Kolem Slunce se úspěšně přehnala kometa, která neměla přežít

aktualizováno 
K povrchu Slunce se přiblížila na vzdálenost, která odpovídá pouhé třetině rozestupu Země a Měsíce, přesto pokračuje dál. Kometa Lovejoy během víkendu překvapila astronomy, kteří předvídali její zánik.

V rozlohách naší soustavy se většina objektů pohybuje s ctihodnou předvídatelností po drahách předpovězených na dlouhou dobu dopředu. Jejich odlety a návraty se dají určovat s matematickou přesností.

Přesto se i astronomové mohou dočkat překvapení. Jedno jim připravila na konci minulého týdne kometa Lovejoy. Zcela nedávno objevené těleso mířilo od svého objevení na přelomu listopadu a prosince neochvějně ke Slunci. Astronomové předvídali, že během někdy během 15. a 16. prosince se k němu dostane tak blízko, že zanikne. "Sebevraždu" komety avizovala dopředu například americká NASA.

Lovejoy ale všechny překvapila. Podle plánu se vrhla vstříc Slunci, ale jen proto, aby se k překvapení astronomů nechala vymrštit jeho gravitačním prakem dále. K povrchu Slunce se přiblížila minimálně na 120 tisíc kilometrů. To je třikrát méně, než kolik činí vzdálenost Země a Měsíce.

Zkomponovaný snímek komety Lovejoy při přiblížení ke Slunci (vlevo dole) i při

Zkomponovaný snímek komety Lovejoy při přiblížení ke Slunci (vlevo dole) i při odletu (vpravo od slunečního kotouče). To, že místo odlétající komety vidíme vodorovnou čárku, je pouze chyba v zobrazování. Ve skutečnosti bychom měli vidět ohon směrující od Slunce.

Jak mohla přežít? Protože na velikosti záleží, říká Jakub Černý z České astronomické společnosti a vysvětluje: "Domnívali jsme se, že kometa je prostě příliš malá." Měla se v blízkosti Slunce "rozpustit" a rozpadnout jako malá sněhová koule na jarním slunci. "Mysleli jsme si, že půjde o jednu z tisíců mikrokomet, které u Slunce běžně zanikají. Ale zdá se, že jsme se v odhadech velikosti o řád spletli a jádro komety má průměr kolem kilometru a možná více," dodává český astronom.

Kilometr, žádná míra

Tak velká chyba zní až neuvěřitelně, ale vzhledem k tomu, jak málo informací vědci měli, to tak překvapivé není. Komety nelze v podstatě přímo pozorovat, protože jejich jádro tvoří kromě zmrzlých plynů či vody především uhlíkaté sloučeniny, které jsou tmavé jako nejčernější černé uhlí. Běžným teleskopem si jich na pozadí oblohy nevšimnete.

Astronomové se tak musí řídit jen podle nepřímých náznaků. V případě komet je tím hlavním jasnost hlavy komety - koma. Ta vzniká, když povrch komety osvítí Slunce a jeho žár začne rozpouštět zmrzlé plyny, a ty se spolu s prachem začnou uvolňovat z povrchu komety. Čím větší má kometa jádro, s tím větší plochy se tyto částice uvolňují a tím jasnější je i její koma.

Díky vlastnostem hmoty komet jde o velmi dramaticky děj. "Hustota komet je nižší než hustota vody," říká Jakub Černý. Z této "huspeniny" se částice uvolňují poměrně snadno a rychle. Pokud má ovšem kometa z nějakého důvodu pevný a kompaktní povrch, únik plynů a prachu je ve slunečním světle podstatně výrazně zpomalený a trvá déle, než se projeví v plné míře.

První snímky komety Lovejoy po průletu kolem Slunce ze Země pořídili Češi. Tým

První snímky komety Lovejoy po průletu kolem Slunce ze Země pořídili Češi. Tým ve složení Jakub Černý, Jan Ebr, Michael Prouza, Martin Jelínek, Petr Kubánek, Michal Ringes na oblohu ovšem nehleděl z našich geografických šířek, nýbrž pomocí robotického dalekohledu v argentinské pampě.

Právě to se stalo patrně v případě Lovejoy. "Nevím zatím nic jistě, ale velmi pravděpodobně vypadá hypotéza, podle které měla kometa obrazně řečeno "spečený" povrch ze svého posledního průletu kolem Slunce", přibližuje úvahy odborníků Jakub Černý. Pevnější povrch vedl k tomu, že plyny i prachové částice unikaly z komety podstatně pomaleji než v obvyklých případech. Nízká aktivita pak svedla astronomy k odhadu, že jde o velmi malé těleso, které v blízkosti Slunce zanikne.

Největší z rodiny za 40 let

Kometu objevil na přelomu listopadu a prosince amatér Terry Lovejoy, po němž také má jméno. Objekt patří do tzv. Kreutzovy rodiny. Ta celá pochází z nějakého většího objektu, který gravitace Slunce ztrhla k sobě a rozdrtila.

K události došlo poměrně nedávno. Podle odhadu českého astronoma Zdeňka Sekaniny, který se jí zabýval podrobně, to bylo v roce 326 našeho letopočtu.

"Objekt se rozpadl se na stovky tisíc kusů, které se nyní vracejí ke Slunci," říká Jakub Černý a dodává: "Poslední velký objekt s této rodiny se k Zemi přiblížil v roce 1970, takže průlet Lovejoy je první příležitostí pozorovat velké těleso z této skupiny pomocí přístrojů jako je observatoř SOHO."

Nejčtenější

Miliony uživatelů řeší problémy s Windows 10. Někomu i zrudla obrazovka

Aktualizace Windows 10

Kontrola aktualizací Windows se v poslední době Microsoftu nedaří tak, jak by měla. Nové aktualizace přinášejí řadě...

USA by mohly prohrát omezený konflikt s Čínou, soudí vědci ze Sydney

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Vojenská nadřazenost Američanů v Jihočínském a Východočínském moři je věcí minulosti. Jejich ozbrojené síly jsou...

Firma chtěla krávy bez rohů. Na zvláštní chybu přišli, než zvíře snědli

Geneticky modifikovaný organismus (v tomto případě kráva)

Americká společnost se pokusila genetickou úpravou skotu zbavit krávy bolesti a chovatele práce. Vytvořila plemeno bez...

Dosud neprozkoumaný hrad Karla IV. vydá tajemství. Jsme na samém začátku

3D model Karlova hrádku

Archeologové, historici, památkáři, architekti a geofyzici odhalují první tajemství Karlova hrádku. Nechal si ho pro...

Podílel se na revolučním objevu. Teď se bojí, jak ho veřejnost přijme

Samuel Sternberg se podílel na objevu nástroje na editaci genu (CRISPR)

Geneticky modifikované děti jsou nezodpovědný, hloupý experiment, myslí si Samuel Sternberg. Americký genetik, který se...

Další z rubriky

Geneticky upravení kozlové planetu neovládnou, řekl vědec v Rozstřelu

Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR v diskusním pořadu Rozstřel....

Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR byl hostem pondělního Rozstřelu na téma výzkum kmenových buněk, při...

Většinu dinosaurů jsme popsali až v novém tisíciletí, prvního před 195 lety

Nákres zubů a fragmentu spodní čelisti megalosaura, objevené roku 1797 ve...

O současnosti coby zlaté éře dinosauří paleontologie se mluví již nějaký ten rok. Je to však pravda? Skutečně prožíváme...

Proč byli někteří dinosauři tak velcí? Měli něco, co savci ne

Jedním z evolučních důvodů gigantických rozměrů sauropodů byla pasivní obrana...

Největší suchozemští tvorové všech dob, pravěcí sauropodi, byli výrazně větší než všechna zvířata, která známe z naší...

Co zabilo turisty v Tatrách? Výboj, který urazí miliony metrů za sekundu

Ilustrační snímek

Pět lidí zemřelo a tři desítky jsou zraněny. To vše dokázal způsobit „jen obyčejný“ blesk. Změny, které jsou potřeba...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz