Pondělí 14. června 2021, svátek má Roland
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 14. června 2021 Roland

Jak dopadne pandemie covidu? Zřejmě nejhůře jak mohla, přitom ne špatně

Virus SARS-CoV-2 napříč světem zřejmě zdomácní. Pravděpodobnost, že by se ho podařilo vytlačit a získat proti němu kolektivní imunitu, je poměrně malá. Kvůli vlastnostem viru i nám samým.

Jaké dopady by epidemie COVID-19 mohla mít na úmrtnost v Česku. | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Od okamžiku, kdy se objevily první případy nákazy ve Wu-chanu a odborníci pochopili, že jde o nového „škůdce“, byly před námi dvě možnosti: buď se podaří virus rychle zastavit, nebo se rozšíří do celého světa.

Z dnešního pohledu se první předpoklad může zdát naivní, na druhou stranu příkladů úspěšného potlačení epidemií máme z nedávné minulosti několik. Podařilo se zastavit první SARS-CoV v letech 2003 a 2004, který zcela zmizel z našeho „radaru“. Pokud někde přežívá (třeba v cibetkách, ze kterých na člověka přeskočil), nevíme o tom.

„Svět je připravený, máme poučení ze SARS. […] My máme ale jiné hygienické standardy, i zdrojová zvířata musí na lidi působit v časové řadě delší dobu, aby se proces udržoval. Nemáme podmínky k tomu, aby se tady virus udržel, aby vzniklo sekundární ohnisko jako v Číně.“

hlavní hygienička Eva Gottvaldová, leden 2020

Nijak se nerozšířil ani jeho příbuzný MERS. I ten se nejspíše ve velbloudech stále vyskytuje, ale nákazy člověka jsou velmi vzácné. Zastavit se podařilo i šíření eboly.

Samozřejmě máme i nedávné příklady opačné. Na druhou stranu, virus zika se úspěšně rozšířil po velké části světa. I epidemie způsobená virem HIV stále trvá, byť objev účinných léků zcela zásadně změnil její charakter.

Brzy začalo být jasné, že SARS-CoV-2 (tehdy ještě SARS-nCoV) půjde zastavit jen těžko. „Nový virus není žádný tupý zabiják jako původní SARS nebo příbuzný MERS a to byla jeho hlavní výhoda,“ říká virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty UK. To, že virus šíří i bezpříznakoví lidé, či lidé s banálními příznaky, je zcela zásadní výhoda.

Rychlejší, než jsme si mysleli?

Svou roli samozřejmě hrála i rychlost šíření viru. Když se mluví (nepřesně) o jeho „nakažlivosti“, uvádí se obvykle, že za běžných okolností v průměru nakazí dva až tři další lidi. Jinak řečeno, tzv. základní reprodukční číslo viru R0 je někde mezi 2,5-3. Toto „základní reprodukční číslo“ má udávat, jak rychle by se nákaza šířila v populaci, která je vůči nákaze naivní. Předpokládá se přitom, že se nikdo proti nákaze nechrání, a ta má volný průběh. Více si o této základní epidemiologické variantě si můžete přečíst v našem starším článku.

Základní reprodukční číslo SARS-CoV-2 ovšem bude vyšší, odhaduje dnes řada epidemiologů. Poměrně hojně citovaný zpětně vytvořený model šíření v Číně dospěl k závěru, že v raných fázích epidemie ve Wu-chanu bylo R někde mezi 3,8 až 8,9. Nejpravděpodobnější hodnota je někde kolem 5,7.

17. března 2021

To by znamenalo, že ve Wu-chanu se zpočátku počet nemocných každých pět dní zvýšil šestkrát (interval šíření pro SARS-CoV-2 je zhruba pět dní, za tu dobu v průměru nakažený nakazí všechny lidi, které může). Takové reprodukční číslo možná není na úrovni spalniček, které mají R0 zřejmě nad 10 (obvykle se udává 12-18, ale ve skutečnosti jsou odhady ještě neurčitější), ale i tak je šíření extrémně rychlé.

Takovým tempem z jednoho jediného nakaženého během měsíce (30 dní) bude zhruba 6 000 nakažených a během dalšího měsíce (tj. celkem 60 dní od prvního nakaženého) zhruba 200 milionů. To je samozřejmě údaj čistě hypotetický, ale ukazuje, jak rychle se SARS-CoV-2 zřejmě dokáže šířit na novém území. Jak funguje exponenciální růst, si můžete vyzkoušet v interaktivním grafu, který jsme vložili do tohoto článku.

V reálu je přenos viru pomalejší, R0 má vyjadřovat spíše potenciál viru než popisovat šíření ve skutečnosti. Rychlost šíření klesala s tím, jak byla přijímána různá opatření, jak si lidé uvědomili, že hrozí nové riziko, nebo virus dorazil do oblastí, kde jsou horší meteorologické podmínky pro jeho šíření. Ale základní problém zůstal – virus byl těžko rozpoznatelný a rychle se šířil.

Cestu do světu měl otevřenou, a pokud byla nějaká reálná možnost ho na začátku zastavit, vyžadovala by nejspíš prakticky okamžitou reakci. Tu místní čínské úřady nepředvedly, byť Čína v pozdějších fázích pandemie jasně ukázala, že je ochotna pokusit se zastavit šíření viru téměř za jakoukoliv cenu.

Vymýtit virus v zárodku se nezdařilo. Některé země ho dokázaly díky včasné a radikální reakci eliminovat v rámci svých hranic. Trajektorii pandemie to však změnilo jen málo.

Je všude, co teď?

V době psaní článku bylo zaznamenáno přes 150 milionů potvrzených případů infekce virem. Skutečný počet nakažených bude nepochybně několikrát větší. Existuje v tuto chvíli reálná naděje, že by se virus podařilo vyhubit?

Odpověď vás asi nepřekvapí: eliminaci SARS-CoV-2 si dokáže představit málokdo. V nedávném průzkumu slavného vědeckého časopisu Nature se ze 120 oslovených odborníků od epidemiologů po virology zhruba 90 procent shodlo, že nového koronaviru se pravděpodobně nezbavíme. Lokálně možná může být vymýcen, celosvětově ovšem ne, říká většinový názor mezi oslovenými vědci.

Výsledek ankety časopisu Nature mezi odborníky s otázkou „Jak pravděpodobné...

Výsledek ankety časopisu Nature mezi odborníky s otázkou „Jak pravděpodobné podle vás je, že virus SARS-CoV-2 se stane endemickým?“

To, že s námi virus SARS-CoV-2 nejspíš zůstane, není překvapivé. Řada odborníků vývoj předvídala od jara minulého roku, ale jak přibývalo nových informací, ostatní představitelné scénáře se stávaly stále méně pravděpodobnými. Otázkou je, jak přesně mohou příští roky vypadat.

Všichni spolu a imunní

Pokud virus nebude eliminován, téměř stejně podobně příznivou možností je rychlé dosažení kolektivní imunity (o které máme celý článek). Tento koncept zjednodušeně řečeno říká, že před virem je chráněno tolik lidí, že se v populaci nemůže šířit. Velmi brzy narazí na někoho, kdo je imunní a postup se zastaví. 

Tímto způsobem jsme byli v posledních desetiletích chránění například proti spalničkám. Byť nemoc stále existuje, i bez zavádění epidemiologických opatření v podstatě nepředstavuje problém. Případy se objevují (či spíše objevovaly) pouze minimálně a nepravidelně.

Dosažení kolektivní imunity by znamenalo, že SARS-CoV-2 s námi na planetě bude, ale postupně se ho podaří marginalizovat. Tedy vytlačit někam na okraj, kde bude způsobovat infekce jen zcela ojediněle a nebude běžně cirkulovat.

8. května 2021

Dosáhnout tohoto cíle promořením, tedy tím, že se postupně všichni nakazíme, není dobrá strategie, jak jsme rozebírali v již zmíněném článku. Méně bolestivým způsobem dosažení kolektivní imunity může být očkování (v kombinaci s imunitou těch, kdo se už nakazili). Je však zatím otázkou, zda lze cíle se současnými vakcínami jednoduše dosáhnout. Rozhodne několik faktorů.

Bude to stačit?

Prvním je již námi zmíněné R0 viru, tedy to, jak rychle se dokáže šířit. Čím je vyšší, tím větší část obyvatel se musí očkovat. V současnosti většinový názor říká, že k dosažení této úrovně by mělo být chráněno proti přenosu kolem 70 procent obyvatel. Pokud by měly pravdu studie, které R0 kladou výše, musel by se nutně zvýšit i poměr očkovaných. Pokud by R0 bylo 5, muselo by být proti přenosu chráněno 80 procent lidí.

Jaký je práh kolektivní imunity pro různě snadno se šířící infekce
R0Práh kolektivní imunity
1,533,33 %
250,00 %
2,560,00 %
366,67 %
3,571,43 %
475,00 %
4,577,78 %
580,00 %
5,581,82 %
683,33 %
6,584,62 %
785,71 %
7,586,67 %
887,50 %

Jak spočítat hranici

Rovnice pro výpočet zjednodušeného prahu kolektivní imunity (herd immunity threshold) je odvozena ze základního reprodukčního čísla:

HIT = 1 - 1/R0

Pokud by základní reprodukční číslo bylo R0 = 4, populace by kolektivní imunity dosáhla kolem 75 % (zdroj: Nature, 1985).

Vzorec je odvozen z podstaty reprodukčního čísla. Počet imunních v populaci snižuje schopnost viru se šířit. Ve chvíli, kdy reprodukční číslo klesne pod jedničku, počet nakažených v každém dalším cyklu klesá exponenciálně.

Protože máme k dispozici účinnou vakcínu, měli bychom vzít v potaz i to. Rovnice se jen mírně zkomplikuje a vypadá takto:

HIT =x-1(1 - 1/R0)

Písmeno x zastupuje účinnost vakcíny proti přenosu nákazy. Jinak řečeno, čím je vakcína účinnější proti nákaze, tím menší část obyvatelstva se musí naočkovat, abyste zabránili šíření infekce a dosáhli kolektivní imunity.

Zobrazit více
Sbalit

Na grafu je vidět, jak důležitá je z hlediska získání kolektivní imunity odpověď na otázku, jak dobře vakcína brání nejen proti nemoci, ale také proti přenosu. Tedy jak často očkovaní mohou nakazit někoho dalšího.

Jak velká část obyvatel se musí naočkovat pro dosažení kolektivní imunity?
Účinnost vakícny proti přenosu Práh kolektivní imunity pro R=2,5Práh kolektivní imunity pro R=5
100,00 %60,00 %80,00 %
95,00 %63,16 %84,21 %
90,00 %66,67 %88,89 %
85,00 %70,59 %94,12 %
80,00 %75,00 %100,00 %
75,00 %80,00 %106,67 %
70,00 %85,71 %114,29 %
65,00 %92,31 %123,08 %
60,00 %100,00 %133,33 %


Úkol by mohly dále zkomplikovat varianty (či mutace), které se objevily během několika posledních měsíců. Jde o problematiku složitější, než se leckdy ze zpráv zdá, ne každá úspěšná varianta musí být nutně nakažlivější, zdá se ovšem, že minimálně některé skutečně mohou mít R0 vyšší než původní virus, a to až o desítky procent.

Pokud je to pravda, mohlo by se R0 SARS-CoV-2 v situaci zcela bez opatření a omezení pohybovat i kolem 8. A v takové variantě by muselo být dokonale chráněno něco přes 87 procent obyvatel.

Kolikrát do nás vstoupí stejný virus

Pokud je tedy virus skutečně tak infekční, kolektivní imunita je v podstatě nedosažitelným cílem bez očkování dětí. Ty v ČR tvoří zhruba 20 procent obyvatel. V tuto chvíli pro mladší děti neexistuje schválená a bezpečná vakcína, byť klinické zkoušky již probíhají.

Index nakažlivosti viru se může měnit i bez očkování, jak všichni z posledních měsíců víme. R snižuje například fungující trasování a testování, a pokud to funguje, hranice kolektivní imunity je níže a snáze dosažitelná. V situaci zcela bez opatření je dosažení této hranice poměrně obtížné hlavně proto, že ochrana proti viru se skládá z několika složek.

Prodělání infekce i očkování chrání přímo proti samotné nemoci, tedy včetně těžkého průběhu a úmrtí. To ovšem neznamená, že chrání proti nákaze. I očkovaní lidé se mohou infikovat a mohou infekci i dále předávat dalším.

V tuto chvíli nemáme úplně přesnou představu o tom, jak dobrou ochranu proti přenosu a další infekci vakcíny poskytují v delším časovém měřítku. Máme nějaké údaje, ale stále jsou kusé. Například podle nedávné studie z USA se počet infekcí mezi očkovanými dvěma dávkami mRNA vakcín snížil zhruba o 90 procent. Ale zaprvé studie proběhla velmi brzy po očkování, kdy je míra ochrany nejvyšší, zadruhé se v jiných experimentech a experimentech s jinými vakcínami objevují i jiná čísla, obvykle spíše nižší.

Zatím bychom měli opatrně říci, že míra ochrany proti infekci se pohybuje někde mezi 70-90 procenty. Pokud bude míra ochrany někde na spodní hranici tohoto rozmezí, bude těžké dosáhnout kolektivní imunity i při úplně proočkovanosti všech, včetně dětí. A možná zcela nemožné, pokud bude reprodukční číslo SARS-CoV-2 vyšší.

9. dubna 2021

Situaci může změnit nástup další generace vakcín. „Já si na základě dosavadních úspěchů myslím, že do pěti let budeme mít opravdu účinnou vakcínu, která dokáže velmi účinně chránit před všemi možnými variantami,“ odhaduje Jiří Černý z České zemědělské univerzity v Praze. V budoucnosti by vakcína mohla chránit před infekcí účinněji, k dosažení kolektivní imunity by tedy proočkovanost mohla být nižší.

Naprosté potlačení viru komplikuje i další okolnost. V tuto chvíli přesně nevíme, zda virus přežívá ve zvířatech, případně ve kterých. Může to být v netopýrech, ve fretkovitých šelmách i v jiných tvorech. Dokud nebudou tyto „rezervoáry“ zmapovány, nikdo nemůže přesně vědět, zda je jeho likvidace možná. 

Největším problémem jsme my

Největší překážkou bude nejspíše druh Homo sapiens. Pokud jen několik jednotek procent Čechů (Američanů, Indů atd.) očkování odmítne, může být dosažení kolektivní imunity prakticky nemožné. A pokud se rozhodnout neočkovat řádově desítky procent lidí, dostatečná míra proočkovanosti bude prakticky nedosažitelná.

Průběžné zprávy z očkování nejsou příliš povzbudivé. V USA se už teď, kdy není plně proočkována ani polovina populace, řada očkovacích míst potýká s nedostatkem zájemcům. V České republice se k očkování zatím neregistrovalo zhruba 15 procent obyvatel nad 70 let. Budou k tomu mít různé důvody, ne jen odpor k vakcíně, ale i tak jde o procento poměrně vysoké. Zvláště když vezmeme v potaz, že pro sedmdesátníky je covid životu nebezpečná choroba. Jaké to asi bude ve skupině 20 až 30letých, kteří jsou covidem ohroženi podobně jako chřipkou?

Zřejmě proto se všeobecně očekává, že dosažení hranice kolektivní imunity se nemusí podařit ani tam, kde by z hlediska dostupnosti vakcín či jiných měřítek bylo možné. Přístup k očkování je zásadní, přitom dopředu těžko předvídatelný faktor. Některé země či oblasti si nejspíše povedou v tomto ohledu lépe než jiné.

„Já osobně se domnívám, že úplné potlačení viru bude možné jen v některých oblastech, třeba na Tchaj-wanu, nebo v Jižní Koreji,“ odhaduje Ivan Hirsch a pokračuje: „U nás se uvažuje primárně o ochraně práv jednotlivce, méně o ochraně celé společnosti.“ Důraz na vymáhání očkovací povinnosti tak nejspíše v Česku a obecně v západních zemích bude menší než třeba ve zmíněných asijských státech.

V každém případě je možné spolehlivě říci, že hranice pro dosažení kolektivní imunity není zcela přesná a ostrá. Není možné říci, že dosažení 70% proočkovanosti bude samo o sobě znamenat potlačení nemoci. Stejně tak nemůžeme říci, že je to nemožné. Jak by budoucnost bez kolektivní imunity mohla vypadat?

S námi a v nás

Nejrozšířenější odhad říká, že virus přejde z pandemické do tzv. endemické fáze. Endemický virus je virus všudypřítomný, který volně koluje, byť ne se stejnou intenzitou po celý rok. Stejný statut mají čtyři další dobu známé lidské koronaviry (OC43, 229E, NL63 a HKU1). Nejméně tři z nich obíhají v lidské populaci stovky let. Dva z nich jsou zodpovědné za zhruba 15 % respiračních infekcí.

Lidské koronaviry byly do nedávné doby v podstatě opomíjeny, protože nepředstavují velkou zdravotní zátěž. To není dáno tím, že jde o viry endemické, endemický není synonymem pro neškodný.

Neštovice, spalničky, chřipka, to všechno jsou, či byly endemické choroby, přesto si vyžádaly stovky milionů životů. Život velké části nově narozených byl především ve velkých městech krátký právě proto, že města měla dost obyvatel na to, aby se v nich udržely smrtící endemické choroby. V pražských farnostech umírala do pěti let věku necelá polovina všech narozených dětí v první řadě na endemické infekční choroby.

Právě různé endemické nemoci byly hlavní příčinou, proč populace řady evropských velkoměst byly v historických dobách závislé na stálém přílivu nových obyvatel z venkova. Řádila v nich totiž celá řada starých známých, tedy endemických infekcí, které zabíjely více lidí, než kolik se jich ve městě rodilo.

Děti představují pro endemické nemoci nejsnadnější cíl. V populaci, kterou již nákaza prošla, jsou novorozenci nejsnadnějším cílem. S infekcí neměli příležitost se setkat a jakmile jim z těla zmizí protilátky, které dostávají z mateřském mlékem, jejich nepoučený imunitní systém si musí poradit sám. Naštěstí SARS-CoV-2 je jiný případ.

Mírný endemit?

Zaprvé proto, že máme k dispozici účinné vakcíny, které velmi dobře chrání proti vážnému průběhu. Ty, kdo se nechají očkovat, včetně drtivé většiny těch nejnáchylnějších, tedy především seniorů, lze cíleně chránit. A ty, kdo očkováni být nemohou, by mohlo chránit včasné podání monoklonálních protilátek (výhledově tedy přesněji koktejlů, směsí těchto protilátek). Ty poskytují dobrou ochranu, pokud se k pacientovi dostanou včas.

Na rozdíl od jara 2020, a do značné míry i podzimu a zimy 2020, jsou k dispozici možnosti, jak cíleně chránit zranitelné a výrazně zpomalit šíření nákazy. Byť 70procentní proočkovanost nemusí stačit na dosažení kolektivní imunity, samozřejmě šíření viru zkomplikuje. Tím se sníží pravděpodobnost nákazy těch, kterým by mohl vážně ublížit.

Zranitelných bude do budoucna nejspíše jen ubývat. Většina obyvatel by měla získat postupně proti viru nějakou míru imunity. Zkušenosti s tím nebudou mít jen nově příchozí na svět, tedy malé děti. A naštěstí v případě nového koronaviru probíhá nákaza u dětí téměř vždy lehce (bohužel ne vždy).

To není samozřejmost ani u koronavirů. Již zmíněný virus MERS, který se objevil na Středním východě, byl pro děti extrémně nebezpečnou infekcí. Smrtnost byla u malých dětí v řádu desítek procent. Kdyby byl MERS endemickým, mohl by se stát velmi závažnou dětskou infekcí.

Srovnání smrtnosti nákazy viry SARS (Cov-1), MERS a SARS-CoV-2 (CoV-2) v...

Srovnání smrtnosti nákazy viry SARS (Cov-1), MERS a SARS-CoV-2 (CoV-2) v závislosti na věku pacienta. Údaje pro MERS jsou založené na poměrně malém vzorku pacientů (naštěstí), přesto jasně naznačují, že od obou virů z “rodiny” SARS se v tomto ohledu výrazně liší. Byť bychom neměli předpokládat, že pokud by MERS opravdu způsobil pandemii, zůstala by smrtnost takto vysoká.

V případě SARS-CoV-2 je situace příznivější a přechod k endemicitě viru by mohl proběhnout poměrně bez dalších velkých ztrát na životech. To naznačují některé epidemiologické předpovědi, především hojně diskutovaný model, který v lednu 2021 zveřejnila v časopise Science skupina tří vědců ze dvou amerických univerzit. Hlavní autorkou modelu je Jennie Lavine z Emory University v Atlantě. K podobnému výsledku došla v médiích i celá řada jiných vědců, ale tato práce předkládá konkrétní argumenty a modely, které lze také napadnout a kritizovat.

Autoři vychází z celkem rozšířené představy, že SARS-CoV-2 se v mnoha zásadních ohledech podobá dnes běžně se vyskytujícím lidským koronavirům, spíše než SARS z roku 2003 nebo MERS. S těmi se velká většina obyvatel planety setká poprvé ještě před nástupem školní docházky.

Což znamená, že tyto viry jsou velmi rozšířené a šíří se opravdu účinně. K tomu jim nejspíše nemůže stačit jen přenos mezi dětmi. Pak by musely být opravdu extrémně infekční. Lidské koronaviry tedy šíří i lidé, kteří se již nakazili. Imunita získaná infekcí není dokonalá.

Lidé se mohou nakazit opakovaně, a to poměrně často (možná jednou za pár měsíců, možná za rok). Průběh bývá lehčí a tělo se viru rychleji zbaví. Alespoň to naznačil hojně citovaný experiment, při kterém byli dobrovolníci nakaženi endemickými lidskými koronaviry. (Nechat si schválit takový experiment se SARS-CoV-2 je těžší, protože reálně hrozí smrt účastníků. Ale od dubna 2021 již první běží.)

První infekce je jiná

Také víme, že první setkání s virem, tedy první infekce, probíhají poněkud jinak než infekce pozdější. Lidské tělo si vytváří jiné protilátky při těchto případech infekce než při infekci v dospělosti (děti si vytváří tzv. IgM protilátky, více například v této nedávné práci z Číny, která mapuje imunitní odpověď na běžné lidské koronaviry u dětí a dospělých).

Nemáme jednoznačné důkazy o tom, jestli to je tím, že se lidé pravidelně “reinfikují” i v dospělosti, nebo získají v podstatě doživotní imunitu jen z dětských nákaz.

Co to pro lidské koronaviry a jeho hostitele znamená? Virus našel ze svého hlediska velmi výhodný rovnovážný stav. Dokáže se účinně šířit, ale hostiteli prakticky neškodí. Nepřipravuje se o životní prostor a nenutí své nositele, aby se nákaze bránili (třeba změnou chování).

Teprve několik měsíců a jen díky zájmu o SARS-CoV-2 víme, že alespoň některé sezonní koronaviry mutují tak, aby účinněji unikaly imunitní ochraně. Nejde o proces příliš rychlý, tempo je výrazně pomalejší než u chřipky. I proto jsou pro lidské koronaviry (stejně jako u jiných endemických virů) nejjednodušším cílem malé děti. Ty tvoří v podstatě jediné „naivní“ cíle, na které může narazit.

Ale lidské koronaviry umí pochopitelně nakazit i dospělé. Infekce bývají spíše kratší a dospělí s vytrénovaným imunitním systémem budou virus šířit méně účinně. Stačí to zřejmě na to, aby se mohly účinně šířit. Modely odhadují, že za řádově desítky procent případů nákazy mohou právě tyto druhotné infekce u těch, kdo se s virem již setkali. Koronaviry tak nemusí čekat, až se nashromáždí dost zranitelných, tedy nenakažených či neočkovaných dětí, a teprve pak spustit epidemii.

Lidské koronaviry nikdy nejsou daleko, byť zdaleka nejlépe se jim daří v zimě, během které se odehraje drtivá většina případů nákazy. Způsobují stejně jako chřipka pravidelné epidemie. Na rozdíl od chřipky prakticky nepostřehnutelné ve statistikách úmrtnosti, protože infekce jen zcela výjimečně způsobí nějaké závažnější zdravotní problémy.

Pokud se však bude chovat zhruba podle vzoru jiných rozšířených lidských koronavirů, model Jennie Lavine a jejích kolegů předpokládá, že nový koronavirus se skutečně změní v podstatě na lehkou dětskou infekci.

Výsledky modelu Jennie Lavine a kolegů, který se snaží zachytit přechod viru...

Výsledky modelu Jennie Lavine a kolegů, který se snaží zachytit přechod viru SARS-CoV-2 k endemicitě. Zachycuje počet případů první nákazy - tedy těch nejnebezpečnější případů infekce - v různých věkových skupinách v závislosti na čase. Jednotlivé scénáře pak modelují průběh šíření viru v závislosti podle jeho indexu nakažlivosti. Na vodorovné ose je čas (roky), na svislé počet případů nákazy. Čím je vyšší, tím je přechod k endemicitě rychlejší a tím vyšší je také počet případů během počáteční pandemické fáze (a s tím související počet úmrtí, samozřejmě). Barvy zobrazují počty případů v různých věkových skupinách. Vpravo nahoře je modelovaný průběh dalších vln viru. Při vyšším R0 virus bude způsobovat podle autorů pravidelné sezonní vlny. Nové infekce by se však velmi rychle měly objevovat pouze u dětí, pro které je virus nejméně nebezpečný. Model předpokládá (ale na grafu to není jednoduše vidět), že virus bude působit i druhotné infekce mezi již dříve infikovanými. Ale také předpokládá, že stejně jako u sezonních lidských koronavirů bude průběh těchto infekcí velmi lehký.

Byť bude virus pravidelně napadat i dospělé, mělo by jít prakticky výhradně o druhotné infekce. A v takových případech by i starší lidé měli být chráněni do té míry, že pro ně nebude příliš nebezpečný. Pro děti není příliš nebezpečný ani teď, takže by smrtnost měla podle modelu posléze klesnout na úroveň sezonní chřipky, tedy zhruba kolem 0,1 procenta.

V čem je budoucnost jiná

Nejde přitom o předpověď ojedinělou, něco podobného říkají odhady či více nebo méně sofistikované modely řady dalších vědců. Přesto tento scénář nemusí být přesný. SARS-CoV-2 se v některých důležitých ohledech může od příbuzných virů lišit.

Nemáme například přesně změřeno, zda sekundární infekce mívají opravdu téměř vždy lehký průběh. Zda nemá vliv, pokud dojde k infekci nějakou jinou variantou viru. Nové varianty zatím nemohou úplně prolomit ochranu poskytovanou vakcínami ani předchozí infekcí, ale nemůže se to změnit?

To v tuto chvíli nevíme. „Virus má jen omezené možnosti mutací, my ovšem přesně nevíme, jak velké,“ říká Jiří Černý. V některých ohledech, konkrétně co se týče optimalizace vazební domény, kterou se připojuje k našim buňkám, se zdá, že virus mohl dosáhnout hranice svých evolučních možností, ovšem jisté to není, říká český virolog. Evoluci virů věda zdaleka nerozumí dokonale.

Dokázal to jasně i příklad SARS-CoV-2. Jeho „hroty“ se vážou k povrchu našich buněk inovativním způsobem, o kterém počítačové modely ze začátku roku 2020 tvrdily, že nemůže fungovat. Evoluce ukázala vědcům řešení, se kterým nepočítali (více v této práci).

Riziko úmrtí mezi zachycenými případy v ČR na základě věku (údaje: MZ ČR)
věkriziko úmrtí
0–14
0,00%
15–24
0,00%
25–340,02%
35–44
0,05%
45–54
0,12%
55–64
0,67%
65–74
4,37%
75–84
11,84%
85+ 17,38%

Ve hře je tedy ještě řada neznámých a shoda odborníků není dokonalá. Pokud se SARS-CoV-2 bude chovat jako starší lidské koronaviry, podle modelu Lavine a jejích kolegů časem bude možné zcela ustoupit od očkování proti SARS-CoV-2. Jiní odborníci to považují v dohledné době za dosti nepravděpodobné. Především z obavy, že ochrana proti vážnému průběhu u starších lidí ani při opakovaném vystavení viru nebude dostatečná.

Jak dlouho ještě?

Virus SARS-CoV-2 má minimálně podle odborníků před sebou zářnou budoucnost. Likvidaci téměř jistě unikl, nebude nejspíše ani vytlačen někam na periferii. Tak daleko, jak se jen troufají vědci dohlédnout, bude nejspíše volně obíhat v několikamiliardovém stádu vhodných hostitelů jako téměř výhradně drobná zdravotní lapálie (sem tam někoho zabije, nebo k jeho smrti přispěje).

Kdy se tak stane, to bude záležet především na tom, jak rychle se bude imunita šířit populací. Mluvíme o imunitě, protože nejde ani tak o to, zda se „šíří“ infekce nebo očkování. Ty nemají sice zcela totožný účinek, ale zatím se nezdá, že rozdíl by z hlediska konečného výsledku byl zásadní. Čím více lidí získá imunitu očkováním, tím méně bude ve zbytku pandemie mrtvých.

Kdybychom nechali viru zcela volné pole, endemického rozšíření by se dalo zřejmě dosáhnout brzy. Pokud by byla rychlost šíření opravdu vysoká, s indexem nakažlivosti 4 či více, Lavine s kolegy odhadují, že virus by měl nakazit dospělé během několika mála let. Pokud by se index pohyboval kolem 2, trvalo by to více než 10 let.

Není to nic nereálného, jak ukazuje příklad Česka. Necelý rok poté, co se tu virus začal opravdu ve větší míře šířit, máme cca 1,5 milionu potvrzených případů a téměř jistě další stovky tisíc případů nezachycených. Je celkem představitelné, že kdyby nebylo vakcín či protiepidemických opatření, bylo by promořování populace ještě rychlejší. Samozřejmě, na současných 32 tisíc mrtvých nad dlouhodobý průměr (a to bez výskytu chřipky) by v takové situaci nezůstalo.

Celá řada indicií nasvědčuje tomu, že po této několikanásobné první vlně „zdomácnění“ SARS-CoV-2 nebude z dlouhodobého hlediska představovat výrazný problém. Naše konečná pandemická destinace tedy doufejme nebude tak hrozným místem. Neměli bychom však zapomenout, jak těžkou cestou se k ní dostáváme. A že jde o nejhorší z možností, které se nám nabízely.

29. dubna 2021

  • Nejčtenější

Některé funkce z Windows a Office zmizely. Připomeňte si ty nejhorší

Microsoft se v průběhu let v systému Windows zbavil celé řady funkcí. Některé byly zbytečné, jiné až otravné. Pojďme si...

Jak Izrael zničil irácký jaderný reaktor. Došlo i na spolupráci s Íránem

Izrael byl a je Arabům trnem v oku. K jeho zničení neváhali desítky let usilovat o získání jaderných zbraní. Na čele...

Tajuplné monstrum, které bylo k ničemu. Odpočívá v tankovém muzeu u Moskvy

V muzeu tankových sil v podmoskevské Kubince je jedno německé vozidlo, které na první pohled upoutá svými rozměry a...

Snahy nepřátel pořídit si jaderné zbraně se rozhodl Izrael eliminovat

V létě 1981 přeoraly izraelské bomby irácký jaderný reaktor v Al Tuvajtě. Tím Saddámu Husajnovi na dlouhou dobu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

První vzdušné tankování z dronu. Američané jsou zase o krok napřed

Letové testy tankovacího bezosádkového letounu Boeing MQ-25 Stingray mají za sebou významný milník. Vůbec poprvé v...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s nejvyšším IQ

Premium Oficiálně se považuje za nejchytřejšího Čecha. Jako robot ale nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním...

Upřímnost fotbalové antihvězdy. Souček o tetování, rasismu i vyjídání ledničky

Premium Říká o sobě, že je obyčejný kluk z Brodu. Přitom si ho už stihla zamilovat fotbalová Anglie a Česko na něj spoléhá: na...

O antikoncepci už není takový zájem. Párový sex upadá, míní gynekolog

Premium „Všichni strašili, že bude upadat mravnost a ženy budou mít z dlouhodobého užívání pilulek zhoubná onemocnění jater....

  • Další z rubriky

Albert Einstein předpověděl zvířecí šestý smysl, u člověka mu unikl

Vizionář Albert Einstein v korespondenci předpověděl „super schopnost“ u stěhovavých ptáků. Jeho ztracený dopis se ale...

STO OBJEVŮ: Trevithick a Stephenson protkali Zemi železnou pavučinou

Seriál Koleje využívá lidstvo odpradávna, v terénu je vyjezdily různé vozy tažené zvířaty. Ale s využíváním železných kolejnic...

STO OBJEVŮ: Zázračný aspirin se užívá po tunách, stal se lékem na vše

Seriál Setkal se s ním snad každý, aspirin je častým pomocníkem lékařů. Ačkoli se zrodil v 19. století, seznam zdravotních...

Vypouštění CO2 začíná být drahé. Vyplatí se napumpovat ho pod zem?

Ceny emisních povolenek v Evropské unii letos několikanásobně vzrostly a citelně se začaly promítat do cen elektřiny....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Manželka majitele Alzy promluvila o fungování firmy, se Zavoralem se rozvádí

Majitel tuzemského internetového gigantu Alza.cz Aleš Zavoral patří se svým jměním mezi nejbohatší Čechy. Na rozdíl od...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s nejvyšším IQ

Premium Oficiálně se považuje za nejchytřejšího Čecha. Jako robot ale nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním...

Moderátor Aleš Cibulka skončil na jednotce intenzivní péče

Čtyřiačtyřicetiletý Aleš Cibulka měl v sobotu v rozhlasovém pořadu Tobogan dělat narozeninový rozhovor s herečkou Marií...

Dušek: Očkovat se nenechám. Indiáni raději zemřeli, než se nechat zotročit

Jaroslav Dušek promluvil o svém rozhodnutí nenechat se očkovat vakcínou proti covidu-19. Herec, který nedávno oslavil...

Mladí by chtěli do penze v 60 letech. Mají jasno, jaký důchod jim postačí

Generace narozená po roce 1971 bude podle současných pravidel odcházet do penze v 65 letech. A to jak ženy, tak i muži....