Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Ve sluneční soustavě je nový planetární trpaslík. A za ním možná obr

Výkonné teleskopy objevily na okraji naší sluneční soustavy novou malou planetku. Mnoho o ní nevíme, ale její dráha nám může pomoci pochopit, jak vznikala naše soustava a co se skrývá na jejích okrajích.

Pohyb nově oznámené planetky 2012 VP113 na záběrech havajského teleskopu | foto: Chadwick A. Trujillo1 & Scott S. Sheppard

Na okraji sluneční soustavy objevili astronomové zajímavý poklad. V časopise Nature mezinárodní tým popsal trpasličí planetu 2012 VP113 (placený přístup odsud). Je to teprve druhá příslušnice exotické skupiny vzdálených trpasličích planet, jejíž prvním exemplářem je objekt nazvaný Sedna, objevený před 11 lety.

Astronomové o nich mluví jako o nejbližších objektech nejvzdálenější části naší soustavy, tzv. vnitřního Oortova oblaku. Tato oblast s velmi nejasnými hranicemi se rozkládá zhruba z oblasti daleko za drahou planety Neptun až do vzdálenosti až dvoutisícnásobku vzdálenosti Země od Slunce (tato vzdálenost se označuje jako jedna astronomická jednotka, zkratkou AU).

Její vnitřní hranice je podobně nejasná, ale podle dohody astronomů do něj patří už i větší tělesa vzdálená zhruba 80 AU od Slunce. Za běžných okolností k nám z těchto oblastí přilétají pouze občasné komety, z nichž většinu vidíme poprvé, protože doba jejich oběhu kolem Slunce je delší než, trvá lidská astronomie.

Je to i případ dvou trpasličích planet z této oblasti, které známe. To první byl objekt nazvaný Sedna, která byla objevena před 11 lety. Stejně jako komety se pohybuje po velmi výstředné eliptické dráze: k Slunci se dostane nejblíže na 76 AU a nejdále od něj je 1 000 AU.

Nově objevený objekt je poněkud méně "výstřední". Pohybuje se ve vzdálenosti 80 až 425 AU od Slunce. V podstatě nic jiného o ní nevíme. Vědci předpokládají, že by ji mohl tvořit z velké části led a její průměr by se pak mohl pohybovat kolem 450 kilometrů (samozřejmě s nějakou nejistotou). Je to jen odhad založený na jasnosti a odrazivosti (albedu) objektu. Pokud by bylo těleso ve skutečnosti z tmavšího materiálu, bylo by větší, pokud je z nějakého důvodu hodně světlé, bude menší.

Je tak daleko, že ho na teleskopech vidíme opravdu jen jako malý pohyblivý bod a nic o něm říci nemůžeme. Pokud ho gravitace zformovala do přibližně kulového tvaru (a to astronomové předpokládají), měly by jeho rozměry stačit na to, aby byl podle pravidel schválených v roce 2006 zařazen do kategorie trpasličích planet, tedy jako Pluto.

Dráhy trpasličích planet Sedna (oranžově) a 2012 VP113 (červeně) kolem Slunce. Fialově jsou vyznačeny planet a modře Kuiperův pás za nimi.

Důležitější než klasifikace nebo vlastnosti objektu je ovšem v tuto chvíli jeho samotná existence. Ta vůbec není samozřejmá. Astronomové nemají úplně jasno v tom, jak taková tělesa mohla vzniknout tak daleko od Slunce, ale evidentně tu jsou, a tak bude zapotřebí jejich existenci nějak vysvětlit.

Navrhovaných hypotéz je několik. Podle některých by se mohly dostat na samou periferii naší soustavy díky gravitačnímu působení nějaké velké planety s původní oběžnou drahou někde za Neptunem, která se nakonec neudržela v naší soustavě a vylétla z ní pryč. Možné je i to, že v blízkosti naší soustavy proběhla zbloudilá hvězda, která některé objekty původně blíže Slunci, třeba právě nové trpasličí planety, vytáhla na vzdálenější oběžné dráhy.

V současné době je však mezi astronomy nejoblíbenější hypotézou, že jde o následek působení sourozenců našeho Slunce. Hvězdy totiž ve velkých řídkých mračnech vodíku, která se postupně díky gravitaci sráží do jakýchsi "kondenzačních jader", z nichž se pak zrodí hvězda i planety kolem ní. Podle velikosti mračna tak vznikají "jesle", ve kterých se narodí obvykle 10 až 1 000 hvězd.

Tak tomu mohlo být i v případě Slunce, ale nevíme to jistě. Hvězdné jesle se obvykle během několika milionů let rozpadnou a hvězdy se od sebe vzdálí. Astronomové nemají žádnou možnost pohledem na okolní hvězdy zjistit, zda byly původně sourozenci Slunce, či nikoliv. Vesmír je dost chaotické místo a hvězdy "ze stejného vrhu" mohou být daleko od nás.

Alespoň teoreticky ovšem existuje možnost, jak záhadu původu sluneční soustavy poodhalit. Gravitační síly působící během jejího vývoje by měly zanechat svůj otisk v podobě uspořádání soustavy. Třeba právě v počtu větších objektů v Oortově oblaku či podobě jejich dráhy.

A i když je to zatím hodně sporné, pozorování drah trpasličích planet na jeho okraji naznačuje, že pravdě nejblíž by mohla být právě hypotéza o jeslích. Dráhy dvou známých planetek poměrně dobře odpovídají právě působení většího počtu hvězd z jeslí. Informací není ovšem tolik, abychom mohli považovat ostatní hypotézy za úplně vyloučené.

Skrytý obr

Objev trpasličí planety otevírá ještě jednu neodolatelně lákavou představu: otázku existence tzv. "desáté planety" (po denominaci Pluta ve skutečnosti deváté). Podle této už desetiletí staré hypotézy by mohlo kdesi v dáli za známými planetami obíhat ještě další velké těleso. Zatím ovšem ani přes poměrně intenzivní pátrání žádné konkrétní důkazy o jeho existenci nejsou. "Spor je to dlouholetý a existence planety stále má mezi astronomy své příznivce i odpůrce," říká Pavel Spurný z Astronomického ústavu AV ČR a pokračuje: "Ale zatím ho nejde rozhodnout, protože přímé důkazy jednoduše chybí."

Nová planetka na záběrech havajského teleskopu, kde si ji astronomové poprvé všimli.

Trpasličí planety na periferii sluneční soustavy by ovšem mohly na spor vrhnout nové světlo. Objevitelé 2012 VP113 si všimli, že oběžné dráhy "jejich" planetky a Sedny mají jednu společnou charakteristiku. (Je to tzv. argument šířky perihélia, což je úhel mezi dvěma příkami probíhajícímí Sluncem a za a) bodem kde těleso protíná rovinu oběhu Země; b) bodem jeho největšího přiblížení ke Slunci.)

Navíc podobnou charakteristiku se zdají mít oběžné dráhy i dalších objektů v Oortově oblaku. Není to samozřejmé pozorování, vůbec by to tak být nemuselo a nabízí se možnost, že by to mohlo mít společnou příčinu. Možných vysvětlení je hodně, ale jedním uspokojivým by mohla být přítomnost velké planety ve vzdálenosti zhruba 250 astronomických jednotek.

Pokud by byla tmavá (tedy měla malé albedo, čili odrazivost), její přítomnost by byla současnými astronomickými přístroji prakticky nezjistitelná. Odhalit by ji ovšem mohlo pozorování dalších objektů v oblasti Oortova pásu a především jejich drah.

To nebude úplně snadné. I další objekty v Ooortově oblaku podobné Sedně či nové 2012 VP113 budou většinu času zřejmě trávit tak daleko od Slunce, že nebudou vůbec pozorovatelné. Dostatečně jasné budou jen v době kolem svého největšího přiblížení ke Slunci, a to zase trvá poměrně krátce. Takže z okraje sluneční soustavy na nás ještě může další překvapení, ale nejspíše to bude zase nějakou dobu trvat.

Autor:
  • Nejčtenější

Ruské radary včasné výstrahy. Ani jim neprospívá válka proti Ukrajině

v diskusi je 106 příspěvků

17. června 2024

V předposledním květnovém týdnu ukrajinské drony zřejmě zasáhly ruské radarové stanice u měst...

Hoffmann nechal vypnout rozhlas. Jako jeden z mála komunistů skončil ve vězení

v diskusi je 57 příspěvků

15. června 2024

Před 100 lety se narodil Karel Hoffmann, člen konzervativní kliky uvnitř KSČ, který během okupace v...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Možná jste ani netušili, že Microsoft Word umí tyto tři věci

v diskusi je 18 příspěvků

18. června 2024

Je těžké narazit na někoho, kdo by neznal Microsoft Word. Možná však bude stejně vzácné potkat...

Vyhlídkový raketoplán Richarda Bransona letěl naposledy

v diskusi je 13 příspěvků

14. června 2024

Minulou sobotu se uskutečnil historicky poslední let raketoplánu SpaceShipTwo se čtyřmi pasažéry na...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Když astronauti na ISS spali, diváky přenosu ze stanice vyděsilo vysílání

v diskusi je 6 příspěvků

13. června 2024  10:15

Americký úřad pro letectví a vesmír na jednom ze svých kanálů vysílá přímý přenos z Mezinárodní...

OBRAZEM: Zlatou éru dopravního letectví nám připomene ikonická Caravelle

v diskusi nejsou příspěvky

19. června 2024

U příležitosti letního sezonního zvyšování intenzity letecké dopravy nad Evropou si ukažme obrázky...

Zamáčknete slzu? Windows se definitivně zbavuje tří typických aplikací

v diskusi je 1 příspěvek

19. června 2024

Premium Změna je život, řekli si možná v Microsoftu. V nadcházející aktualizaci systému Windows 11 24H2 se...

Nedávno odepisovaná nejvzdálenější sonda Voyager zase posílá všechna data

v diskusi je 25 příspěvků

18. června 2024  16:51

Přelom minulého a letošního roku byl pro sondu Voyger 1 velice dramatický. Pozemní tým se s ní...

Možná jste ani netušili, že Microsoft Word umí tyto tři věci

v diskusi je 18 příspěvků

18. června 2024

Je těžké narazit na někoho, kdo by neznal Microsoft Word. Možná však bude stejně vzácné potkat...

Putine, běž do prd*le, zahlásil na koncertě Rod Stewart. Němci zpěváka vypískali

S překvapivou vlnou nevole se na svém nedělním koncertu v Lipsku setkal rockový král Rod Stewart. Během vystoupení se...

Skandál kolem morbidně obézní Miss Alabama. Co se ztratilo mezi řádky

Sociální sítě počátkem června rozvášnila obézní plus size modelka Sara Millikenová oceněná titulem Miss Alabama 2024....

Tvrz koupil za 76 tisíc a daroval ji manželce. Pak ruinu 20 let opravoval

Pavel David zahlédl v dubnu roku 2003 v novinách inzerát: „Prodám tvrz za 76 000 Kč.“ Ještě ten den si jel zříceninu...

Do Itálie se nevrátím, tady vše funguje lépe, říká dcera Petra Hapky

Dcera slavného českého hudebníka Petra Hapky (†70) Petra (41) žila od 3 let s matkou v italském Římě. Ve 29 letech se...

Ostuda bratrů Bendigů v AZ-kvízu. Jan se vymlouval na trému z Mareše

Ve speciálním díle AZ-kvízu s názvem ČT art kvíz se proti sobě utkali bratři Jan a Marsell Bendigovi. V soutěži se jim...