Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Nositel Nobelovy ceny za medicínu skončil život eutanazií

  14:50
Nositel Nobelovy ceny za medicínu, Belgičan Christian de Duve, zvolil ve věku 95 let dobrovolný odchod ze života prostřednictvím smrtící injekce.

Christian de Duve se svou ženou na předávání cen ženám ve vědě v březnu 2013 | foto: Profimedia.cz

Poslední žijící belgický nositel Nobelovy ceny zemřel v sobotu 4. května na vlastní přání. Jeho zdraví se v posledních měsících rychle zhoršovalo a začátkem dubna se rozhodl dobrovolně ukončit život. Vybral si i datum na začátku května, aby za ním stihl přijet jeho syn z USA. V Belgii je eutanazie legální od roku 2002.

Eutanazie v Belgii

Eutanazie byla v Belgii legalizována v roce 2002. Belgie se tak po Nizozemsku stala druhou zemí, kde je lékaři kontrolované úmrtí zakotveno v zákoně. Podmínkou pro její udělení je věk 18 let. V roce 2011 v Belgii podle statistik provedli lékaři eutanazii u 1 133 pacientů, kteří ve většině případů trpěli pokročilou formou rakoviny. V témže roce pak také média informovala o tom, že orgány pacientů, kteří podstoupili eutanazii, jsou používány při transplantacích. V posledních letech se ke státům, kde je asistovaná sebevražda legální, přidalo také Lucembursko.

Svou volbu okomentoval zcela racionálně: "Asi by bylo příliš, kdybych řekl, že mě smrt vůbec neděsí, ale nemám strach z toho, co přijde po ní, protože nevěřím. Až zmizím, tak zmizím, nezůstane nic," řekl 8. dubna belgickému deníku Le Soir. Podle stejného listu poslední měsíc využil k tomu, aby napsal dopisy na rozloučenou přátelům a kolegům. Listu Le Soir ještě také poskytl poslední interview, které vyšlo v pondělí po jeho smrti.

Zemřel v přítomnosti rodiny. Před podáním smrtící injekce odmítl uklidňující prostředky, rozloučil se s příbuznými a odešel ze světa s úsměvem, řekla Le Soir jeho dcera Françoise.

Spolupráce na nejnižší úrovni

De Duve byl specialista na buněčnou biologii. V oboru pracoval od čtyřicátých let. V té době se dostala na úroveň zkoumání jednotlivých částí buněk a rychle začala sestupovat hlouběji. Nobelovu cenu za medicínu dostal v roce 1974, spolu se dvěma dalšími kolegy (Albertem Claudem a Georgem Paladem) právě za objev dvou důležitých drobných buněčných orgánů, které se podílí na zpracování látek z okolí buněk.

Jeho práce významně přispěla k tomu, že biologové dnes považují naše (a nejen naše) buňky do jisté míry za hybridy složené z pozůstatků jiných organismů, které s námi postupně splynuly. Dnes zastávají v buňkách základní a zcela nezbytné role.

Myšlenka, označovaná jako tzv. endosymbiotická teorie, není De Duveova. Za autora její dnešní vědecké podoby se považuje Rus Konstantin Merežkovskij. Na začátku 20. století si při studiu "soužití" (symbiózy) hub a řas v lišejníku všiml, že chloroplasty řas, tedy tělíska umožňující organismům přijímat energii ze slunce, se nedělí jako pouhé "orgány", ale malé bakterie uzavřené ve větší buňce. Na základě pozorování vytvořil teorii, podle které jde vlastně o samostatné řasy, které se do jiných organismů nějak dostaly zvenčí a částečně s nimi splynuly.

Hypotéza se postupem doby uchytila, protože přibývalo důkazů, že některé buněčné "orgány" (správně organely) se od zbytku své mateřské buňky (třeba ve své genetické informaci) výrazně liší. Netýká se to jen chloroplastů, ale třeba i našich mitochondrií, tedy organel, které zajišťují přísun energie.

Zřejmě nejznámější zastánkyní této teorie byla před dvěma lety zesnulá bioložka Lynn Margulisová. Ta ji ovšem dovedla do podoby, která je pro většinu biologů nepřijatelná. Ve vědeckých článcích a především populárně-vědeckých knihách stavěla důležitost spolupráce v přírodě prakticky na roveň evolučnímu soutěžení a oba principy v podstatě označovala za stejně důležité. V tom s ní většina biologů zcela zásadně nesouhlasí, ovšem je jisté, že bez "spolupráce" různých organismů bychom tu nebyli.

Z hlediska teorie evoluce je podobná představa snadno představitelná: spolupráce je často výhodnější než soupeření. Pohlcené organismy, tedy zárodky chloroplastů či mitochondrií, získaly obrazně řečeno stravu, časově neomezený pronájem a jistotu, že jejich geny se budou předávat na další a další generace.

Podle De Duvea mohla být prvním přijatým hostem v buňkách našich dávných předků organela, která jim pomáhala chránit se před kyslíkem. Tohoto reaktivního plynu v zemské atmosféře postupně přibývalo, jak se šířily organismy schopné fotosyntézy. Toto tvrzení je však spíše spekulativní, protože podle většinového názoru pro něj v tuto chvíli není dost důkazů.

  • Nejčtenější

Rok od zkázy ponorky Titan. Vyplouvají děsivá zjištění i nové otázky

v diskusi je 108 příspěvků

20. června 2024  7:32

Před rokem, 18. června 2023, se v severním Atlantiku ztratila ponorka Titan společnosti Ocean Gate....

Ruské radary včasné výstrahy. Ani jim neprospívá válka proti Ukrajině

v diskusi je 108 příspěvků

17. června 2024

V předposledním květnovém týdnu ukrajinské drony zřejmě zasáhly ruské radarové stanice u měst...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Zamáčknete slzu? Windows se definitivně zbavuje tří typických aplikací

v diskusi je 9 příspěvků

19. června 2024

Premium Změna je život, řekli si možná v Microsoftu. V nadcházející aktualizaci systému Windows 11 24H2 se...

Možná jste ani netušili, že Microsoft Word umí tyto tři věci

v diskusi je 27 příspěvků

18. června 2024

Je těžké narazit na někoho, kdo by neznal Microsoft Word. Možná však bude stejně vzácné potkat...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Kabelka nemusí být jen vak na věci. Český prototyp zažene útočníka

v diskusi je 24 příspěvků

21. června 2024

Kabelka nemusí být pouhým vakem na věci, může plnit spoustu funkcí sama o sobě. S touto tezí vznikl...

Měnící se rotace zemského jádra vyčtená ze zemětřesení může měnit délku dnů

v diskusi je 17 příspěvků

23. června 2024

Že se od doby vzniku Země zpomaluje kvůli slapovým jevům její rotace je všeobecně známo. Již...

Masaryk před 100 lety poprvé navštívil „svou“ Masarykovu univerzitu v Brně

v diskusi nejsou příspěvky

22. června 2024

Prezident Tomáš Garrigue Masaryk navštívil 22. června 1924 poprvé univerzitu, která nesla a stále...

Jak unikli vyhynutí jediní dodnes žijící dinosauři

v diskusi je 1 příspěvek

22. června 2024

Dlouho byly okolnosti jejich přežití do kenozoika zahaleny závojem tajemství, v poslední době ovšem...

Zkoumá žraloky žijící 400 let. Tajemství dlouhověkosti je v DNA, líčí biolog

v diskusi jsou 2 příspěvky

21. června 2024

Premium Žralok malohlavý má zřejmě ve své DNA nějakou molekulárně-genetickou „vychytávku“, která mu...

Putine, běž do prd*le, zahlásil na koncertě Rod Stewart. Němci zpěváka vypískali

S překvapivou vlnou nevole se na svém nedělním koncertu v Lipsku setkal rockový král Rod Stewart. Během vystoupení se...

Ostuda bratrů Bendigů v AZ-kvízu. Jan se vymlouval na trému z Mareše

Ve speciálním díle AZ-kvízu s názvem ČT art kvíz se proti sobě utkali bratři Jan a Marsell Bendigovi. V soutěži se jim...

Výhru ze Survivoru utratil Mikýř za rozhovor v prázdné O2 areně, vydělal miliony

Martin „Mikýř“ Mikyska (30) vytěžil své vítězství v reality show Survivor Česko & Slovensko 2024 na maximum. Povedl se...

Tvrz koupil za 76 tisíc a daroval ji manželce. Pak ruinu 20 let opravoval

Pavel David zahlédl v dubnu roku 2003 v novinách inzerát: „Prodám tvrz za 76 000 Kč.“ Ještě ten den si jel zříceninu...

Rok od zkázy ponorky Titan. Vyplouvají děsivá zjištění i nové otázky

Před rokem, 18. června 2023, se v severním Atlantiku ztratila ponorka Titan společnosti Ocean Gate. Pátrání potvrdilo...