Demonstrační mise Falconu Heavy úspěšně proběhla 6. února 2018. Spoustu lidí tedy zajímá, kdy se nejsilnější raketa současnosti vydá na další misi. Elon Musk sice v únoru tvrdil, že další Falcon Heavy by mohl být připraven za 3–6 měsíců, ale jak je u něj obvyklé, byl to přehnaně optimistický odhad. Falcon Heavy má navíc potvrzené jen dvě mise a jeho další využití je nejasné. Potřebuje vůbec SpaceX tuto obří raketu?
Příští mise Falconu Heavy se jmenuje Space Test Program 2 (STP-2) a nakonec se jí dočkáme nejdříve v listopadu 2018. Raketa bude na rozdíl od demonstrační mise už ve vylepšené variantě Block 5 (spekuluje se o černých čepičkách bočních stupňů), přičemž místo Muskovy Tesly tentokrát vynese 25 družic na tři různé orbity pro americké letectvo. Mezi nimi bude například Prox-1 obsahující družici LightSail 2, která bude testovat solární plachtu. SpaceX je mimochodem u této mise zodpovědné za návrh a výrobu adaptérů a vypouštěčů pro všechny tyto družice. Letectvo za misi zaplatí 160 milionů dolarů.
Falcon Heavy během STP-2 nejdříve vynese 12 satelitů na prvotní nízkou oběžnou dráhu, následně provede cirkularizaci orbity a vypustí šest satelitů COSMIC-2 a pět dalších, menších družic včetně Prox-1. Horní stupeň bude poté znovu zažehnut a dosáhne středně vysoké eliptické orbity, kde vypustí družici DSX. A na závěr v rámci požadavku pro certifikaci Falconu Heavy pro USAF stupeň poletí setrvačností minimálně tři hodiny, načež provede další krátký zážeh.
Termín další mise Falconu Heavy byl nově upřesněn na přelom 2018/2019 a půjde o relativně běžný start s komunikačním satelitem Arabsat 6A pro Saúdskou Arábii. Vzhledem k tomu, že od mise STP-2 bude tento start dělit jen pár měsíců, se dá předpokládat, že Arabsat vynesou již použité stupně z mise STP-2. (Pokud tedy centrální stupeň nepotká stejně nešťastný osud jako při demonstrační misi.)
Raketa Falcon Heavy startuje na svou první cestu 6.1.2018 ve 21:45.
Tyto dva starty jsou však zatím jediné potvrzené. Na které další mise tedy Falcon Heavy vlastně ještě poletí? V minulosti si ho objednalo hned několik firem – například Inmarsat, Viasat a Intelsat. Kvůli neustálým odkladům této rakety však byly původně plánované náklady vyneseny buď na Falconu 9 (viz níže) nebo na konkurenčních raketách (např. Viasat-2 nakonec letěl na evropské Ariane 5).
Tyto firmy stále mají u SpaceX rezervaci na Falcon Heavy, ale zatím není jasné, jestli ji využijí. Heavy je zvažován pro misi Viasat-3 a i když je mise uvedena na oficiálním harmonogramu SpaceX, společnost Viasat se aktuálně vyjádřila ve smyslu, že ještě není definitivně rozhodnuto, jestli nakonec nějaký její satelit poletí na Falconu Heavy.
Jaká je tedy budoucnost této rakety? To opravdu poletí už jen dvakrát? Je tato raketa vůbec potřeba? Osobně bych to neviděl tak bledě. Ostatně Elon Musk v únoru pronesl: „Plánujeme několik letů Falconu Heavy ročně. Zhruba 12 letů během tří let.“
Tesla Roadster před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Falcon Heavy
Vylepšení Falconu 9 sice vedla k současné situaci, kdy některé náklady původně určené pro Falcon Heavy mohou být vyneseny na běžném Falconu 9, ale mnohdy je to za cenu nemožnosti záchrany prvního stupně nebo ne úplně optimální dosažené orbity. Zahazování prvních stupňů je pro SpaceX výhledově nepřípustné, obzvlášť teď po nástupu Blocku 5, který má být mnohonásobně použitelný. Block 5 je tedy vlastně taková tiskárna na peníze, kterou SpaceX určitě nebude chtít jen tak zahodit do oceánu, pokud bude existovat jiná možnost. A tou druhou možností je právě Falcon Heavy. Jeho výroba je sice dražší, ale jelikož i u velmi hmotných nákladů bude možné zachránit všechny tři spodní stupně, které pak firma může znovu použít, pro SpaceX to z dlouhodobého hlediska představuje značné úspory a vyšší zisk.
Odhaduji, že Falcon 9 Block 5 by měl být schopen vynést zhruba 5,5tunový náklad na standardní přechodovou dráhu k dráze geostacionární (GTO-1800, neboli takovou orbitu, u které satelit potřebuje sám zajistit dalších 1800 m/s delta-v, aby dosáhl geostacionární dráhy). Jednalo by se však nejspíš o dost náročné přistání – bez provedení zpětného zážehu a zároveň s třímotorovým přistávacím zážehem. Takové přistání je sice proveditelné, ale ve srovnání třeba s přistáním na ASDS při misích Iridium provádějících zpětný zážeh, je o dost riskantnější a zároveň povede k většímu opotřebování prvního stupně. Myslím tedy, že je v zájmu SpaceX takové mise co nejvíce omezit. Mise, u kterých by Falcon 9 nebyl schopen přistání vůbec nebo u kterých by bylo přistání náročné, by tedy mohl obsloužit Falcon Heavy.
Jen za poslední rok a půl SpaceX provedlo hned několik misí, u kterých kvůli příliš těžkému nákladu nebylo možné provést přistání prvního stupně Falconu 9 (čím nižší hodnota GTO, tím lepší orbita pro zákazníka):
- EchoStar 23 (zhruba 5500 kg, Block 3, výsledná orbita GTO-1711)
- Inmarsat 5 F-4 (6086 kg, první stupeň Block 3, horní stupeň Block 4, výsledná orbita GTO-1569)
- Intelsat 35e (dosud rekordních 6761 kg, první stupeň Block 3, horní stupeň Block 4, výsledná orbita GTO-1719)
- Hispasat 30W-6 (6092 kg, Block 4, výsledná orbita jen GTO-2116, neboť bylo původně plánováno přistání prvního stupně)
Příkladem podobné budoucí mise je GiSAT-1 mířící na GTO s šestitunovým nákladem. Ten má být vynesen Falconem 9 během roku 2019, ale nedivil bych se, kdyby do té doby došlo k přesunu na Falcon Heavy. Takovýchto misí bude pravděpodobně více, ale špatně se dohledává hmotnost plánovaných satelitů.
Raketa Falcon Heavy po startu 6.1.2018.
Použití Falconu Heavy u misí, které teoreticky zvládne i Falcon 9, má však i další výhodu. Heavy může díky vyšší nosnosti a větším palivovým rezervám provádět méně náročná přistání i při dosažení náročnější supersynchronní cílové orbity. V takovém případě satelit nepotřebuje spotřebovat tolik vlastního paliva na dopravu na geostacionární orbitu, což zákazníkům šetří spoustu peněz. Družice totiž dorazí do cíle dříve, takže může být uvedena do provozu a začít vydělávat o dost dříve. Zároveň má družice větší palivovou rezervu, což prodlužuje její maximální životnost, neboť může udržovat svou požadovanou pozici třeba o několik let déle.
Falcon Heavy by také měl být schopen vynést náklad přímo na geostacionární orbitu, což Falcon 9 nedokáže. To se bude hodit především pro armádní zakázky. Falcon Heavy je navíc nutný pro turistické oblety Crew Dragonu kolem Měsíce. Zdálo se, že ve SpaceX od nápadu upustili, ale nedávno se objevily náznaky, že se jich možná přece jen dočkáme. Mluví se také o tom, že by Falcon Heavy mohl být využit pro vynesení některých částí plánované vesmírné stanice Lunar Orbital Platform-Gateway (původně Deep Space Gateway).
Zkrátka a dobře, i když má Falcon Heavy v současnosti veřejně přiřazeny pouhé dvě mise, rozhodně to není tak, že by vůbec neexistovaly příležitosti pro jeho smysluplné využití. Tipuji, že až bude mít Falcon Heavy za sebou první misi s reálným nákladem, dozvíme se od SpaceX nějaké novinky o dalších plánech pro tuto obří raketu.
Článek vznikl pro web ElonX.cz a byl redakčně upraven. Originál najdete zde.
7. února 2018 |
