Docent Vladimír Koblížek je vyloženě alergický na to, když někteří jeho kolegové tvrdí, že covid je pouze chřipečka nebo rýmička. „A to zejména proto, že tato slova zaznívala z úst lidí, kterých si vážím, tedy od onkologů, kardiologů nebo stomatologů.“ Pneumolog tak nepřímo kritizoval výroky kardiologa Jana Pirka nebo stomatologa Romana Šmuclera, kteří podle něj onemocnění covid-19 nepochopitelně zlehčují.
„Jsou to velmi inteligentní lidé, ale asi se nechali svést tím, že si myslí, že o virových infekcích horních dýchacích cest všechno víme z lékařské fakulty. Ale to já si nemyslím. Podle mě by o tom měli mluvit virologové, protože to chřipečka není v žádném případě.“
„Krásným příkladem je jeden náš pacient, který byl léčen ambulantně, vůbec nebyl v nemocnici,“ navazuje pneumolog a přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové Vladimír Koblížek. „Doktor Skála, který se mu ozval, byl prvním lékařem, který ho fyzicky po třech měsících po onemocnění covidem kontaktoval. A tento čtyřicetiletý pacient říkal, že mu bylo tak špatně, že uvažoval o tom, že zcela vážně sepíše závěť. Jeho žena na tom byla o něco lépe, ale ta zase říkala, že jí bolely všechny vlasy na hlavě.“
Celý rozhovor v podcastu:
Významné změny na plicích
Během výzkumu objevili lékaři u pacientů, kteří prodělali před třemi měsíci covid, tak významné změny na plicích, které se podle Koblížka rozhodně u chřipky nevyskytují. „Uvedl bych příklad, který bude zajímat třeba kardiology nebo hematology. U 38 procent lidí, kteří mají po ambulantní formě nemoci, jsme našli poruchu difúze kyslíku v plíci.“
„A u čtvrtiny z nich jsme našli dokonce námahovou desaturaci,“ uvádí Koblížek. „Při zátěži, chůzi po rovině během šestiminutového testu, by čtyřicetiletý člověk měl mít normální saturaci. My jsme ale u těchto pacientů zjistili, že údaje klesaly. A to významně.“
„Co to znamená?“ pokračuje pneumolog. „Že tři měsíce po infekci se u některých pacientů objevují poruchy výměny kyslíku. K tomu během chřipky nedochází. A srovnání s chřipkou kulhá ještě v jedné záležitosti. A to ve věci vakcinace a antivirotik. Proti chřipce máme účinné vakcíny i antivirotika a ty fungují na tyto viry.“
Covid s chřipkou nesrovnávejme
„Kdybychom třeba vzali tu hnusnou prasečí chřipku, která tady proběhla před několika lety – a ta byla brutální, a podívali se na její následky na populaci, kdyby se neočkovalo a nebyla by antivirotika, tak se tomu možná covid trochu přiblíží. Ale rozhodně to neplatí u běžné chřipky, u vakcinované populace, navíc s možností dát účinná antivirotika.“
„Nesmíme zapomínat na to, že covid se léčí kortikoidy, plazmou zdravých lidí s protilátkami nebo remdesivirem,“ říká Vladimír Koblížek. „Ten je super a je skvělé, že ho máme. Je skvělé, že je možné jej aplikovat v České republice. Funguje, ale je to primárně lék na jinou nemoc, na ebolu.“
Léky, které jsou určené na covid a budou fungovat, budeme mít podle přednosty kliniky k dispozici až za několik let. „Takže covid teď léčíme lékem, který naštěstí funguje i na tento virus. Ale nefunguje tak, že by ho s velkou pravděpodobností úplně eliminoval. To se neděje. Čili covid je pro mě pořád výzva a myslím si, že bychom měli mít před touto nemocí pokoru.“
Umřel s covidem? Fašistický přístup
Vladimíru Koblížkovi vadí to, jak se o covidu a jeho následcích hovoří v českém veřejném prostoru. „Pro staré lidi je covid strašně nebezpečný. A co mi strašně vadí, a využiji možnost to tady říct, je to, jak se říká, že člověk „umřel s covidem“, nikoliv „na covid“. Považuji to za sociální darwinismus hodný fašistického přístupu.“
„Představte si, že máte pacienta, kterému je 80 let,“ vysvětluje Koblížek svůj postoj. „Má srdeční onemocnění a cukrovku. Může s tím žít dalších pět let, může být s vnoučaty, těšit se dobrému životu. Jistě, bere léky na tlak a píchá si inzulin. Ale přijde covid a on umře. A to za situace, že se mu plíce zalijí zánětem, on se v podstatě dusí.“
„My se mu snažíme pomoci, dáme mu kyslík, napojíme ho na ventilátor. Ale šance, že se staří lidé odpojí od ventilátoru, je malá, i když se anesteziologové snaží. Tato skupina je však kritická. Pokud tohle nějaká nemoc dělá, tak bychom neměli být v klidu a neměli bychom ji bagatelizovat a měli bychom mít před ní respekt,“ míní pneumolog.
Čtvrt roku dýchacích problémů
Vladimír Koblížek v rozhovoru detailně popsal studii, kterou vypracoval jeho tým z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Podle ní až 40 procent lidí, kteří prodělali onemocnění covid-19, má i tři měsíce po vyléčení problémy s dýcháním a má poškozené plíce. Pacienti mohou podle Koblížka trpět ztrátou chuti nebo čichu.
Na studii pracovalo 25 lékařů, zdravotnického personálu, laborantů a laborantek. Zapojilo se do ní 79 pacientů z Královéhradecka, kteří během pandemie prodělali onemocnění covid-19. Podle pneumologa měli většinou mírný průběh nemoci.
Lékaři u těchto lidí ještě dvakrát zopakují vyšetření, aby mohli výsledky objektivně posoudit. Podle Koblížka byl průměrný věk účastníků studie 45 let a nešlo primárně o pacienty, kteří by byli během infekce hospitalizováni.
„Sto procent účastníků studie mělo nějaké symptomy. Neměli jsme tedy žádného asymptomatického pacienta. A po třech měsících ty symptomy v různé formě přetrvávaly u 55 procent z nich,“ uvádí přednosta kliniky. „Během samotné nemoci měli zkoumaní ambulantní pacienti projevy únavy, poruchy čichu, kašel, bolesti hlavy a zvýšené teploty. Po čtvrt roce mělo zmíněných 55 procent zejména tyto symptomy: dušnost, poruchy čichu a chuti, pociťovali stále únavu a cítili bolesti na hrudi.“
„Následně byly zaznamenány poruchy plicních funkcí patrné u 49 procent pacientů a zhruba u 30 procent jsme našli reziduální zbytkové změny na CT plic,“ vyjmenovává Koblížek.
Projevy v jiných částech organismu autoři studie zatím nezkoumali. „Na to se zaměřují kolegové z jiných pracovišť, třeba z Brna. Ale pak jsme nabírali protilátky a také buněčnou imunitu, která je zásadní. V Čechách nejsou laboratoře na takové úrovni, aby to dokázaly udělat špičkově, takže jsme oslovili partnery z USA, kteří to pro nás zajistí.“
K podobným výsledkům jako lékaři z královéhradecké nemocnice dospěli i autoři některých zahraničních studií, například v bývalém italském epicentru epidemie Bergamu.
Docent Koblížek v rozhovoru po Zoomu odpověděl i na otázku, zda je důležité, kolik viru při infikaci do sebe pacienti dostanou, zda jsou roušky opravdu účinné (pneumolog v této souvislosti zmiňoval v rozhovoru i výzkum s morčaty, kterým ochrana dýchacích cest významně pomohla), a ukázal na kameru vonné fixy, které během hradeckého výzkumu lékaři používali při testování pacientů, kteří prodělali infekci covid-19 a ztratili čich.