Čtvrtek 30. června 2022, svátek má Šárka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 30. června 2022 Šárka

Vakcíny by měly spolehlivě chránit i proti variantám nového koronaviru

  18:00aktualizováno  13. března 20:30
Dnes dostupné vakcíny proti nemoci covid-19 by měly očkované ochránit i před novými variantami choroby. Některé zřejmě nebudou zabraňovat mírnému průběhu nemoci, před vážnou podobou onemocnění či úmrtím však ochrání.

Lidské T-lymfocyty obklopují rakovinovou buňku (ta jedna uprostřed). (Barvy nejsou přirozené.) | foto: NIH

Některé nové varianty viru SARS-CoV-2, které se objevily v posledních měsících, mohou částečně „unikat“ naší imunitní obraně. Velmi zjednodušeně řečeno jde o viry, které mají trochu jiný tvar. Některé protilátky, které virus poznávají „po hmatu“, tak virus tedy nerozeznají účinně. Takový virus by se do značné míry mohl šířit i mezi těmi, kdo již nakaženi byli a měli by být chráněni. A vyvolat tedy snadno další vlnu nákazy.

Netýká se to všech nových variant. Například „britská“ linie B.1.1.7., která v Česku dnes převládá, „únikovou“ podle všeho příliš není. Větší obavy budí v tomto ohledu například „jihoafrická“ linie B.1.351, která v Česku již byla také odhalena

Díky jihoafrické zkoušce víme, že viry z této linie mohou zřejmě účinně infikovat i ty, kdo byli očkování vakcínou AstraZeneca, a dokonce u nich mohou vyvolat i mírnou formu nemoci. Méně efektivně na viry z linie B.1.351 reagují i protilátky lidí očkovaných jinými vakcínami.

Už v předchozím článku jsme psali, že situace není tak špatná, jak by se mohlo na první pohled zdát. A nyní máme tvrdá data, která tento předpoklad dále potvrzují. Vakcíny by měly chránit i proti „únikovým“ mutacím. A to díky dalším liniím imunitní obrany.

Další a další linie

Předem jen velmi krátce – a také zjednodušeně – k popisu průběhu infekce virem SARS-CoV-2. Pokud se virus dostane do těla, zaregistrují to buňky imunitního systému, které pak jiným složkám naší obrany vydají pokyn k produkci protilátek (různých imunoglobinů: IgG, IgM, IgA atd.). Právě o těch jsme mluvili výše v souvislosti s měřením hodnot protilátek „šitých na míru“ proti SARS-CoV-2.

Jinak nejsou v těle přítomny pořád. Tělo je produkuje jen omezenou dobu poté, co se setká s nějakým patogenem, a to v tzv. B-buňkách. Hladině protilátek proti nějakému konkrétnímu patogenu se tedy udrží výrazně zvýšená řádově po několik měsíců, během kterých jich postupně ubývá, až nezbudou žádné.

V podstatě to znamená, že tělo je „v pohotovosti“ a schopné na danou nemoc rychle reagovat. Pokud máte v krvi účinných protilátek dostatek, infekce bude nejspíše zničena ještě předtím, než patogen příliš „rozmnoží“ (viry nejsou živé, takže se v pravém slovy smyslu nemnoží, pouze replikují). Tělo, které má dostatek protilátek, tedy odrazí nepřítele už na hradbách. (Obecně a zjednodušeně řečeno protilátky ničí virus mimo tělní buňky, další složky imunity – především T-buňky, o kterých ještě budeme mluvit – pak v buňkách)

V případě prvního setkání s novým virem ovšem samozřejmě tělo žádné na něj „šité“ protilátky mít připravené nebude. Spoléhá na řada „necílených“ (tzv. nespecifických) obranných mechanismů, které mají začínající infekci odhalit a probudit zbytek imunitního systému. Úspěch SARS-CoV-2 je v tom (stejně jako některé jiné patogeny) dokáže tento výstražný systém do jisté míry ukolébat a tím získat čas, aby se v těle mohl alespoň nějakou dobu účinně replikovat (více například v této práci).

V některých infikovaných tato fáze trvá déle než u jiných (kvůli stáří, vrozené „slabší“ imunitě, ale i z jiných příčin). U většiny lidí si imunitní systém všimne dříve, než virus napadne velké množství buněk a způsobí nějaké výraznější poškození. Pak mají obvykle lehký průběh, nebo jsou zcela bez příznaků.

Jakmile tedy imunita infekci zaznamená, nastoupí další složky obrany. Jde o různé typy buněk imunitního systému, které mají různé funkce a druhy „zbraní“. Další důležitou skupinou jsou tzv. CD8+ T-lymfocyty, které přímo likvidují virové částice.

Červená krvinka (vlevo), krevní destička (uprostřed) a T-lymfocyt („bílá krvinka“)

Klíčovou skupinou jsou pak tzv. CD4+ T-lymfocyty. To je široká skupina buněk, která má celou řadu funkcí. Jedna podskupina těchto buněk například pomáhá při aktivaci „výroben“ na již zmiňované protilátky, kterými jsou (již také zmíněné) B-buňky. Měření ukazují, že právě CD4+ T-lymfocyty jsou pro zvládnutí infekce novým koronavirem zřejmě nejlepším předpokladem. Pokud jich nakažený má dostatečně vysoké počty, infekce probíhá téměř vždy lehce. Bohužel, starší lidé jich obecně mívají méně.

Když jsou buňky imunitního systému zalarmovány, začnou se rychle „množit“ (přesněji klonovat). Na účinný boj s infekcí jich musí být dost. Aktivace obranných buněk tedy logicky nějakou dobu trvá. Obvykle několik dní, někdy i více než týden.

Když se pustí do práce, mívají buňky této tzv. adaptivní imunity proti SARS-CoV-2 obecně velmi dobré výsledky. Zdá se, že na rozdíl od jiných virů například B-buňky zvládnou poměrně jednoduše a velkém vyrábět účinné protilátky, které virus snad identifikují, označí či přímo neutralizují. (Dodejme, že role posledních zmíněných, tzv. neutralizačních protilátek v boji se SARS-CoV-2 zřejmě není klíčová. Jejich množství nesouvisí s průběhem nemoci. A máme také popsaných případy lidí s velmi nízkým počtem B-buněk v těle, kteří infekci překonali bez větších problémů. Samozřejmě, pokud tělo vyrábí v dostatečném množství jak T-buňky, tak neutralizační protilátky, je to jen dobře.)

Co říkají na nováčky

Klíčovou otázkou tedy je, zda „nové varianty“ koronaviru mohou unikat pozornosti T-lymfocytů a jiných složek buněčné imunity. Bez odpovědi na tuto otázku je těžko říci, jaké nebezpečí tyto linie představují pro infikovaného. (Alespoň tedy z jeho individuálního pohledu; z epidemiologického hlediska jsou stále problematické, protože se mohou lépe šířit, o tom dále.)

Aktivita tohoto typu buněk se měří podstatně obtížněji než množství protilátek v krvi. V praxi to znamená, že dobré odpovědi na otázky k roli T-lymfocytů (někdy označovaných jako T-buňky) dostáváme později než v případě aktivity protilátek. Řada odborníků od začátku epidemie předpokládala, že T-lymfocyty budou hrát v infekci zásadní roli, ale potvrzení tohoto předpokladu nějakou dobu trvalo (a povedlo se i díky práci českých vědců).

Dosavadní výsledky jsou ovšem příznivé. Důležitým signálem je například publikace kalifornského týmu kolem Alessandra Setteho a Shanea Crottyho. Její autoři sledovali reakci T-lymfocytů odebraných dobrovolníkům na čtyři „nové“ linie viru SARS-CoV-2 (B.1.1.7, B.1.351, P.1 a CAL.20C). Šlo jak o lidi, kteří prodělali nákazu před objevením nových variant, tak o jedince očkované mRNA vakcínami (v USA se nepoužívá vakcína AstraZeneca, takže ti do skupiny zařazeni být bohužel nemohli.) Ve všech případech T-lymfocyty (konkrétně jejich „typ“ CD4+ a CD8+) reagovaly na tyto varianty prakticky stejně razantně jako na varianty starší.

Na grafech je znázorněna aktivita T-lymfocytů proti různým variantám viru SARS-CoV-2. Černé tečky a sloupce vyznačují hodnoty proti „původnímu“ SARS-CoV-2, šedě proti „britské variantě“, červeně „jihoafrické“, oranžově „brazilské“ a modře „kalifornské“. (Názvy dáváme do uvozovek hlavně proto, že skutečné místo původu není přesně známo.)

Dobrou zprávou je, že stejný výsledek měla i studie provedená na očkovaných či v minulosti infikovaných dobrovolnících v Británii. Také zatím dostupná jako tzv. preprint. (Bohužel, i v té byli jen lidé očkovaní mRNA vakcínami.)

Oba výsledky tak shodně naznačují, že vakcíny by měly zřejmě pomoci chránit proti vážnému průběhu nemoci. Nevíme, v jak velkém procentu případů to bude platit, účastníků bylo ve studiích málo. (Podle britského týmu by mohla vakcína poskytovat lepší ochranu než prodělaná infekce, ale na hodnocení je asi brzy.) V každém případě, pokud očkovaní lidé po nákaze novou variantou budou mít jen lehký průběh, vakcína svůj hlavní cíl splní.

Jak jsme již uváděli, ani tak není samozřejmě existence „únikových“ variant nic příznivého. Pokud virus dokáže čelit protilátkové obraně, může se po nějakou dobu „množit“. A infikovaný by tak mohl nakazit další. Pokud to tak skutečně bude, zranitelní lidé nebudou chránit „stádní imunitou“. Infekce se k nim tedy může snadno dostat.

Data bude samozřejmě ještě zapotřebí ověřit jak jinými týmy (a ideálně na větším vzorku), tak v reálném světě. Takových pozorování je málo, protože míra proočkovanosti je nízká. Nejlepší laboratoří budou v tuto chvíli patrně USA, kde se prokazatelně vyskytuje několik „únikových variant“, a očkování přitom probíhá rychleji než v Evropě.

Aktualizace: V článku jsme rozšířili popis průběhu infekce.

Autor:
  • Nejčtenější

Aerolinky ruší tisíce prázdninových letů. Pilot vysvětluje proč

Tisíce zrušených letů, mnohahodinové fronty, vyčerpaný personál ostřelovaný výpověďmi. Současné letectví je v těžké...

Kladivo na ruské dělostřelectvo. HIMARS se zapojil do bojů

Americký dělostřelecký systém HIMARS, po kterém Ukrajina volá už několik týdnů, byl konečně dopraven k bojujícím...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Stop pro letoun F-35? Švýcaři prověřují podezřelé nesrovnalosti v tendru

Úspěšné tažení letounů F-35 Evropou v roce 2021 pokračovalo ve Finsku a Švýcarsku. V alpské zemi se však nad nákupem...

Slovenské ministerstvo popřelo, že by chtělo koupit stíhačky F-35 místo F-16

Válka na Ukrajině významně rozhýbala mezinárodní obchod se zbraněmi. Mnoho zemí se najednou cítí být ohroženo tak, jak...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Gripen versus F-35. Ve finále výběru neuškodí zvážit všechna pro a proti

Výběr budoucích stíhacích letounů pro české letectvo jde do finále a zdá se, že i jako v některých jiných evropských...

Proč dřív lidé vypadali na fotce starší. Rychleji se stárnulo, nebo je to klam?

Premium Tak schválně, udělejte si čas a zalistujte rodinnými alby. Podívejte se na svoje rodiče, prarodiče, praprarodiče. A...

Rozvod, má prohra. Voříšek o synech, bohu Nedvědovi i bláznivé dietě

Premium Evropský titul, zlato se Spartou, reprezentační srazy v pověstném hotelu Praha i rady od idolu Pavla Nedvěda, ale taky...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

  • Další z rubriky

Češi pomáhají s vylepšením kvantových počítačů

I když se může zdát, že všeobecné nasazení kvantových počítačů již může být za dveřmi, není to tak jednoduché. Vytvořit...

Chlapci z Cesty do pravěku by koukali, jak si nyní představujeme stegosaura

Mezi nejvíc ikonické scény z proslulého československého snímku Cesta do pravěku patří i ta, kdy čtveřice hlavních...

Fosilie evropského dinosaura ukázala tajemství sauropodí kůže

V roce 1852 obdržel Samuel Husband Beckles (1814–1890), britský právník a proslulý sběratel fosilií, zajímavou zásilku...

Laboratoř zkázy dinosaurů. Našla se noha i s kůží, pro palentology zázrak

Premium Před 66 miliony lety dopadl na Zemi asteroid, který téměř zničil život na planetě. Dokonalé svědectví o síle katastrofy...

Kladivo na ruské dělostřelectvo. HIMARS se zapojil do bojů

Americký dělostřelecký systém HIMARS, po kterém Ukrajina volá už několik týdnů, byl konečně dopraven k bojujícím...

Někde bědují nad benzinem, jinde už hladoví. Zdražování pociťují lidé všude

To, že je všechno dražší a že pravděpodobně bude ještě o něco hůř, se rozhodně netýká jen Česka. Britský deník The...

Proč dřív lidé vypadali na fotce starší. Rychleji se stárnulo, nebo je to klam?

Premium Tak schválně, udělejte si čas a zalistujte rodinnými alby. Podívejte se na svoje rodiče, prarodiče, praprarodiče. A...

Tradiční hluboká orba vadí Bruselu. Čeští farmáři mohou přijít o peníze

Premium Jarní ječmen, který se používá v pivovarnictví a sladařství, ztratí kvalitu. Česká pole už nebudou jako dřív a farmáře...

Ani závěť už není zárukou hladkého dědictví. Nejvyšší soud změnil pravidla

Premium Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu změnil zažitá pravidla prokazování platnosti závětí, které nejsou sepsány notářem....