Oheň přinesl lidem svobodu, počátky ale byly únavné i výbušné

  12:15aktualizováno  12:15
Ve chvíli, kdy lidé objevili, jak manipulovat s ohněm, otevřela se nám cesta k využívání nových zdrojů energie. Dnes není problém rozdělat plamen kdekoli, ve středověku si ale mohli o sirkách nechat jenom zdát.
Objev ohně odstartoval éru vynálezů

Objev ohně odstartoval éru vynálezů | foto: Profimedia.cz

Kdykoli se mluví o vynálezu, který nejvíce změnil dějiny lidstva, dříve či později někdo zmíní oheň. A právem. Schopnost rozdělat, udržovat a využívat oheň umožnila lidem pohodlnější život, dala jim nové možnosti úpravy pokrmů, dala jim světlo, aby zahnalo temnotu noci, později jim přinesla možnost zpracovávat kovy... Není divu, že byl bájný Prométheus miláčkem starověkého Řecka.

Ano, oheň byl pro svou moc a neuchopitelnou podstatu často přisuzován vyšší, božské moci. Ostatně i my, lidé internetového věku, máme často zkreslenou představu o tom, jak fungují dnešní "zázračné" způsoby získávání energie, tedy kupříkladu jaderné štěpení či fúze. Právě oheň byl první pokročilý způsob, kterým člověk začal využívat do té doby skryté energetické zdroje, a otevřel tak cestu k dalším technologiím.


Oheň

Co to je vlastně oheň?

Hořením se označuje rychlé slučování kyslíku a paliva za přítomnosti tepla, obvykle doprovázené plamenem, tvořeným rozžhaveným plynem, který udržuje reakci a produkuje světlo a teplo. Oheň tedy obvykle není plazma (tzv. čtvrté skupenství hmoty, ionizovaný plyn), tu bychom našli na slunci nebo třeba uvnitř zářivek.

Nejen filozofové a teologové využívají ohně coby symbolu, třeba pro neoplatoniky symbolizoval božskou podstatu, která vyzařuje do okolí (emanace Jednoho). Oheň může znamenat pohodu, bezpečí, domov, jásavou radost, klid... Na druhou stranu je oheň symbolem touhy, divokosti, nebezpečí, nevypočitatelnosti a bolesti. A i lidová rčení na oheň pamatují pozitivně i negativně: Je to "dobrý sluha, ale zlý pán."

První doutnání

Nejstarší dochované důkazy o tom, že naši předkové uměli používat oheň, pochází z východní Afriky. Podle Stevena Jamese zde existují podklady pro to, že už jeden a půl milionu let před Kristem uměli používat oheň pro vypalování hliněných nádob. Napovídají tomu nálezy střepů z oblasti dnešní Keni. Také ohořelé kameny naznačují, že oheň mohou lidé používat už milion let. První ověřený důkaz toho, že lidé disponovali ohněm, je datován 200 - 700 tisíc let před Krista. Nejvíce důkazů pak pochází z naleziště u Kalambijských vodopádů v Zambii, staré jsou přibližně 61 tisíc let.

Každý asi zná některé ze způsobů, které umožňují rozdělat oheň bez moderního vybavení. Možná jste si některý z nich i vyzkoušeli a patřičně se zapotili. Pokud by na rozdělání ohně záležel váš život, pravděpodobně byste proces dotáhli až k prvnímu plaménku.

Nejznámější je patrně tření či kroucení dřívek, které při dostatečné frekvenci a síle zapříčiní zvýšení teploty a vznícení nějakého druhu přiloženého troudu. K vynálezu této metody dospěli lidé všude po světě. Ještě začátkem 20. století ji používali lidé v Keni. Pokročilé techniky zahrnují roztáčení dřívek nohama nebo použití tětivy luku ke zrychlení roztáčení.

Oheň přinesl lidem svobodu

Jakmile lidstvo ovládlo ohnivý živel, náš život se navždy změnil. Snížila se závislost na rozmarech přírody, lidé mohli poprvé znatelně regulovat teplotní podmínky ve svém (uzavřeném) prostředí. Prodloužily se mnohé aktivity, neboť Slunce už nemělo patent na světlo, lidé mohli provádět mnohé ruční práce i večer u ohně.

Vařené pokrmy přinesly lidem obrovské změny v jídelníčku a obohatily jej o proteiny. Vařené maso je lépe stravitelné, stejně tak i některé zeleninové pokrmy nastoupily až s příchodem ohně.

Obrovský přínos měl oheň pro výrobu pokročilých nástrojů, bez něj nebylo získávání a zpracování kovů vůbec myslitelné. Řízené žháření zase přineslo pokroky do zemědělství. Oheň umožnil vypalování pevnější keramiky a dal později vzniknout pečivu.

Jiskrný oheň

Pokročilejší technologie rozdělávání ohně využívaly jisker. Jde vlastně o celkem logickou volbu, stačilo si spojit malé jiskřičky odletující od kamenů s těmi velkými jiskrami z mraků, s blesky. A samozřejmě, najít dostatečně jiskrný materiál. V neolitu funkci plnily pazourky, ty také poprvé nezvratně dokazují, že lidé uměli kdekoli rozdělat oheň a nemuseli jej tak úzkostlivě udržovat.

 Souprava pro rozdělávání ohně

Pazourek, ocílka a troud.

Později, když se lidé naučili zpracovávat kov, používali k rozdělání ohňů i kovové nástroje, například v kombinaci s křemenem. Sada s ocílkou, křemenem a troudem představovala tisíce let jediný dostupný způsob, jak vládnout ohněm.

Jiskrou ostatně zažínáme oheň dodnes, ať už v zapalovačích, nebo třeba u automatického sporáku. Nejprve ale přišla nezanedbatelná fáze chemická.

K jejímu rozvoji přispěla, tak jako mnohokrát v historii, armáda. Právě vojáci potřebovali zažehnout plamen i za velice nepříznivých povětrnostních podmínek, často velice rychle. V 16. a 17. století se začínají objevovat kapesní křesadla, připomínající vzhledem zkrácenou pistoli. Troud byl obohacen dusičnanem sodným, v 19. století se experimentovalo se stearinem.

Zápalky

To už ale přišly na scénu stará známá ohnivá dřívka. Jejich hlavička není výsledkem usilovné snahy týmu vědců, ale spíše náhodným vedlejším produktem jiného experimentu. Když v roce 1827 (některé zdroje uvádí 1826) skotský chemik John Walker míchal dřívkem směs síry, antimonitu a chlorečnanu draselného, vytvořila se mu na konci tyčky hrudka. Smýkl tedy dřívkem o kamennou podlahu ve snaze se nevítaného nánosu zbavit, když v tom vyšlehl z konce hůlky plamen. Walker údajně tuto anomálii mnohokráte ukazoval svým přátelům a známým, patentovat si ji ale nenechal.

Nápadu se ovšem chopil Samuel Jones, zápalku si nechal patentovat a prodával ji pod názvem "lucifer matches" již rok poté. Dvacet let předtím už vynalezl zápalku asistent Chancel provesora Thénarda z Paříže, jeho zápalka se ovšem zapalovala nikoliv škrtnutím, ale ponořením hlavičky z chlorečnanu draselného, síry, cukru a gumy do azbestové lahve s kyselinou sírovou. Takový proces byl značně nebezpečný a pro běžné používání zcela nevhodný.

Ani Jonesovy zápalky nebyly zpočátku příliš přívětivé - plamen zprudka vzplál, ne vždy se udržel, a doprovodný zápach také nebyl zrovna společenský. Přesto si je někteří kuřáci oblíbili. Holandské slovo "een lucifer" dodnes značí sirku.

O zápach se postaral Charles Sauria z Francie, když roku 1830 začal pro výrobu používat bílý fosfor. Brzy se ale zjistilo, že takové zápalky jsou jedovaté, dokonce i účast na jejich výrobě způsobila dělníkům vážná onemocnění kostí. Roku 1836 vynalezl maďarský student chemie, János Irinyi, nehlučnou sirku. Nahradil chlorečnan draselný oxidem olovičitým, k výrobě hlaviček použil arabskou gumu a směs fosforu a olova. Vynález tehdy prodal za pouhých 60 forintů lékárníkovi Istvánu Romérovi.

Bezpečné zápalky

Bílý fosfor ovšem nadále představoval riziko. Teprve roku 1844 vynalezl Švéd Gustaf Erik Pasch bezpečnou zápalku, která používala červený fosfor. Její zdokonalenou formu s odděleným škrtátkem používáme dodnes.

Zapalovač

Mezitím už v Německu existoval předchůdce dnešního zapalovače, Döbereinerova lampa, nazvaná po svém vynálezci Jonannovi Wolfgangovi Döbereinerovi. V roce 1823 přišel s vynálezem, který trochu připomíná dnešní zapalovače, tedy s výjimkou rozměrů.

Nádoba naplněná roztokem kyseliny sírové (b) je umístěna ve válci (a). Do nádoby je ponořena zinková tyč (d). Výsledná reakce uvolňuje vodík, který okamžitě vzplane (f). Během pěti let se jeho lamp prodalo dvacet tisíc, ve výrobě byly až do roku 1880.

 Close-up of a lit 1968 slim model Zippo lighter

Legendární Zippo zapalovač, na obrázku model z roku 1968

Počátkem 20. století se začaly rozmáhat benzínové zapalovače, které postupně v mnoha ohledech nahradily sirky. Zážeh probíhá buď křesadélkem, nebo elektrickou jiskrou (piezozapalovače).

Oheň dnes

Netrvalo dlouho a oheň předal pochodeň hlavního zdroje energie elektřině. Ale i na její výrobě se dodnes podílí. Nadále totiž oheň zůstává snadno dostupnou technologií kdekoli po světě, jak rychle získat energii z hmoty, i když s relativně nízkou účinnosti. Přestože v dnešní době oheň coby zdroj tepla zhusta nahrazují elektrická zařízení, je pro nás oheň nadále silným symbolem živelnosti, energie a tajemna.

A při každém posezení u táboráku máme příležitost vrátit se do dob dávných a jednoduchých, kdy byl oheň pro lidí nejdůležitějším společníkem.

Oprava: V textu byly opraveny a doplněny podrobnosti o pokusu J. Walkera.

Odkazy:

Autor:
 

Nejčtenější

Živého kytaristu už dnes na popové desce neuslyšíte, říká věhlasný zvukař

Allen Sides v pražském poslechovém studiu VOIX

Pracoval na skoro tisícovce alb, postavil osmnáct nahrávacích studií a jeho reprosoustavy hrají i ve studiích George...

Nekupujte náš nový Office 2019, prosí Microsoft. Ukazuje to na dvojčatech

Kampaň Microsoftu s dvojčaty ukazuje rozdíl mezi Office 2019 a Office 365....

Microsoft vytvořil sérii videí, ve kterých ukazuje nevýhody nového produktu. Poněkud překvapivé je, že je to jejich...

Jednosměrná letenka na rudou planetu se odkládá. Mars One krachuje

Ilustrace základny na Marsu, jak si ji představují v organizaci Mars One...

Firma Mars One, která slibovala soukromý let na Mars už v roce 2024, zkrachovala. Plány dostat na Mars lidské obyvatele...

Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu

Lehké obrněné vozidlo Wiesel s 20mm kanonem

V množině bojových vozidel Bundeswehru nalezneme s trochou štěstí i malé, ale o to více zajímavé tančíky Wiesel. Do...

Poslední Hitlerovy narozeniny nestály za nic. Supertanků se nedočkal

3D model stíhače tanků Jagdpanther, přezbrojeného na kanón ráže 128 mm tak, jak...

Na podzim 1944 se třetí říše hroutí a německé zbrojovky se snaží o nemožné. Hledají recept na zázračné zbraně,...

Další z rubriky

Šlapolet a uvězněný ježek. Foglarovi dopomohly ke slávě vynálezy

Jaroslav Foglar

Legenda českého skautingu a úspěšný spisovatel literatury pro mládež Jaroslav Foglar, známý i pod skautskou přezdívkou...

Když komunistický papaláš začal v rozhlase huhlat, byla to sabotáž

Vysílací pracoviště rozhlasové stanice Praha. Mixážní pult - šest „šavlí“ je...

Proč se v Americe hrálo v rádiu převážně z desek a u nás z magnetofonového pásku? Protože náš rozhlas byl lépe...

Sedm speciálů Jumbo Jetu očima prvního českého kapitána této legendy

Boeing 747 společnosti Korean Air

Před půl stoletím poprvé vzlétl Boeing 747, ze země se slavný stroj poprvé odlepil 9. února 1969. V následující galerii...

Najdete na iDNES.cz