Geneticky upravení kozlové planetu neovládnou, řekl vědec v Rozstřelu

  12:30aktualizováno  12:30
Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR byl hostem pondělního Rozstřelu na téma výzkum kmenových buněk, při němž se vkládají lidské buňky do těla zvířat. Došlo na možné přínosy i rizika takových výzkumů.

Japonská vláda nedávno schválila kontroverzní výzkum kmenových buněk, při němž se v embryích myší a krys budou pěstovat lidské buňky. Dlouhodobým cílem je vznik lidských orgánů pro transplantaci.

Fotogalerie

O tom, jak může takový výzkum dopadnout a jaké vědcům otevírá možnosti, jsme si povídali s hostem pondělního Rozstřelu Petrem Svobodou z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

„V první fázi to bude tak, že do těla zvířat se vloží malé množství lidských embryonálních kmenových buněk a budeme sledovat, jak se jim ve zvířatech daří,“ říká Petr Svoboda. Vědci budou sledovat, zda se například neubudou měnit v rakovinotvorné buňky, jak se budou nadále dělit a specializovat atp.

Cílem - který je zatím podle Svobody opravdu pouze sci-fi - by bylo vstříknout připravené lidské buňky, možná buňky samotného pacienta, do prasečího embrya. V něm by pak vyrostl orgán, který by se pacientovi transplantoval, a to relativně jednoduše a spolehlivě, protože by neměly být problémy s imunitní komptatibilitou. V tuto chvíli nejsme v pozici, kdy bychom mohli reálně vypěstovat lidské orgány v těle hlodavců.

Technicky by měl probíhat experiment zhruba tak, že se připraví krysa s mutací, kvůli které se nevyvine určitý orgán. „Vývoj toho zvířata pak zachrání do něj vpravené lidské kmenové buňky, ze kterých se chybějící orgán vytvoří,“ řekl Petr Svoboda.

„Myslím, že se musí najít jednoduchý modelový příklad, na kterém se technologie vyvine,“ řekl Petr Svoboda. V první fázi by se tedy „pěstování“ nových „náhradních dílů“ pro lidské pacienty v laboratoři, mělo soustředit na jednodušší příklady. Příkladem by mohly být orgány s relativně jednolitou populací buněk, jako jsou rohovka nebo například třeba i kůže.

Svoboda připomněl působivý příklad celotělové transplantace kůže u chlapce, kterému kvůli vrozené vadě v DNA neustále odumírala kůže a celý život trpěl neustálými bolestmi. Vědci v laboratoři vypěstovali náhradní kůži s genetickou úpravou, která odstranila vrozenou vadu nemoc způsobující.

Český genetik ovšem není přehnaným optimistou. Podle něj je u řady pokrokových biotechnologií jsou problémem náklady na léčbu a také také nejistý účinek. „Přeprogramování“ buněk, tedy odstranění vady z DNA, je statistický proces, u kterého je úspěch předem vždy nejistý. U části buněk se vždy prostě nepodaří - a to může znamenat, že proces nikdy nedosáhne takové spolehlivosti, aby se dal použít v medicínské praxi.

Konkrétně pěstování lidských orgánů ve zvířatech podle něj navíc nese nezanedbatelné riziko přenosu zvířecích nemocí na člověka. „Nemyslím si, že ovšem, že jde o slepou uličku,“ říká Petr Svoboda. Zjištěné informace se mohou hodit například na výrobu bílkovin nebo jiných látek využitelných v medicíně. Důležitost těchto často velmi drahých a na výrobu náročných látek v medicíně v posledních letech výrazně roste, například u často zmiňovaných biologických léčeb.

Přínosy podobného výzkumu jsou tedy nejisté, ale poměrně dobře představitelné. Svoboda si ovšem nedokáže představit, že by mohla způsobit nějaké riziko pro okolní svět. Bezpečnostní opatření kolem studia geneticky modifikovaných organismů jsou podle něj velmi přísná, navíc „nefungují tak, jak si představuje sci-fi“.

Úpravy vyšších organismů podle něj nepředstavují prakticky žádné riziko nejen proto, že se chovají za velmi přísných bezpečnostních opatření, ale také se pomalu množí a jsou snadno dohledatelná. „Geneticky modifikovaní kozlové planetu neovládnou,“ řekl s nadsázkou. Větší riziko potenciálně představují úpravy jednoduchých a rychle se množících organismů, jako jsou viry, či bakterie. Ale ani u těch se přes desítky let trvajcící výzkum obavy ze „supermutací“ nikdy nezhmotnily.

Svoboda sáhl po příkladu z oboru biologických zbraní z bývalého SSSR, do kterého jsme mohli nahlédnout díky dvěma významným přeběhlíkům: „Jak se ukazuje, ty nejnebezpečnější, nejdivočejší typy virů vznikají „na divoko“, ve volné přírodě. Jakýkoliv umělý zásah do viru způsobil pak pokles účinku nebo virulentnosti,“ řekl v Rozstřelu Petr Svoboda.

Jak to s „lékem proti rýmě“?

Došlo i na výzkum samotného Petra Svobody (což není pěstování náhradních orgánů). V roce 2013 zveřejnil studii v prestižním čaopise Cell, která popisuje do té doby neznámé detaily starého a dnes „vypnutého“ typu imunitní ochrany v savčím těle.

Za zmíněný výzkum dostal mimo jiné nejen významný evropský grant ERC, ale také cenu Nadačního fondu Neuron, který událost propagoval titulkem „Rýma už nepotrvá sedm dní“ - autoři objevu si totiž dokázali představit, že nově objevený starý mechanismus obrany proti virům by mohl výhledově nabídnout nové možnosti léčby. Jak to tedy s novým českém lékem proti rýmě vypadá po šesti letech?

„Zajímavě“, řekl Svoboda v Rozstřelu. „Ale já nebudu nic slibovat,“ dodal ovšem. Během posledních několika let se podle zatím nepublikovaných výsledků týmu údajně podařilo prokázat, že u myší může aktivace této staré obrany zkrátit průběh některých virových onemocnění (bohužel ne chřipky).

Ovšem aktivace systému vyžaduje cílenou genetickou úpravu. Tým by se tedy nyní rád zaměřil na zkoumání například možností „zapnutí“ systému negenetickým způsobem (a také další otázky), to bude ovšem vyžadovat další finanční prostředky. 

Krátký životopis

Petr Svoboda je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Po dokončení studia odjel do Philadelphie, kde v roce 2002 obhájil doktorát z buněčné a molekulární biologie. Další tři roky pracoval v Basileji. V roce 2007 se vrátil do Prahy a od té doby vede laboratoř na Ústavu molekulární genetiky AV ČR a vyučuje na PřF UK (kde se v roce 2013 stal docentem). Věnuje se intenzivně problematice Ph.D. studia a byl iniciátorem projektu veřejné laboratoře.

Je také jedním z mála českých nositelů prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC). V jeho případě na projekt zkoumání obrany organismů proti virům s pomocí evolučně staršího principu tzv. RNA interference.

Autor:

Nepřehlédněte:

Nejčtenější

Miliony uživatelů řeší problémy s Windows 10. Někomu i zrudla obrazovka

Aktualizace Windows 10

Kontrola aktualizací Windows se v poslední době Microsoftu nedaří tak, jak by měla. Nové aktualizace přinášejí řadě...

USA by mohly prohrát omezený konflikt s Čínou, soudí vědci ze Sydney

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Vojenská nadřazenost Američanů v Jihočínském a Východočínském moři je věcí minulosti. Jejich ozbrojené síly jsou...

Proč byli někteří dinosauři tak velcí? Měli něco, co savci ne

Jedním z evolučních důvodů gigantických rozměrů sauropodů byla pasivní obrana...

Největší suchozemští tvorové všech dob, pravěcí sauropodi, byli výrazně větší než všechna zvířata, která známe z naší...

Firma chtěla krávy bez rohů. Na zvláštní chybu přišli, než zvíře snědli

Geneticky modifikovaný organismus (v tomto případě kráva)

Americká společnost se pokusila genetickou úpravou skotu zbavit krávy bolesti a chovatele práce. Vytvořila plemeno bez...

Podílel se na revolučním objevu. Teď se bojí, jak ho veřejnost přijme

Samuel Sternberg se podílel na objevu nástroje na editaci genu (CRISPR)

Geneticky modifikované děti jsou nezodpovědný, hloupý experiment, myslí si Samuel Sternberg. Americký genetik, který se...

Další z rubriky

V Jižní Americe objevili unikátního dinosaura. Běhal jen po dvou prstech

Možná rekonstrukce druhu Vespersaurus paranaensis

Vědci na základě zkameněliny z Brazílie popsali prvního dinosaura, který nosil celou svou hmotnost na jediném prstu....

Pentagon má novou hračku, laser vás pozná na dvě stě metrů podle srdce

Ilustrační snímek

Americká armáda bude brzy mít novou metodu identifikace lidí. K určení totožnosti už nebude potřeba otisk prstu či...

Geneticky upravení kozlové planetu neovládnou, řekl vědec v Rozstřelu

Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR v diskusním pořadu Rozstřel....

Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR byl hostem pondělního Rozstřelu na téma výzkum kmenových buněk, při...

Proč je účinná látka extáze nadějný lék, vysvětlila psycholožka v Rozstřelu

Psycholožka Rita Kočárová v diskusním pořadu Rozstřel (22. 8. 2019)

Čeští psychologové chtějí pacientům podávat účinnou látku drogy známé jako extáze. Mělo by se tak dít pod přímým...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz