Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvČím více se bude lidstvo promořovat, tím větší je podle profesora Omara Šerého statistická pravděpodobnost, že virus bude mutovat. „Samotný virus se mutacím brání. Je přizpůsoben k tomu, aby mutoval co nejméně. Ten, kdo ho mutuje, je člověk.“
Zabijácká mutace koronaviru
„Lidské tělo obsahuje enzymy, které virus editují a snaží se ho záměrně zmutovat, aby se ho zbavilo nejenom tělo jednotlivých lidí, ale aby se viru zbavila celá populace,“ vysvětluje Šerý. „Prostě my jsme tak nastavení, všichni lidé jsou v určitém smyslu jedno tělo.“
„Ale bohužel lidské tělo nedokáže předpovědět, jak enzymy virus zmutují. A já mám obavu z toho, že když se budeme promořovat, tak může docházet k tvorbě různých mutantních variant viru, které nebudou oslabovat. Naopak se tu mohou objevit varianty viru, které budou mnohem smrtnější,“ říká neurobiolog.
Celý Rozstřel v podcastu:
„Právě z tohoto ohledu pokládám za důležité, abychom neříkali: vždyť ty viry s námi budou dalších deset let, možná navěky. My se toho viru potřebujeme zbavit.“
Podle neurobiologa se tu může objevit agresivní zabijácká varianta viru. „A tahle varianta pak pokosí 10 procent populace. A to snad nikdo nechceme. Takže promořování rozhodně není naším cílem.“
Pirkovy a Žaloudíkovy nesmyslné vzkazy
Omar Šerý mluvil v Rozstřelu po Skypu také o tom, zda se v Česku dostatečně testuje a zda vakcína na covid-19 dokáže koronavirus definitivně eliminovat. Zmínil se i o významných lékařských kapacitách, které v uplynulých měsících pandemii koronaviru zlehčovaly a mohly tak vytvořit ve společnosti nepřátelskou atmosféru vůči přísným epidemiologickým opatřením včetně nošení roušek.
„Myslím si, že to už zmínil profesor Prymula,“ objasňuje svůj postoj Šerý. „Jsou to profesoři jiných oborů, kteří epidemiologii, infektologii ani virologii nerozumějí. Představte si, že bych třeba na Twitteru prohlašoval, že by zubní výplně měly být takové nebo jiné a že to zubaři dělají špatně.“
„Pak bych začal vykládat, že by se rakovina měla léčit úplně jinak, než se léčí,“ míní neurobiolog. „Nebo v případě profesora Pirka bych mohl tweetovat, že lepší přístup k srdci je zezadu a nevím, proč otevírají hrudník zepředu, když tam pak zůstane škaredá jizva. Mě by ale nikdy nenapadlo to říkat. Nikdy bych chirurgům neradil, jak by měli operovat srdce.“
„A naopak bych byl šťastný, kdybych já měl problém a operoval by mě profesor Pirk. Nebo by mě léčil profesor Žaloudík s rakovinou. Smekl bych, klečel bych před nimi na kolenou a děkoval bych jim. Proto vůbec nerozumím těm jejich nesmyslným vzkazům, které vykládají, aniž by tomu oboru rozuměli,“ diví se Šerý.
Školy se uzavřely pozdě, současná opatření schvaluji
O tom, že by měly být uzavřeny školy, hovořil Omar Šerý už před dvěma týdny. Podle něj k tomu došlo pozdě. Přesto si myslí, že k omezení šíření covidu-19 zastavení školní výuky od této středy přispěje. „Školy byly velkým semeništěm, místem, kde docházelo k šíření. Navíc někteří učitelé byli posíláni do školy po deseti dnech, i když byli ještě pozitivní.“
„Restriktivní opatření beru jako správná. Ale věřím, že v nějaké dohledné době se to bude moci zase vrátit k normálu. Ale počítejme s tím, že v dalších čtrnácti dnech nám křivka ještě poroste. Možná to budou i tři týdny. Teprve pak očekávejme zlom.“
Podle neurobiologa ale záleží na tom, zda budou lidé opatření dodržovat. „Kdybychom dodržovali opatření, která nastínil a zavedl pan profesor Prymula už před dvěma týdny, kdyby lidé nenosili roušky pod nosem, tak jsme se do této situace nemuseli dostat.“
Přes 6 tisíc nemocných denně
To, jak se bude vyvíjet křivka denního nárůstu pozitivně diagnostikovaných pacientů, záleží podle Šerého na mnoha okolnostech. „Záleží i na tom, jaké skupiny budeme testovat. Ještě nemáme přesné analýzy, ale naše odběrové centrum odebralo za pondělí zhruba 1 270 osob.“
„Dopolední odběry se pohybovaly pod dvacet procent pozitivních záchytů a odpolední odběry, které diagnostikujeme během úterý, se pohybují kolem třiceti procent pozitivních.“
„Přitom dopoledne to byli především podnikatelé nebo zaměstnanci firem, kteří se potřebovali otestovat, a odpoledne se dostavila kvanta lidí, kteří měli přes víkend nějaké příznaky. Určitě se v následujících dnech budeme, co se denních přírůstků týče, pohybovat nad šest tisíc,“ myslí si expert na DNA diagnostiku.
Pochybné ukončování karantény v ČR
Podle neurobiologa je chybné, jak Česká republika přistupuje k lidem, kteří byli pozitivní, ale po deseti dnech mohou ukončit karanténu. „Lidé, kteří vycházejí PCR pozitivní, tak virus v sobě mají. Ukončení karantény po deseti dnech bez negativního testu považuji za rizikové. Tito lidé se pak domnívají, že nemohou nikoho nakazit, ale opravdu mohou.“
Tuto praxi považuje Omar Šerý doslova za „hovadinu“. „Tohle je jeden z důvodů, proč se nám kumulují v České republice viry mezi zdravými lidmi. Chápu, že jde o konsensus mezi epidemiology, biology a politiky, protože by hrozilo, že se zvýší počet lidí, kteří zůstávají v karanténě. Ale třeba v Hongkongu nebo na Tchaj-wanu karanténu bez negativního testu ukončit nelze.“
Podle Omara Šerého během jara v Česku ve skutečnosti žádná epidemie nebyla, žádné promoření se nekonalo, protože případů bylo velmi málo. Vláda podle něj zareagovala na situaci včas a správně zavedla přísná hygienická opatření. Proto byly denní přírůstky nakažených během jarních měsíců v řádech desítek, maximálně stovek denně.
Covid k nám zatáhli cizinci a dovolenkáři
Situace se změnila v létě. Podle dat z odběrového centra do ČR covid-19 určitě nezavlekli pendleři. „Ani z Rakouska nebo ze Slovenska sem onemocnění nepřitáhli. V srpnu k nám ale začali proudit lidé z Ukrajiny, Anglie, USA, ale i z Asie, a najednou jsme začali mít pozitivní vzorky i u nás v odběrovém centru.“
„Většina z toho byli cizinci,“ pokračuje Šerý. „A zhruba dva týdny poté, co začali být pozitivní cizinci, začali být pozitivní i Češi. Cizinci nám to sem přitáhli, nemuseli se na hranicích testovat a nakazili Čechy. A pak někteří Češi vyjeli do zahraničí a přivezli si infekci zpátky.“
Kolik je ve skutečnosti nakažených? Až 700 tisíc
Omar Šerý nabídl i odborný odhad toho, kolik je v tuto chvíli skutečně nakažených lidí. „V této chvíli je dost pravděpodobné, že můžeme mít 600 až 700 tisíc nakažených lidí. Přitom řada z nich o tom vůbec neví. Je to ale hodně hrubý odhad.“
Počty nakažených rostou i v dalších státech Evropské unie. V posledních dnech mají srovnatelné nárůsty pozitivně testovaných například v Belgii nebo Holandsku. Počty se ale výrazně zvyšují také v Polsku, na Slovensku nebo ve Švýcarsku.
„V jiných státech to určitě poroste,“ předpokládá neurobiolog. „Možná, že jsme první, potom přijdou ostatní země. Přijdou další a další vlny. Lidé se v každém státě chovají jinak. V některých zemích demonstrují proti rouškám, vykládají, že žádný virus neexistuje, že televizní záběry umírajících lidí jsou všechny nahrané, že se nás snaží očipovat. Na to mě znovu nenapadá jiné slovo: že jsou to hovadiny.“
„Ale pokud se Evropská unie nebude chovat jako celek, zatím se tak chovala jen ve chvíli, kdy nám zakazovala pěstovat víno a produkovat mléko, a to nejen vůči koronaviru, ale i vůči migrantům, tak tady budeme mít infekci navždy. Unie by se měla ujednotit, státy by měly jasně určit pravidla, jak se máme chovat, jaká budou restriktivní pravidla při cestování, až se podaří počty nemocných snížit,“ uzavírá Omar Šerý.
