Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Čína se chystá na technologickou válku. V čipech chce nezávislost na USA

  14:56
V Číně vznikl ambiciózní plán, který může vést k nezávislosti a v dlouhodobém pohledu k dominanci na trhu s čipy a procesory. Tato oblast polovodičového průmyslu zažívá i přes produkční problémy neustálý rozmach a stojí za určitým napětím mezi Čínou, Tchaj-wanem a Spojenými státy.

Křemíkové čipy pronikají do všech oblastí našeho života. | foto: Profimedia.cz

O čipech všech různých druhů se v poslední době hovoří především v kontextu jejich nedostatku a přímo se tak ukazuje, jak jsme na tomto malém kusu křemíku závislí. I když je množství čipů důležité, ještě důležitější je jejich vývoj a schopnost posunovat výrobní technologie v této oblasti na stále sofistikovanější úroveň.

V těchto oblastech nejvíc vynikaly Spojené státy a Tchaj-wan. To se však může změnit, protože Čína vyhlásila v rámci čtrnácté pětiletky plán, který ji má dostat na přední příčku tohoto průmyslu a v podstatě jí na tomto poli získat nezávislost. 

Tento plán nespadl z čistého nebe. Je v něm zahrnuta i reakce na sankce Spojených států, které zakázaly dodávat některé technologie například čínské firmě Huawei nebo tamnímu výrobci čipů Semiconductor Manufacturing International (SMIC). 

Čína již nějakou dobu také navyšuje výrobní kapacity v oblasti 28nm výroby a zároveň řada čínských výrobců přesouvá své objednávky na 14nm výrobu od tchajwanského hegemona Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) na firmu SMIC. Druhá zmíněná za loňský rok vykázala i přes americké sankce nárůst příjmů zhruba o čtvrtinu. 

„Čína naléhavě potřebuje přejít od produkce čipů střední třídy na vyšší třídu. Získat schopnost vyrábět 28nm čipy znamená, že dokáže uspokojit většinu poptávky po čipech, aniž by se spoléhala na jiné země,“ uvedl nedávno Teng Ran, ředitel výzkumného centra průmyslu integrovaných obvodů firmy CCID Consulting, která funguje jako think tank čínského ministerstva průmyslu a informačních technologií.

Právě osvobození se od závislosti na jiných zemích nyní hraje po Čínu prim, aby na ni případné technologické sankce ze zahraničí měly co nejmenší vliv.  Může tak narušit vedoucí postavení v polovodičovém průmyslu, které si dlouhá léta udržovaly Spojené státy. Osm z patnácti největších polovodičových firem na světě je v USA.

Čína je zatím čistým dovozcem, když tři roky po sobě dovážela čipy za nejméně 300 miliard dolarů – víc než kterékoli jiná země – a dodávala zhruba 30 procent čipů na domácím trhu.

Tento poměr se může novými kroky měnit. Podle odhadů dosáhl čínský polovodičový průmysl v roce 2020 tržeb na úrovni 884,8 miliardy juanů (cca 2,4 bilionu korun), což představuje průměrné roční tempo růstu dvacet procent a trojnásobek tempa růstu globálního IC průmyslu ve stejném období, uvedl šéf Tian Yulong, inženýr a mluvčí MIIT, na tiskové konferenci 1. března.

Budoucí vývoj může Číně nahrát

Co se týká výrobních kapacit, Čína si uvědomuje, že většina čipů pro průmysl a spotřební elektroniku nemusí být vyráběna nejpokročilejšími technologiemi, které využívají procesy v řádech jednotek nanometrů. Ty jsou zpravidla určeny pro oblasti, kde je třeba vysoký výkon ideálně v poměru k nízké spotřebě. Ale ani tady nelze vývoj zastavit a nynější již zmíněný 28nm standard se posouvá k 14nm výrobě. 

Tzv. wafer nebo-li křemíková deska s čipy, které obsahují tranzistory vyrobené 2nm procesem v laboratořích IBM.

Zmenšování však nebude možné donekonečna. Fyzikální limity již začínají bušit na vrata, jak se tyto polovodičové technologie blíží velikostem atomů. Ten křemíkový, který tvoří základ čipů a procesorů, má průměr v rozmezí zhruba 0,45–0,20 nanometru a vědcům se nyní daří vyrobit tranzistory, z nichž se čipy skládají, 2nm technologií. Dočasně by toto zmenšování mohl prodloužit jiný prvek, ale tento směr má zatím jen dílčí úspěchy. Na druhou stranu je to jedna z oblastí, kde by Čína mohla pomocí svých investic prorazit, byť tento výzkum není jen o penězích.

Možná ale vývoj půjde zcela jiným směrem, než je pouhé prodlužování životnosti Moorova zákona, který slibuje, že se každé dva roky zdvojnásobí počet tranzistorů na stejné ploše. Při jeho uplatňování je třeba mít na mysli, že to není žádný fyzikální zákon, jen retrospektivně popisuje skutečnost a z ní vyvozuje budoucí stav. 

Zvyšování výkonu čipů a procesorů totiž nemusí souviset s tím, kolik tranzistorů dokážou firmy dostat na jeden palec, ale možná pomůže opustit současný binární přístup, kdy i jednotlivé tranzistory pracují s polohou zapnuto nebo vypnuto. První náznaky tu již jsou například v podobě experimentálních kvantových počítačů.

Autor:
  • Nejčtenější

KVÍZ: Zapomenuté funkce domácí techniky, po kterých se už nikomu nestýská

v diskusi je 19 příspěvků

13. května 2024

Byly běžnou součástí životů vás, vašich rodičů nebo prarodičů. Většinu z nich dnes však nikdo...

Sověti neuměli zkonstruovat těžký tank. Pomohl jim až německý inženýr

v diskusi je 49 příspěvků

19. května 2024

Když je řeč o sovětských těžkých tancích, výčet zpravidla začíná pětivěžovým typem T-35. Jenže...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pět věcí, které byste s Windows měli dělat, ale možná neděláte, a naopak

v diskusi je 10 příspěvků

15. května 2024

Možná prakticky ihned po instalaci, při prvním spuštění nového PC nebo později deaktivujete některé...

Umělá inteligence od OpenAI má nový pohon. A rovnou ho dává zadarmo

v diskusi je 9 příspěvků

13. května 2024  20:34

Společnost OpenAI vůbec poprvé pořádala živé představení svých pokroků. Hlavní novinkou se stala...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Panasonic překvapil, jeden opuštěný operační systém nahradily dva nové

v diskusi je 14 příspěvků

17. května 2024

Düsseldorf (Od zpravodaje Technet.cz) Když odhlédneme od kvality zobrazovacího panelu a obvodů zpracovávajících obraz, je operační systém...

Věci, které by ve Windows 11 měli ihned opravit

v diskusi jsou 3 příspěvky

20. května 2024

Windows 11 z uživatelského pohledu nastavuje zrcadlo budoucnosti. Nacházejí se v něm věci uživateli...

Beneš se Mussoliniho neštítil. Před 100 lety s ním vyjednal mezistátní smlouvu

v diskusi je 32 příspěvků

19. května 2024  10:30

V polovině května 1924 jednal československý ministr zahraničí Edvard Beneš v Římě s italským...

Sověti neuměli zkonstruovat těžký tank. Pomohl jim až německý inženýr

v diskusi je 49 příspěvků

19. května 2024

Když je řeč o sovětských těžkých tancích, výčet zpravidla začíná pětivěžovým typem T-35. Jenže...

Jak Muskova firma vyřešila problém prvního čipu v mozku člověka

v diskusi je 5 příspěvků

18. května 2024

Neuralink je jedna z firem Elona Muska, o které se mnoho mluví. V lednu totiž zavedli její...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Plné divadlo i bazilika. Nad rakví Postlerové mluvila dcera, Töpfer i Šťastný

S herečkou Simonou Postlerovou se v prostorách Divadla na Vinohradech rozloučili kolegové i veřejnost. Nad rakví...