Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

DNA člověka lze změnit, řekla v Rozstřelu forenzní genetička

  15:47aktualizováno  12. prosince 13:31
Práce forenzní genetičky zasahuje do mnoha oblastí. Halina Šimková, která byla hostem čtvrtečního Rozstřelu, se právě touto prací zabývala. V pořadu poukázala na mnohá úskalí i překvapivé okolnosti, které tato věda přináší.

Halina Šimková léta pracovala jako forenzní genetička v kriminalistické laboratoři, kde vytvářela ze stop genetické profily. Ty se pak porovnávaly se vzorkem potenciálního pachatele.

Halina Šimková

  • Vystudovala antropologii a genetiku člověka na Přírodovědné fakultě Univerzity Karlovy.
  • Šestnáct let působila v Kriminalistickém ústavu Praha, kde pracovala jako kriminalistická znalkyně analýzy DNA.
  • Je místopředsedkyně Československé společnosti pro forenzní genetiku, svůj obor přednáší na třech vysokých školách.
  • V současnosti se věnuje zejména bayesovské inferenci ve forenzních vědách, je spoluzakladatelkou 4BIN – Centra pro bayesovskou inferenci.

Má za sebou stovky případů a účastnila se i identifikace obětí po smrtící tsunami v roce 2004 v Thajsku. Dnes se věnuje spíše vzdělávání, přednáší na třech vysokých školách.

Nelze nezanechat žádné stopy

Podle Haliny Šimkové se ani opatrný pachatel, který se na svůj čin připraví a vezme si třeba rukavice, nevyvaruje zanechání nějakých stop DNA na místě činu. Většinou je to nějakým mimovolným pohybem. „Pachatel si třeba mimoděk otře čelo,“ vysvětluje genetička, jak se dostane vzorek na místo činu.

Objevit stopy na místě činu je otázkou zkušeností vyšetřovatele. Hledá tak na místech, jako je klika nebo číselník telefonu. Ale vyvíjejí se i nové metody, jak na místě činu vzorky nalézt.

Zpravidla se nacházejí epiteliální buňky, tedy odpadlé částečky povrchu těla. Ale objevit se mohou i malé krevní skvrnky nebo buňky z nosní sliznice.

Poměrně mladá kriminalistická metoda

Historie forenzní genetiky se začala psát v podstatě v roce 1984, kdy byla objevena metoda označovaná jako otisk DNA, která umožnila identifikovat DNA dané osoby.

Další pokrok zaznamenala tato věda díky kopírování pomocí polymerázové řetězové reakci. Díky ní je možné namnožit DNA pro další práci.

Ale i před tím se některé dědičné znaky během vyšetřování používaly – to jsou takové metody jako srovnání dědičnosti krevních skupin či barvy očí při určování otcovství.

Je zajímavé, co vše je možné z DNA vyčíst. Například barvu kůže, očí i základní morfologii obličeje. Vědci však dokážou částečně určit i oblast původu člověka. 

„Z jedněch kosterních pozůstatků jsme určili, že oběť je vietnamského původu,“ popsala Šimková příklad, kdy toto zjištění umožnilo kriminalistovi zaměřit se na správného pachatele. 

DNA lze upravit

Moderátorka Karla Mráčková se ptala i na to, zda lze nějak změnit svou DNA, například při implantaci kostní dřeně. Tehdy se sice podle forenzní genetičky změní DNA krve, která bude mít otisk dárce, ale nebude odpovídat jiným částem těla.

„V tom případě nebude vzorek krve odpovídat předchozímu odběru,“ vysvětluje genetička. Ale v tomto případě je velice málo pravděpodobné, že to pachatel udělá záměrně.

Zkoumala se také možnost ošálit odběry pomocí podvržené DNA na těle či na sliznicích člověka, ale i v tomto případě je to marginální počet případů. Mnohem větší problémy mohou při vyšetřování způsobit různá zkreslení úsudku.

Mozek nás klame

Halina Šimková vidí jeden z problémů v tom, jak může vyšetřovatel přistupovat k vyhodnocování důkazů. Ukazuje se to na případu jednoho experimentu.

Odborníci v daktyloskopii chtěli vyzkoušet, jakou váhu budou jejich kolegové dávat důkazům, pokud k nim přidají příběh, z něhož vyplývá, že by se důkazy shodovat neměly. Použité otisky přitom byly již dříve využity u vyřešeného případu. „Někteří pak podle toho změnili úsudek,“ popisuje závěr experimentu forenzní genetička.

Problém totiž spočívá v tom, že každé vyhodnocování na první pohled jasných důkazů je ovlivněno lidským faktorem. I když se srovnávají daktyloskopické stopy, rýhy na nábojnicích nebo písmo, nikdy nejsou porovnávané vzorky zcela shodné. I otisk může mít plastickou deformaci.

„Hledáte hranici, kdy je podoba již dostatečně shodná,“ popisuje dilema forenzních vědců Šimková.

A právě tady nastupuje ovlivnění kontextovou informací, která může úsudek ovlivnit. Ale není to jen tato informace. I náš mozek nás může klamat, pokud pracuje s pravděpodobností. Právě správnému vyhodnocování důkazů se nyní Halina Šimková věnuje a využívá k němu bayesovskou logiku, což je systém, který zjednodušeně řečeno dokáže srovnat váhu jednotlivých hypotéz.

Autor:
  • Nejčtenější

Sověti neuměli zkonstruovat těžký tank. Pomohl jim až německý inženýr

v diskusi je 51 příspěvků

19. května 2024

Když je řeč o sovětských těžkých tancích, výčet zpravidla začíná pětivěžovým typem T-35. Jenže...

Pět věcí, které byste s Windows měli dělat, ale možná neděláte, a naopak

v diskusi je 11 příspěvků

15. května 2024

Možná prakticky ihned po instalaci, při prvním spuštění nového PC nebo později deaktivujete některé...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Panasonic překvapil, jeden opuštěný operační systém nahradily dva nové

v diskusi je 15 příspěvků

17. května 2024

Düsseldorf (Od zpravodaje Technet.cz) Když odhlédneme od kvality zobrazovacího panelu a obvodů zpracovávajících obraz, je operační systém...

Kennedy ho vybral jako prvního černocha. Do vesmíru letěl až teď, v 90 letech

v diskusi je 12 příspěvků

21. května 2024  7:42

Do vesmíru ho vybral jako prvního černošského adepta už prezident John Kennedy. Na svůj let ale...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejzajímavější sluchátka na trhu? Novinka Sonosu je první svého druhu

v diskusi je 16 příspěvků

21. května 2024

Úderem patnácté hodiny skončilo embargo na první sluchátka společnosti Sonos, které po krátkém...

Vědci zkoumají, jaký šum nám nejvíce prospívá. Místo bílého nastupuje růžový

v diskusi nejsou příspěvky

22. května 2024

Premium S pojmem bílý šum se patrně setkala většina z nás. Někteří slyšeli i o dalších barvách šumu, o čemž...

Microsoft vám chce dát do kanceláře nového kolegu a sází na malé AI

v diskusi nejsou příspěvky

21. května 2024  23:42

Microsoft ukázal, jakou budoucnost generativní umělé inteligence si představuje. Vedle velkých...

Nejzajímavější sluchátka na trhu? Novinka Sonosu je první svého druhu

v diskusi je 16 příspěvků

21. května 2024

Úderem patnácté hodiny skončilo embargo na první sluchátka společnosti Sonos, které po krátkém...

HBO MAX se v noci proměnil v MAX. Nabídne víc obsahu za víc peněz

v diskusi je 29 příspěvků

21. května 2024  9:54

Služba videa na přání HBO MAX se v noci z pondělí na úterý proměnila ve službu MAX. S novou...

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Zásnubní šaty elegantní princezny. Spustily Kate efekt, návrhářku zničily

Seriál Když si jeho šaty oblékne některá z členek královské rodiny, obvykle to každý návrhář oslavuje jako životní úspěch....

BMW prohrálo soud s budějovickým prodejcem ojetin o právo na užití loga

Exkluzivně Může nezávislý prodejce ojetých aut používat na provozovně logo automobilky, i když s ní nemá žádnou smlouvu? Vrchní...