Češi už vědí, kam přesně letěla ohnivá koule spatřená nad Německem

  18:44aktualizováno  19:34
Za 50 let soustavného pozorování oblohy ještě v Česku nikdo takový úkaz nezaznamenal. Čeští astronomové z Ondřejova jako první přesně spočítali, co za "ohnivou kouli" se to v úterý prohnalo nad jižním Německem. Viditelná byla dlouhých 35 sekund.

Výřez z celooblohového snímku bolidu EN310314 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou na stanici české bolidové sítě na Churáňově na Šumavě. | foto: Pavel Spurný, Astronomický ústav

V pondělí 31. března 2014 nad západní a střední Evropou, přesně ve 20 hodin 33 minut a 41 sekund světového času vstoupil do zemské atmosféry relativně velký meteoroid (bolid) o hmotnosti několika set kilogramů a průměru kolem půl metru a začal intenzivně svítit ve výšce 70 km v oblasti francouzsko-německé hranice mezi městy Saarbrücken a Karlsruhe (zpráva o pozorování zde).

Co vidíte na titulní fotce

Výřez z celooblohového snímku bolidu EN310314 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou na stanici české bolidové sítě na Churáňově na Šumavě.

Je to složený snímek ze dvou po sobě jdoucích 35 sekund dlouhých expozic (bolid byl původně na dvou snímcích). Bolid je velmi nízko nad jihozápadním obzorem a letí zprava doleva. Bohužel průzračnost v této noci nebyla ideální, a tak na obloze jsou jen nejjasnější hvězdy.

Bolid prolétá zapadajícím souhvězdím Orion a míří na nejjasnější hvězdu Sirius. Vysoko nad bolidem jako nejjasnější objekt svítí planeta Jupiter. Délka zachycené světelné dráhy je 336 km, přičemž začátek bolidu byl od kamery vzdálen 450 km a konec 155 km.

Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 13 km/s a po dráze jen necelých 8 stupňů skloněné k zemskému povrchu pokračovalo v letu směrem na jihovýchod a postupně se v atmosféře brzdilo a také rozpadalo.

Krátce po půl jedenácté večer místního času začalo svítit pro pozorovatele na území České republiky relativně nízko nad západním až jihozápadním obzorem. Velmi jasný meteor-bolid postupně zvyšoval svou jasnost a stal se po dobu 35 sekund velmi poutavým pohybujícím se objektem na jinak temné bezměsíčné obloze.

Světelnou dráhu dlouhou 355 km uletěl za téměř 35 sekund, což je pro bolid mimořádně dlouho. Takovéto bolidy pozorujeme jen zcela výjimečně. Přesněji řečeno, takto dlouhý bolid (jak co do trvání, tak i co do délky světelné dráhy) jsme za více než pět desítek let systematické činnosti naší sítě ještě nepozorovali.

Na zem nedopadl

Bolid byl téměř tečný, protože sklon jeho dráhy k povrchu Země byl v bodě pohasnutí již jen pět stupňů. Největší jasnosti dosáhl přibližně uprostřed světelné dráhy ve výšce přibližně 50 kilometrů nad zemí v poměrně širokém a nevýrazném maximu. V té době se pohyboval poblíž německého města Ulm a jeho jasnost byla jen o málo menší než je jasnost Měsíce v úplňku, tj. dosáhl -11. hvězdné velikosti.

Poté jeho jasnost postupně klesala, až zcela pohasl ve výšce 34 km nad městem Dorfen (Bavorsko) necelých 45 km severovýchodně od Mnichova. Vzhledem k charakteru atmosférické dráhy, průběhu svícení a brzdění v atmosféře a velké výšce bodu pohasnutí bolidu nelze předpokládat dopad nějakého většího zbytku původního tělesa na zemský povrch.

Průmět atmosférické dráhy spolu s polohami stanic naší bolidové sítě (viz čtverečky na mapce) je znázorněn na přiloženém obrázku. Před srážkou se Zemí se tento poměrně soudržný meteoroid pohyboval po poměrně málo výstředné dráze, která byla jen necelých pět stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. k rovině zemské dráhy kolem Slunce.

Průmět atmosférické dráhy bolidu EN310314 na zemský povrch (žlutá šipka)....

Průmět atmosférické dráhy bolidu EN310314 na zemský povrch (žlutá šipka). Stanice Evropské bolidové sítě, které byly nějakým způsobem pro analýzu použity, jsou na obrázku označeny černobílými čtverečky. Délka vyfotografované atmosférické dráhy byla 355 km a bolid jí uletěl za 35 sekund.

V přísluní se meteoroid dostal jen o málo blíž ke Slunci než je zemská dráha (0,87 AU) a nejdále od Slunce se pohyboval v nejvnitřnější oblasti hlavního pásu planetek, jen málo za drahou planety Mars ve vzdálenosti přibližně 1,65 astronomické jednotky od Slunce. Šlo tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Jak se "stopuje" meteoroid?

Bolid byl velmi dobře viditelný z jižní poloviny Německa, ze Švýcarska, Francie a Rakouska, kde divákům přelétal prakticky nad hlavami. Tyto okolnosti spolu s tím, že na velké části střední a západní Evropy, odkud mohl být pozorován, bylo relativně málo oblačnosti (u nás byly nejlepší podmínky právě v jihozápadní polovině Čech nejblíže ke dráze bolidu, jinde bylo převážně zataženo), způsobily, že vzácný přírodní úkaz pozorovalo velké množství náhodných svědků (hlavně tedy v Německu, kde vzbudil mimořádnou pozornost). Mnozí z nich nám o tomto jevu také poslali svá svědectví. Tímto všem pisatelům za jejich zprávy velmi děkujeme.

Specialita české astronomie

Sledování dopadajících kosmických těles je specialita české astronomie a jeden z mála vědeckých oborů, kde tvoříme skutečně světovou špičku (i když je to obor poměrně úzký). Proč tomu tak je, vysvětluje v rozhovoru pro Technet astronom Pavel Spurný.

Pro přesný popis toho, co se v pondělí pozdě večer na obloze odehrálo, je velmi důležité, že bolid byl zachycen také kamerami na stanicích české části Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Tyto stanice jsou vybaveny automatickými kamerami, které jsou právě pro záznam přeletu takových bolidů uzpůsobeny a zaznamenávají je jak fotograficky (digitálně a také na film), tak i fotoelektricky velmi přesnými fotometry.

Nejdůležitější záznam tak máme z nejbližší stanice ke dráze bolidu z našeho území z Churáňova na Šumavě (viz obrázek) a z druhé nejbližší stanice z Přimdy máme velmi podrobný fotoelektrický záznam. Ten detailně popisuje svícení bolidu v atmosféře. Pro výpočet dráhy jsme použili i cenný snímek od příležitostně spolupracujícího pozorovatele Hermanna Kobergera z rakouského Fornachu, kde bolid letěl téměř přesně na jeho kameru - podívejte se zde. Právě z těchto instrumentálních dat jsme mohli spolehlivě určit všechny důležité parametry průletu tělesa atmosférou Země a jeho dráhy ve Sluneční soustavě. 

Autor:

Nepřehlédněte:

Nejčtenější

Smrt přišla rychleji než zvuk. První rakety V-2 udeřily 8. září 1944

raketa V-2

Nebylo proti nim obrany a podle planých nadějí návykovými látkami „udržovaného“ vůdce třetí říše měly srazit zarputilé...

Kdy ani ochranný oblek nepomůže. Co dokáže granát nebo zákeřná motýlí puma

Podívejte se s námi k pyrotechnikům PČR

„Pokud mě uvidíte utíkat, snažte se mě předběhnout.“ Vtip, který laika pobaví, ale z pohledu pyrotechnika je otřepaný a...

Proč byli někteří dinosauři tak velcí? Měli něco, co savci ne

Jedním z evolučních důvodů gigantických rozměrů sauropodů byla pasivní obrana...

Největší suchozemští tvorové všech dob, pravěcí sauropodi, byli výrazně větší než všechna zvířata, která známe z naší...

USA by mohly prohrát omezený konflikt s Čínou, soudí vědci ze Sydney

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Vojenská nadřazenost Američanů v Jihočínském a Východočínském moři je věcí minulosti. Jejich ozbrojené síly jsou...

Konec krádeží kol? Invoxia představila stopovací zařízení pod sedlo

Invoxia Bike Tracker

Vypadá jako obyčejná odrazka na kolo. Ukrývá však v sobě stopovací zařízení, které vás upozorní, pohne-li se vaše kolo...

Další z rubriky

Vozítko Curiosity našlo na Marsu „nohu“

Snímek okolí marsovského roveru Curiosity, který zhruba uprostřed ukazuje útvar...

Na začátku srpna dorazily na Zemi další snímky, které na Marsu pořídilo vozítko Curiosity. Ne jednom z nich je...

Zemřel letový ředitel NASA Christopher Kraft. Byl u Apolla i Mercury

Chris Kraft v původním řídícím středisku v Johnson Space Center v Houstonu,...

Ve věku 95 let v pondělí v Houstonu zemřel bývalý letový ředitel americké Národní agentury pro letectví a vesmír (NASA)...

Družici se marně snažili dostat pod kontrolu. Jaderný reaktor zasáhl Kanadu

Druhý největší nalezený díl Kosmosu 954 na zamrzlém Velkém Otročím jezeře....

Co se stane, když satelit s jaderným reaktorem na palubě spadne na Zem? O tom se mohli nejlépe přesvědčit Kanaďané v...

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz