Jaká je smrtnost? Kde hrozí nákaza covidem? Nové důkazy vědců nepotěší

  20:00
Jaké jsou vědecké důkazy o účinnosti roušek a respirátorů? V jaké situaci je největší riziko nákazy? Kolik procent nakažených musí do nemocnice a kolik nákaze podlehne? V březnu si celý svět kladl tyto otázky. Vědci na ně nyní mají velmi dobře podložené odpovědi. Chceme je ale znát, i když se nám nelíbí?

Covid-19 se šíří ve vnitřních prostorách hlavně formou aerosolů. Můžeme si je představit jako kouř, který se může ve vzduchu vznášet i několik hodin. Proto je většina případů nákazy zaznamenána ve vnitřních prostorách. | foto: Profimedia.cz

Tento článek obsahuje detailní informace o covid-19 včetně odkazů na zdroje, statistiky a studie. Podívejte se předem, co se dozvíte:

Nákaza ve vzduchu

Nákaza se šíří nejčastěji kapénkami a aerosoly, tedy "výpary", které se jako kouř pohybují vzduchem.

Uzavřené prostory

V naprosté většině případů se lidé nakazí ve vnitřních prostorách, kde se aerosoly shromažďují. Větrání může trochu pomoci.

Ochrana úst a nosu

Kvalitní a správně nasazené respirátory i roušky mohou chránit okolí i nositele. Jde o levné opatření s měřitelným účinkem.

Roznašeči bez příznaků

Dokonce i když na sobě nepociťujete žádné příznaky, můžete být právě infekční a přenášet covid-19 na lidi ve svém okolí.

Rizikové faktory

Nejhorší dopad má covid-19 na starší lidi. Pravděpodobnost těžkého průběhu zhoršuje: rakovina, obezita, srdeční choroby, cukrovka...

Smrtnost zůstává vysoká

Od jara nepatrně kleslo procento nakažených, kteří zemřeli. U lidí nad 65 let je to dnes 9,04 %, u lidí nad 75 pak 13,81 %.

Dlouhodobé problémy

Někteří lidé, kteří se z covidu vyléčí, pociťují problémy s dýcháním i dva měsíce poté. Další dlouhodobé problémy se mohou týkat srdce a mozku.

Kliknutím na tlačítko více se dostanete na příslušnou kapitolu článku.

Už je to rok! První zaznamenaný (zpětně dohledaný) případ nákazy novým koronavirem se udál na začátku prosince 2019. V lednu o „čínském viru“ věděl snad každý a v březnu už státy po celém světě přijímaly protiepidemická opatření, jaká nemají v globálním měřítku obdoby.

Globální vědecká komunita se vrhla na zkoumání různých aspektů viru. Zatímco politici museli hledat kompromisy, lékaři byli nuceni improvizovat a veřejnost žádala informace, které zatím obvykle nebyly k dispozici.

Nyní, o sedm měsíců, 64 milionů zaznamenaných případů covid-19 a statisíce stránek vědeckých studií později, máme mnohem lepší informace než na jaře. Řada lidí přesto stále operuje s dnes již překonaným chápáním. Sestavili jsme proto základní informace, které by měl znát o covid-19 každý. Zvláště pokud chce chránit sebe, své blízké a omezit šíření nákazy v populaci se všemi negativními důsledky.

Nákaza Jak se nákaza nejčastěji šíří?

Co jsme věděli dříve: Na jaře se psalo o tom, že virus se šíří kapénkami na určitou vzdálenost (obvykle se mluvilo o dvou metrech nebo 6 stopách). Mluvilo se také o nákaze dotekem. Z toho vyplývala i opatření, která měla zabránit kontaktu lidí na krátkou vzdálenost a kladla důraz na mytí rukou a dezinfekci všech povrchů.

Co víme dnes: Největším posunem v této oblasti je důraz na šíření viru skrze aerosoly, tedy skrze maličké částečky (pod pět mikrometrů), mnohem menší než kapénky. O možnosti šíření psali vědci už v březnu a dubnu, díky novým informacím ale nyní víme, že je tento přenos infekce u covidu mnohem důležitější, než se zpočátku myslelo. V červenci vědci hromadně apelovali na WHO, aby ve svých materiálech zdůraznila možnost, že se covid často šíří právě aerosoly, tedy laicky řečeno, poletuje ve vzduchu jako kouř.

Představte si, že vejdete do místnosti, kde se kouří. Po nějaké době je jedno, jak daleko od kuřáka jste, kouř bude všude. S mikrokapénkami to funguje podobně. Stejně jako kouř se budou držet ve vzduchu dlouho poté, co jejich zdroj odejde.

Byron Erath et al.tým fyziků studujících dynamiku aerosolů

Pravidlo o dodržování odstupu je více než 80 let staré a vždy mělo sloužit jako vodítko, ne jako záruka. Bohužel se ale zřejmě tolikrát opakovalo, že je těžké přijmout novou představu: totiž že virus cestuje i na mnohem delší vzdálenosti. Metafora kouře je proto sice nepřesná, ale užitečná. Čím menší je uzavřený prostor, tím vyšší koncentrace kouře/virových částic.

Jaké je riziko nákazy, když...

Vyzkoušejte si různé scénáře v interaktivní kalkulačce rizik

Kalkulačka rizika nákazy covid-19 ukazuje kumulativní dopad různých faktorů.

Dalším důležitým doplněním je listopadové varování CDC ohledně délky expozice. Tradičně se mluvilo o tom, aby se lidé vyhýbali „delšímu pobytu v uzavřeném prostoru s ostatními lidmi“, přičemž jako delší pobyt se obvykle myslelo 15 minut a více. Nově americká CDC doporučuje sčítat všechny expozice za posledních 24 hodin. Virové částečky se totiž mohou na sliznicích kumulovat a tři desetiminutové pobyty v infekčním prostředí, byť s několikahodinovou mezerou, tak mohou být i riskantnější, než jeden 15minutový.

Co stále nevíme: Protože je obvykle velmi těžké vystopovat přesné místo nákazy nebo laboratorně měřit podmínky nákazy, nadále nevíme, do jaké míry hraje roli množství „vdechnutého“ viru na následný průběh nemoci. Předpokládá se ale, že vyšší dávka znamená riziko horšího průběhu.

Nákaza Na kterých místech se lidé nejčastěji nakazili

Co se vědělo: Na jaře nepanovala shoda ohledně toho, které aktivity a která místa nejčastěji vedou k nákaze. Rady proto směřovaly k omezení prakticky jakéhokoli mezilidského kontaktu.

Co víme dnes: Ve světle poznatků o roli aerosolů se jako hlavní nebezpečí jeví uzavřené prostory. Větrání pomáhá zamezit kumulaci aerosolů v uzavřeném prostoru, což vědci zjistili měřením šíření kapének a mikrokapének pomocí laserové difrakce.

Ještě lepší je samozřejmě být venku, kde kumulace aerosolů prakticky nehrozí a stačí si od lidí udržovat odstup nebo nosit ochranu obličeje. I venku sice může dojít k nákaze, ale více než 90 % nákaz zřejmě proběhne uvnitř (viz přehled dostupné literatury srovnávající celkem 25 tisíc případů pre-print).

Covidem se nakazíte spíše uvnitř než venku

K nákaze dochází nejsnáze v místech, kde je:

  • vysoká hustota lidí (větší šance, že je přítomen přenašeč)
  • málo se větrá (větší koncentrace virových částic)
  • lidé hlasitě komunikují, křičí nebo zpívají (více vydechovaných částic)
  • lidé nemají roušky nebo respirátory (ty ale pouze snižují šanci přenosu)

Zdroje:

Zobrazit více
Sbalit

Listopadová studie v Nature sestavila modely pohybu obyvatel na základě dat o pohybu mobilních telefonů. Na základě těchto simulací předpokládají, že velká část nákaz probíhá na místech, kde se schází hodně lidí. Doporučují proto obecně omezit množství lidí, kteří se nacházejí na jednom místě uvnitř budov.

Co ještě stále nevíme: Vzhledem k různým opatřením by všichni rádi znali výčet míst, kde se nákaze daří nejvíce, a naopak seznam míst, kde není potřeba se nákazy bát. Problém je, že taková věc se velmi obtížně určuje. Třeba určit, kolik lidí se nakazilo v supermarketu, nikdy spolehlivě nepůjde, protože ten zdroj infekce zkrátka obvykle nevystopují. Ve statistikách, kde dochází k nákaze,  tak logicky převládají snadno trasovatelná místa, kde lidé tráví hodně času: domácnost a práce. Určení rizik ostatních míst nějakým užitečným a přitom exaktním způsobem zatím nelze. Navíc není kadeřnictví jako kadeřnictví, není škola jako škola, není obchod jako obchod.

Podle vědců z Oxfordu je proto užitečnější, aby lidé pochopili, čím se vyznačují rizikové situace: žádná ochrana obličeje, malý nevětraný prostor, hodně lidí, hlasitý hovor či křik, dlouhý pobyt (jejich práci jsme zpracovali do přehledné interaktivní kalkulačky a tabulky v PDF).

3. prosince 2020

Ochrana Jak před nákazou chrání roušky a respirátory?

Co se vědělo na jaře: Šití a nošení roušek se stalo v Česku hlavním symbolem boje proti covidu-19, ale o tom, jaký přesný dopad mají na šíření, se u nás i ve světě vedly spory. Vycházelo se hlavně ze zkušeností se šířením jiných nemocí, z obecných principů a prvotních studií a zdůrazňovala se poučka „moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mne“. Postupně se v USA a poté i v Česku stalo z roušek kontroverzní a politizované téma, což je u epidemiologických opatření značně kontraproduktivní.

Testované roušky a respirátory (boxík níže)

Co víme nyní: Zjednodušeně řečeno víme, že roušky fungují jako ochrana proti šíření covidu-19, ale rozhodně nejsou ochranou stoprocentní. Tvoří bariéru, která je výhodná, protože je levná, srozumitelná, ověřitelná a nositele výrazně neomezuje. Respektive je levnější a méně omezující než jiné kroky ke zpomalení nákazy (zavírání provozoven, zákaz vycházení apod.)

Důkazů o tom, že roušky představují účinnou ochranu proti šíření SARS-CoV-2, bylo v dubnu docela málo, dnes je jich již celá řada. Začneme případovými studiemi, které ukazovaly, jak roušky zabránily šíření nákazy v konkrétních případech.

Který materiál funguje nejlépe?

Velká studie amerických vědců, publikovaná již v dubnu, porovnala roušky a respirátory různých materiálů, ověřila schopnost zachytávání aerosolů a u roušek i respirátorů upozornila na nutnost dobrého kontaktu s obličejem.

Pokud například respirátor nebyl správně nasazen, jeho efektivita klesla u nejmenších částeček aerosolu z 85 % na pouhých 34 %. U špatně nasazené chirurgické roušky klesla účinnost ze 76 % na 50 %.

Pokud si roušku šijete, věnujte pozornost hustotě materiálu. Lehká bavlněná látka sice umožní snazší dýchání, ale výsledkem je relativně nízká účinnost filtrace směrem dovnitř, při vdechování.

Filtrování směrem ven v září publikovaná studie vědců z Duke University. Ověřili účinnost respirátorů i většiny bavlněných roušek pomocí herců, kteří pětkrát opakovali frázi „Stay healthy, people!“ Právě písmeno „p“ se možná postaralo o patřičné prsknutí, jehož výsledky (počet a velikost kapének) měřila kamera v laserem osvícené temné krychli.

Dle naměřených výsledků byl v zamezení šíření kapének nejúčinnější respirátor, který nepropustil prakticky žádné kapénky (99,9% účinnost), v závěsu za ním chirurgická rouška (99% účinnost) a poté v rychlém sledu všechny různé druhy bavlněných roušek (90% až 60% účinnost). Nejhůře si vedl testovaný nákrčník (bandana), který nabízel malou nebo téměř žádnou ochranu.

Zobrazit více
Sbalit

Důležité jsou také souhrnné studie, které analyzují dopady různých opatření nejen na zdraví jednotlivce, ale na šíření viru v populaci. Metastudie publikovaná v časopise Lancet na datech ze 172 studií ze 16 zemí ukázala, že používání ochrany obličeje má významný vliv na snížení infekce (v průměru o 14 %), přičemž nejúčinnější byly v tomto směru respirátory typu N95 (FFP2).

Používání ochrany obličeje významně snižuje riziko šíření infekce SARS-CoV-2. Nejúčinnější byly respirátory.

Chu et al., The Lancetzávěry systematické meta-analýzy

Také teze o „moje rouška chrání tebe“ už není jedinou motivací. Vědci opakovaně zjistili, že ochrana obličeje významně chrání i jejího nositele, protože snižuje dávku viru, které je nositel vystaven.

Šíření Virus roznáší i ti, kteří nemají žádné symptomy

Co jsme věděli na jaře: V březnu se spekulovalo o tom, kdo virus přenáší. O asymptomatických přenašečích se mluvilo spíše v teoretické rovině a nevědělo se také, zda je u SARS-CoV-2 (podobně jako u předchůdce SARS z roku 2003) nebezpečí takzvaných superpřenašečů. Informace o asymptomatickém přenosu v Číně byly k dispozici už v lednu, ale nebyly považovány za spolehlivé.

Co víme nyní: Více než 65 milionů zachycených případů nákazy novým koronavirem ve světě znamená, že vědci mají mnohem lepší představu o tom, kdo virus přenáší. V červenci vyšla důležitá studie mapující rozsah asymptomatických nákaz popsaných v jedenácti předchozích studiích: „SARS-CoV-2 se může šířit skrze asymptomatické jedince, a toto šíření výrazně přispívá k šíření pandemie covidu-19,“ uzavírají autoři v souladu s dalšími studiemi na toto téma. Další studie podtrhuje důležitost rychlého testování, trasování a karantény: „Nestačí izolovat jen pacienty se symptomy. Je nutné přidat rapidní testování, trasování a zachytávání asymptomatických a presymptomatických infikovaných, aby bylo možné rozvolňovat protiepidemiologická opatření.“

„Je nutné testovat, trasovat a zachytávat infekční lidi, kteří nemají příznaky. Jinak není možné rozvolňovat.“

Moghadas, et al., PNAStým kanadských a amerických vědců

Právě k zastavení těchto „tichých infekcí“ může přispět i nošení roušek. Asymptomatičtí a nošení roušek (spolu s testování, trasováním a karanténou) může výrazně omezit tyto zákeřně nenápadné infekce. Asymptomatičtí lidé a lidé s mírnými příznaky jsou totiž podle měření stejně nebo podobně nakažliví jako lidé se symptomy covidu-19.

Co stále nevíme: Není zatím jasné, jak se liší nakažlivost a co předurčuje, zda někdo nakažlivý bude, či ne. Data o asymptomatických přenašečích se samozřejmě získávají obtížněji. Stejně tak nevíme, co někoho předurčuje k tomu, aby se stal superpřenašečem.

20. listopadu 2020

Rizika Jaké jsou hlavní rizikové faktory?

Co jsme věděli už na jaře: Už od ledna se vědělo, že nemoc postihuje především starší lidi a také většina úmrtí v souvislosti s covidem je ve skupině lidí nad 65 let.

Co víme dnes: Část nakažených má žádné nebo mírné příznaky. Pravděpodobnost vážného průběhu nemoci se výrazně zvyšuje s věkem, a to mnohonásobně. Model vytvořený ÚZIS na základě dat českých pacientů (prezentace v PDF) vychází z toho, že u devadesátníka je riziko vážného průběhu zhruba 200krát vyšší než u člověka mladšího 40 let. U věkové skupiny 80–89 let je podle stejných dat riziko cca 110krát vyšší než u lidí mladších 40 let.

Rizikové faktory zhoršující průběh covid-19

Rakovina, chronické onemocnění ledvin, chronická obstrukční plicní nemoc, srdeční choroby, obezita (BMI nad 30), těhotenství, srpkovitá anémie, kouření, transpalntace orgánů, cukrovka.

Méně podkladů o rizikovosti: astma, cerebrovaskulární onemocnění, zvýšený krevní tlak, užívání kortikosteroidů nebo imunosupresiv.

Zdroj: CDC

Zobrazit více
Sbalit

K tomu přičtěme přidružená zdravotníka rizika, mezi která se řadí chronické onemocnění ledvin, historie protinádorové léčby či cukrovka. Tyto zdravotní problémy riziko dále zvyšují – každá cca o 50 procent, takže výskyt několika takových faktorů pravděpodobnost vážného průběhu zvýší výrazně.

Česká data citujeme pro jejich blízkost, ale protože pochází z léta, jsou založena na poměrně malém vzorku. Ovšem údaje ze zahraničí jsou v podstatě shodné. Riziko s věkem roste exponenciálně. Například americké středisko CDC na základě výrazně většího a různorodějšího vzorku uvádí, že riziko úmrtí (ne tedy stejná metrika jako v českém výzkumu, ale ten nejhorší scénář vážného průběhu) je u lidí ve věku 85+ zhruba 630krát větší než u lidí ve skupině 18–29 let.

Co stále nevíme: Nejsou to samozřejmě jediné faktory, jak to nejen v medicíně bývá. Svou roli hraje například genetika. Průřezová studie cca tisícovky pacientů s nákazou ukázala, že nadproporčně velkou část pacientů s vážným průběhem tvoří lidé s drobnou mutací, která snižuje v těle množství látky důležité pro boj proti virovým infekcím, tzv. interferonu I. A ještě více pacientů – cca 10 procent ze všech, kteří měli těžký průběh – pak tvořili lidé, jejichž tělo si proti stejnému interferonu z nějakých (ne zcela objasněných) důvodů vytváří protilátky. Jinak řečeno, jejich imunitní systém de facto sám sobě „vyhlásil válku“. A podobných výjimek a podmíněných rizik bude možná více, jen o nich zatím nevíme, a tak jim nemůžeme předcházet.

Parametry Kolik lidí má těžký průběh, kolik lidí zemře?

Co jsme věděli: Ohledně smrtnosti panovaly na začátku nejasnosti spojené s tím, jak čísla případů počítat. Souvisí to i s tím, že v lednu a únoru nebyl dosud dobře popsán asymptomatický průběh nákazy. Odhad smrtnosti se proto pohyboval mezi 3 a 5 procenty v lednu a 2,3 % v únoru. Podle prvotních statistik byl zaznamenán těžký průběh u 18 % pacientů, z toho u 4 % z nich velmi těžký průběh, který v polovině případů končil smrtí.

Jak se počítá smrtnost

Smrtnost (anglicky Infection Fatality Rate) je podíl úmrtí na celkovém počtu případů. Počítá se tedy jako procento úmrtí/případů.

Počítání smrtnosti pracuje s dostupnými čísly a v tomto kontextu je třeba je vnímat. Například smrtnost pro určitovou věkovou skupinu v ČR lze chápat jako „s jakou šancí zemře člověk tohoto věku, který má pozitivní test na covid“.

Co víme dnes: Smrtnost z původní hodnoty klesla, a to z několika důvodů. Zlepšilo se testování, takže víme o případech, které bychom na začátku roku nezachytili. V nemocnicích se zlepšila péče o pacienty s covidem, lékaři (doslova metodou pokus-omyl) našli kombinace postupů, které zvyšují šanci na vyléčení (lék na covid ale stále není). Rozhodně ale smrtnost neklesla tolik, kolik bychom doufali.

Současná čísla v ČR uvádějí poměr počtu úmrtí k počtu nakažených 1,59 % za celé období. Reálná smrtnost bude zřejmě ještě nižší, neboť zdaleka ne všechny případy jsou zachycené.

Nejdůležitější proměnnou je v tomto případě již výše zmíněný věk. U starších lidí je pravděpodobnost o řád i o dva řády vyšší než u mladších. Smrtnost v jednotlivých věkových skupinách zůstává od jara skoro neměnná, zjistila na italských datech zářijová studie: „Neprokázalo se, že by se objevily výrazné klinické úspěchy nebo mutace viru, které by měly velký vliv na změnu smrtnosti.“ Ukazatel se ale v různých zemích liší, například v Česku došlo oproti první polovině roku ke snížení smrtnosti.

Porovnání smrtnosti během první a druhé vlny v ČR
věková kategoriesmrtnost v první vlněsmrtnost v druhé vlně
pod 650,30%0,15%
65–748,79%4,27%
75–8418,39%11,68%
85+28,82%17,06%
Celkem3,06 % 1,56%

Data: KHS, ÚZIS. První vlnu počítáme do června, vše ostatní do druhé. 

Ke snížení smrtnosti pravděpodobně vedlo relativně malé testování na začátku první vlny, dále zlepšení diagnostických postupů a péče v nemocnicích, kde se doktoři naučili s pacienty lépe pracovat, přestože lék na covid stále nemají.

Nadále podle listopadové studie platí, že riziko úmrtí je nejvyšší u starších lidí, přičemž s věkem riziko stoupá. Oproti lidem do 54 let mají lidé 55 až 64 let osmkrát vyšší šanci, že nemoci podlehnou, a lidé nad 65 let více než 62násobnou šanci.

Podíl zaznamenaných infekcí a covid-19 úmrtí v ČR
věkúmrtípřípadůsmrtnost
0–140438010,00%
15–242530990,00%
25–3412746460,02%
35–4449923110,05%
45–541251024980,12%
55–64468698650,67%
65–741862425894,37%
75–8431722678511,84%
85+25731480417,38%
Podíl zaznamenaných infekcí a covid-19 úmrtí v ČR
věkúmrtípřípadůsmrtnost
0–14043 8010,00%
15–24253 0990,00%
25–341274 6460,02%
35–444992 3110,05%
45–54125102 4980,12%
55–6446869 8650,67%
65–741 86242 5894,37%
75–843 17226 78511,84%
85+2 57314 80417,38%

Je tedy vidět, že u starších lidí (65+) zůstává v ČR podíl úmrtí stále vysoký, v souhrnu je to v této věkové skupině 9,04 %. Výrazně vyšší je pravděpodobnost úmrtí u mužů než u žen. V kategorii 65+ let umírá v souvislosti s covid-19 11,69 % nakažených mužů a 7,02 % žen.

Také už víme, že tato úmrtí nejsou tzv. „s covidem“, ale že většina těchto zaznamenaných úmrtí je v důsledku onemocnění covid-19. Svědčí o tom počet nadúmrtí dle předběžných dat ČSÚ  i zjišťování příčin úmrtí u zemřelých v Česku (viz tisková konference MZ ČR). Pouze u 7 % případů vedených ve statistice covid-19 úmrtí se nakonec ukázalo, že smrt s covid-19 nesouvisela. U většiny pacientů se na úmrtí kromě covidu-19 podílely i další tzv. komorbidity, nejčastěji ischemická choroba srdeční a diabetes.

Co nadále nevíme: V současnosti se zkoumají dlouhodobé následky prodělání nemoci covid-19, což je z podstaty věci něco, co lze zjistit až s odstupem času. Už teď je zřejmé, že otázka „přežil/nepřežil“ není jediná, kterou bychom si měli v souvislosti s onemocněním covid-19 klást.

Pacienti, kteří prodělali covid-19, hlásí často problémy s plícemi, které jsou vidět i na plicních CT snímcích. Po 12 týdnech mělo výrazně omezenou funkci plic 88 % pacientů propuštěných z nemocnice, kteří se studie účastnili. Po dalších 12 týdnech toto číslo kleslo na 56 %. Hospitalizovaní pacienti si v 70 % případů stěžují na těžkosti při dýchání i měsíc po hospitalizaci a 13,5 % z nich doma používá kyslíkovou masku.

Další dlouhodobé efekty se mohou týkat srdce. Poškození srdce, mozku a dalších orgánů zatím není dobře prostudováno, studie zatím probíhají.

Oprava: Opravili jsme překlep, místo čísla 1,59 % bylo uvedeno 1,5 %. Mylný údaj byl i v textu u skupiny 65+. Celková smrtnost v této věkové kategorii v ČR je 9,04%. Za chybný údaj se omlouváme a překontrolovali jsme znovu i ostatní údaje, aby odpovídaly číslům v tabulkách.

Autoři:
  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Polopás není polovičaté řešení. Třetí říše byla mistrem v oboru

v diskusi je 9 příspěvků

18. března 2024

Druhá světová válka byla zlatým věkem polopásových vozidel. Vyráběli je především Němci a...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 5 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 8 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Apple přidá do svých zařízení generativní AI, využije k tomu Google

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  13:34

Apple jako jedna z mála technologických společností nezachytil příchod vlny generativní umělé...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě nedávno dala definovat...