci protilátek (různých imunoglobinů: IgG, IgM, IgA atd.). Právě o těch jsme mluvili výše v souvislosti s měřením hodnot protilátek „šitých na míru“ proti SARS-CoV-2.

Jinak nejsou v těle přítomny pořád. Tělo je produkuje jen omezenou dobu poté, co se setká s nějakým patogenem, a to v tzv. B-buňkách. Hladině protilátek proti nějakému konkrétnímu patogenu se tedy udrží výrazně zvýšená řádově po několik měsíců, během kterých jich postupně ubývá, až nezbudou žádné.

V podstatě to znamená, že tělo je „v pohotovosti“ a schopné na danou nemoc rychle reagovat. Pokud máte v krvi účinných protilátek dostatek, infekce bude nejspíše zničena ještě předtím, než patogen příliš „rozmnoží“ (viry nejsou živé, takže se v pravém slovy smyslu nemnoží, pouze replikují). Tělo, které má dostatek protilátek, tedy odrazí nepřítele už na hradbách. (Obecně a zjednodušeně řečeno protilátky ničí virus mimo tělní buňky, další složky imunity – především T-buňky, o kterých ještě budeme mluvit – pak v buňkách)

V případě prvního setkání s novým virem ovšem samozřejmě tělo žádné na něj „šité“ protilátky mít připravené nebude. Spoléhá na řada „necílených“ (tzv. nespecifických) obranných mechanismů, které mají začínající infekci odhalit a probudit zbytek imunitního systému. Úspěch SARS-CoV-2 je v tom (stejně jako některé jiné patogeny) dokáže tento výstražný systém do jisté míry ukolébat a tím získat čas, aby se v těle mohl alespoň nějakou dobu účinně replikovat (více například v této práci).

V některých infikovaných tato fáze trvá déle než u jiných (kvůli stáří, vrozené „slabší“ imunitě, ale i z jiných příčin). U většiny lidí si imunitní systém všimne dříve, než virus napadne velké množství buněk a způsobí nějaké výraznější poškození. Pak mají obvykle lehký průběh, nebo jsou zcela bez příznaků.

Jakmile tedy imunita infekci zaznamená, nastoupí další složky obrany. Jde o různé typy buněk imunitního systému, které mají různé funkce a druhy „zbraní“. Další důležitou skupinou jsou tzv. CD8+ T-lymfocyty, které přímo likvidují virové částice.

Červená krvinka (vlevo), krevní destička (uprostřed) a bílá krvinka (vpravo)

Červená krvinka (vlevo), krevní destička (uprostřed) a T-lymfocyt („bílá krvinka“)

Klíčovou skupinou jsou pak tzv. CD4+ T-lymfocyty. To je široká skupina buněk, která má celou řadu funkcí. Jedna podskupina těchto buněk například pomáhá při aktivaci „výroben“ na již zmiňované protilátky, kterými jsou (již také zmíněné) B-buňky. Měření ukazují, že právě CD4+ T-lymfocyty jsou pro zvládnutí infekce novým koronavirem zřejmě nejlepším předpokladem. Pokud jich nakažený má dostatečně vysoké počty, infekce probíhá téměř vždy lehce. Bohužel, starší lidé jich obecně mívají méně.

Když jsou buňky imunitního systému zalarmovány, začnou se rychle „množit“ (přesněji klonovat). Na účinný boj s infekcí jich musí být dost. Aktivace obranných buněk tedy logicky nějakou dobu trvá. Obvykle několik dní, někdy i více než týden.

Když se pustí do práce, mívají buňky této tzv. adaptivní imunity proti SARS-CoV-2 obecně velmi dobré výsledky. Zdá se, že na rozdíl od jiných virů například B-buňky zvládnou poměrně jednoduše a velkém vyrábět účinné protilátky, které virus snad identifikují, označí či přímo neutralizují. (Dodejme, že role posledních zmíněných, tzv. neutralizačních protilátek v boji se SARS-CoV-2 zřejmě není klíčová. Jejich množství nesouvisí s průběhem nemoci. A máme také popsaných případy lidí s velmi nízkým počtem B-buněk v těle, kteří infekci překonali bez větších problémů. Samozřejmě, pokud tělo vyrábí v dostatečném množství jak T-buňky, tak neutralizační protilátky, je to jen dobře.)

Co říkají na nováčky

Klíčovou otázkou tedy je, zda „nové varianty“ koronaviru mohou unikat pozornosti T-lymfocytů a jiných složek buněčné imunity. Bez odpovědi na tuto otázku je těžko říci, jaké nebezpečí tyto linie představují pro infikovaného. (Alespoň tedy z jeho individuálního pohledu; z epidemiologického hlediska jsou stále problematické, protože se mohou lépe šířit, o tom dále.)

Aktivita tohoto typu buněk se měří podstatně obtížněji než množství protilátek v krvi. V praxi to znamená, že dobré odpovědi na otázky k roli T-lymfocytů (někdy označovaných jako T-buňky) dostáváme později než v případě aktivity protilátek. Řada odborníků od začátku epidemie předpokládala, že T-lymfocyty budou hrát v infekci zásadní roli, ale potvrzení tohoto předpokladu nějakou dobu trvalo (a povedlo se i díky práci českých vědců).

Dosavadní výsledky jsou ovšem příznivé. Důležitým signálem je například publikace kalifornského týmu kolem Alessandra Setteho a Shanea Crottyho. Její autoři sledovali reakci T-lymfocytů odebraných dobrovolníkům na čtyři „nové“ linie viru SARS-CoV-2 (B.1.1.7, B.1.351, P.1 a CAL.20C). Šlo jak o lidi, kteří prodělali nákazu před objevením nových variant, tak o jedince očkované mRNA vakcínami (v USA se nepoužívá vakcína AstraZeneca, takže ti do skupiny zařazeni být bohužel nemohli.) Ve všech případech T-lymfocyty (konkrétně jejich „typ“ CD4+ a CD8+) reagovaly na tyto varianty prakticky stejně razantně jako na varianty starší.

Na grafech je znázorněna akvitiva T-lymfocytů proti různým variantám viru...

Na grafech je znázorněna aktivita T-lymfocytů proti různým variantám viru SARS-CoV-2. Černé tečky a sloupce vyznačují hodnoty proti „původnímu“ SARS-CoV-2, šedě proti „britské variantě“, červeně „jihoafrické“, oranžově „brazilské“ a modře „kalifornské“. (Názvy dáváme do uvozovek hlavně proto, že skutečné místo původu není přesně známo.)

Dobrou zprávou je, že stejný výsledek měla i studie provedená na očkovaných či v minulosti infikovaných dobrovolnících v Británii. Také zatím dostupná jako tzv. preprint. (Bohužel, i v té byli jen lidé očkovaní mRNA vakcínami.)

Oba výsledky tak shodně naznačují, že vakcíny by měly zřejmě pomoci chránit proti vážnému průběhu nemoci. Nevíme, v jak velkém procentu případů to bude platit, účastníků bylo ve studiích málo. (Podle britského týmu by mohla vakcína poskytovat lepší ochranu než prodělaná infekce, ale na hodnocení je asi brzy.) V každém případě, pokud očkovaní lidé po nákaze novou variantou budou mít jen lehký průběh, vakcína svůj hlavní cíl splní.

Jak jsme již uváděli, ani tak není samozřejmě existence „únikových“ variant nic příznivého. Pokud virus dokáže čelit protilátkové obraně, může se po nějakou dobu „množit“. A infikovaný by tak mohl nakazit další. Pokud to tak skutečně bude, zranitelní lidé nebudou chránit „stádní imunitou“. Infekce se k nim tedy může snadno dostat.

Data bude samozřejmě ještě zapotřebí ověřit jak jinými týmy (a ideálně na větším vzorku), tak v reálném světě. Takových pozorování je málo, protože míra proočkovanosti je nízká. Nejlepší laboratoří budou v tuto chvíli patrně USA, kde se prokazatelně vyskytuje několik „únikových variant“, a očkování přitom probíhá rychleji než v Evropě.

Aktualizace: V článku jsme rozšířili popis průběhu infekce.

Autor:

Fagradalsfjall online

Sledujte živě aktivní sopku na Islandu. Erupce začala po týdnech otřesů 19. března a zláště pak v noci nabízí fascinující podívanou.

  • Nejčtenější

Jak často se nakazí již očkovaní? Důkladná studie dala skvělé výsledky

Americké středisko pro kontrolu nakažlivých nemocí (CDC) ve svém časopise vydalo průběžné výsledky studie, která je...

Fanoušek zřejmě vyfotil tajný dron, o kterém se pouze spekulovalo

O tajném projektu výškového stealth dronu Northrop Grumman RQ-180 se spekuluje řadu let. Až nedávno se ho podařilo...

Když má umřít Bambi, veřejnost se bouří. I když si to Bambi zaslouží

Neochota zabíjet roztomile a něžně vypadající zvířátka, i když je to zrovna zapotřebí, se může snadno obrátit proti...

Zapomenuté heslo k Windows můžete resetovat. Až na výjimku to jde snadno

Zapomenout heslo pro přístup do PC je děsivá představa. Stane-li se to ve Windows, existuje relativně velká šance, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zemřel novinář a spisovatel Karel Pacner. Byl u startu prvních lidí na Měsíc

Zemřel kolega, novinář a autor literatury faktu Karel Pacner, oznámila Česká televize. Bylo mu 85 let. Psal o vesmíru a...

Svačiny jsou zbytečné. Stačí jíst dvakrát denně, vysvětluje profesor Anděl

Premium Nadváhu má v Česku až 44 procent mužů a 31 procent žen. A obezitu dalších 20 procent mužů a 18 procent žen. Statisíce z...

První romské dítě, které skončilo v babyboxu. Romové zuří, matka ho chce zpět

Premium Je to příběh 217. dítěte, které babyboxy zachránily a prvního romského dítěte, které se v babyboxu ocitlo. Matka...

Fiala politiku dělat neumí a důsledky jsou tragické, hodnotí Klaus dnešní ODS

Premium Za deset dní oslaví ODS třicáté výročí svého vzniku. MF DNES požádala jejího zakladatele Václava Klause, aby...

  • Další z rubriky

KVÍZ: Jak dobře znáte české a slovenské letce a letkyně?

První našinci se v oblacích objevili už před Velkou válkou. Otestovat své znalosti z historie československého...

STO OBJEVŮ: Římská okna, ničivý déšť i český křišťál. Sklo stvořila příroda

Seriál Každý den se v něm kocháme, každý den se jím kocháme. Sklo stvořila příroda, v průběhu staletí jej také čeští skláři...

Jak často se nakazí již očkovaní? Důkladná studie dala skvělé výsledky

Americké středisko pro kontrolu nakažlivých nemocí (CDC) ve svém časopise vydalo průběžné výsledky studie, která je...

Kariéra od mikroskopu. Jak čtyři čeští vědci rozšiřují naše chápání světa

Premium Už v raném věku sbírali významná ocenění, dnes svým zanícením pro vědu neustále zvětšují naše povědomí o světě. Jak se...

Kuchyň mají na terase. Šílený plán mladých manželů je geniální

Honza a Katka se po svatbě nastěhovali do domu svých prarodičů. V patře, které obývají, jim však chybí kuchyň. A tak...

Jak často se nakazí již očkovaní? Důkladná studie dala skvělé výsledky

Americké středisko pro kontrolu nakažlivých nemocí (CDC) ve svém časopise vydalo průběžné výsledky studie, která je...

Pohřeb prince Philipa se bude konat 17. dubna, Harry dorazí bez Meghan

Buckinghamský palác oznámil, že pohřeb zesnulého prince Philipa se bude konat 17. dubna. Zároveň potvrdil, že princ...

Miliardový byznys vyschl, technologický obr Kapsch se stahuje z Česka

V dobách největší slávy šlo o firmu s miliardovými obraty, která se nebála pouštět do slovních přestřelek se členy...

Podstoupím úpravu prsou. Není čas cvičit a chroustat mrkev, říká Kalivodová

Andrea Kalivodová (43) se svěřila s tím, proč se rozhodla podstoupit remodelaci prsou. Operní pěvkyně v rozhovoru pro...