Sídlo našich intelektuálních schopností - známými slovy Hercule Poirota "šedá kůra mozková" - leží sice na povrchu mozku, ale přitom z velké části mimo dohled. U dobře vyvinutého lidského mozku jsou totiž tři čtvrtiny funkční mozkové kůry skryty v závitech a zářezech na povrchu našeho nejsložitějšího orgánu.
Mozky v ateliéruAdam Voorhes pořídil celou sérii snímků mozků z univerzity v Texasu, která poskytuje opravdu nevšední pohled na orgán, který z nás dělá lidi. Podívat se můžete na jeho stránkách. |
Ale ne tak v případě mozku, který ve sbírkách univerzity v Austinu objevil fotograf Adam Voorhes. Je zcela hladký, bez zářezů a závitů, které mozku dávají jeho charakteristický vzhled, ale i schopnosti.
"Hledal jsem tam v archivu materiály pro úplně jiný projekt," uvedl pro Technet.cz fotograf Voorhes. "Strávil jsem pak s odborníky docela hodně času, abychom zjistili, o co se jedná."
Jde o projev poruchy, který se u postižených označuje jako lissencefalie. Je dědičná a projeví se už při vývoje plodu v děloze, takže s ní lékaři nemohou nic udělat. Naštěstí je dosti vzácná a může také mít velmi různé následky. U řady postižených vede k úmrtí ještě v dětství, jiní mohou strávit celý život na mentální úrovni novorozence a ještě další mohou vést v podstatě normální život.
Je záhadou, jak se pacient dožil dospělého věku
Jak na tom byl tento konkrétní pacient, netušíme. Byl pacientem v nemocnici North Texas State Hospital, zemřel roku 1970 a podle velikosti mozku šlo o dospělého. Ale z mozku nelze určit téměř nic dalšího, ani pohlaví. A zdravotní dokumentace pacienta se ztratila. Zachoval se jen jeho mozek, dnes na Texaské univerzitě v Austinu.
Na pohled se zdá, že šlo nepochybně o vážnější případ: "Upřímně, nic podobného jsem zatím neviděl, a že se pacient dožil dospělého věku mne malinko překvapuje," říká na fotografii neuropatolog Radoslav Matěj z Thomayerovy nemocnice. "Otázkou je, v jakém stavu. Každopádně jde o velice zvláštní pozorování."
Stejně se pro časopis NewScientist podivoval i britský neuropatolog David Dexter, podle kterého jen snímek ukazuje, jak přizpůsobivý a tvárný náš mozek je, když si dokázal poradit i s takovým poškozením. A také, jak snadné je mít v genetické loterii smůlu.