Geneticky upravení kozlové planetu neovládnou, řekl vědec v Rozstřelu

Autor:
  12:30
Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR byl hostem pondělního Rozstřelu na téma výzkum kmenových buněk, při němž se vkládají lidské buňky do těla zvířat. Došlo na možné přínosy i rizika takových výzkumů.

Japonská vláda nedávno schválila kontroverzní výzkum kmenových buněk, při němž se v embryích myší a krys budou pěstovat lidské buňky. Dlouhodobým cílem je vznik lidských orgánů pro transplantaci.

O tom, jak může takový výzkum dopadnout a jaké vědcům otevírá možnosti, jsme si povídali s hostem pondělního Rozstřelu Petrem Svobodou z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

„V první fázi to bude tak, že do těla zvířat se vloží malé množství lidských embryonálních kmenových buněk a budeme sledovat, jak se jim ve zvířatech daří,“ říká Petr Svoboda. Vědci budou sledovat, zda se například neubudou měnit v rakovinotvorné buňky, jak se budou nadále dělit a specializovat atp.

Cílem - který je zatím podle Svobody opravdu pouze sci-fi - by bylo vstříknout připravené lidské buňky, možná buňky samotného pacienta, do prasečího embrya. V něm by pak vyrostl orgán, který by se pacientovi transplantoval, a to relativně jednoduše a spolehlivě, protože by neměly být problémy s imunitní komptatibilitou. V tuto chvíli nejsme v pozici, kdy bychom mohli reálně vypěstovat lidské orgány v těle hlodavců.

Technicky by měl probíhat experiment zhruba tak, že se připraví krysa s mutací, kvůli které se nevyvine určitý orgán. „Vývoj toho zvířata pak zachrání do něj vpravené lidské kmenové buňky, ze kterých se chybějící orgán vytvoří,“ řekl Petr Svoboda.

„Myslím, že se musí najít jednoduchý modelový příklad, na kterém se technologie vyvine,“ řekl Petr Svoboda. V první fázi by se tedy „pěstování“ nových „náhradních dílů“ pro lidské pacienty v laboratoři, mělo soustředit na jednodušší příklady. Příkladem by mohly být orgány s relativně jednolitou populací buněk, jako jsou rohovka nebo například třeba i kůže.

Svoboda připomněl působivý příklad celotělové transplantace kůže u chlapce, kterému kvůli vrozené vadě v DNA neustále odumírala kůže a celý život trpěl neustálými bolestmi. Vědci v laboratoři vypěstovali náhradní kůži s genetickou úpravou, která odstranila vrozenou vadu nemoc způsobující.

Český genetik ovšem není přehnaným optimistou. Podle něj je u řady pokrokových biotechnologií jsou problémem náklady na léčbu a také také nejistý účinek. „Přeprogramování“ buněk, tedy odstranění vady z DNA, je statistický proces, u kterého je úspěch předem vždy nejistý. U části buněk se vždy prostě nepodaří - a to může znamenat, že proces nikdy nedosáhne takové spolehlivosti, aby se dal použít v medicínské praxi.

Konkrétně pěstování lidských orgánů ve zvířatech podle něj navíc nese nezanedbatelné riziko přenosu zvířecích nemocí na člověka. „Nemyslím si, že ovšem, že jde o slepou uličku,“ říká Petr Svoboda. Zjištěné informace se mohou hodit například na výrobu bílkovin nebo jiných látek využitelných v medicíně. Důležitost těchto často velmi drahých a na výrobu náročných látek v medicíně v posledních letech výrazně roste, například u často zmiňovaných biologických léčeb.

Přínosy podobného výzkumu jsou tedy nejisté, ale poměrně dobře představitelné. Svoboda si ovšem nedokáže představit, že by mohla způsobit nějaké riziko pro okolní svět. Bezpečnostní opatření kolem studia geneticky modifikovaných organismů jsou podle něj velmi přísná, navíc „nefungují tak, jak si představuje sci-fi“.

Úpravy vyšších organismů podle něj nepředstavují prakticky žádné riziko nejen proto, že se chovají za velmi přísných bezpečnostních opatření, ale také se pomalu množí a jsou snadno dohledatelná. „Geneticky modifikovaní kozlové planetu neovládnou,“ řekl s nadsázkou. Větší riziko potenciálně představují úpravy jednoduchých a rychle se množících organismů, jako jsou viry, či bakterie. Ale ani u těch se přes desítky let trvajcící výzkum obavy ze „supermutací“ nikdy nezhmotnily.

Svoboda sáhl po příkladu z oboru biologických zbraní z bývalého SSSR, do kterého jsme mohli nahlédnout díky dvěma významným přeběhlíkům: „Jak se ukazuje, ty nejnebezpečnější, nejdivočejší typy virů vznikají „na divoko“, ve volné přírodě. Jakýkoliv umělý zásah do viru způsobil pak pokles účinku nebo virulentnosti,“ řekl v Rozstřelu Petr Svoboda.

Jak to s „lékem proti rýmě“?

Došlo i na výzkum samotného Petra Svobody (což není pěstování náhradních orgánů). V roce 2013 zveřejnil studii v prestižním čaopise Cell, která popisuje do té doby neznámé detaily starého a dnes „vypnutého“ typu imunitní ochrany v savčím těle.

Za zmíněný výzkum dostal mimo jiné nejen významný evropský grant ERC, ale také cenu Nadačního fondu Neuron, který událost propagoval titulkem „Rýma už nepotrvá sedm dní“ - autoři objevu si totiž dokázali představit, že nově objevený starý mechanismus obrany proti virům by mohl výhledově nabídnout nové možnosti léčby. Jak to tedy s novým českém lékem proti rýmě vypadá po šesti letech?

„Zajímavě“, řekl Svoboda v Rozstřelu. „Ale já nebudu nic slibovat,“ dodal ovšem. Během posledních několika let se podle zatím nepublikovaných výsledků týmu údajně podařilo prokázat, že u myší může aktivace této staré obrany zkrátit průběh některých virových onemocnění (bohužel ne chřipky).

Ovšem aktivace systému vyžaduje cílenou genetickou úpravu. Tým by se tedy nyní rád zaměřil na zkoumání například možností „zapnutí“ systému negenetickým způsobem (a také další otázky), to bude ovšem vyžadovat další finanční prostředky. 

Krátký životopis

Petr Svoboda je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Po dokončení studia odjel do Philadelphie, kde v roce 2002 obhájil doktorát z buněčné a molekulární biologie. Další tři roky pracoval v Basileji. V roce 2007 se vrátil do Prahy a od té doby vede laboratoř na Ústavu molekulární genetiky AV ČR a vyučuje na PřF UK (kde se v roce 2013 stal docentem). Věnuje se intenzivně problematice Ph.D. studia a byl iniciátorem projektu veřejné laboratoře.

Je také jedním z mála českých nositelů prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC). V jeho případě na projekt zkoumání obrany organismů proti virům s pomocí evolučně staršího principu tzv. RNA interference.

Nejčtenější

Modelář zastavil čas. Převoz skruže na vodní dílo Orlík vtáhne do historie

Soutěž

V seriálu Příběh mého modelu se tentokrát pokocháme diorámou, se kterou se s námi podělil modelář Jiří Poch. Rozhodl se ztvárnit skutečný historický okamžik a použít zajímavé výtvarné techniky. Dále...

KVÍZ: Mladí asi nepochopí, staří zaskřípou zuby. Fyzické nosiče už odvál čas

Většinu fyzických nosičů zvuku, obrazu a dat již odvál čas. Pojďme na ně zavzpomínat. Starší procvičí paměť a otřou zpocené čelo, kolik za dnes v podstatě historické relikty kdysi utratili. A mladí...

Proudnicové parní lokomotivy oplývaly krásou, technický přínos pokulhával

Proudnicové, neboli aerodynamické parní lokomotivy známe především ze Spojených států, Velké Británie, Německa a Francie. Ale objevily se i v několika dalších zemích, byť v některých z nich v...

Dívka odmítající sex je měšťačka, styk je zdarma, hlásala před 100 lety Pravda

Sexuální revoluce sovětského typu – tak by se dalo nazvat období 20. let 20. století v bolševickém Rusku, kde se intimní vztahy zbavovaly starých konvencí. Podle článku Bolševici a láska, který 23....

Slet letadel, dronů i strojů budoucnosti. To je 55. Pařížská letecká show

Pařížský aerosalon, který probíhá každý lichý rok na tradičním místě v Le Bourget u Paříže, letos slaví 55. ročník. Koná se od 16. do 20. června a k vidění toho je opravdu mnoho. Od nejnovějších typů...

Hitlerova letadlová loď nikdy nevyplula. Modelář vytvořil její možnou podobu

Soutěž

V jednom z nedávných příspěvků do naší soutěže Příběh mého modelu jsme si ukázali, jak lze díky modelu zastavit čas. Tentokrát nám modelář Josef Vinš ukáže, jak lze vytvořit historickou konstrukci....

24. června 2025

Vědci zkoumají, jak neztloustnout po vysazení Ozempicu. Řešení je několik

Premium

S léky, jako jsou Ozempic nebo Zepbound, obézní lidé výrazně zhubnou. Po skončení léčby jim však letí hmotnost opět nahoru. Je ve hře návrat k lékům minulosti? Studie a testy na dobrovolnících...

24. června 2025

Deset metrů za den cestoval celý blok domů. Šanghaj přesunula památku

V čínské Šanghaji přestěhovalo 432 robotů celý historický blok budov o hmotnosti 7 500 tun. Komplex o rozloze 4 000 metrů čtverečních se pohyboval tempem 10 metrů denně. Budovy stojí v Šanghaji již...

23. června 2025  18:43

Rozloučit se s disketami či Windows 95 není tak jednoduché, jak se zdá

Zatímco běžní uživatelé i velké firmy se připravují na podzimní konec Windows 10, jsou organizace, kde ještě provozují 30 let starý systém Windows 95 nebo diskety. Patrně už se však smráká i nad nimi.

23. června 2025  15:34

Tisíce asteroidů a miliony galaxií. Největší dalekohled nabízí první ochutnávku

Obří dalekohled v observatoři Vera Rubin v Chile nabídl první ochutnávku snímků pořízených do útrob hlubokého vesmíru. Zachycují světla milionů vzdálených hvězd a galaxií. Vědci očekávají, že...

23. června 2025  8:49

Proudnicové parní lokomotivy oplývaly krásou, technický přínos pokulhával

Proudnicové, neboli aerodynamické parní lokomotivy známe především ze Spojených států, Velké Británie, Německa a Francie. Ale objevily se i v několika dalších zemích, byť v některých z nich v...

23. června 2025

Dívka odmítající sex je měšťačka, styk je zdarma, hlásala před 100 lety Pravda

Sexuální revoluce sovětského typu – tak by se dalo nazvat období 20. let 20. století v bolševickém Rusku, kde se intimní vztahy zbavovaly starých konvencí. Podle článku Bolševici a láska, který 23....

22. června 2025

Příběh mého modelu: Jagdtiger 331 „Ocelový stín“ se vynořuje z mlhy Balatonu

Soutěž

Modelář Dominik Šťástka nás ve svém příspěvku do soutěže Příběh mého modelu přenesl k Balatonu v březnu 1945. Jeho příběh není ani tak příběhem stavby modelu, jakož vylíčením situace, do které svoji...

22. června 2025

Autobusy v Praze slaví století. První linka vedla z Vršovic do Záběhlic

Před sto lety, 21. června 1925, vyjely do ulic Prahy první dva autobusy Elektrických podniků hlavního města. Pravidelná linka spojila Vršovice se Záběhlicemi a odstartovala éru městské autobusové...

21. června 2025

Osud si s námi umí pohrát, říká pilot unikátního bombardéru Avro Anson

Je to jediný létající exemplář v původní verzi Mk.I na světě a jeden z pěti dosud provozovaných britských vícemotorových bombardérů z období druhé světové války. Na severní polokouli se z Austrálie a...

21. června 2025

Advantage Consulting, s.r.o.
SEŘIZOVAČ JUNIOR (30-36.000 KČ)

Advantage Consulting, s.r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat: 30 000 - 36 000 Kč

Slet letadel, dronů i strojů budoucnosti. To je 55. Pařížská letecká show

Pařížský aerosalon, který probíhá každý lichý rok na tradičním místě v Le Bourget u Paříže, letos slaví 55. ročník. Koná se od 16. do 20. června a k vidění toho je opravdu mnoho. Od nejnovějších typů...

20. června 2025  16:49

Trefila nás záhadná částice. Podle vědců mohlo jít o temnou hmotu

V roce 2023 zaznamenal podvodní neutrinový detektor KM3NeT rekordní signál. Má jít o nejenergičtější částici tohoto typu, jakou kdy lidstvo zaregistrovalo. Podle nové teorie mohla být ještě daleko...

20. června 2025  10:02,  aktualizováno  10:02
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.