Jedenáct vědců od Japonska přes Holandsko po Spojené státy zažilo kafkovskou událost: zavolali jim neznámí lidé, aby jim řekli, že vyhráli cenu, o které nikdy předtím neslyšeli. A s ní tři miliony dolarů, tedy zhruba 60 milionů korun.
"Musela jsem se na chvíli posadit na podlahu. Říkala jsem si, že to musí být kanadský žert nebo nějaký nigerijský podvod," řekla pro Guardian Cori Bargmannová z Rockefellerovy univerzity (zabývá se popisem přenosu informací mezi neurony). Nebyla rozhodně sama: "Málem jsem spadl na zem. Vůbec jsem nevěděl, že něco takového existuje," řekl Lewis Cantley z výzkumného centra Beth Israel v Bostonu (věnuje se výzkumu rakoviny).
Nová iniciativa starého známého
Není divu, že byl překvapený, cena je opravdu úplně nová. Nese název Breakthrough Prize (Průlomová cena) a letos se uděluje vůbec poprvé. Stojí za ní nadace s plným názvem Breakthrough Prize in Life Sciences Foundation (Nadace Průlomové ceny ve vědách o životě).
K čemu to bude?Otázkou, na kterou se těžko odpovídá je, zda a jaký vliv budou mít nově založené a vysoce ohodnocené ceny na vědu a její společenskou prestiž . Ve většině vyspělých ekonomik je dnes patrný úbytek absolventu technických oborů. Odborníci se úplně neshodnou, čím to je. Nám na Technetu se líbí vysvětlení (Lowell et al, 2009), že za tím stojí ve velké míře přechod nejlepších studentů (tedy těch, kteří nakonec přijdou s největším počtem výsledků) do oborů, které jsou lépe finančně ohodnocené, jako jsou právo či finance. "Loterie", jinak se vysoká odměna pro pár vybraných jedinců nedá nazvat, to může podle našeho změnit jen těžko. I přes existenci této prestižní ceny je podstatně výhodnější a jistější sázkou jít do oboru, ve kterém je úspěch snáze dosažitelný a ještě lépe hodnocený. Navíc jiné obory, především IT a software, nabízí vysokou míru svobody. Věda je dnes velmi složitá týmová práce a špičkovou laboratoř si v garáži určitě nezaložíte. Softwarovou firmu ano (neděje se to často, ale není to nemožné). Ceny tedy podle našeho názoru současný trend nezmění. Na druhou stranu, proč neocenit alespoň některé z těch, kteří se rozhodli "neekonomicky" pro kariéru ve vědě. |
Vznikla údajně před pouhými několika měsíci z iniciativy muže, o kterém je v souvislosti v vědeckými cenami v poslední době hodně slyšet: Jurije Milnera. Nedostudovaný atomový fyzik se stal podnikatelem a investorem v IT oboru v Rusku a později i ve Spojených státech. Záliba ve vědě ho však evidentně neopustila, a tak založil nadace pro udělování cen pro fyziky. Udělil celkem devět Fundamental Physics Prize (tj. Cen základní fyziky) dotováných částkou tři miliony dolarů (Nobelovu cenu doprovází letos cca jeden a čtvrt milionu dolarů).
Oceněním fyziky však Rus nechtěl skončit a vyhlédl si prý další obor: vědy o životě, tedy medicínu a biologii. Ty podle něj v blízké budoucnosti čeká výrazný pokrok: "Po zmapování genomu se dá v příštích 10 až 20 letech očekávat významný pokrok a je tedy nejvyšší čas vytvořit motivaci pro nejlepší vědecké mozky," řekl Milner Guardianu.
Ke spolupráci v nadaci přesvědčil velká jména mezi internetovými miliardáři. Nadaci udílející ceny vede ředitel Applu Arthur Levinson. Sponzory ceny jsou kromě Milner a jeho manželky Mark Zuckerberg, tedy zakladatel a šéf Facebooku (také s manželkou) a Sergej Brin, jeden ze zakladatelů a šéfů Googlu. (Ten má na svědomí asi nejúdernější větu v tiskovém prohlášení k vyhlášení ceny: "Vyléčení nějaké nemoci by mělo být lépe placené než touch-down.")
Jedenáctka každý rok
Pokud všichni sponzoři dodrží své závazky a cena se rozběhne podle plánu, přibude každý rok dalších 11 šokovaných a o hodně bohatších vědců. Stejně jako v případě Milnerových fyzikálních cen organizátoři doufají, že ocenění budou dostávat vědci, kteří jsou na vrcholu své kariéry a kterým peníze dodají klid na další práci.
VýherciV roce 2013 bylo vyhlášeno 11 prvních výherců. Každý obdrží 3 miliony dolarů: Cornelia Bargmann, |
Zajistit to by měla i skutečnost, že kandidáty bude moci nominovat kdokoliv na stránkách nadace (dostupné zde). Z nich pak oceněné vybere komise složená ze sponzorů a všech předchozích nositelů ceny, kteří se výběru budou chtít zúčastnit. Podobný systém používají i Ceny základní fyziky, ale v jejich případě byl výběr až nečekaně konzervativní (mezi oceněnými byl například "klasik" Steven Hawking, který při vší úctě i tak patří mezi nejlépe zaopatřené fyziky současnosti).
Na rozdíl od Nobelových cen může dostat ocenění neomezený počet osob, takže nebude problém oceňovat celé týmy. Držitelé ceny nemusí jet na žádné slavnostní předávání či jinam, čeká se od nich, že udělají přednášku a budou poskytovat rozhovory.
Čeká je jen rozhodování co s penězi, které dostali. V podmínkách ceny o tom nic není a vědci s nimi mohou dělat, co chtějí. Když se Guardian zeptal právě na to Cornelie Bargmannové, ukázalo se, že využití nečekaného příspěvků může být pro některé oceněné trochu starost: "Je to natolik nad rámec mých obvyklých starostí, že nevím. Nechám spravit auto?"
