Vše vyšlo podle plánu, pouze se nepodařilo přistát s centrálním stupněm rakety na mořské plošině. Ale neúspěšný pokus o návrat centrálního stupně na mořskou plošinu, nemůže zkalit celkově úžasný úspěch Falconu Heavy při jeho premiérovém zkušebním letu. Příčinou toho, že centrální stupeň nedosedl na mořskou plošinu, byl podle aktuálních zpráv nedostatek zapalovací látky pro dva motory, které se proto v závěrečné nejdůležitější fázi sestupu nepodařilo znovu nastartovat.
Centrální stupeň Falconu Heavy je oproti standardnímu prvnímu stupni rakety Falcon 9 zesílený, aby odolal mechanickému a dynamickému namáhání během startu a vzletu s připojenými dvěma bočními urychlovacími stupni. Je samozřejmě škoda, že technici ze SpaceX nemohou provést jeho podrobnou prohlídku, aby zjistili, jak zesílená konstrukce odolala. Stupeň se při havárii zcela zničil.
SpaceX nyní soustředí pozornost na další velký cíl letošního roku, na dokončení příprav startu pilotované verze své kosmické lodi, která zatím létala v nepilotované verzi jako zásobovací náklaďák ke stanici ISS. Podívejte se na archivní video:
17. prosince 2017 |
V pilotované verzi Crew Dragon má na stanici dopravovat posádky a umožnit nejen přílet většího počtu členů posádky pro americkou část stanice, než dosud umožnila přeprava v ruských lodích Sojuz, ale především má vrátit americké pilotované kosmonautice nezávislost. Pro úplnost nutno dodat, že na stejném úkolu pracuje také firma Boeing a připravuje svou kosmickou loď CST-100 Starliner.
Vnitřek modulu Boeing CST-100
Vizualizace vesmírné lodi s lidskou posádkou Boeing CST-100.
Co bude dál? Příště už vojáci
Vedle nového velkého a veřejností opět nedočkavě očekávaného úkolu, kterým bude start pilotované lodi Crew Dragon, zajistí SpaceX v nadcházejících měsících také standardní starty rakety Falcon 9 s náklady zákazníků, s nimiž uzavřela příslušné smlouvy, což je ostatně hlavní podstatou jejího kosmického podnikání.
Fotogalerie |
Nejbližší by se měl uskutečnit již 17. února tentokrát z kosmodromu Vandenberg na západním pobřeží USA a raketa Falcon 9 FT má při něm dopravit na oběžnou dráhu kolem Země první španělskou družici Paz pro radarové sledování Země a dvě technologické družice MicroSat, které mají pro společnost SpaceX prověřit technologie budoucího systému 4 000 družic pro provoz snadno dosažitelného a levného internetu.
Po vyhodnocení premiérového zkušebního letu Falconu Heavy by podle zatím neoficiálních informací mohl být připraven další start, tentokrát již s komerčním nákladem STP-2 (Space Test Program 2), jehož vynesení si u SpaceX objednalo americké vojenské letectvo. Předběžně se uvádí datum startu prvního června. O měsíc později se podle rovněž zatím neoficiálních informací předběžně uvádí start Falconu Heavy se saúdskoarabskou komunikační družicí Arabsat 6A.
Na Měsíci i na Marsu, budoucnost je nafukovací ...Jsou lehké a skladné. Nafukovací moduly míří do vesmíru. Sověti použili nafukovací prostředek v kosmu už v roce 1966. Speciální airbag tehdy chránil sondu Luna 9 při přistání na Měsíci. NASA svůj vývoj „nafukovací program“ ukončila v roce 2000. Společnost Bigelow chce nyní na výzkumy navázat a zahájit další revoluci.  |
SpaceX neskrývá, že americké vojenské letectvo projevilo velký zájem o úspěšné dokončení vývoje nového motoru Raptor (který SpaceX vyvíjí), využívajícího kapalný kyslík a kapalný metan, který je určen pro zcela novou superraketu BFR.
Od roku 2009 do roku 2015 byl vývoj tohoto motoru financován výhradně ze soukromých prostředků. Jediným krátkým dokladem o poskytnutí konkrétní finanční částky vojenským letectvem je poměrně stručná zmínka v tiskové zprávě amerického ministerstva obrany z 19. října loňského roku v odstavci o US Air Force.
Rodina velkých raket se rozroste
Raketa BFR neboli Big Falcon Rocket je reálnější představou původní vize zamýšlených meziplanetárních letů a zejména kolonizace Marsu, kterou ve velkolepém rozmachu představil Elon Musk na mezinárodním astronautickém kongresu v roce 2016 jako Interplanetary Transport System (ITS). O rok později přišel s o něco skromnější, ale reálnější verzí, jehož dominantou je právě raketa BFR. Na nízkou oběžnou dráhu kolem Země by měla vynášet až 150 tun za předpokladu jejího dalšího vícenásobného využití. Při jednorázových startech bez možnosti návratu k dalšímu vynášení by měla být nosnost rakety prý dokonce dvakrát vyšší.
Parametry připravované vesmírné lodi společnosti SpaceX nazvané Big Falcon (BFR), která by mohla vozit lidi na Mars.
Srovnání nosnosti různých raket podle SpaceX.
V konečné sestavě by měla být silná vícenásobně použitelná raketa, velká kosmická loď až pro 100 cestujících a tanker pro doplňování pohonných hmot na oběžné dráze kolem Země. To vše je součástí vize Elona Muska o kolonizaci Marsu. Nejprve však zcela jistě přijde na řadu využití nové rakety pro vynášení supertěžkých nákladů na oběžné dráhy kolem Země, aby se vrátily investované prostředky. A zdá se, že úkolů by mohlo být poměrně hodně.
Elon Musk neskrývá svůj zájem podílet se na stavbě nové orbitální stanice nebo na obnovení letů na Měsíc. Se svým typickým optimismem prohlásil, že první raketa BFR by s nákladem mohla vzlétnout již v roce 2022. Ostatně na záda se mu tlačí konkurence, která zatím nevsadila na velkou propagaci a působení na světovou veřejnost a téměř stranou zájmu připravuje svou vlastní superraketu.
Za projektem stojí Jeff Bezos, zakladatel Amazonu. Ve své další firmě Blue Origin připravuje nejen turistické balistické raketové skoky do výšky kolem 100 km s klasickým návratem kabiny s cestujícími pod padáky, ale především velkou raketu New Glenn.
Efektní noční test motory BE-4 ve zmenšeném měřítku
Srovnání velikosti rakety New Glenn se současnou konkurencí a (úplně vpravo) i rekordní „měsíční“ raketou Saturn V, která je dnes už vyřazena z provozu. Jak vidno, nový stroj má představovat v současné konkurenci rozměry jednoznačnou jedničku.
Dvou až třístupňová raketa s motory BE-4 na kapalný kyslík a metan by měla na nízkou oběžnou dráhu dopravovat kolem 45 tun a na přechodovou dráhu ke geostacionární až 13 tun. K dispozici je však poměrně málo informací. Raketa by mohla k premiérovému startu vzlétnout snad prý již v roce 2020.
Pokud vše až k premiérovému startu proběhne úspěšně, zařadila by se nová Bezosova raketa jako další nabídka na kosmický trh. V konkurenci nejen se SpaceX, ale i s nabídkou z Evropy, Ruska, Číny a Indie pak rozhodnou spolehlivost, výkon a především cena.
