Přednáška: Co dělá mozek, když spíte? Neodpočívá

Co se během spánku odehrává v mozku, jak se to měří, zobrazuje a analyzuje? O tom přednášel Jaroslav Hlinka z oddělení nelineární dynamiky a složitých systémů Ústavu informatiky Akademie věd ČR v rámci Týdne vědy a techniky.

Přímý přenos

přednášek Ústavu informatiky AV ČR

Přednášku Ing. Mgr. Jaroslava Hlinky, Ph.D.: Mozek nikdy nespí, určenou především pro studenty středních škol, jste mohli vidět v přímém přenosu v úterý 12.11. 2013 od 9:15 do 9:45. Nyní se můžete podívat na záznam.

Určitě jste slyšeli o někom říct, že je líný myslet. Lidský mozek však není líný, nikdy neodpočívá, nikdy nespí. I když se člověk snaží relaxovat a na nic nemyslet, mozek pracuje, jeho neurony komunikují, vyměňují si informace a organizují se do takzvaných sítí klidového stavu. Přijďte se dozvědět, jak se měří, analyzuje a zobrazuje klidová, ale i jiná aktivita lidského mozku.

Mozek pod drobnohledem

Mozek je životně důležitý orgán, jehož funkce je opředena mnoha tajemstvími a mýty. Znalost jeho anatomie a fungování v posledních desítkách let extrémně pokročila, do značné míry zásluhou rozvoje techniky zobrazovacích metod.

Děkujeme společnosti Panter Praha za zapůjčení bezdrátových mikrofonů Sennheiser a mixpultu Yamaha.

Výrazně se rozšiřuje paleta a možnosti měřících nástrojů v rukou neurovědce, mezi nimiž je kromě klasických elektrofyzilogických metod i rodina postupů využívajících skenery tzv. magnetické rezonance.

Moderní metody zprostředkují donedávna těžko představitelné množství dat, které vyžaduje náročné počítačové zpracování využívajících nové poznatky ze statistiky, analýzy obrazu, zpracování signálu, teorie grafů a dalších oblastí matematiky a počítačových věd.

V minulém století dominovala při studiu mozku snaha co nejlépe popsat lokalizaci jednotlivých funkcí mozku prostřednictvím velmi specializovaných experimentů měření aktivity mozku během přísně definovaných jednoduchých úkolů. Přes velký pokrok v této oblasti se zdá, že k těm nejzajímavějším otázkám stále nemáme odpovědi.

I proto je tento přístup je stále silněji doplňován ambicióznějšími experimenty. Ty se snaží studovat aktivitu mozku v co nejméně kontrolovaných a tedy více realistických podmínkách.

Místo otázek typu: „Která část mozku je zodpovědná za pohyb dolních končetin?“ se tak výzkumníci často ptají jinak. Co se děje v mozku člověka spontánně, když se nesoustředí na plnění žádného specifického úkolu? Čím se liší mysl zkušeného meditátora od začátečníka? Jak vypadá aktivita během sledování obsahově bohatého filmu? A do jaké míry lze číst prostřednictvím moderních přístrojů lidskou mysl?

V přednášce se pokusíme přiblížit svět moderního výzkumu mozku zobrazovacími metodami i naznačit přizvednutím pomyslné pokličky technická úskalí provázející tento výzkum.

Co se děje při cévní mozkové příhodě? Podívejte se i na přednášku doktora Kaliny: