Neděle 26. ledna 2020, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 26. ledna 2020 Zora

„Krtek“ na Marsu je prozatím zachráněný. Vrátil se pod zem

aktualizováno 
Vrtné zařízení sondy InSight nám má poskytnout vzácný pohled pod povrch Marsu, na konci října však záhadně „vylezlo“ z vyvrtaného otvoru. V pozemských poměrech bagatelní, ovšem na dálku obtížně odstranitelný problém se týmu kolem sondy nakonec podařilo vyřešit.

Pohled na sondu InSight na Marsu. Vlevo dole jsou seismometry SEIS, vpravo Krtek, ovšem na ilustraci znázorněný v hloubce, do které se zatím ani zdaleka nedostal. | foto: NASA

Nevíme, jaký byl rok 2019 pro vás, ale pro sondu InSight na Marsu byl minimálně rozporuplný. Zařízení, které se na povrch planety dostalo na konci listopadu 2018, si prvních několik měsíců plnilo své povinnosti na 100 procent, byť provoz sond na jiné planetě stále ještě není úplně rutinní záležitost. Pak se ovšem ukázaly nečekané problémy jednoho z nejdůležitějších zařízení sondy InSight, vrtného zařízení známého jako Krtek (Mole). Psali jsme o nich v našem podzimínm článku, přesto si je raději připomeňme.

Krtek, oficiálně nazývaný HP3 (název vzniklý z výrazu „Heat Flow and Physical Properties Package“), je v podstatě vibrační vrták o délce zhruba 40 centimetrů. Vznikl v Evropě, jde o nástroj postavený pod dohledem agentury ESA a jeho jádro tvoří elektromotor, který pohání kladívko, jež by mělo svými příklepy zařízení postupně dostat pod povrch. Jedním úderem by se měl posunout řádově o desetiny milimetru.

Sonda InSight v konfiguraci, jak bude pracovat na povrchu Marsu. Všimněte si...

Sonda InSight v konfiguraci, jak bude pracovat na povrchu Marsu. Všimněte si roztažených solárních panelů a dosud uloženého ochranného pouzdra se seismometry.

Měl by doputovat do hloubky zhruba pěti metrů a přesně změřit teplotu marsovské horniny v různých hloubkách. To poskytne geologům spoustu informací o jejích vlastnostech a planetě samotné. Velmi podobný experiment se prováděl na Měsíci v rámci letu Apollo 15, kde se musel vrt několikrát opakovat, než se podařilo dosáhnout cílové hloubky (nakonec zhruba 2,4 metru).

Ale na Měsíci byli lidé, kteří mohli vrták přenést a začít jinde. InSight nic takového nezvládne, a tak musí být od začátku stoprocentní. Konstruktéři proto Krtek postavili jako velmi robustní zařízení s dlouhou životností, které by si mělo poradit se širokým spektrem podkladů.

V březnu 2019 se dostal do hloubky zhruba 30 centimetrů, ale tam se zastavil. Zřejmě proto, že stěny vyvrtaného otvoru nebyly dostatečně pevné. Místo hlubokého a úzkého „tunelu“ postupně vznikal důlek, ve kterém Krtek neudržel směr vrtání. Pouze ho dále rozšiřoval. Experiment se tak ocitl ve slepé uličce. Od března do října 2019 se tedy „nevrtalo“, a probíhalo pouze testování možných řešení nečekaného problému.

Nakonec bylo zvoleno jednoduché řešení: Krtka pomůže udržet v otvoru lopatka na konci robotického ramene InSight. Tření mělo pomoci „vrták“ stabilizovat a udržet na místě. Postup se osvědčil, Krtek během října pomalu zmizel pod povrchem prakticky celý. Vedení letu ho přestalo přidržovat lopatkou ramene, aby nedošlo k poškození kabelů, které z vrtáku vedou k sondě a zajišťují přenos dat. Místo toho tlačili na povrch Marsu v blízkosti vrtáku v naději, že se tlak přenese i na Krtka.

Na výsledky experimentu se nemuselo čekat dlouho. Dne 27. října NASA oznámila, že Krtek během další předem naprogramované fáze vrtání přestal postupovat vpřed, dále pod povrch, a místo toho začal couvat. Během několika desítek úderů se vrták z velké části dostal znovu zpět nad povrch.

Externí obrázek

Externí obrázek

Náprava

Situace byla velmi prekérní, ovšem zřejmě se ji podařilo do značné míry napravit. Jak ukazují nové záběry z InSight, Krtek se z velké části vrátil znovu pod povrch. Pomohl starý trik s přidržením pomocí lopatky.

Tempo postupu není vůbec nijak rychlé, ale naopak velmi opatrné – rozestupy mezi vrtáním se zvýšily ze tří marsovských dní na sedm. Mezi 7. a 14. prosincem sonda postoupila do Marsu o 65 milimetrů (připomínáme, že otvor má „cílovou“ hloubku pět metrů.) Před Vánocemi byl Krtek pod povrchem znovu již téměř celý a situace se znovu blížila bodu, kdy je nebezpečné vrták přidržovat lopatkou, aby nedošlo k poškození kabelů z něj vedoucích.

17.prosince 2019 v 00:10, příspěvek archivován: 23.prosince 2019 v 15:18

VIDEO: Digging a little deeper - The mole has moved further down. With help from @NASAJPL and @DLR_en, my latest efforts to help the heat probe seem to be working. More digging to come. https://t.co/JumZaqAecY

Pro zobrazen� videa mus�te m�t zapnutou podporu JavaScriptu

Digging a little deeper - The mole has moved further down. With help from @NASAJPL and @DLR_en, my latest efforts to help the heat probe seem to be working. More digging to come. https://t.co/JumZaqAecY

Vrtání nebude přes svátky pokračovat, tým se k němu chce vrátit až v novém roce. Až Krtek znovu zmizí pod povrchem, mají v záloze hned několik nových „triků“ s lopatkou, které chtějí vyzkoušet. Jejich základem je stále snad zmenšit odskok třením či udusáváním půdy. Podle blogového příspěvku zveřejněného 23. prosince se možná dokonce pokusí Krtka do země o několik metrů doslova zatlačit.

Dodejme, že byť vrták nyní vstupuje do půdy pod poměrně velkým úhlem, to není (nebo spíše neměl by být) žádný problém. Pod zemí by se měl bez problémů narovnat do vertikální polohy – pokud tedy Mars znovu nepřekvapí.

Riziko „vypadnutí“ Krtka z otvoru není ovšem stále nulové. Jak můžete vidět na obrázku sondy z jejího 380. dne, sonda se při práci stále občas pohybujeme směrem ven z otvoru. Je to vidět na samém konci následující animace:

22.prosince 2019 v 20:17, příspěvek archivován: 23.prosince 2019 v 14:48

VIDEO: InSight sol 380 Instrument Deployment Camera. Another round of drilling showing progress at the start with a small jump backward right at the end of the sequence. Mars is starting to make me grumpy. https://t.co/rqmdQS4z5X

Pro zobrazen� videa mus�te m�t zapnutou podporu JavaScriptu

InSight sol 380 Instrument Deployment Camera. Another round of drilling showing progress at the start with a small jump backward right at the end of the sequence. Mars is starting to make me grumpy. https://t.co/rqmdQS4z5X

Jak se dalo očekávat, příčinu samotného problému se odstranit nepodařilo. Což se dalo očekávat, protože souvisí nejspíše jednoduše s podmínkami na Marsu, které jen tak nepředěláme. Co je přesně příčinou, se NASA ani spolupracující agentury neodvažují definitivně říci. Spekulovalo se, že nejspíše půjde o souběh několika okolností, od tvrdosti horniny možná až po vliv řídké atmosféry Marsu, o jejímž možném vlivu jsme psali v minulém článku.

Vedoucí řídícího střediska Krtka Tilman Spohn ve svém blogovém příspěvku nyní ovšem odhaduje, že on osobně na základě nových informací za hlavní příčinu označuje přítomnost jemného písku v otvoru. Odhaduje, že povrch je sice pokrytý pevnou „krustou“, mohli bychom říci, ale ta má tloušťku zhruba jen 20 centimetrů. Pod ní pak leží nejspíše vrstva písku, který za určitých okolností začne zasypávat otvor rychleji, než Krtek dokáže vrtat. Vrták při každém úderu kousek odskočí vzhůru, na vzniklé místo se nasype písek, vrták při dalším úderu poodskočí o něco výše a tak dále a tak dokola.

Jediným řešením je přizpůsobit se okolnostem a pracovat tak, aby nehrozilo, že zařízení z otvoru zcela vypadne. Protože neexistuje způsob, jak ho dostat zpátky, znamenalo by to konec jeho působení, a sonda InSight by nesplnila jeden ze svých zcela základních cílů.

Mars je příliš daleko na to, aby se Krtek dal ovládat v reálném čase, zpoždění signálu se pohybuje od tří do 22 minut podle toho, v jakém vzájemném postavení naše planety jsou. (Když jsme v nejvzdálenějším bodě od sebe, komunikaci ještě komplikuje Slunce, které je doslova v cestě.) Zařízení se tedy například může programovat na kratší pracovní cykly s menším počtem úderů (možná méně údery za minutu?), aby se nestalo, že z díry zcela „vyskočí“. Inženýři a technici, kteří mají sondu na starosti, si tedy i po Vánocích rozhodně budou mít s čím hrát.

Autor:

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Proces by měl být dokončen do poloviny roku 2020. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Filantropický rekord. Kolegové Antonína Holého věnují na vědu 200 milionů

Chemici Hana a Dalimil Dvořákovi věnují 200 milionů korun nadaci, která má podporovat mladé chemiky. Prostředky...

Premium

Léčil jsem lidi homeopatií. Pak jsem zjistil, že funguje jinak, než mi říkali

Homeopatie je přes dvě stě let stará medicína. Znamená to, že patří do starého železa, nebo má stále co nabídnout?...

Mizerný mezek. Vyrostlo na něm tuzemské poválečné letectvo, zachránil Izrael

Stíhačka Avia S-199 získala pro své nepěkné vlastnosti přezdívku mezek a její bojová hodnota byla problematická. Na...

Skylink znovu zdražuje. Měsíční poplatek za satelitní TV je přes sto korun

Satelitní operátor Skylink navyšuje servisní poplatek, jak se již stalo na začátku roku zvykem. Zatímco loni zdražoval...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Elektrická raketa a další exotické lokomotivy. Vynálezci hýřili nápady

Dějiny železniční dopravy jsou protkány výskytem lokomotiv nestandardních konstrukčních provedení. Některé vybouchly...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky
Premium

Přecpávací půst: Vyzkoušeli jsme podivnou dietu, kde nemusíte nic počítat

Jeden z nejpopulárnějších trendů posledních let – přerušovaný půst – má mnoho podob. Můžete den jíst, den se postit....

Jak se bránit atomové bombě ve vesmíru? USA vyzkouší několik způsobů

Zkušenosti s jadernými pokusy naučily mocnosti, že atomové zbraně by mohly mít nečekané využití i na oběžné dráze....

Na lovu částic z vesmíru. Čech staví obří teleskop pod hladinou Bajkalu

I letos se Lukáš Fajt zvedne od svého počítače na ČVUT, zabalí tlusté ponožky, rukavice a vyrazí si protáhnout tělo na...

Jak se žilo dinosaurům po dopadu planetky, ukazuje místo úžasných objevů

Detailní pohled na konec éry dinosaurů přinesl čerstvý objev z americké Severní Dakoty. Paleontologové tuto lokalitu...

NAPSAL SÁM ŽIVOT: Mladá maminka už potřetí bojuje s rakovinou
NAPSAL SÁM ŽIVOT: Mladá maminka už potřetí bojuje s rakovinou

Před třemi lety se Janě Ryšánkové obrátil život naruby. Byla v pátém měsíci těhotenství, když jí lékaři oznámili, že má rakovinu v pokročilém stádiu.

Najdete na iDNES.cz