"Největší chybou, jakou může člověk udělat, je bát se udělat chybu." Tímto citátem Elberta Hubbarda začíná nejedno zamyšlení o chybách.
Strach z chyby může být skutečně pro řadu lidí paralyzující až do té míry, že jim zabrání dělat cokoli nového. To je také důvod, proč se na Technetu často objevují články, ve kterých nějaký ten omyl nebo chyba hraje zásadní roli. Inovace zkrátka vznikají tam, kde se lidé nebojí experimentovat a chybovat.
V reakci na nedávný článek o "chybě" íránské internetové cenzury a dost nečekané chybě v kopírkách vydáváme další "Šuplík", tentokrát s přehledem zajímavých článků o omylech a chybách.
1. První plavba nepotopitelného Titanicu
RMS Titanic
Britský zaoceánský parník RMS Titanic byl před sto lety největším osobním plavidlem. A dodnes je zřejmě největší připomínkou toho, že dávat lodi přezdívku "nepotopitelná" je přinejmenším krátkozraká troufalost.
I po tak dlouhé době na hladinu pořád vyplouvají nové teorie o tom, co mohlo tragickou katastrofu způsobit. Psali jsme o teorii pracující s hořícím uhlím v podpalubÍ a špatnými nýty. Ještě zajímavější může být, že situaci zhoršilo i zvláštní postavení Měsíce, a tedy i nezvykle silný příboj. A ještě zajímavější asi je, že objevení vraku Titanicu v roce 1985 bylo vlastně spíše vedlejším produktem tajného vojenského výzkumu.
2. Proč většina sond nedoletěla k Marsu? Pozor na jednotky!
Mars Observer, tunová sonda ztracená v roce 1983
Ke slavným chybám průzkumného programu NASA patří bezesporu selhání techniků pracujících na sondě Mars Climate Orbiter. Řídící centrum posílalo sondě informace v librách, jak je v USA zvykem. Sonda však byla však nastavena na metrické míry, tedy Newtony. Namísto plánovaných 140 až 150 kilometrů tedy zamířila pouze 57 kilometrů nad povrch. V té výšce je však atmosféra Marsu na sondu příliš hustá. Climate Orbiter shořel nejspíše ve výšce kolem 80 kilometrů a dodnes je varovným důkazem toho, jak je pořádek v jednotkách důležitý.
3. Chybují i kalkulačky. O lidech nemluvě...
Jak si různé kalkulačky poradily se stejným příkladem.
Nejasně položené zadání a různé konvence mohou zmást nejen lidi, ale i kalkulačky. Zmate tento příklad i vás?
6 ÷ 2(1 + 2) = ?
Tak schválně, je výsledek jednička, nebo devítka? A umíte to zdůvodnit? Podívejte se na správné řešení.
O chybující kalkulačce jsme mimochodem psali i v případě, kdy Google neuměl odčítat. Ale tam už je chyba napravena, dnes už vestavěná kalkulačka vrací správný výsledek nula.
4. Zapomenutá tyčka = zápalka
Ilustrační snímek
Omyly a chyby mohou někdy přímo přispět k pokroku. Pěknou ukázkou je příběh o vzniku moderní zápalky. Skotský chemik John Walker míchal dřívkem směs síry, antimonitu a chlorečnanu draselného. Když dřívko ve směsi nechal přes noc, vytvořila se mu na konci hrudka. Smýkl tedy dřívkem o kamennou podlahu ve snaze se nevítaného nánosu zbavit, když v tom vyšlehl z konce hůlky plamen. Walker však na vynálezu nevydělal, jen jej ukazoval přátelům.
Oprava: V textu byly opraveny a doplněny podrobnosti o pokusu J. Walkera.
5. Blogy plné chyb a vtipných trapasů
Nevydařené fotomontáže jsou nečekaně vtipné. Pokud nejste ten, kdo je má na svědomí.
Občas o něčem píšeme článek jen proto, abychom sami sobě mohli ospravedlnit čas, který trávíme nějakým obzvláště neefektivním způsobem. To byl i případ přehledu chybových blogů, blogů monitorujících gramatické chyby nebo blogu, který sbírá špatné fotomotnáže.
Varujeme vás předem: následování tohoto odkazu a blogů v článku odkázaných vás bude stát možná hodiny, možná dny ztraceného času. Ještě že je ten víkend.
6. Otevřený rozhovor o chybách ve Windows Vista
Aleš Holeček - vedoucí vývoje Windows Vista
Málokdy se povede udělat rozhovor s vysoce postaveným člověkem z velké firmy, který je zároveň otevřený i sebekritický a ještě navíc umí problém srozumitelně vysvětlit. Ovšem Vaškovo exkluzivní interview s tehdy nejvýše postaveným Čechem v Microsoftu to vše splňuje. Aleš Holeček popsal, v jaké svízelné situaci byli programátoři při vývoji nové generace Windows, když museli omezit to, co bylo dlouho neomezené.
Proč vytahujeme staré články?
Nic není staršího, než včerejší noviny, řekl Karel Čapek, když popisoval život novináře. A od čapkovské éry se noviny jistě nestaly rozvážnějšími, či nadčasovějšími, spíše naopak. Pro čtenáře to může znamenat vyšší pestrost obsahu, novináři mají o to zajímavější práci. Ale čas od času vznikne článek, u kterého si přejeme, aby nezapadl.
V on-line archivu se sice články uchovávají navěky a není problém je dohledat, jenže to byste museli vědět, co hledat. A když ani sami novináři si po roce nepamatují, o čem všem psali, jak by si to mohli pamatovat čtenáři? A tak vznikla naše nová rubrika Šuplík. Sami jsme zvědaví, co všechno díky Šuplíku vyhrabeme. Tipy můžete posílat na naše redakční facebookové stránky nebo do diskuze.
