Pátek 24. ledna 2020, svátek má Milena
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 24. ledna 2020 Milena

DNA člověka lze změnit, řekla v Rozstřelu forenzní genetička

  15:47aktualizováno  12. prosince 13:31
Práce forenzní genetičky zasahuje do mnoha oblastí. Halina Šimková, která byla hostem čtvrtečního Rozstřelu, se právě touto prací zabývala. V pořadu poukázala na mnohá úskalí i překvapivé okolnosti, které tato věda přináší.

Halina Šimková léta pracovala jako forenzní genetička v kriminalistické laboratoři, kde vytvářela ze stop genetické profily. Ty se pak porovnávaly se vzorkem potenciálního pachatele.

Halina Šimková

  • Vystudovala antropologii a genetiku člověka na Přírodovědné fakultě Univerzity Karlovy.
  • Šestnáct let působila v Kriminalistickém ústavu Praha, kde pracovala jako kriminalistická znalkyně analýzy DNA.
  • Je místopředsedkyně Československé společnosti pro forenzní genetiku, svůj obor přednáší na třech vysokých školách.
  • V současnosti se věnuje zejména bayesovské inferenci ve forenzních vědách, je spoluzakladatelkou 4BIN – Centra pro bayesovskou inferenci.

Má za sebou stovky případů a účastnila se i identifikace obětí po smrtící tsunami v roce 2004 v Thajsku. Dnes se věnuje spíše vzdělávání, přednáší na třech vysokých školách.

Nelze nezanechat žádné stopy

Podle Haliny Šimkové se ani opatrný pachatel, který se na svůj čin připraví a vezme si třeba rukavice, nevyvaruje zanechání nějakých stop DNA na místě činu. Většinou je to nějakým mimovolným pohybem. „Pachatel si třeba mimoděk otře čelo,“ vysvětluje genetička, jak se dostane vzorek na místo činu.

Objevit stopy na místě činu je otázkou zkušeností vyšetřovatele. Hledá tak na místech, jako je klika nebo číselník telefonu. Ale vyvíjejí se i nové metody, jak na místě činu vzorky nalézt.

Zpravidla se nacházejí epiteliální buňky, tedy odpadlé částečky povrchu těla. Ale objevit se mohou i malé krevní skvrnky nebo buňky z nosní sliznice.

Poměrně mladá kriminalistická metoda

Historie forenzní genetiky se začala psát v podstatě v roce 1984, kdy byla objevena metoda označovaná jako otisk DNA, která umožnila identifikovat DNA dané osoby.

Fotogalerie

Další pokrok zaznamenala tato věda díky kopírování pomocí polymerázové řetězové reakci. Díky ní je možné namnožit DNA pro další práci.

Ale i před tím se některé dědičné znaky během vyšetřování používaly – to jsou takové metody jako srovnání dědičnosti krevních skupin či barvy očí při určování otcovství.

Je zajímavé, co vše je možné z DNA vyčíst. Například barvu kůže, očí i základní morfologii obličeje. Vědci však dokážou částečně určit i oblast původu člověka. 

„Z jedněch kosterních pozůstatků jsme určili, že oběť je vietnamského původu,“ popsala Šimková příklad, kdy toto zjištění umožnilo kriminalistovi zaměřit se na správného pachatele. 

DNA lze upravit

Moderátorka Karla Mráčková se ptala i na to, zda lze nějak změnit svou DNA, například při implantaci kostní dřeně. Tehdy se sice podle forenzní genetičky změní DNA krve, která bude mít otisk dárce, ale nebude odpovídat jiným částem těla.

„V tom případě nebude vzorek krve odpovídat předchozímu odběru,“ vysvětluje genetička. Ale v tomto případě je velice málo pravděpodobné, že to pachatel udělá záměrně.

Zkoumala se také možnost ošálit odběry pomocí podvržené DNA na těle či na sliznicích člověka, ale i v tomto případě je to marginální počet případů. Mnohem větší problémy mohou při vyšetřování způsobit různá zkreslení úsudku.

Mozek nás klame

Halina Šimková vidí jeden z problémů v tom, jak může vyšetřovatel přistupovat k vyhodnocování důkazů. Ukazuje se to na případu jednoho experimentu.

Odborníci v daktyloskopii chtěli vyzkoušet, jakou váhu budou jejich kolegové dávat důkazům, pokud k nim přidají příběh, z něhož vyplývá, že by se důkazy shodovat neměly. Použité otisky přitom byly již dříve využity u vyřešeného případu. „Někteří pak podle toho změnili úsudek,“ popisuje závěr experimentu forenzní genetička.

Problém totiž spočívá v tom, že každé vyhodnocování na první pohled jasných důkazů je ovlivněno lidským faktorem. I když se srovnávají daktyloskopické stopy, rýhy na nábojnicích nebo písmo, nikdy nejsou porovnávané vzorky zcela shodné. I otisk může mít plastickou deformaci.

„Hledáte hranici, kdy je podoba již dostatečně shodná,“ popisuje dilema forenzních vědců Šimková.

A právě tady nastupuje ovlivnění kontextovou informací, která může úsudek ovlivnit. Ale není to jen tato informace. I náš mozek nás může klamat, pokud pracuje s pravděpodobností. Právě správnému vyhodnocování důkazů se nyní Halina Šimková věnuje a využívá k němu bayesovskou logiku, což je systém, který zjednodušeně řečeno dokáže srovnat váhu jednotlivých hypotéz.

Autor:

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Proces by měl být dokončen do poloviny roku 2020. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Filantropický rekord. Kolegové Antonína Holého věnují na vědu 200 milionů

Chemici Hana a Dalimil Dvořákovi věnují 200 milionů korun nadaci, která má podporovat mladé chemiky. Prostředky...

Opravte si Windows 10. Kritickou chybu objevila americká tajná služba

Microsoft a NSA doporučují urychleně aplikovat záplatu na kritickou zranitelnost ve Windows 10 a Windows Server...

Premium

Nové televizory promění domácnosti. Velké novinky přijdou již letos

Výběr nového televizoru bude stále obtížnější disciplínou. Vznikají nové zobrazovací technologie i koncepty televizorů,...

Mizerný mezek. Vyrostlo na něm tuzemské poválečné letectvo, zachránil Izrael

Stíhačka Avia S-199 získala pro své nepěkné vlastnosti přezdívku mezek a její bojová hodnota byla problematická. Na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jaderní osmdesátníci. Reaktory stárnou, odchody do důchodu se odkládají

Ve Spojených státech před pár dny schválili vůbec nejdelší prodloužení životnosti jaderné elektrárny. Dva floridské...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Elitní trenér o zákulisí MMA, drogách, penězích i zženštilé společnosti

Pod jeho vedením vyrostl český šampion Martínek, o něhož projevila zájem slavná organizace UFC. Pro boj v kleci...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

Není to ostuda, ale odvaha. Nobelistka stáhla kvůli chybě vědecký článek

Držitelka Nobelovy ceny za biologii Frances Arnoldová stáhla jeden vědecký článek, u kterého je uvedena jako vedoucí...

Filantropický rekord. Kolegové Antonína Holého věnují na vědu 200 milionů

Chemici Hana a Dalimil Dvořákovi věnují 200 milionů korun nadaci, která má podporovat mladé chemiky. Prostředky...

Premium

60 let po Nobelově ceně pro Heyrovského vzniká v Praze unikátní laboratoř

Špičkový vědní obor, nanokatalýza, se bude rozvíjet i v nové laboratoři Akademie věd ČR. Vývoj techniky trval přes...

Jako atomovka, ale bez radiace. Českému vědci nedá spát záhadný výbuch

Geofyzik Günter Kletetschka je v tuzemském prostředí fenomén. Svérázný vědec třináct let působil v NASA a také nyní se...

OTESTOVÁNO: Jak děti bavily věcičky od Fischer Price?
OTESTOVÁNO: Jak děti bavily věcičky od Fischer Price?

Čtrnáct maminek z řad blogerek otestovalo věci pro děti a miminka od značky Fisher-Price. Jak si usínáčky (vydra a ježek), houpátka, sedátka a tři druhy deček vedly v testu přísných kritiků – jejich dětí?

Najdete na iDNES.cz