1. Anonymita na internetu
Anonymní režim v browseru Google Chrome
Internet je nekonečná dálnice, na které lze surfovat 24 hodin denně 365 dní v roce. Uživatel hltající obsah z tabletu, počítače nebo smartphonu se zdánlivě může domnívat, že na druhé straně drátů ho nikdo nedokáže vypátrat. Vždyť ho přece nevidí. To je sice pravda, ale už jen pouhým připojením k internetu o sobě sdělí celou řadu informací – jakým zařízením se připojil, odkud, jaký operační systém používá, rozlišení obrazovky apod. – a vůbec si to neuvědomuje. Dokonce byly vyvinuty technologie, které by měly anonymitu „zaručit“. Ať už to jsou různé proxy servery či VPN služby, nebo inkognito režimy v browserech, nevěřte tomu, že vaše připojení bude opravdu anonymní. Vždy se najde někdo, kdo zaznamenává vaši aktivitu a vy nikdy nevíte, k čemu ji může zneužít.
Například anonymní režim v browserech funguje velmi dobře především pro potřeby, kdy chcete skrýt své chování před ostatními uživateli počítače. Je sice pravdou, že vaše historie vyhledávání na internetu, cookies soubory a další data se během anonymní relace neukládají, tím však soukromí víceméně končí. Soukromé prohlížení brání webovým stránkám vědět, kdo jste (pokud se nepřihlásíte na stránky), ale neskryje vaši IP adresu. Kromě toho mohou uživatelské aktivity stále vidět poskytovatelé internetových služeb a vlády.
2. Smazané soubory
Smazané soubory
Odstranit soubor či složku je jednoduchá věc. Stejně jednoduché je však je obnovit. Respektive má to dvě roviny. Pokud sáhnete do koše, který je obvykle nastaven na automatické vysypání po určité době (zpravidla 30 dnů), obnovíte data raz dva. Ovšem i po jeho vysypání je poměrně velká šance na obnovení dat. Zjednodušeně, data se stále nacházejí na diskovém úložišti, jen jsou označena tak, že je lze přepsat a nejsou na první pohled viditelná. K jejich „obnově“ potom slouží speciální programy. Tento princip byl zaveden proto, aby se šetřil čas a výpočetní výkon. To je sice skvělá zpráva proto, když něco smažete omylem (že to raz dva obnovíte), jenže stejně tak data může obnovit kdokoliv jiný a třeba i bez velkého úsilí.
Hodně často se chybuje i v případě, kdy se počítač prodává někomu jinému. Dotyčný sice provede přeinstalaci, obnovení do továrního nastavení, nebo datové úložiště zformátuje, ale to nestačí. Diskové úložiště musí projít speciálním „očistným“ procesem, aby se zamezilo tomu, že data půjde obnovit.
3. Zázračné optimalizační aplikace
Optimalizační nástroj Windows
V dobách, kdy ještě počítače nebyly tak rychlé, měly málo operační paměti nebo nízkokapacitní HDD, se hodně používaly aplikace, slibující zvýšení výkonu. Uživatelé si zkrátka mysleli, že jim i jejich pomalý počítač dokážou zrychlit. Jenže, to je velký omyl. Kde toho totiž moc není, není možné to měnit pouhým softwarem. Jinými slovy, aplikace sice mohly pomoci navrátit zpět původní výkon PC, nicméně nedokáží mu přidat operační paměť, zvětšit úložiště, nebo procesoru přidat nějaké megahertze navíc – tedy pokud se nebavíme o tunningu PC – a tudíž ho nezrychlí.
4. Signál do plných
I přestože jste připojeni k wi-fi síti a indikátor ukazuje plný počet čárek, nemusí to nutně znamenat, že máte k dispozici nejvyšší rychlost připojení. Z podstaty věci tento mýtus dává do jisté míry intuitivní smysl. Máme totiž tendenci si myslet, že malý počet čárek na signálu znamená horší signál, zatímco plný představuje maximálně možný. To je samozřejmě pravda, ve skutečnosti však ikona signálu představuje jediný skutečný způsob, jak vizualizovat připojení k síti. To, že je však do plna, nutně neznamená, že máme dobré připojení.
Obdobně čárky mobilního signálu v telefonu sice indikují sílu signálu, který přijímá z blízkých mobilních vysílačů, nicméně nemají žádný lineární vztah ke kvalitě. Ve skutečnosti neexistuje žádná standardizovaná jednotka měření, pokud jde o zobrazení síly signálu na telefonech. To znamená, že stejný počet čárek na dvou různých místech nemusí znamenat totéž. Kromě toho čárky indikují připojení k existující síti, ale ne kvalitu této sítě v daném okamžiku.
V důsledku toho, například v případě mobilního internetu, i když je signál plný, tak třeba z důvodu vysoké zalidněnosti, nebo pokud se nacházíte na místě, kde se najednou vyskytlo více lidí (například festivaly, památky, demonstrace apod.) a ne zcela se s tím počítalo, tak jakmile ji začnou všichni používat, můžete i s plným signálem mít potíže nejen s připojením k internetu, ale i voláním. A podobné je to i s rychlostí bezdrátové sítě. Jestliže se připojíte a máte plný signál, neznamená to, že do zařízení, které wi-fi signál vysílá je přiveden vysoká rychlost internetu, a tudíž že budete surfovat rychle.
5. Baterku musíte nechat zcela vybít
Baterie si zaslouží první pořádné nabití
Tento mýtus se v posledních letech už začíná vytrácet, nicméně stále existuje hodně lidí, kteří své mobily, tablety, ale i notebooky dobíjejí až téměř po vybití celé baterie. Domnívají se, že to prospívá samotné baterii. Platilo to dříve, ale v současné době tomu tak není. Jde o víru z pozůstatku baterií na bázi niklu. Trpěly totiž něčím, čemu se říká paměťový efekt. Stručně řečeno, pokud byste před dobitím nenechali baterii úplně vybít, niklové baterie by si začaly „pamatovat“, že cyklus do úplného nabití je menší než jejich skutečná kapacita. Tím by ztratily jistou část své kapacity.
Většina moderní elektroniky však používá lithium-iontové baterie a u nich takový problém není. Ve skutečnosti to u nich funguje obráceně – nedělá jim dobře úplné vybití, a pokud k tomu dojde, může jim to ve skutečnosti ublížit. Místo toho se spoléhají na nabíjecí cykly, z nichž každý je ekvivalentem jednoho plného nabití. To znamená, že pokud telefon nabijete z 50 % na plnou kapacitu, dojde k provedení poloviny cyklu. Nejvíce doporučované je potom udržovat baterii někde kolem 20 až 80 % kapacity baterie.
6. Bezpečné vysunutí flash disku
Vysouvání flash disku ve Windows
Toto je aktuálně technologický mýtus, který přetrvává především důsledkem zastaralých informací. Je pravdou, že ještě poměrně nedávno bylo doporučováno při odebírání připojených extérních disků, jako jsou flash disky nebo pevné disky, kliknout na ikonu a zvolit bezpečné odebrání (odpojení). To už však pár let není zapotřebí činit. Zmatek kolem toto panuje i z důvodu, že tato možnost je ve Windows stále dostupná. Avšak podle společnosti Microsoft už od Windows 10 verze 1809 nemusíte bezpečně vysouvat externí disky. Jediné, na co je zapotřebí dávat pozor, tak neodpojovat ho v době, kdy z něj čtete, nebo na něj něco zapisujete a případně počkat několik sekund poté, co počítač přestanete disk využívat.
Opravdu tolik vadí, když bez servítků vytrhnete USB disk z počítače? |
7. Kamery a mikrofony je snadné zneužít
Záslepky pro zařízení
Existuje obava, že jak kamera, tak mikrofon na počítači, notebooku, tabletu či smartphonu mohou být zneužity. Dokonce se proto vyrábějí i záslepky, kterými je možné kamery překrýt v době, kdy nejsou používány. Je pravdou, že existují pokročilé techniky, které umožňují neoprávněný přístup ke kamerám a mikrofonům, ale tyto případy jsou extrémně vzácné a vyžadují sofistikovaný útok hackerských skupin.
V běžném používání je téměř nemožné, aby někdo vzdáleně zapnul vaši kameru nebo mikrofon bez vašeho vědomí. To už je pravděpodobnější, že vás bude někdo sledovat jiným specializovaným zařízením. Navíc této možnosti – zneužití – v posledních letech napomohlo to, že kamery obvykle na sobě mají diodu, která se rozsvítí při použití, a to že je použita, nebo i mikrofon, je indikováno rovněž v informační části hlavní lišty Windows.
