Budoucnost před očima? Kontaktní čočka vám zobrazí třeba směr jízdy

aktualizováno 
Finsko-americký tým vyzkoušel na zvířatech čočky se zabudovanou světelnou diodou. I když je jejich potenciál zatím velmi omezený, mohly by například ukazovat řidičům kudy dále či poskytnout výstrahu lidem s poruchou sluchu.

K podobným hrám s barvami zatím mají zobrazovací čočky daleko. Ale co není, může časem být. | foto: Profimedia.cz

Babak Amir Parviz, který působí na Washingtonské univerzitě v Seattlu, vidí budoucnost soustředěnou do jediného modrého bodu na očích králíků v jeho laboratoři. Z jediné modré skvrnky, jinak se to nedá nazvat, podle něj může vzejít novátorská technologie, která změní náš pohled na svět.

Ale zůstaňme zatím v přítomnosti. Parviz spolu se svými kolegy z USA a Finska tento týden představil první v praxi vyzkoušený prototyp "zobrazovací" kontaktní čočky, který promítne nové údaje či informace přímo před oko. Článek popisující prototyp je dostupný zde (stačí se registrovat, text je zdarma).

Zobrazovací čočka s rozsvícenou diodou přímo v králičím oku

Zobrazovací čočka s rozsvícenou diodou přímo v králičím oku

Asi každý z nás si dokáže představit využití. Bod vás může v případě propojení s jinou elektronikou upozornit na vše možné, od poklesu krevního cukru po novou zprávu na vašem emailu (ano, to už je pro masochisty, ale i ti se mezi námi najdou). Autoři studie dále uvádí možné využití v počítačových hrách, výcviku nebo jako varování pro lidi s postiženým sluchem.

Samozřejmě, jde pouze o okrajové aplikace, ale i ty by mohly vzbudit zájem o pokračování výzkumu. A pokud se výhledově rozlišení čoček o pár řádů zvýší, je možných využití už nepočítaně. Včetně poněkud znepokojivé možnosti, že bychom si mohli před očima "vymalovat" v podstatě úplně jinou skutečnost.

Jeden pixel do začátku

Zařízení funguje jako běžná, měkká kontaktní čočka. Tvoří ho tedy z větší části ohebný polymer. Optickými vlastnostmi se od běžných kontaktních čoček ovšem dosti liší. Za normálních okolností totiž nic z toho, co máme přímo na oku, nevidíme. Nedokážeme na to zaostřit. Zobrazovací čočky mají poměrně komplikovanou konstrukci, aby nám to umožnily. Jejich vlastnosti jsou údajně tak dobré, že nositel nemusí nijak namáhavě ostřit zrak. Obraz se mu jednoduše objeví před očima.

Zobrazovací čočka v detailu. Zkratka IC označuje integrovaný obvod, po obvodu

Zobrazovací čočka v detailu. Zkratka IC označuje integrovaný obvod, po obvodu čočky vede anténa (antenna). Jediná dioda je umístěna přímo ve středu (LED).

Čočka v sobě má několik elektronických součástek. Především jde o LED diodu, kterou lze na povel rozsvěcet. Prototyp má jednu jedinou, tedy rozlišení jednoho pixelu. Kromě toho obsahuje i malou anténou o velikosti pěti milimetrů a integrovaný obvod, kterou jsou natištěna na materiál čočky a slouží ke komunikaci a napájení.

Právě napájení představuje pro technologii velké omezení. Přenos energie pomocí rádiových vln není nijak zvlášť účinný ani na poměrně malé vzdálenosti. Jejich zdroj musel být v experimentech jenom několik centimetrů od oka pokusného zvířete, aby byl příkon dostatečný. A to šlo o jediný pixel.

Týmu se však podařilo překonat jinou velkou překážku: jak zabudovat elektroniku (třeba LED diodu) do materiálu čoček, aniž by došlo k narušení jejich vlastností. Tedy aby například nedráždily nebo dokonce nepoškodily oko svého nositele. Parviz a jeho kolegové hlásí, že u pokusných zvířat prý nedošlo po použití čoček ke změnám či poškození zraku. Na druhou stranu experimenty trvaly vždy jen 40 minut a pokusná zvířata byla celou dobu nepohyblivá (pod celkovou narkózou). I tak jsou výsledky natolik povzbudivé, že zkoušky na lidských dobrovolnících jsou zřejmě otázkou času.

Co předchází obraz

Dioda ze zobrazovací čočky představené tento týden vypnutá i po zapnutí. Černá

Dioda ze zobrazovací čočky vypnutá i po zapnutí. Černá úsečka je v obraze jen pro určení měřítka a má délku 375 mikrometrů (miliontin metru).

Zobrazovací čočky, byť s rozlišením jednoho jediného pixelu, se ovšem určitě už nestanou prvními čočkami s elektronikou na trhu. Tuto cenu si odnesl relativně skromnější a jednoduší výrobek švýcarské firmy Sensimed (web zde), který je určený k měření zakřivení oka u pacientů se zeleným zákalem (glaukomem). Zakřivení oka je totiž přímo závislé na niitroočním tlaku, který může být příčinou glaukomu. Čočka je určena pro jediné použití na dobu 24 hodin a umožňuje určit změny nitroočního tlaku.

Čočka vysílá údaje a přijímá je anténa přilepená na pacientově tváři. Z té je také čočka bezdrátově napájena, v podstatě stejně jako čočka s LED diodou vyzkoušená Parvizovým týmem na králících.

 

Nejčtenější

Unikla hesla rekordních 773 milionů uživatelů. Najdete tam to svoje?

Není heslo jako heslo. Či spíše heslo jako heslo vlastně ani není heslo.

Více než miliarda unikátních kombinací e-mailu a hesla unikla na web v zatím rekordní databázi přístupových údajů....

Jeden „drát“ by stačil pro celou ČR. Nové elektrické vedení láme rekordy

Transformátor pro 1 110 kV vedení v Číně, který postavila firma Siemens. Na...

Provozovatel čínské přenosové sítě spustil nejvýkonnější a nejdelší vedení světa. Putuje jím elektřina o napětí více...

Nájemný vrah doplatil na svůj koníček, udaly jej chytré sportovní hodinky

Mark Fellows na snímku z desetikilometrového závodu v Manchesteru v roce 2015

Britský běžec a cyklista Mark Fellows byl odsouzen k doživotnímu trestu za dvojnásobnou vraždu. K jeho odhalení a...

Tito lidé neexistují. Počítač si je vymyslel, napodobí rasu i vlasy

Fotografie neexistujících celebrit generované neuronovou sítí Nvidia na základě...

Podívejte se na fotky lidí, které jste nikdy nepotkali a nepotkáte. Počítač si je totiž vymyslel. Generativní...

Jak ze soustruhu. Vypadá neuvěřitelně, ale ledový disk vznikl přirozeně

V americké řece Presumpscot plave ledový disk

Na řece Presumpscot v americkém státě Maine vznikl extrémně velký rotující ledový disk. Vypadá možná nepřirozeně, ale...

Další z rubriky

Českým vědcům se podařilo popsat nový typ sférické černé díry

Ilustrační snímek

Díky novému matematickému přístupu se podařilo vědcům z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a...

Když zemřel, někteří lidé tomu odmítli věřit. I za to mohly „fake news“

Falešné zprávy (ilustrační snímek)

Termín fake news se vžil v posledních několika letech a i díky tomu by se mohlo zdát, že jde o fenomén doby...

Žijeme v době kuřecí. Podle vědců bude drůbež znakem současnosti

Ilustrační snímek

Průmyslové chovy brojlerů jsou podle skupiny vědců možná tím nejlepším biologickým dokladem vlivu člověka na Zemi....

Najdete na iDNES.cz