Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvDocent Vladimír Koblížek je vyloženě alergický na to, když někteří jeho kolegové tvrdí, že covid je pouze chřipečka nebo rýmička. „A to zejména proto, že tato slova zaznívala z úst lidí, kterých si vážím, tedy od onkologů, kardiologů nebo stomatologů.“ Pneumolog tak nepřímo kritizoval výroky kardiologa Jana Pirka nebo stomatologa Romana Šmuclera, kteří podle něj onemocnění covid-19 nepochopitelně zlehčují.
„Jsou to velmi inteligentní lidé, ale asi se nechali svést tím, že si myslí, že o virových infekcích horních dýchacích cest všechno víme z lékařské fakulty. Ale to já si nemyslím. Podle mě by o tom měli mluvit virologové, protože to chřipečka není v žádném případě.“
„Krásným příkladem je jeden náš pacient, který byl léčen ambulantně, vůbec nebyl v nemocnici,“ navazuje pneumolog a přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové Vladimír Koblížek. „Doktor Skála, který se mu ozval, byl prvním lékařem, který ho fyzicky po třech měsících po onemocnění covidem kontaktoval. A tento čtyřicetiletý pacient říkal, že mu bylo tak špatně, že uvažoval o tom, že zcela vážně sepíše závěť. Jeho žena na tom byla o něco lépe, ale ta zase říkala, že jí bolely všechny vlasy na hlavě.“
Celý rozhovor v podcastu:
Významné změny na plicích
Během výzkumu objevili lékaři u pacientů, kteří prodělali před třemi měsíci covid, tak významné změny na plicích, které se podle Koblížka rozhodně u chřipky nevyskytují. „Uvedl bych příklad, který bude zajímat třeba kardiology nebo hematology. U 38 procent lidí, kteří mají po ambulantní formě nemoci, jsme našli poruchu difúze kyslíku v plíci.“
„A u čtvrtiny z nich jsme našli dokonce námahovou desaturaci,“ uvádí Koblížek. „Při zátěži, chůzi po rovině během šestiminutového testu, by čtyřicetiletý člověk měl mít normální saturaci. My jsme ale u těchto pacientů zjistili, že údaje klesaly. A to významně.“
„Co to znamená?“ pokračuje pneumolog. „Že tři měsíce po infekci se u některých pacientů objevují poruchy výměny kyslíku. K tomu během chřipky nedochází. A srovnání s chřipkou kulhá ještě v jedné záležitosti. A to ve věci vakcinace a antivirotik. Proti chřipce máme účinné vakcíny i antivirotika a ty fungují na tyto viry.“
Covid s chřipkou nesrovnávejme
„Kdybychom třeba vzali tu hnusnou prasečí chřipku, která tady proběhla před několika lety – a ta byla brutální, a podívali se na její následky na populaci, kdyby se neočkovalo a nebyla by antivirotika, tak se tomu možná covid trochu přiblíží. Ale rozhodně to neplatí u běžné chřipky, u vakcinované populace, navíc s možností dát účinná antivirotika.“
„Nesmíme zapomínat na to, že covid se léčí kortikoidy, plazmou zdravých lidí s protilátkami nebo remdesivirem,“ říká Vladimír Koblížek. „Ten je super a je skvělé, že ho máme. Je skvělé, že je možné jej aplikovat v České republice. Funguje, ale je to primárně lék na jinou nemoc, na ebolu.“
Léky, které jsou určené na covid a budou fungovat, budeme mít podle přednosty kliniky k dispozici až za několik let. „Takže covid teď léčíme lékem, který naštěstí funguje i na tento virus. Ale nefunguje tak, že by ho s velkou pravděpodobností úplně eliminoval. To se neděje. Čili covid je pro mě pořád výzva a myslím si, že bychom měli mít před touto nemocí pokoru.“
Umřel s covidem? Fašistický přístup
Vladimíru Koblížkovi vadí to, jak se o covidu a jeho následcích hovoří v českém veřejném prostoru. „Pro staré lidi je covid strašně nebezpečný. A co mi strašně vadí, a využiji možnost to tady říct, je to, jak se říká, že člověk „umřel s covidem“, nikoliv „na covid“. Považuji to za sociální darwinismus hodný fašistického přístupu.“
„Představte si, že máte pacienta, kterému je 80 let,“ vysvětluje Koblížek svůj postoj. „Má srdeční onemocnění a cukrovku. Může s tím žít dalších pět let, může být s vnoučaty, těšit se dobrému životu. Jistě, bere léky na tlak a píchá si inzulin. Ale přijde covid a on umře. A to za situace, že se mu plíce zalijí zánětem, on se v podstatě dusí.“
„My se mu snažíme pomoci, dáme mu kyslík, napojíme ho na ventilátor. Ale šance, že se staří lidé odpojí od ventilátoru, je malá, i když se anesteziologové snaží. Tato skupina je však kritická. Pokud tohle nějaká nemoc dělá, tak bychom neměli být v klidu a neměli bychom ji bagatelizovat a měli bychom mít před ní respekt,“ míní pneumolog.
Čtvrt roku dýchacích problémů
Vladimír Koblížek v rozhovoru detailně popsal studii, kterou vypracoval jeho tým z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Podle ní až 40 procent lidí, kteří prodělali onemocnění covid-19, má i tři měsíce po vyléčení problémy s dýcháním a má poškozené plíce. Pacienti mohou podle Koblížka trpět ztrátou chuti nebo čichu.
Na studii pracovalo 25 lékařů, zdravotnického personálu, laborantů a laborantek. Zapojilo se do ní 79 pacientů z Královéhradecka, kteří během pandemie prodělali onemocnění covid-19. Podle pneumologa měli většinou mírný průběh nemoci.
Lékaři u těchto lidí ještě dvakrát zopakují vyšetření, aby mohli výsledky objektivně posoudit. Podle Koblížka byl průměrný věk účastníků studie 45 let a nešlo primárně o pacienty, kteří by byli během infekce hospitalizováni.
„Sto procent účastníků studie mělo nějaké symptomy. Neměli jsme tedy žádného asymptomatického pacienta. A po třech měsících ty symptomy v různé formě přetrvávaly u 55 procent z nich,“ uvádí přednosta kliniky. „Během samotné nemoci měli zkoumaní ambulantní pacienti projevy únavy, poruchy čichu, kašel, bolesti hlavy a zvýšené teploty. Po čtvrt roce mělo zmíněných 55 procent zejména tyto symptomy: dušnost, poruchy čichu a chuti, pociťovali stále únavu a cítili bolesti na hrudi.“
„Následně byly zaznamenány poruchy plicních funkcí patrné u 49 procent pacientů a zhruba u 30 procent jsme našli reziduální zbytkové změny na CT plic,“ vyjmenovává Koblížek.
Projevy v jiných částech organismu autoři studie zatím nezkoumali. „Na to se zaměřují kolegové z jiných pracovišť, třeba z Brna. Ale pak jsme nabírali protilátky a také buněčnou imunitu, která je zásadní. V Čechách nejsou laboratoře na takové úrovni, aby to dokázaly udělat špičkově, takže jsme oslovili partnery z USA, kteří to pro nás zajistí.“
K podobným výsledkům jako lékaři z královéhradecké nemocnice dospěli i autoři některých zahraničních studií, například v bývalém italském epicentru epidemie Bergamu.
Docent Koblížek v rozhovoru po Zoomu odpověděl i na otázku, zda je důležité, kolik viru při infikaci do sebe pacienti dostanou, zda jsou roušky opravdu účinné (pneumolog v této souvislosti zmiňoval v rozhovoru i výzkum s morčaty, kterým ochrana dýchacích cest významně pomohla), a ukázal na kameru vonné fixy, které během hradeckého výzkumu lékaři používali při testování pacientů, kteří prodělali infekci covid-19 a ztratili čich.
