Chile otevřelo největší observatoř světa. Vesmír zachytí lépe než Hubble

  18:36aktualizováno  22:20
V chilské poušti Atacama oficiálně zahájila provoz největší a nejdražší astronomická observatoř světa ALMA. Anténová síť 66 teleskopů v nadmořské výšce 5 050 metrů zvládne zachytit vesmír s rozlišením až desetinásobně vyšším, než umí Hubbleův vesmírný dalekohled. A vědci hned oznámili zásadní objev.

"Je to srovnatelné s přechodem od lidského oka k prvnímu dalekohledu," řekl podle agentury DPA ke středečnímu kroku Wolfgang Wild, který vede evropskou část mezinárodního projektu ALMA. Náklady na vybudování komplexu se odhadují až na 1,5 miliardy dolarů (zhruba 29,5 miliardy korun).

Zajímavosti observatoře ALMA

  • Nejvýkonnější rádiový interferometr světa. Prostřednictvím soustavy antén pozoruje záření přicházející z vesmíru na vlnových délkách 0,3 až 9,6 milimetru. Po úplném dokončení převýší svou citlivostí a rozlišením všechny stávající systémy tohoto druhu.
  • Vybudována v chilské poušti Atakama na planině Chajnantor, která leží v nadmořské výšce 5 000 metrů nad mořem. Toto extrémně suché a vysoko položené místo bylo zvoleno proto, že zemská atmosféra je zde pro rádiové záření na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách téměř průhledná.
  • Zaměřuje se na chladné oblasti vesmíru, které jsou opticky neviditelné, avšak v milimetrové a submilimetrové části spektra jasně září. Do této části spektra, stojící na pomezí mezi infračerveným zářením a rádiovými vlnami, je posunuto záření nejvzdálenějších galaxií a rozsáhlých chladných mračen v mezihvězdném prostoru.
  • Bude studovat galaxie, jež se tvořily na počátku vesmíru, a průzkum chemického složení hvězd a planet ve fázi jejich vzniku.
  • Největší a rovněž nejdražší pozemní astronomický přístroj všech dob. Náklady na jeho výstavbu se odhadují na 1,5 miliardy amerických dolarů.
  • Začala vznikat v dubnu 2007, kdy do Chile doputovala první parabolická anténa. V květnu 2009 byl s pomocí dvou propojených antén proveden test zařízení. V září téhož roku byla první anténa dopravena na planinu Chajnantor. První obrázky ALMA pořídila v říjnu 2011, tedy v době, kdy disponovala teprve třetinou z plánovaných 66 antén.

Unikátní astronomické zařízení se skládá ze 66 teleskopů o průměru dvanáct a sedm metrů, které budou pozorovat vesmír na vlnových délkách milimetrů a submilimetrů. Zatím je v provozu 57 teleskopů, další začnou fungovat v nejbližší době.

Antény je možné po náhorní plošině přesouvat. Podle českého vědce Jana Palouše, který byl slavnostnímu otevření přítomen, je největší vzdálenost mezi jednotlivými teleskopy 16 kilometrů, což podmínky pustého místa vzdáleného od civilizace bez problémů umožňují.

"Takto vhodné území se hledalo velmi dlouho. Je tu velké sucho a nejbližší vesnice San Pedro de Atacama je vzdálená přes 40 kilometrů," řekl ČTK Palouš, který působí v Astronomickém ústavu Akademie věd. Astronomové si vyhlédli místo s co nejmenším množstvím vody v atmosféře, protože měření nesmí ovlivňovat vlhkost. Negativně působit a rušit pozorování mohou i vzdušné proudy.

Síť radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) má vědcům pomáhat s objasňováním tajemství vesmíru spojených se vznikem hvězd, planetárních soustav, galaxií a vůbec s vývojem celého kosmu. "Plánován je i výzkum velmi vzdáleného vesmíru. ALMA umožní zkoumat i planety, na nichž by mohl existovat život," popsal Palouš.

Hvězdy jsou starší

Potvrzuje to i nový objev, který vědci zveřejnili při otevření. Týká se tzv. starburst galaxií, v nichž velká část hvězd vznikla mnohem dříve, než se dosud očekávalo.  K těmto novým poznatkům astronomové použili právě největší observatoř světa ALMA, která je částečně v provozu už od roku 2011.

"V Mléčné dráze vznikne za rok jedno nové slunce, v těchto galaxiích je jich tisíc ročně. Něco takového je možné pozorovat jen ve vzdálených galaxiích, v naší blízkosti se to vůbec nevyskytuje," řekl k formování hvězd ve vzdálených končinách vesmíru vedoucí projektu Axel Weiß z Institutu Maxe Plancka v Německu.

Právě tento týden byly zveřejněny objevy dvou dosud nejvzdálenějších starburst galaxií, kde hvězdy vznikaly už v době, kdy byl vesmír starý necelé dvě miliardy let, tedy zhruba již před 12 miliardami let. Dosud astronomové nevěděli, jestli v tak mladém vesmíru byly galaxie schopné tvořit hvězdy takovou kadencí. Dosavadní předpoklady počítaly s hvězdami o miliardu let mladšími.

Objev umožňuje astronomům studovat vznik raných hvězdných formací a prohloubit jejich znalosti o tom, jak galaxie vznikají a vyvíjejí se. Odborníci, kteří o výsledcích své práce informovali v odborném časopise Nature, v jedné z těchto galaxií objevili také molekuly vody. To je rekord, jelikož tak daleko od Země zatím vodu nikdo nepozoroval.

Fotogalerie

Podílí se i Česko

Pozorování podle agentury DPA uskutečnili v době, kdy bylo v provozu jen 16 teleskopů chilské observatoře. Až jich bude pracovat 66, povede to podle Weiße  k ještě lepším výsledkům.

Chile je na unikátní observatoř patřičně hrdé, o čemž svědčí i účast prezidenta Sebastiána Piňery a řady ministrů na dnešní slavnosti. Ta neprobíhala přímo u teleskopu, ale o zhruba 2 000 výškových metrů níže v řídícím centru.

K samotnému teleskopu nemusí být podle Palouše kvůli nadmořské výšce jednoduché se dostat. "Jedeme tam zítra, člověk musí absolvovat speciální zdravotní prohlídku. Kdo neprojde, toho tam nepustí," popsal dnes astronom.

ALMA bude fungovat jinak než ostatní podobná zařízení. Ve svém centru má superpočítač, který sečte signály z jednotlivých antén a vytvoří přesný obraz zkoumané oblasti.

ALMA vznikla v rámci partnerství Evropy, Severní Ameriky a východní Asie a ve spolupráci s Chile. Čeští vědci se na budování obří observatoře podíleli díky tomu, že jsou od roku 2007 členy Evropské jižní observatoře (ESO). Ta umožňuje evropským vědcům pozorovat vesmír z jižní polokoule v co nejlepších klimatických podmínkách. Českou účast na pozorování vesmíru přímo v Chile bude zhruba po dobu následujícího roku zajišťovat astronom Stanislav Štefl.

Na observatoři v Ondřejově zároveň vzniklo regionální centrum ALMA. To bude podporou pro uživatele ALMA ze střední a východní Evropy.

Jak ALMA funguje

Po dostavbě interferometru ALMA bude v provozu 54 parabolických antén o průměru 12 metrů a tucet menších antén o průměru sedm metrů. Antény je možné po náhorní plošině přesouvat na různá stanoviště, vzdálená 150 metrů až 16 kilometrů. Prakticky tyto přesuny mají umožnit jakýsi "zoom", tedy v podstatě ostření do různých vzdáleností.

To, co antény zaznamenají, posílají do tzv. korelátoru. Lze si ho představit jako jednoúčelový superpočítač, jenž dokáže provést 17 biliard operací za sekundu, a bude se tak po dokončení řadit mezi nejvýkonnější počítače světa. Korelátor kombinuje a srovnává signály ze všech antén, díky čemuž ALMA funguje jako jediný obří teleskop. V reálu by takový dalekohled musel mít průměr 14 kilometrů.

Schema fungování největší a nejdražší astronomická observatoř světa ALMA.

Schema fungování největší a nejdražší astronomická observatoř světa ALMA.

Kvůli dosažení co nejlepších výsledků pozorování musí být celý systém synchronizován s přesností na triliontinu (tedy miliontinu miliontiny) sekundy. Délka trasy, kterou zachycený signál putuje od antén do ústředního počítače, musí být známa s přesností odpovídající průměru lidského vlasu. Paraboly antén, které odrážejí přijatý signál, se nesmí od ideálního tvaru lišit o více než 20 mikronů, tedy o jednu padesátinu milimetru. Více o fungování celého systému se dozvíte z tohoto anglického článku.

Autoři: ,

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Nepochopil, co po něm chlípný esesák chtěl. Přežil pochod smrti

Tetovaná předloktí rodiny Taussigů.

Když bylo jeho synovi 11, uvědomil si, že ve stejném věku on musel do koncentráku. Proto se rozhodl své vzpomínky vydat...

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

Evropský regulátor objevil nový problém Boeingu 737 Max s autopilotem

Zaparkované Boeingy 737 MAX v továrně ve městě Renton na severovýchodě USA

Evropský úřad pro bezpečnost v letectví odhalil nový problém s uzemněnými letouny Boeing 737 Max. Chyba se týká funkce...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Další z rubriky

Když byli Američané na Měsíci, zřítila se tam ruská sonda Luna 15

Novinář a dlouholetý propagátor vědy a výzkumu vesmíru Karel Pacner v pořadu...

Před padesáti lety odstartovala k Měsíci loď Apollo 11. Jedním ze tří Čechů, kteří mohli být v ten den na mysu...

Hayabusa 2 úspěšně přistála na asteroidu a získala podzemní vzorky

Ilustrace bezpilotní kosmické sondy Hajabusa2 u  asteroidu Rjugu

Blízkozemní planetka Ryugu je od loňského června prozkoumávána sondou Hayabusa 2. Podle japonské vesmírné agentury se...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz