NÁZOR: Věda nefunguje, jak si představujete, pane premiére

  11:00aktualizováno  11:00
Premiér Jiří Rusnok se minulý týden pustil do ostré kritiky efektivity české vědy. Jde však mnohem spíše o neporozumění fungování vědy než co jiného, myslí si řada vědců. Tento názor shrnuje ve svém textu fyzik Vladimír Wagner.

Jiří Rusnok (5. srpna 2013) | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Právě jsem byl na pracovní poradě v laboratoři CERN, když jsem si přečetl rozhovor premiéra v demisi Jiřího Rusnoka, ve kterém se vyjadřuje ke stavu a potřebám výzkumu v České republice (důležité pasáže jsou dostupné on-line zde). A zděšení nad nekompetencí a totální neznalostí, která se v tomto rozhovoru projevila, je opravdu nejmírnější výraz pro pocit, který ve mě rozhovor vyvolal.

Premiér si třeba povzdechl, že Akademie věd negeneruje téměř žádné příjmy a 98 procent licenčních poplatků celé Akademie pochází z patentů pana profesora Antonína Holého. "Nikdo jiný neprodukuje prakticky nic," řekl Jiří Rusnok.

Vladimír Wagner

Pracuje na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy. Zabývá se výzkumem horké a husté jaderné hmoty pomocí srážek relativistických těžkých iontů a možnostmi transmutace jaderného odpadu intenzivními toky neutronů.

Byl členem Nezávislé energetické komise II, která pod vedením Václava Pačese a Dany Drábové připravovala pro Ministerstvo průmyslu a obchodu analýzu stavu a perspektiv vývoje české energetiky.

Novinář se na to logicky zeptal: "Takže je to na zrušení Akademie věd?" A Jiří Rusnok dodal: "Minimálně na velkou revizi. Výsledky jejich práce převedené do praxe, které by přinesly peníze, jsou žalostné."

Podle pana premiéra je tedy měřítkem úspěšnosti výzkumu pouze to, kolik přinesl v nejbližší době zisku, a tedy peněz. A výzkumná instituce, která na patentech a produktech nevydělá dostatečné množství peněz, je neúspěšná, neprovádí kvalitní výzkum a měla by být zrušena.

Alespoň trochu jsem si oddechl, když jsem si uvědomil, že premiér Jiří Rusnok nerozhoduje o laboratoři CERN. Tato laboratoř je celosvětově uznávána jako jedna z nejlepších a nejvýznamnějších institucí základního výzkumu. Tedy alespoň v jaderné a částicové fyzice, což je obor, kterému se věnuji. Vyprodukovala několik objevů oceněných Nobelovou cenou a k další má nakročeno objevem Higgsova bosonu. Přesto by laboratoř CERN v hodnocení pana Jiřího Rusnoka dopadla ještě hůře než Akademie věd ČR, protože poměr zisku z patentů a dalších nerozpočtových příjmů k rozpočtovým příjmům má ještě horší. Český premiér by tuto laboratoř zřejmě okamžitě zrušil.

Problém ovšem není ani v laboratoři CERN, a není ani v Akademii věd, ale u Jiřího Rusnoka. Ten si totiž neuvědomuje rozdíl mezi základním a aplikovaným výzkumem či prostými průmyslovými inovacemi a neví, co jsou instituce zaměřené na základní výzkum a jaká jsou kritéria pro hodnocení jejich úspěšnosti. Z objevu Higgsova bosonu nebudou v nejbližších letech žádné patenty ani zisk (a někteří fyzikové pochybují, že vůbec kdy budou, pozn. red.).

Co si myslí pochválený ústav

Jiří Rusnok pochválil z ústavů Akademie věd jen jediný - Ústav organické chemie a biochemie. Tady je jeho reakce:

Premiér v demisi Jiří Rusnok při svém výstřelu od boku na Akademii věd použil náš Ústav organické chemie a biochemie jako jediný pozitivní příklad úspěšné vědy. Obvykle  je příjemné být pochválen, v tomto případě se ale musíme proti výrokům pana premiéra v demisi důrazně ohradit. Hluboké nepochopení smyslu a významu základního výzkumu ze strany premiéra v demisi je velmi znepokojivé. Miliardy, které dnes z léků profesora Holého plynou, jsou výsledkem  dlouhých desetiletí trpělivého, zdánlivě zcela nepraktického výzkumu,  a nikdy by nevznikly bez dobře načasovaného  vstupu farmaceutické firmy z USA. Naše vláda by se místo nepodložených útoků na nejlépe fungující vědeckou instituci v ČR měla promyšlenou politikou pokusit dosáhnout toho, že příště už by průmyslový partner našich vědců mohl být i z Česka. Podobně jako v Izraeli, o kterém se právem mluví jako o "start-up" zemi, by například stát mohl na sebe vzít část finančního rizika, které s sebou vývoj nových technologií nutně přináší. Místo toho, jak ukázalo šetření Rady vlády, mizí miliardy korun na vědu v nesmyslných aplikačních projektech s nulovým efektem nebo dokonce ve skrytém sponzoringu místních firem.  Jiří Rusnok má samozřejmě pravdu, když říká, že v naší vědě je co zlepšovat, při své střelbě na Akademii věd ale míří proklatě nízko.

Zdeněk Hostomský (ředitel ústavu), Luboš Rulíšek (předseda Rady pracoviště), Pavel Hobza, Jan Konvalinka a Pavel Jungwirth

Ostatně, žádný zisk a patenty neměl CERN ani z vynálezu a rozšíření webu, u kterého stál. Prostě proto, že základní výzkum je takový, že jeho praktické aplikace nelze předvídat a mohou přijít za řadu desetiletí i staletí. Jeho výsledky jsou veřejně publikovány a může je využít každý. A velice často se u institucí základního výzkumu předpokládá, a to se týká právě i laboratoře CERN, že jejich objevy, které mohou vést k aplikacím, patentovány nejsou, jsou k dispozici všem a netvoří zisk dané instituce.

Pozitivní vliv základního výzkumu se projevuje úplně jinde, než v produkci zisku instituce, která se jím zabývá. Jde hlavně o rozšíření znalostí lidstva a nepřímo pak o zvýšení nejen technologické úrovně naší civilizace. Proto neznamená stavba největšího urychlovače LHC a hledání Higgse vyhozené peníze, i když díky tomu nevyprodukuje laboratoř CERN žádný bezprostřední zisk. A myslím, že kolegové z jiných oborů by našli řadu dalších, neméně zajímavých příkladů ve své oblasti zájmu.

Stejně špatně jako CERN a Akademie věd by z pohledu Jiřího Rusnoka dopadla i americká NASA. Jen minimum objevů, kterých při své snaze o zkoumání bližšího i vzdálenějšího vesmíru tato organizace dosáhla, vedlo k patentům této instituce a jejím mimorozpočtovým příjmům. Přesto byla obrovským zdrojem pozvednutí technologické úrovně USA a celého lidstva. Hledání exoplanet a možností mezihvězdných letů k nim bude ještě velmi dlouho pouze oblastí základního výzkumu, který nepovede k patentům a mimorozpočtovým příjmům institucí, které se těmto tématům věnují. Přesto by bylo velice krátkozraké tyto instituce rušit a takový výzkum nefinancovat. Pokud někoho toto téma zajímá, může se podívat na podrobný čerstvý populární rozbor této tématiky zde.

Akademie věd má již ve svém statusu to, že je zaměřena na základní výzkum. Tedy na výzkum, který nepřináší bezprostřední zisk a možnosti patentů. Pochopitelně, že se úplně nevyhýbá ani aplikovanému výzkumu. Ale jde spíše jen o doplněk. Situace s panem profesorem Holým a jeho patenty je opravdu pro instituce zaměřené na základní výzkum velmi výjimečná. A je také třeba dodat, že cesta k možnému využití jeho výzkumu pro aplikace trvala několik desetiletí a v té době žádný zisk nepřinášela. Pokud by se pan Jiří Rusnok dostal ke spravování našeho státu včas, nezrušil by na základě v rozhovoru naznačených kritérií výzkum pana profesora?

Premiér Jiří Rusnok zredukoval výzkum na aplikovaný a spíše na pouhé průmyslové inovace. On totiž ani aplikovaný výzkum nevede většinou k bezprostřednímu rychlému patentování a zisku. Je pravda, že aplikovaný výzkum a průmyslový vývoj nejsou u nás v dobrém stavu, ale to má své kořeny. V devadesátých letech se na základě představy, že aplikovaný výzkum a průmyslový vývoj produkují zisk a budou dominantně prováděny a financovány privátními subjekty, zvláště průmyslovými podniky, zrušila, nebo zprivatizovala většina institucí, které byly zaměřeny na tuto oblast. Dopadlo to tak, že buď úplně zanikly, nebo se transformovaly do institucí, které se výzkumem nezabývají.

Příklad z oblasti, kterou znám, je bývalý Ústav jaderného výzkumu v Řeži. Ten byl privatizován do formy akciové společnosti, jejímž hlavním akcionářem je ČEZ. Ten jej transformoval do inženýrské firmy zaměřené na zisk, která se výzkumem již nezabývá. A projevilo se to nejen změnou názvu na čistou zkratku ÚJV a.s. bez slova výzkum, ale i v charakteru činnosti. Část výzkumu, ale značně okleštěná, zůstala v dceřiné společnosti Centrum výzkumu Řež a.s. Alespoň podle mého názoru toto zřeknutí se státu podílu na světovém výzkumu v oblasti jaderné energetiky a pokročilých jaderných systémů nebylo dobré. Stejně jako se náš stát podílí na celosvětové snaze poznat strukturu hmoty či vesmíru, měl by se snažit přispět k celosvětové snaze vyvinout pokročilé reaktory IV. generace, třeba reaktory využívající roztavené soli nebo urychlovačem řízené transmutační systémy. A to ještě situace v této oblasti aplikovaného výzkumu nedopadla tak špatně jako oblasti jiné.

Akademie věd byla v devadesátých letech dotlačena k ještě větší koncentraci právě na základní výzkum. Během reformy v té době se kromě méně kvalitních částí Akademie věd zbavila i aplikovaného výzkumu, který podle tehdejší státní koncepce neměla instituce zaměřená na základní výzkum provádět. Současná představa Jiřího Rusnoka a části průmyslových a politických kruhů zřejmě je, že likvidací Akademie věd a základního výzkumu a přesunutí financí státu z této oblasti na průmyslové inovace, pozvedne tuto oblast, kterou už zdevastovali dříve.

Problém ovšem je, že tak to nefunguje. Likvidací základního výzkumu se pozvednutí aplikovaného výzkumu a průmyslových inovací opravdu nedosáhne. Právě naopak. Nikde ve světě neexistuje kvalitní aplikovaný výzkum a průmysl bez podhoubí kvalitního základního výzkumu. Premiér Jiří Rusnok má asi představu, že Česká republika u sebe základní výzkum zruší a bude pouze přebírat jeho výsledky získané jinde, a ušetří tak finance. Česká republika však nepatří v Evropě k malým zemím. Je svou velikostí srovnatelná s Belgií, Švýcarskem, Rakouskem, Finskem a dalšími. Co když by se takto chovaly všechny takové státy. To mají základní výzkum provádět jen ty největší? Navíc, bez reálného provádění základního výzkumu v daném státě si lze jen těžko představit efektivní přebírání jeho výsledků.

Je pochopitelné, že základní výzkum se dá provádět v Akademii věd i na vysokých školách. Je však třeba zdůraznit, že jen velmi málo zemí nemá mimouniverzitní instituce spojující ústavy provádějící základní výzkum. Tedy podobné naší Akademii věd. Například Německo jich má několik. A mimouniverzitním centrem základního výzkumu je třeba i již několikrát zmiňovaný CERN. Ovšem, pokud uplatní Jiří Rusnok stejná kritéria, kvůli kterým chce zrušit Akademii věd a již snížil rozpočet na výzkum, i na vysoké školy, tak u nich spolehlivě základní výzkum zlikviduje také. Ten totiž opravdu neprodukuje patenty a rychlý zisk. I z toho je vidět, o co jemu a těm, co za ním stojí, jde dominantně. Jejich přístup ohrožuje nejen Akademii věd, ale i kolegy, kteří se základnímu výzkumu věnují na vysokých školách.

Chování Jiřího Rusnoka a vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR v této oblasti není úplně nové. Už před několika lety jsem psal výzvu opravdovým kapitánům českého průmyslu a politikům, aby vše neposuzovali pouze bezprostředním krátkodobým finančním či politickým ziskem a ideologickým mustrem, ale snažili se o strategické uvažování založené na odborných znalostech (zde, zde a zde). Bohužel se však stále více přesvědčuji, že strategické a dlouhodobé uvažování u nich nahrazuje honba za krátkodobým finančním a politickým ziskem a nekompetentnost.

Kromě vědecké práce v jaderné fyzice jsem se poslední dobou hodně zabýval energetikou a energetickou koncepcí. A i v této oblasti bohužel strategické odborné rozhodování nahrazuje ideologická nekompetentnost a zmíněná honba za krátkodobým ziskem. Energetika a věda jsou základem naší civilizace a bez nich lze těžko zajistit prosperitu, bezpečnost a vysokou životní úroveň v naší zemi. Mám dojem, že politici bez strategického uvažování a nadhledu typu Jiřího Rusnoka intenzivně pracují jak na likvidaci vědy, tak i energetiky. A bohužel po přečtení většiny předvolebních programů nevidím příliš potenciál pro zlepšení situace.

Většina stran buď slibuje všem všechno, na což prostředky určitě nebudou, nebo se u nich projevuje popsaná nekompetentnost a ideologický mustr. Výkřiky typu, že výzkum v Akademii neplodí zisk, a tak jsou tam darmožrouti, případně, že současné ceny elektřiny na silové burze jsou nízké, a tak se Temelín stavět nemá, přinášejí lehce potlesk a politické body pro zmiňované politiky. Ale s realitou a strategickými potřebami naší společnosti nemají nic společného.

Na závěr chci ještě jednou zdůraznit tuto věc. Náš stát potřebuje kvalitní inženýrské firmy i kvalitní aplikovaný výzkum a průmyslové inovace. Psal jsem o přeměně Ústavu jaderného výzkumu na ÚJV a.s. Práce kvalitní inženýrské firmy, která slouží svým zákazníkům a plodí zisk pro své akcionáře, si zaslouží obdiv. Ale prázdné místo po státní instituci pro strategický aplikovaný výzkum v daném oboru není, alespoň podle mě, dobrou věcí. Bez kvalitního aplikovaného výzkumu a inovací se náš průmysl opravdu neobejde, ale nelze jej docílit likvidací výzkumu základního, jak si představuje Jiří Rusnok.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Chyběl necelý metr. Parašutisté nekopali v kryptě obležené nacisty marně

Radarový průzkum krypty v únoru 2019

Po 77 letech od atentátu na Heydricha se podařilo prokázat existenci průchozí stoky před kostelem sv. Cyrila a Metoděje...

Neudělejte chybu jako Ovčáček. Ověřovací kód nikdy nikomu neposílejte

Pro bezpečí na internetu je důležité nesdělovat soukromé ověřovací kódy, někdo...

Pokud vám přijde zpráva s potvrzujícím kódem, zacházejte s ní jako s tajemstvím. Nepište ji nikam, kam nepatří. Nikomu...

Jsou neskutečně levné a jedovaté. Čínské tonery do tiskáren obsazují trh

Jak vybrat náplň do tiskárny, aby do ní padla jako ulitá? Ne každá je vhodná a...

Především kvůli nízké ceně lidé riskují zdraví a kupují ultralevné tonery do laserových tiskáren od neznámých výrobců....

Proč havarovaly Boeingy 737 Max? Firma spěchala a porušila vlastní zásady

Jak vznikly problémy, které vedly k havárii nejnovějších letadel Boeing 737 MAX

Nejnovější letadla Boeing 737 MAX 8 už tři měsíce nelétají. Při dvou jejich nehodách totiž zemřelo 346 lidí. Stopy...

Nečekaný objev. Našli jsme stopy po posledním boji parašutistů

Stopy po výbuchu granátu, který podle dostupných indícií smrtelně zranil Jana...

Osmnáctého června 1942, ve čtyři hodiny deset minut ráno, začal v Resslově ulici v Praze nerovný boj. Stovky esesmanů...

Další z rubriky

NASA cvičila astronauty na Měsíc nad sopkou, které je dobré se bát

Krajina centrálního Islandu je nehostinné místo téměř bez života, tvořené...

Okolí islandské sopky Asjki je jedno z nejnehostinnějších míst na Zemi. Což je možná dobře, protože její divoká exploze...

Dětem škodí obrazovky a displeje. Ale jinak, než si rodiče obvykle myslí

Jak všudypřítomné displeje ovlivňují výchovu dětí? (ilustrační fotografie)

Světová zdravotnická organizace vydala nová doporučení ohledně aktivit vhodných pro malé děti. Nejvíce pozornosti si...

Místo vody se řekou valila láva. Výbuch, který pomohl spustit revoluci

Pohled do středu jednoho ze sopečných kuželů vzniklých na přibližně 27...

V roce 1783 na Islandu vybuchla sopka Laki, která významně proměnila směřování lidské společnosti. Jedovaté plyny,...

Najdete na iDNES.cz