NASA podporuje šílené nápady: tištěnou družici nebo tažný paprsek

Vesmírná agentura NASA se evidentně nebojí rizikových investicí. Věnovala peníze na projekty, které připomínají sci-fi. Od skafandrů, které ve vesmíru kosmonautům dají pocit pohybu v gravitaci, po paprsek, jenž umožní vesmírným sondám odběr vzorků na dálku.

"Tažný paprsek" by podle autorů mohl sloužit při sběru vzorků na vesmírných sondách i robotech typu marťanských vozítek Spirit a Opportunity (na obrázku). Mohl by prý sloužit k odběru vzorků atmosféry i pevných materiálů | foto: NASA

NASA se letos vrátila k jedné dobré tradici: podporování na pohled zcela bláznivých nápadů. Oprášila soutěž z let 1998 až 2007, přejmenovala ji na IAC (Innovative Advanced Concepts, tedy Inovativní pokročilé nápady) a v jejím rámci věnuje zhruba tři miliony dolarů na projekty, které by autorům v řadě výzkumných organizací přinesly nejspíše vyhazov.

Nápadů se sešlo prý přes sedm stovek, vybráno bylo 30. Autor nebo autoři každého z nich dostanou sto tisíc dolarů, aby během jednoho roku svou myšlenku vybrousili. Za dvanáct měsíců se pak může přihlásit do dalšího kola soutěže a žádat o další peníze.

Ale pojďme od nudných technikálií k zajímavé technice. Podívejme se, jaké nápady vám letos v Houstonu mohly přinést grant ve výši sto tisíc dolarů (celý seznam je zde).

Zajímavou novinkou příštích vesmírných sezon by mohl být oblek pro astronauty se setrvačníky a akcelerometry, který by jim měl umožnit cítit se i ve stavu beztíže jako v gravitaci (zde). Novou éru v průzkumu dalších těles sluneční soustavy by mohlo začít "letadlo" na plazmový pohon. Jde vlastně o planetární sondu, která si měla vystačit jen se sluneční energií a místní atmosférou. Plynné atomy elektrický pohon promění v plazmu, která pak bude sloužit jako pohonná hmota pro průzkumné lety nad povrchem daného tělesa (více zde).

 O své místo na Slunci se popere také myšlenka na materiál, který umožní konstrukci 100x lehčího a levnějšího teleskopu. Navíc tento materiál po ozáření externím laserovým paprskem bude nepatrně měnit své rozměry a umožní tvarovat teleskop v odchylkách tisíckrát menších, než je tloušťka lidského vlasu. Zrcadlo z polymeru by mělo být na objem lehčí než pírko (více zde).

Revoluci v konstrukci chemických raket má zase přiblížit výroba kovového vodíku. Toto lehké palivo s (teoreticky) výbornými vlastnostmi by prý mělo umožnit konstrukci raket, které se na pouhý jeden stupeň dostanou na oběžnou dráhu. Kovový vodík vzniká z běžného vodíku pod tak extrémním tlakem, že se ho na Zemi nikdy nepodařilo vyrobit. Příjemci se to pokusí změnit postupem, který by měl snížit požadavky na nutný tlak (více zde).

Další grant pak byl udělen za nápad na vytváření tištěných družic. Podle něj by mělo být údajně možné vytvořit celou družici jen z ohebné elektroniky a pak si ji vytisknout v trojrozměrné tiskárně. U běžně používaných výrobků by tato metoda asi nikdy nemohla konkurovat sériové, ale družice se obvykle vyrábí jen po kusech nebo v malých sériích (více o nápadu zde).

NASA dohání televizi

Pánové (zleva doprava) Barry Coyle, Paul Stysley a Demetrios Poulios z Goddardova vesmírného střediska NASA, autoři grantu na tažný paprsek názorně předvádí, co vědci dělají, když se jim řekne, aby se před fotoaparátem tvářili, že pracují

Zaujme i koncept, kterým chce NASA (konečně) dohnat Star Trek. Skupina Paula Stysleyho z Goddardova vesmírného centra (patří pod NASA) dostala sto tisíc dolarů na to, aby fanoušky Star Treku trochu přiblížila realitě. Či aby, v duchu známého přísloví o Mohamedovi a hoře, přiblížila realitu jim. Vědci mají vyvinout "tažný paprsek", který by sloužil k přitahování hmotných objektů k jeho zdroji. Měl by sloužit k odběru malých částic z chvostů komet či atmosféry vesmírných těles na větší či menší vzdálenosti.

Nápad má pevné fyzikální základy. Přenos hybnosti ze světla na pokovenou plachtu využilo ke svému pohonu už i několik vesmírných sond, o kterých jsme už na Technetu také psali (zde či zde). Světelná manipulace s atomy či mikročásticemi je také rozšířená laboratorní technika, která se podílela i na výzkumech vedoucím ke dvěma Nobelovým cenám za fyziku (v roce 1997 a 2001).

Ovšem odtlačit předmět světlem je jednodušší než ho přitáhnout. Přesto už odborníci připravili několik možných postupů, jak toho docílit, a některé experimentálně předvedli. Vše díky tomu, že v dnešní době vědci dokáží "přinutit" laserové svazky, aby se během šíření zatáčely, aby se šířily po spirále nebo aby měly uprostřed svazku "tmu".

V NASA budou zkoumat tři možné přístupy. První využívá spirálovitě se šířícího svazku. Když mikročástice vstoupí to takového svazku, bude tlačena proti směru šíření svazku – případně až na palubu družice. Další zamýšlená metoda je vhodná pouze do prostředí s atmosférou, protože nevyužívá přímo interakce mezi částici a světlem, ale využívá molekul prostředí jako prostředníka. Ozářením prostředí s absorbující částicemi protiběžnými vírovými svazky (tma v centru svazku), dojde k různému zahřátí molekul prostředí na různých stranách částice, které pak naráží do částice z různých stran jinou rychlostí. Tyto "kopance" pak udržují částice v tmavém středu laserového svazku a různé intenzity protiběžných svazků pak doručí částice k družici.

Dodací lhůty jako ze sci-fi

I když jednotlivé metody, které chce NASA využít, byly ověřeny v laboratorních podmínkách, jejich přenos do makrosvěta nemusí být nic samozřejmého, říká český odborník na tuto problematiku Pavel Zemánek z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR. Problémem by mohla být například energie: "Odhaduji, že tato hvězdná aplikace bude vyžadovat výkonnější lasery, které budou muset mít vysokou účinnost, aby nespotřebovaly veškerý dostupný příkon z družice."

NASA tento problém zatím neřeší. Prvních sto tisíc dolarů pro Stysleyho tým představuje pouze závdavek. V této fázi grantu se od autorů nečeká o mnoho více než eliminovat slepé uličky dalšího výzkumu. Pokud se koncept ukáže životaschopný, tým si může podat další grantovou žádost s řádově navýšeným rozpočtem. A i když budou úspěšní, zařízení se do vesmíru podívá nejdříve za několik let poté.

"Odvaha systematicky a dlouhodobě financovat i odvážné výzkumné projekty je nezbytným předpokladem k technologickému skoku vpřed," myslí si Pavel Zemánek. A dodává: "Rád bych věřil, že díky nedávným štědrým finančním dotacím do infrastruktury vědy z Evropských strukturálních fondů dostanou i u nás šanci podobné odvážné projekty a budou začátkem slibných technologií, které si časem najdou zcela nečekaná využití." Dosavadní historie pozemského využití vesmírného výzkumu takových příkladů poskytují dost.

Nejčtenější

Místo, které se zaryje do vašich vzpomínek z dovolené. Rypadlo 1452

Pokud vás mrzí, že jste se nestihli podívat na obří rypadlo přezdívané Březenský drak v Březně na Chomutovsku, které pyrotechnici na začátku června odstřelili, máme tu pro vás tip na výlet. Nedaleko...

KVÍZ: Zodpovězte otázky o vesmíru, sondách a vůbec a můžete vyhrát

Soutěž

K vesmírnému prostoru se od nepaměti upíná pozornost lidí, kteří chtějí poznat jak náš svět funguje a jak toho třeba využít k dalšímu vývoji lidstva. Někomu stačí pouhý pohled na oblohu, jiný sleduje...

V Řecku je jediná zubačka, ale s nejmenším rozchodem na světě

Podívejme se na ozubnicovou železnici s nejmenším rozchodem na světě. Najdeme ji v Řecku, kde je zubačkou jedinou. Budována byla v předposlední dekádě století páry jako důležitý prvek regionální...

Nevyzpytatelné jsou cesty k modelu F-4 Phantom II. Tento vznikl na USS Midway

Soutěž

O tom, že není jen fantom opery, ale i Phantom letadlové lodi USS Midway, nás přesvědčí příběh modelu modeláře Marka Andrejse. Slavný F-4 Phantom II se stal labutí písní jeho modelářské dílny. Více...

Vědci donutili tělo k produkci buněk zabíjejících rakovinu. Léčba bude dostupnější

Premium

Laboratorní produkce buněk pro léčbu nádorových onemocnění označovanou jako CAR T-terapie je náročná, zdlouhavá a drahá. Proto ji nedostávají všichni, kterým by pomohla. Vědci nyní našli způsob, jak...

Letadlo, nebo raketoplán? X-15 se jako první dostala do kosmického prostoru

Experimentálního stroj X-15 se 19. července 1963 jako první ovladatelný stoj podíval do kosmického prostoru. Pilot Joseph A. Walker s ním tehdy překonal mezinárodně uznávanou hranici 100 kilometrů...

19. července 2025

Příběh mého modelu: Letoun F-16CJ odhaluje radar a nabízí modelářské tipy

Soutěž

František Brtinský se s námi podělil o svůj model letounu F-16CJ, kde aplikoval řadu zajímavých doplňků. Jak se mu dílo zdařilo, můžete posoudit sami. Vyzkoušet pak můžete i nabízené modelářské tipy....

19. července 2025

Pozemské detektory zachytily zrod rekordní černé díry. Váží jako 225 Sluncí

Kdesi v hlubokém vesmíru nejspíš došlo k události na samé hranici toho, co ještě povolují přírodní zákony. Zaznamenala ji trojice gravitačních observatoří LIGO-Virgo-Karga. Signál k nám dorazil už...

18. července 2025  9:02,  aktualizováno  9:02

Snící kráska v modrém byla ztracena před 80 lety. Bombardér B-24 Liberator

Soutěž

Důvody, proč modeláře zaujme ten či onen model mohou být různé. Libor Malý postavil bombardér Consolidated B-24 Liberator pro krásný nose art, jenž zdobil originál. Aby zůstal historicky přesný,...

18. července 2025

KVÍZ: Zodpovězte otázky o vesmíru, sondách a vůbec a můžete vyhrát

Soutěž

K vesmírnému prostoru se od nepaměti upíná pozornost lidí, kteří chtějí poznat jak náš svět funguje a jak toho třeba využít k dalšímu vývoji lidstva. Někomu stačí pouhý pohled na oblohu, jiný sleduje...

vydáno 18. července 2025

Příběh tohoto modelu je příběhem žabáka, který neexistoval – Suchoj Su-25 UBK

Soutěž

O tom, že stavba modelu si nemusí klást za cíl ztvárnění reálného stroje, ale nabízí se i cesta do fantazie, vypráví příběh modelu od Jaroslava Háječka. Zajímavou kamufláž přisoudil letounu, na...

17. července 2025  17:16

Před půl stoletím se setkaly na oběžné dráze USA a tehdejší SSSR

V roce 1975, v době vrcholící studené války, se ve vesmíru na palubách kosmických lodí Sojuz a Apollo setkali tři američtí astronauté se sovětskými kosmonauty. Bylo to vůbec první setkání dvou lodí...

17. července 2025  14:37

Rodí se nová hvězdná soustava. Astronomové poprvé zachytili vznik planet

Svět poprvé pozoruje přesný okamžik, kdy se kolem hvězdy mimo Sluneční soustavu začínají formovat planety. Zachytit tento moment se podařilo Mezinárodní skupině vědců. Použili k tomu radioteleskop...

17. července 2025  11:50

V Řecku je jediná zubačka, ale s nejmenším rozchodem na světě

Podívejme se na ozubnicovou železnici s nejmenším rozchodem na světě. Najdeme ji v Řecku, kde je zubačkou jedinou. Budována byla v předposlední dekádě století páry jako důležitý prvek regionální...

17. července 2025

Na prvním jaderném výbuchu se podílel i vědec s českými kořeny

Přesně před 80 lety se uskutečnil první test zbraně, která změnila svět. V rámci projektu Manhattan došlo k pokusnému výbuchu s krycím názvem Trinity, což byl první test jaderné bomby vůbec. Svůj...

16. července 2025  17:12

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nic divnějšího mít na uších nemůžete. S laděním zvuku pomohla slavná značka

První náhlavní sluchátka společnosti Nothing, nazvaná jednoduše „headphone 1“, si na hlavě s ničím jiným nespletete. A protože vznikla ve spolupráci s britskou značkou KEF, rozhodně jsme si jejich...

16. července 2025

Drony jako letectvo chudých. Jsou dostupné, hodí se teroristům a pašují i kečup

Premium

Malá, ale hlavně levná bezpilotní letadla často zvládnou podobnou práci jako specializované vojenské prostředky za miliony dolarů. Jejich zákaz je nemožný. Slouží totiž i k civilním účelům. Přeměna...

16. července 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.