V pondělí 31. března 2014 nad západní a střední Evropou, přesně ve 20 hodin 33 minut a 41 sekund světového času vstoupil do zemské atmosféry relativně velký meteoroid (bolid) o hmotnosti několika set kilogramů a průměru kolem půl metru a začal intenzivně svítit ve výšce 70 km v oblasti francouzsko-německé hranice mezi městy Saarbrücken a Karlsruhe (zpráva o pozorování zde).
Co vidíte na titulní fotce Výřez z celooblohového snímku bolidu EN310314 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou na stanici české bolidové sítě na Churáňově na Šumavě. Je to složený snímek ze dvou po sobě jdoucích 35 sekund dlouhých expozic (bolid byl původně na dvou snímcích). Bolid je velmi nízko nad jihozápadním obzorem a letí zprava doleva. Bohužel průzračnost v této noci nebyla ideální, a tak na obloze jsou jen nejjasnější hvězdy. Bolid prolétá zapadajícím souhvězdím Orion a míří na nejjasnější hvězdu Sirius. Vysoko nad bolidem jako nejjasnější objekt svítí planeta Jupiter. Délka zachycené světelné dráhy je 336 km, přičemž začátek bolidu byl od kamery vzdálen 450 km a konec 155 km. |
Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 13 km/s a po dráze jen necelých 8 stupňů skloněné k zemskému povrchu pokračovalo v letu směrem na jihovýchod a postupně se v atmosféře brzdilo a také rozpadalo.
Krátce po půl jedenácté večer místního času začalo svítit pro pozorovatele na území České republiky relativně nízko nad západním až jihozápadním obzorem. Velmi jasný meteor-bolid postupně zvyšoval svou jasnost a stal se po dobu 35 sekund velmi poutavým pohybujícím se objektem na jinak temné bezměsíčné obloze.
Světelnou dráhu dlouhou 355 km uletěl za téměř 35 sekund, což je pro bolid mimořádně dlouho. Takovéto bolidy pozorujeme jen zcela výjimečně. Přesněji řečeno, takto dlouhý bolid (jak co do trvání, tak i co do délky světelné dráhy) jsme za více než pět desítek let systematické činnosti naší sítě ještě nepozorovali.
Na zem nedopadl
Bolid byl téměř tečný, protože sklon jeho dráhy k povrchu Země byl v bodě pohasnutí již jen pět stupňů. Největší jasnosti dosáhl přibližně uprostřed světelné dráhy ve výšce přibližně 50 kilometrů nad zemí v poměrně širokém a nevýrazném maximu. V té době se pohyboval poblíž německého města Ulm a jeho jasnost byla jen o málo menší než je jasnost Měsíce v úplňku, tj. dosáhl -11. hvězdné velikosti.
Poté jeho jasnost postupně klesala, až zcela pohasl ve výšce 34 km nad městem Dorfen (Bavorsko) necelých 45 km severovýchodně od Mnichova. Vzhledem k charakteru atmosférické dráhy, průběhu svícení a brzdění v atmosféře a velké výšce bodu pohasnutí bolidu nelze předpokládat dopad nějakého většího zbytku původního tělesa na zemský povrch.
Průmět atmosférické dráhy spolu s polohami stanic naší bolidové sítě (viz čtverečky na mapce) je znázorněn na přiloženém obrázku. Před srážkou se Zemí se tento poměrně soudržný meteoroid pohyboval po poměrně málo výstředné dráze, která byla jen necelých pět stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. k rovině zemské dráhy kolem Slunce.
Průmět atmosférické dráhy bolidu EN310314 na zemský povrch (žlutá šipka). Stanice Evropské bolidové sítě, které byly nějakým způsobem pro analýzu použity, jsou na obrázku označeny černobílými čtverečky. Délka vyfotografované atmosférické dráhy byla 355 km a bolid jí uletěl za 35 sekund.
V přísluní se meteoroid dostal jen o málo blíž ke Slunci než je zemská dráha (0,87 AU) a nejdále od Slunce se pohyboval v nejvnitřnější oblasti hlavního pásu planetek, jen málo za drahou planety Mars ve vzdálenosti přibližně 1,65 astronomické jednotky od Slunce. Šlo tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.
Jak se "stopuje" meteoroid?
Bolid byl velmi dobře viditelný z jižní poloviny Německa, ze Švýcarska, Francie a Rakouska, kde divákům přelétal prakticky nad hlavami. Tyto okolnosti spolu s tím, že na velké části střední a západní Evropy, odkud mohl být pozorován, bylo relativně málo oblačnosti (u nás byly nejlepší podmínky právě v jihozápadní polovině Čech nejblíže ke dráze bolidu, jinde bylo převážně zataženo), způsobily, že vzácný přírodní úkaz pozorovalo velké množství náhodných svědků (hlavně tedy v Německu, kde vzbudil mimořádnou pozornost). Mnozí z nich nám o tomto jevu také poslali svá svědectví. Tímto všem pisatelům za jejich zprávy velmi děkujeme.
Specialita české astronomieSledování dopadajících kosmických těles je specialita české astronomie a jeden z mála vědeckých oborů, kde tvoříme skutečně světovou špičku (i když je to obor poměrně úzký). Proč tomu tak je, vysvětluje v rozhovoru pro Technet astronom Pavel Spurný. |
Pro přesný popis toho, co se v pondělí pozdě večer na obloze odehrálo, je velmi důležité, že bolid byl zachycen také kamerami na stanicích české části Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Tyto stanice jsou vybaveny automatickými kamerami, které jsou právě pro záznam přeletu takových bolidů uzpůsobeny a zaznamenávají je jak fotograficky (digitálně a také na film), tak i fotoelektricky velmi přesnými fotometry.
Nejdůležitější záznam tak máme z nejbližší stanice ke dráze bolidu z našeho území z Churáňova na Šumavě (viz obrázek) a z druhé nejbližší stanice z Přimdy máme velmi podrobný fotoelektrický záznam. Ten detailně popisuje svícení bolidu v atmosféře. Pro výpočet dráhy jsme použili i cenný snímek od příležitostně spolupracujícího pozorovatele Hermanna Kobergera z rakouského Fornachu, kde bolid letěl téměř přesně na jeho kameru - podívejte se zde. Právě z těchto instrumentálních dat jsme mohli spolehlivě určit všechny důležité parametry průletu tělesa atmosférou Země a jeho dráhy ve Sluneční soustavě.
