Kdybyste se ještě minulý týden zeptali na stáří vesmíru, asi by vám většina odborné veřejnosti řekla, že se odhaduje na asi 13,7 miliardy let. Nyní se budou muset učit nové datum jeho zrození.
Na základě pozorování sondy Planck se totiž ukázalo, že se vesmír rozpíná o něco pomaleji a má o trochu méně temné energie, než si vědci mysleli. Konkrétně z toho vyplývá, že se vznik vesmíru, za který je všeobecně považován takzvaný Velký třesk, odehrál o 80 milionů let dříve, než se dosud předpokládalo.
Vedle mírného posunu stáří vesmíru pozorování potvrdilo základní kosmologický model vesmíru, a tím pádem i předpoklady o jeho vzniku. Našlo se však i pár drobných anomálií, které bude ještě třeba vysvětlit. Ty se týkají některých odchylek v mikrovlnném pozadí vesmíru, nazývaném též reliktní záření, jako jsou třeba velká "studená" místa, která mají abnormální rozměry.
Nerovnoměrnost reliktního záření je v podstatě záznamem o zárodcích kosmických struktur, které vznikly bezprostředně po velkém třesku a později se vyvinuly do dnes pozorovaných součástí vesmíru, jako jsou hvězdy, planety, galaxie a další.
Takto vypadá mapa rané fáze vývoje vesmíru, jak se ji podařilo sestavit na základě pozorování sondy Planck.
Sonda pro snímání raného vesmíru
Sonda Planck, která nese jméno držitele Nobelovy ceny za fyziku Maxe Plancka, patří k těm nejvyspělejším, které lidstvo do vesmíru poslalo. Satelit je schopen zachytit rozdíly teplot v řádu miliontin stupně. Díky těmto schopnostem měl za úkol odhalit, zda vesmír v rané fázi vývoje prošel zrychleným rozpínáním.
Od svého vypuštění v roce 2009 sonda postupně snímala vesmír v mikrovlnném spektru a nyní vědci ukázali jeho celkovou mapu, kterou jim pomohla sestavit.
Vznikla tak vůbec první mapa celého pozorovatelného vesmíru, která zobrazuje kosmické mikrovlnné pozadí, a dává nám tak aktuálně nejpřesnější obraz raného vesmíru. Ukazuje se tak nejstarší otisk záření, které vzniklo jen asi 380 tisíc let po vzniku vesmíru.
V té době byl vesmír zaplněn horkou hustou hmotou složenou z protonů, elektronů a fotonů, která měla teplotu kolem 2 700 °C. Když se tehdy spojily protony a elektrony a vznikly atomy vodíku, oddělilo se záření od hmoty.
